Kuba

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Kuba je členem OSN a celé řady jejích agentur (např. UNCTAD, UNESCO, FAO, UNIDO) a dále mnoha dalších mezinárodních organizací, např. CCC (Rada pro celní spolupráci), G-77, GATT, IAEA (Světová agentura pro atomovou energii), ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), ILO (Mezinárodní organizace práce), IMO (Mezinárodní námořní organizace), INTELSAT (Mezinárodní organizace pro komunikační satelity - statut pozorovatele), INTERPOL, IOC (Mezinárodní olympijský výbor), ITU (Mezinárodní telekomunikační unie), WHO (Světová zdravotnická organizace) a řady dalších.

Kuba byla zakládajícím členem GATT, je členem WTO a podepsala většinu jejich dohod (GATS, TRIPS, ...). V souvislosti se severoamerickým embargem Kuba není členem MMF ani Světové banky.       

Kuba není členem kontinentální OAS ani regionálního CARICOMu, zasedání CARICOMu se však pravidelně účastní jako pozorovatel a vysílá ministra vlády. Kuba je velkým kritikem a odpůrcem záměru vytvoření celoamerické zóny volného obchodu ALCA. Se svým hlavním partnerem Venezuelou v prosinci 2004 založila projekt ALBA (Acuerdo Bolivariano para las Americas). Toto sdružení si klade za cíl být protiváhou ALCA. Koncem dubna 2006 přistoupila do sdružení Bolívie pod vedením Evo Moralese a v lednu 2007 se připojila Nikaragua.

Kuba udržuje diplomatické nebo konzulární styky se 182 státy. Na úrovni ambasád, generálních konzulátů a dvou zájmových sekcí má 133 reprezentací ve 109 státech. Na Kubě je zastoupeno 97 zemí na úrovni ambasády. Nacházejí se zde 3 generální konzuláty, 7 honorárních konzulátů a 1 zájmová sekce. V Havaně má svou stálou misi šest mezinárodních organizací.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Kuba je jedinou zemí Latinské Ameriky, která nemá dohodu o spolupráci s EU.  Zapojení Kuby v rámci vztahů ACP (země Karibiku) a dohody z Cotonou mezi EU a ACP nebylo dořešeno. V lednu 2003 Kuba požádala o adhezi ke Cotonou, nicméně následně svoji žádost stáhla. V rámci obchodu s EU využívá pouze GSP (všeobecný systém celních preferencí). V případě přistoupení k dohodě z Cotonou by se na Kubu vztahovaly významná obchodní zvýhodnění a finanční pomoc z EDF (Evropský rozvojový fond).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Mezi Kubou a bývalou ČSSR bylo uzavřeno přes 50 smluv. Z důvodu komplikovaných politických vztahů nebyla do dnešního dne zcela dokončeno jednání o jejich sukcesi. Na začátku roku 2003 byla tato jednání dotažena do úrovně expertních jednání. Následné přitvrzení Společné pozice zemí EU v létě 2003 ovšem další jednání zcela zastavila. Úplný seznam 59 dohod je uveden v kapitole 7.1. tohoto textu. Mezi významnější patří např.:

• Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980 – mj. ruší nutnost superlegalizace dokumentů, postačuje pouze obvyklá legalizace)

Za dobu existence ČR uzavřené dohody:

• Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládou Kubánské republiky  pro držitele platných cestovních dokladů sjednané výměnou nót 3. a 29. dubna 1992 (Praha, 29. dubna 1992). – vypovězeno českou stranou s účinností od ledna 2000.
• Dohoda o obchodně - ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou. Podepsána dne 10. prosince 1996 v Singapuru – ke vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 zrušena. V jednání je nová smlouva nahrazující původní – v současné době jsou jednání kubánskou stranou z politických důvodů pozastavena.