Korejská republika

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Nejvyšší prioritu v zahraniční politice KR bude mít snaha o zintenzivnění styků a rozšíření spolupráce s KLDR; předpokladem pro ně je pozitivní vývoj při řešení severokorejské jaderné otázky. Vláda KR předpokládá, že bude na spolupráci s KLDR vynakládat v příštích deseti letech přes miliardu USD ročně.

V rámci politiky angažovanosti směrem ke KLDR lze očekávat úsilí KR o rozšiřování průmyslové zóny Gaeseong a v delší perspektivě i o vstup jihokorejských firem do dalších oblastí KLDR. Bude pokračovat snaha o zprovoznění dopravního spojení mezi oběma korejskými státy s možnou návazností na další železniční tahy přes RF resp. Čínu a Mongolsko do Evropy.

Hlavním dlouhodobým ekonomickým cílem Korejské republiky je přeměna KR v regionální finanční, výzkumné, dopravní a obchodní centrum severovýchodní Asie. V zájmu této strategie KR hodlá pokračovat v nastoupené cestě liberalizace a otevírání své ekonomiky pro zahraniční subjekty. O tom svědčí množství zahájených jednání o dohodách o volném obchodě, které by měly být do r. 2007 podepsány s 15 státy.

Korejská ekonomika je do značné míry závislá na globální hospodářské situaci a zahraniční poptávce po jejích výrobcích, v čele s polovodiči, elektronikou a automobily. Zároveň je vysoce citlivá na dovoz energetických surovin, zejména na světové ceny ropy. Také cena surovin pro automobilový průmysl se může nepřímo promítat do korejského exportu, neboť zvyšující se náklady na výrobu automobilových plechů již přinutily první automobilku zvýšit ceny své produkce. Dalším významným faktorem je slabý kurz amerického dolaru, který se negativně promítá do zisků korejských exportérů. Podle dosavadních zveřejněných výsledků i informací se ale zdá, že korejští vývozci se s těmito okolnostmi vyrovnali a výsledek celkového korejského exportu nebude výrazně oslaben.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

KR jako členská země WTO a OECD dále postupuje na cestě k větší liberalizaci zahraničního obchodu i domácího trhu. Nejedná se jen o snižování cel v rámci závazků vůči WTO, ale i odbourávání významných netarifních překážek a uzavírání bilaterálních smluvních dokumentů o volném obchodě. Zvýšenou aktivitu lze pozorovat i při uzavírání dohod o ekonomické spolupráci.

Ekonomické reformy korejské vlády směřují především k větší transparentnosti a funkčnosti kapitálového trhu. Ve své podstatě jsou dalším krokem proti ekonomické elitě KR, konglomerátům podniků, vzniklých během 60. letech v důsledku direktivistické politiky vlády, která upřednostňovala řízenou expanzi před tržními principy. Tyto struktury ovládají převážnou část hospodářství země, jsou hlavními zdroji exportu, ale i technologických inovací, a v řadě oblastí mají na domácím trhu monopolní postavení. Způsob jejich růstu za trvalé vládní podpory však vedl k řadě neefektivních investic a neodůvodněné expanzi. Hospodářské reformy byly fakticky zahájeny teprve po finanční krizi v roce 1997, která plně odhalila malou životaschopnost některých konglomerátů (krach Hanbo Steel, Daewoo Motor, Hyundai Electronics a dalších). Jiné byly schopny obtížnou situaci přestát a dnes jsou považovány za příklady podnikatelské sféry v KR, jako např. Hyundai Motor nebo Samsung Electronics. Reforma konglomerátů je velmi obtížným a dlouhodobým úkolem, s ohledem na odpor průmyslové elity a její ekonomickou sílu.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Trvale dochází ke zlepšování tarifních i netarifních podmínek pro vstup zahraničních výrobců na v minulosti silně chráněný domácí trh. Uvolnění je patrné v mnoha oblastech výrobků zpracovatelského průmyslu, rozhodně však nelze hovořit o bezproblémovém stavu. Vstupem do EU byl vzájemný bilaterální ekonomický vztah zasazen do širších vazeb EU – KR.

Stejně jako ostatní členské státy EU by měla Česká republika pokračovat v iniciativách v bilaterální rovině a hledat rezervy zejména v komunikaci na obchodně-politické úrovni. Vhodným impulsem bude uzavření nové Dohody o ekonomické spolupráci mezi ČR a KR, jejíž text byl dojednán (březen 2006) a která již prošla v obou zemích schvalovací procedurou. Dohoda poskytne možnost projednávat aktuální otázky obchodně-ekonomických vztahů v rámci smíšené komise pro ekonomickou spolupráci.

ČR prostřednictvím velvyslanectví v Soulu může dále využívat své pozice člena EU a účastnit se na aktivitách Hospodářské komory EU v KR (EUCCK – www.eucck.org). Pro české firmy jsou možnosti participace na aktivitách EUCCK limitovány zpoplatněním poskytovaných služeb.

Současné bilaterální obchodní vztahy jsou ve znamení vyšší aktivity z korejské strany, což přispívá k nepříznivému saldu bilaterálního obchodu, které se ale za rok 2005 výrazněji neprohloubilo. Nedostatečná přímá akviziční aktivita českých firem v teritoriu vede rovněž k vysokému podílu nepřímých reexportů ve vzájemném obchodě. Většina českých exportérů pokrývá KR pouze prostřednictvím místního partnera, chybí fyzická přítomnost. To však souvisí s objektivními důvody jako např. malá kapitálová síla většiny českých exportérů, vzdálenost a složitost trhu, jazyková a kulturní bariéra, vysoké náklady na provoz kanceláře apod.

Poslední období ukazuje, že českým firmám nechybí zájem o obchod s KR, ale reagují až na poptávku a nesnaží se aktivně přicházet na trh jako první a své zboží nabízet, např. na specializovaných mezinárodních veletrzích.

Také dobře zorganizovaná a načasovaná podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR nebo profesních asociací (nejlépe jako součást delegace nejvyšších politických představitelů státu) může otevřít dveře k navázání nových kontaktů. Do těchto pomyslných dveří však musí vstoupit již čeští exportéři sami.

Vzhledem ke struktuře, náročnosti, vzdálenosti i dalším zmiňovaným specifikům korejského trhu se jeví prostor pro další zintenzivnění aktivit především v následujících 3 oblastech

• v cestovním ruchu získávání korejské klientely, neboť statistiky cestovního ruchu dokazují rostoucí trend počtu korejských turistů a jejich význam pro ČR.
• v investiční oblasti, kde chybí větší aktivita při „přesvědčování“ korejských investorů o komparativních výhodách ČR při alokaci jejich investic do středoevropského teritoria (je však zřejmé, že realizace investice fy Hyundai bude při tomto přesvědčování významným faktorem)
• v oblasti exportních záměrů u českých podnikatelů, kde zřejmě chybí odvaha prověřit konkurenceschopnost svých výrobků na náročných trzích ve vzdálenějších teritoriích.