Kazachstán

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

I v tomto roce se dá předpokládat ekonomický růst hospodářství a zřejmě se tak dále upevní pozice Kazachstánu v regionu Střední Asie. Avšak události 11. září 2001 a následný světový ekonomický vývoj ukázaly na některé ekonomické problémy v zemi. Je to zřejmá disproporce v rozvoji průmyslu, kdy se rozvíjí těžařský průmysl a s ním spojená odvětví, ostatní průmysl se však stále potýká se strukturálními problémy. Dále jsou to problémy s infrastrukturou, prohlubující se rozdíl mezi městem a venkovem a s tím celkové sociální problémy. Podle vývoje na politické scéně je zřejmé, že část progresivně smýšlejících podnikatelských kruhů si uvědomuje nutnost dalších politických i ekonomických reforem zaměřených na snížení vlivu státu na podnikání v soukromém sektoru. Dalším problémem je i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, možnost jejich výchovy a i celkově nízká kvalita školství.

V této souvislosti lze také očekávat tlak na provádění dalších reforem i ze strany zemí, které do kazachstánské ekonomiky nejvíce investovaly. Velkým problémem je i korupce, která zejména na daňových úřadech a na celnicích dosáhla takové úrovně, že došlo i k několika veřejným skandálům. Bohužel boj s korupcí v místních poměrech vyžaduje systémová opatření a toho není momentální vedení státu schopno.Dalším problémem bezesporu je neprůhlednost politického systému, který se po srpnových volbách, kdy má v Parlamentu zastoupení pouze jediná politická strana, ještě prohloubil.

Na objem domácích investic bude rozhodně mít vliv i letošní akce „legalizace majetku". V zemi byla podruhé (poprvé v roce 2005) vyhlášena akce na legalizaci peněžních prostředků, nemovitostí a ostatního majetku. K 31. červenci 2007 byl legalizován majetek v celkové výši 6,8 mld. USD, toho 4,4 mld. v USD. Vzhledem k tomu, že akce nebyla ještě ukončena, dá se předpokládat, že tento údaj se ještě navýší a tímto způsobem legalizované prostředky budou z větší části využity k domácím investicím.

Ze strany Evropské unie je Kazachstánu a celému regionu Střední Asie věnována značná pozornost. V letošním roce byl v Bruselu vypracován materiál „Strategie spolupráce EU se zeměmi Střední Asie" - „The EU and Central Asia: Strategy for a New Partnership" v němž je velká pozornost věnována právě Kazachstánu, konkrétně oblasti ekonomické bilaterální a regionální spolupráci, obchodu a investicím. Materiál předpokládá věnovat pozornost oblastem energie, dopravě, životnímu prostředí, vodě a dalším.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Základním trendem, na který se zaměřilo vedení státu, je další ekonomický růst. Pro jeho realizaci bude nutno pokračovat v reformách a upustit od byrokratického řízení státu i ekonomiky. Bude se dále rozvíjet těžařský průmysl a s ním související obory. Dalším cílem bude zlepšení kvality dopravy a vybudování tranzitních, zejména železničních koridorů.

Novým trendem podporovaným státem je nakupování moderních technologií a následně pak omezování přímých dovozů výrobků, které se budou podle těchto technologií vyrábět. Tento trend je nejvíce zjevný v ropném průmyslu a v zemědělství a bude se určitě prosazovat nejbližších několik let. V této souvislosti je pak nutno počítat s tím, že proti dovozu některých výrobků budou zavedena ochranářská opatření.

Dalším výrazným rysem posledního roku je významné upevnění soukromého sektoru a s tím také souvisí zvětšení ekonomické síly soukromých subjektů. Tyto subjekty se pak chovají skutečně tržně a jsou partnery pro obchodní aktivity, tak jak je to běžně známo ve světě.

Kazachstán stále vede přístupová jednání do WTO, avšak politická pozice vedení státu je dvojaká. Je sice zájem o vstup, avšak chybí schopnost pochopit, že výhody členství ve WTO je třeba vyvážit některými ústupky. Občasné nacionalistické nálady rozdmýchávané okolo této otázky dávají tušit, že s přístupem Kazachstánu do WTO to nebude vůbec jednoduché. Poslední projevem těchto tendencí byly některé subjektivistické zásahy do mezinárodní letecké dopravy (snaha násilně přemístit všechny mezinárodní letecké linky do hlavního města Astany na úkor dalších destinací - Almaty, Atyrau a další), a to přes zásadní odpor mezinárodních leteckých společností. Kazachstán se snaží přístupová jednání do jisté míry koordinovat s Ruskou federací, jednak ve snaze se v některých věcech schovat za většího spojence, jednak společný vstup RF a Kazachstánu do WTO by vyřešil problémy s větší a silnější ostrahou společné hranice RF a Kazachstánu. Zodpovědní představitelé ministerstev si na oficiálních shromážděních postěžovali, že v přístupových jednáních do WTO je ve srovnání s Ruskem a Ukrajinou Kazachstán diskriminován.

Kazachstán je také aktivním zastáncem další ekonomické integrace v rámci regionálního uskupení - Euroasijský svaz, avšak skutečná síla tohoto uskupení není velká, neboť většina členských zemí je zmítána vlastními ekonomickými problémy.

V roce 2001 byl s platností od 1. ledna schválen nový daňový zákon. Přes veškerá ujištění o jeho kvalitě se velice brzy ukázaly problémy charakteristické pro toto teritorium. Výsledkem je, že už na podzim se v Parlamentu předpokládá jeho rozsáhlá novela. Byl přijat nový celní zákoník, zatím jeho uvedení do praxe nemělo výraznější odezvu. Za to zákon o půdě byl provázen mnoha peripetiemi, které dokonce vedly k pádu vlády. Nakonec byl zákon pod přímým tlakem prezidenta přijat. Je diskutabilní, nakolik vášnivé diskuse byly podložené, neboť po přijetí zákona vše rychle utichlo. V polovině roku 2004 byla schválena novela zákona o devizové regulaci s platností od 1. 1. 2007. Tato novela zákona je prakticky posledním liberalizačním krokem v devizové a měnové oblasti a u většiny operací se zahraničím se přechází z režimu povolovacího řízení pouze na oznamovací povinnost.

Jedním z nepříliš pozitivních trendů, který se projevil od roku 2005 a pokračuje až do současnosti, je tzv. „přehřátí" ekonomiky. Důvodů a projevů je několik. Rozhodujícím jsou stoupající světové ceny ropy, které opticky vedou k nárůstu HDP a i k přírůstkům průmyslové výroby (těžební průmysl), ale v reálných fyzických objemech k takovým nárůstům nedochází. Do ekonomiky přichází volné finanční prostředky, které ekonomika Kazachstánu není schopná vstřebat. Centrální banka Kazachstánu (Nacionalnyj bank) musí na jedné straně bojovat proti inflaci, ale současně nedopustit prudké posílení kursu USD/tenge. Přítok peněz vede ke zvyšování inflace, ale tím i úrokové míry, následně i úrokové míry na půjčky poskytované komerčními bankami. Samozřejmě tím se i snižují možnosti investic a financování zpracovatelského průmyslu (míra zisku je podstatně nižší než v těžařském průmyslu) a je složité dosáhnout proporcionálního rozvoje ekonomiky. Kazachstánské banky se sice snaží část kapitálu využít na finančních trzích okolních zemí (spekulují na svůj lepší „rating" a stejné nebo vyšší úrokové míry v dané zemi). Situaci komplikují i levné úvěrové prostředky ze zahraničí. Prostor pro manévrování kazachstánských bank je ale značně omezen (devizové hospodářství není liberalizováno a platí jen částečná směnitelnost tenge), u fyzických osob jsou omezení ještě výraznější než u bank. Jedním z viditelných projevů „přehřátí" ekonomiky jsou i prudce stoupající ceny nemovitostí a jejich nájmů, ceny bytů v Almatě a Astaně (sice rádoby luxusních, ale kvalita provedené práce mluví jinak) jsou již nyní vyšší než v Praze. Ceny nemovitostí za poslední čtyři roky v Almaty stouply až 10x, měsíční nájem bytu kolem 80 m2 v průměrných podmínkách a se stejným vybavením přijde dnes v Almaty i v Astaně na cca 2 300 USD.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Nové možnosti pro český export se objevují v rovině trendů v ekonomice Kazachstánu, spíše než dodávky zboží jsou to dodávky technologických celků do průmyslových závodů, pro potravinářský průmysl, zemědělství nebo pak pro zpracování ropy a plynu. Dále se jako perspektivní jeví oblast čistění a úpravy vody, papírenského průmyslu a polygrafických strojů.

Další možností jsou programy obnovy infrastruktury vyhlášené vládou Kazachstánu. Jedná se např. o obnovu, výstavbu a modernizaci silniční sítě, do které vláda Kazachstánu hodlá v pěti letech do roku 2010 vložit cca 10 mld. USD.

Poslední zkušenosti ukazují, že je vhodnější vyhledávat jako partnery čistě soukromé subjekty, neboť se chovají pochopitelně v rámci tržní logiky a díky dostatečné ekonomické síle jsou i reálnými obchodními partnery.

V souvislosti se zlepšenou situací v bankovním sektoru Kazachstánu se jako velmi perspektivní jeví prosazení se na trhu cestou exportního úvěrování. Některé kazachstánské banky už jsou dnes natolik silné, že jejich garance jsou přijímány naprosto bezproblémově.

Jedním z faktorů, který je nutno brát v úvahu při uskutečňování obchodních aktivit, je fakt, že trh spotřebního zboží je vzhledem k počtu obyvatel a jejich značném rozptýlení na velkém prostoru omezený. Podstatně zajímavější je trh výrobní spotřeby, zejména z těch oblastí, které svoji produkci zaměřují na export, jako např. těžařský a metalurgický průmysl.

Poznámka ZÚ: Pokud není uvedeno jinak, statistické údaje jsou získány ze Statistického úřadu KZ ( www.stat.kz) nebo převzaty od agentury Interfax Kazachstan, případně z internetových stránek www.prezident.kz a www.government.kz. Jedny a tytéž údaje se často mění s postupujícím obdobím a jejich objektivita je sporná. Často se liší od statistických údajů uváděných v HSP.