Kypr

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Po neúspěchu plánu OSN o opětovném sjednocení ostrova se 1. 5. 2004 rozdělený Kypr stal členskou zemí Evropské unie. Na okupovaných územích byla pozastavena platnost acquis communautaires s tím, že do nalezení nového politického řešení, se EU pokusí napomoci zlepšení ekonomické situace severokyperského území. První krok tímto směrem byl učiněn přijetím tzv. nařízení o podmínkách obchodu přes zelenou linii (nařízení EC č. 866/04 ve znění nařízení EC 293/05), které je velmi podporováno vládou KR jako účinný nástroj oživení ekonomické činnosti na okupovaných územích, a které již přineslo, i když omezeně, jisté oživení v ekonomických kontaktech obou komunit. Hlavními nástroji podpory turecko-kyperské ekonomiky pak měly být jednak nařízení o poskytnutí ekonomické pomoci ve výši 259 mil. EUR a nařízení o podmínkách obchodu s okupovanými územími přímo, tj. ne přes zelenou linii (tzv. nařízení o přímém obchodu). S poskytnutím finanční pomoci vláda KR vyjadřovala od počátku souhlas - nařízení o finanční pomoci bylo schváleno a v současné době se implementuje přes kontaktní místo EK na okupovaných územích.Tendrů vyhlášených na jednotlivé projekty se mohou zúčastnit i české firmy - viz http://ec.europa.eu/eropeaid/cgi/frame 12.pl/left. Nařízení o přímém obchodu vláda odmítá. Hlavním důvodem negativního postoje je skutečnost, že zboží by vstupovalo na území KR přes vstupní body, které vláda KR jako takové neoznačila v příslušných mezinárodních organizacích, a to proto, že nejsou pod její efektivní kontrolou. Přímý obchod zůstává nedořešenou otázkou a vláda KR ji spojuje se svými návrhy na společnou správu přístavu Famagusta pod patronací EU, vrácením Varoshi a s ukončením exploatace ŘK nemovitého majetku na okupovaných územích. Návrhy jsou zatím odmítány ze strany TK komunity. Dle vlády by navíc přímý obchod s okupovanými územími spíše vedl k prohloubení separatistických tendencí mezi oběma komunitami. Nalezení kompromisního řešení by mohlo vést k zvýšenému zájmu o obchodní spolupráci s Kyperskou republikou.

Významný dopad na ekonomickou sféru KR by mělo plnění závazků Turecka vyplývajících z Dodatkového protokolu o celní unii s EU, zejména zpřístupnění přístavů a letišť pro kyperské lodě resp. letadla. V roce 2006 nebylo dosaženo ze strany Turecka žádného pokroku, což mělo dopad na pozastavení přístupových jednání s Tureckem v 8 negociačních kapitolách.

Alfou a omegou zůstává komplexní řešení kyperské otázky. Jistou nadějí jsou výsledky jednání GT OSN s prezidentem KR v únoru 2006 v Paříži, které, kromě jiného, předpokládají ustavení bikomunálních pracovních orgánů pro překlenutí rozporů mezi oběma komunitami. Tato myšlenka byla dále rozpracována na setkání vůdců obou komunit T.Papadopoulose a M.A.Talata v červenci 2006, která se uskutečnila při příležitosti návštěvy náměstka GT pro politické otázky Gambariho na Kypru. Představitelé obou komunit se dohodli na vytvoření technických výborů a pracovních skupin, které se budou zabývat jednak návrhy na řešení tzv. každodenních otázek, ale i návrhy na řešení substantivních otázek kyperského problému. Přesto, že se uskutečňují relativně pravidelná setkání pověřenců obou představitelů, nebylo zatím dosaženo viditelného pokroku. Setkání se uskutečňují pod záštitou zvláštního představitele OSN (UNFICYP) na Kypru. 5.9. 2007 se uskutečnila schůzka prezidenta T. Papadopoulose s M.A.Talatem, která nepřinesla žádný průlom v jednáních.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Členství v EU znamená plnou harmonizaci kyperského práva se standardy EU. Další vývoj právního prostředí bude převážně shodný s vývojem v ČR a bude záviset především na přijímání směrnic a nařízení orgány EU a jejich následné implementaci na Kypru.

Od 1.1.2008 Kypr vstoupí do eurozóny. Konečné rozhodnutí bylo přijato v červnu 2008 a fixní přepočítací kurz kyperské libry vůči euru byl stanoven v červenci 2008 (1 EUR = 0,585274).. Podle dosavadních údajů se zdá, že se bude pohybovat kolem centrální parity, která byla stanovena při vstupu do ERM 2.

Od 1.1.2008, tj. po skončení přechodného období, by se měly přesunout potraviny, léky a restaurační služby do základní sazby DPH. S ohledem na očekávaný vstup do eurozóny ke stejnému datu, vláda KR jedná s EK o možném odložení data a s tím souvisejících modalitách. Žádné další změny daní se neočekávají.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Vzhledem k tomu, že obě země jsou součástí vnitřního trhu, existují všechny obchodně politické předpoklady pro zvýšení vzájemné ekonomické spolupráce. Odstraněním cel a jiných překážek obchodu se, ve srovnání se situaci před 1. 5. 2004, zvýšila konkurenceschopnost výrobků na místním trhu. Kypr je výrazně dovozně orientovanou ekonomikou, což na jednu stranu znamená, že v zásadě jakýkoli výrobek má šanci, na druhou stranu s limitou, že obstojí ve všech parametrech v soutěži s výrobkem z jiných zemí. V tomto ohledu jsou nevýhodou vysoké dopravní náklady. Prosadit se na místním trhu vyžaduje investici do propagace.