Košice – evropská exotika

Slunce se opírá do bytelné kamenné dlažby prosté stébel trávy a jeho paprsky rozehrávají duhu ve zpívající fontáně. Ta tryská v parku mezi divadlem a gotickým Dómem svaté Alžběty. Někdo tomu říká náměstí, ale je to vlastně široká hlavní ulice v přirozené centrum přeměněná. Tady je pupek města, kde si dávají rande milenci, důchodci a kde se nezapomenou zvěčnit novomanželé ani turisté. Mezi nimi se prolétá Klára s Petrem, kteří přijeli na výlet z Prahy. Petr tu před deseti lety studoval a jenom nevěřícně zírá, jak se Košice změnily.

„Včera jsme byli na baletu a potkali jsme Japonce a Turky, to mně docela překvapilo.“

Klára má pro změnu příjemný pocit z místních lidí, které považuje za velmi milé a vstřícné. Vzhledem k tomu, že je z Prahy, tak se není čemu divit. Navíc je tu poprvé a tak pátrá po známkách divokého východu, které tu předpokládala a na které se určitě ve skrytu duše i těšila.

„Čekala jsem větší východ ve smyslu … „,

mladá žena zaváhá a přítel ji se smíchem doplňuje.

„Ve smyslu většího rozkladu a entropie.“

„Překvapuje mě, jak je to tu kulturně na výši. Moc se nám tu líbí.“

Dvojice připomíná, že i autobusech MHD automat hlásí stanice v angličtině a že je to vůbec velmi příjemný výlet. Dokonce se odvážili i na cestu autobusem kolem romského sídliště Luník IX. To aby si Klára přeci jenom východní exotiku trochu užila.

Milenci odešli hledat příjemnou restauraci a jistě to nebudou mít těžké. Jenom na náměstí jsem napočítal na padesát podniků všeho druhu a další desítky se skrývají v přilehlých uličkách. Jedna z nich ústí na Dominikánské náměstí, kde se koná nedělní trh starožitností.

„Hetvenöt.....évek... Most már nem lehet ilyet kapni, az a baj,“

prodavač starých pohlednic a tisků vychvaluje svoje jedinečné zboží, zájemci dlouho vybírají a nakonec si plácnou. O kus dál se pokouší prodat sbírku kravských a ovčích zvonců chlapík, který už to nemá doma kam dávat, jak několikrát zdůrazňuje. Jako bonus přidává archaické kleště na propichování uší dobytka.

Na trhu potkávám i dvojici Indů, kteří přijeli na kongres ocelářů a se zájmem sledují cvrkot. Košice jsou první evropské město, které v životě navštívili a tak se pro ně stávají symbolem Evropy.

Na trhu se mísí jazyk Rusínů s dialektem lidí ze Šariše nebo Zemplína, koření ho místní Maďaři a také Rómové z osad nebo otřesného sídliště Luník IX.

Město do sebe nasávalo a nasává obyvatele z celého východu a směsice používaných jazyků dělá Košice na slovenské poměry stále ještě výjimečným městem. Možná, že posledním, jediným opravdovým slovenským Babylonem.

Půvab Košic se možná skrývá právě ve střetu náboženských a kulturních vlivů východu a západu. Je to zkrátka exotické a zároveň velmi evropské město.

Kdo však v Košicích chybí, jsou výletníci z Bratislavy. S chudým příbuzným na východě se neradno zahazovat.

Patrioti jako třeba důchodce Peter Pek ale nedají na město dopustit.

„Tady je každý dům svým způsobem palác. Košice jsou nádherné, ale mají ten handicap, že leží na východě. Jinak je to pohoda, Košice žijí nádherným životem, je tu atmosféra, která není nikde jinde na Slovensku. Město má svoji duši.“

Duši městu vtiskla historie, ale z popela ho vzkřísil primátor a pozdější prezident Slovenska Rudolf Schuster. Sehnal miliardy korun a přestože Košice pořádně zadlužil, město výrazně pozvedl. Právě kvůli dluhům mu ale hodně lidí nedokáže přijít na jméno. To uznává i pouliční malíř portrétů Ladislav Tvrďák, který si ale jinak hodně slibuje od privilegovaného označení Evropské město kultury. Tento titul získají Košice v roce 2013.

„Přijdou sem proto nějaké peníze a věřím, že všechno se rozkrást nedá a něco zbude i na kulturu.“

Košice ale nepochybně získají na pověsti už příští rok. Slovensko bude pořádat Mistrovství světa v hokeji a po Bratislavě budou Košice patrně jediným městem, kde se zápasy odehrají. Je zřejmé, že na východě diváci finále neuvidí, to si vezme Bratislava. Ovšem to musejí nejdříve v hlavním městě postavit alespoň jeden stadion na evropské úrovni. Košice už ho jako jediné město na Slovensku dávno mají.

(Ukázka z knihy Jánošíci s těžkou hlavou)

Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.