Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Dle ústavy je volen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociálně právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na pluralistické demokracii.
Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a soudní. Výkonná moc je zastoupena vládou, složenou ze 13ti ministrů, v čele stojí prezident republiky. Každý z 32 departamentů je řízen guvernérem. Legislativní moc, tj. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 265 členů a Senát 102 členů. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora, ostatní soudy a v záležitostech státní správy Rada státu. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí.
Hlavními politickými stranami v zemi jsou:
Pro vnitropolitickou situaci v zemi je charakteristická vytrvalá snaha o uplatnění reforem v politické a ekonomické oblasti a boj proti nezákonným skupinám. Cílem vlády je tzv. „Politika demokratické bezpečnosti", doplněná „Politikou míru a rozvoje". V roce 2006 byl zvolen na druhé období prezident Alvaro Uribe, který přispěl ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie. Vláda uplatňuje hospodářské výsledky v sociální oblasti a bojuje proti obchodování s drogami a terorismu. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským a policejním přístupem k řešení bezpečnostní situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerilovým (FARC), paravojenským a drogovým uskupením, ale i snahou o vyjednávání s těmi, kteří proklamují aspoň minimální snahu o dialog (v minulosti Domobrana AUC, v současnosti gerila ELN a FARC). Vláda však současně klade důrazem na zlepšování úrovně demokracie a respektování lidských práv. Na základě vyjednávaní došlo k demobilizaci cca 41 tisíc členů tzv. „Domobrany" AUC a v této souvislosti byl senátem přijat zákon „Spravedlnost a mír", který řeší podmínky vyšetřování, potrestání a navrácení majetků u demobilizovaných příslušníků nezákonných skupin. Po znovuzvolení Alvaro Uribe pokračuje v politice hospodářského rozvoje, demobilizace a „Demokratické bezpečnosti".
Dle publikace organizace „Foreign Policy" byla Kolumbie v roce 2006 na 14. místě v celosvětovém seznamu nejohroženějších režimů ve světě. Příčinami jsou gerila, drogy, vysoká kriminalita, bída, nestejnoměrný vývoj v zemi. V Kolumbii je ročně spácháno několik set únosů, dosud chybí kontrola vlády nad celým územím země a existuje mnoho případů vydírání a všeobecné kriminality. Od roku 2003 klesá stupeň kriminality, počet únosů a atentátů na infrastrukturu (např. stožáry vysokého napětí - v roce 2006 jich bylo spácháno 312, za 1-7/2007 celkem 72). Přes pozitivní trend je však celková úroveň zločinnosti v zemi stále velmi vysoká.
Prezidentem republiky je Alvaro Uribe Velez, narozený 4. 7. 1952. Alvaro Uribe byl dne 28. 5. 2006 znovu zvolen prezidentem na další čtyřleté období.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Pátek 28. 1. 2005** Spíme jsme jako zabití. Po vydatné snídani nás vůz převáží k hlavní vstupní bráně Marangu Route. Hlasováním 4:1 se schvaluje, že naše putování na...
Čtěte více z deníku Marangu, Route, Mandara, Hut, Horombo, Hut - Kilimandžáro den 9. a 10.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: