Jak už bylo výše uvedeno, Kyrgyzstán z hlediska provedení tržních reforem, v zemích Střední Asie pokročil nejdále, a proto byl i bezproblémově přijat do WTO. V Kyrgyzstánu v zásadě fungují všechny tržní mechanismy jako v jiných tržních ekonomikách, avšak nejvážnějším problémem ekonomiky je její nerozvinutost, nedostatek kapitálu, nedostatek přírodních zdrojů, které by byly investičně zajímavé. Kyrgyzstán má i velký zahraniční dluh, a velké problémy se splácením a věřitelské země uvažují o jeho restrukturizaci. Negativně dopadly na Kyrgyzstán ze zahraničněpolitického i ekonomického hlediska události 11. září 2001, neboť ne příliš velká důvěra zahraničních investorů v tento region se ještě umocnila blízkostí centra tehdy státem podporovaného terorismu v Afghánistánu.
Do jisté míry však ekonomickou i politickou situaci stabilizovala americká a francouzská vojenská přítomnost na letišti Manas v Biškeku, které jako jedno z mála letišť v regionu Střední Asie splňovalo náročné podmínky. Kyrgyzstán se aktivně zapojil do protiteroristické akce proti Talibanu v Afghánistánu a tím si upevnil svoji pozici v mezinárodním společenství.
Kyrgyzská vláda také bude usilovat o výstavbu (zejména hledání investorů) propojení železnice z Číny do Uzbekistánu přes území Kyrgyzstánu. Toto železniční spojení by mohlo velmi přispět k dalšímu ekonomickému rozvoji země.
Dalším politickým problémem, který je dnes velmi aktuální a má významný vliv na ekonomiku země, je i stabilizace politické situace po březnové revoluci. Vedení státu samozřejmě deklaruje nezměněný zahraničněpolitický kurs země. Snaží se různými prohlášeními opět přesvědčit zahraniční investory a získat jejich důvěru. Bohužel realita je poněkud jiná. V honbě za majetkem rodiny bývalého prezidenta Akajeva se začaly zpochybňovat různé privatizační projekty, ale i některé velké zahraniční investice (např. do těžby zlata), rozbujela se korupce a obecně se zhoršila bezpečnostní situace a objevily se pokusy o proniknutí organizovaného zločinu do státní správy. Zahraniční investoři zatím na vývoj v Kyrgyzstánu hledí s nedůvěrou a již došlo k odložení několika větších investičních záměrů (stavba přehrady na řece Naryn společně s výstavbou hliníkárny).
Hlavní strategií nového vedení státu je snaha o získání investic z tržně vyspělých zemí, zejména do těžařského, hydroenergetiky, zpracovatelského průmyslu a do zemědělství. Jedním z projevů této strategie je i další zvýhodnění při registraci nových firem s převahou zahraničního kapitálu; je to jednak rychlost registrace a daňové úlevy.
Neoficiálně mluví vedení státu o vytvoření specifického "daňového ráje" ve Střední Asii, s představou, že si v Kyrgyzstánu budou zahraniční firmy zřizovat ústředí pro celou Střední Asii. Současné vedení státu podporuje prakticky veškeré integrační snahy v rámci SNS, avšak velmi často se stává terčem mediálních útoků v souvislosti se svým členstvím ve WTO.
Kyrgyzstán bude muset co nejdříve řešit některé problémy v energetice, a to zejména provést rozsáhlé rekonstrukce vodních elektráren, zajistit plynulé zásobování plynem a dostatečně rozvinout vlastní těžbu uhlí a najít stabilní konsensus s ostatními zeměmi regionu v oblasti energetiky a hospodaření s vodními zdroji.
Důležitou politickou událostí v zemi byly nepochybně prezidentské volby začátkem července 2005. Po jejich uskutečnění se očekávalo celkové uklidnění a stabilizace politické situace a tím i vytvoření podmínek pro normální ekonomický rozvoj. Bohužel však došlo k „třenicím mezi různými uskupeními", které se dostaly k moci, vnitropolitická situace je stále nepřehledná a zdá se, že období stabilizace bude podstatně delší, než se očekávalo.
Zřejmě s využití zkušeností z Kazachstánu se rozhodla vláda Kyrgyzstánu uskutečnit akci na legalizaci majetku. Prezident republiky podepsal začátkem srpna 2007 zákon „O amnestii ve vztahu s legalizací peněžních prostředků, nemovitostí a movitého majetku". Své rozhodnutí vedení Kyrgyzstánu odůvodňuje tím, že legalizace majetku je nezbytná pro získání investic do ekonomiky země. V nejbližším období by měly být zformulovány politické a ekonomické podmínky pro udělení amnestie.
Podle představitelů Peněžní burzy KG činí objem šedé ekonomiky v zemi cca 40% hrubého domácího produktu. Pro ekonomiku země je podle jejich názoru nekontrolovatelný přísun peněžních prostředků od kyrgyzských občanů pracujících v zahraničí, který odhadují na cca 125–130 mil. USD ročně. Amnestie kapitálu by měla řešit i tyto problémy.
Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta hledat rozvojové programy financované ze zahraničí a snažit se na nich určitým způsobem participovat, byť alespoň jako subdodavatel. Nelze předpokládat, že by se v dohledné době ekonomická situace v Kyrgyzstánu natolik zlepšila, aby se výrazně změnily platební možnosti kyrgyzských odběratelů. Profinancování exportu prostřednictvím ČEB a EGAP je v relaci Kyrgyzstán prakticky nemožné, neboť v Kyrgyzstánu chybí mimo jiné i dostatečně kvalitní banka, která by mohla být přijatelná pro obě zmíněné instituce.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Každoročně nás vnitrozemce láká pobyt u moře a mnozí jsou ochotni šetřit na takovou rodinnou dovolenou i několik měsíců. Existují však i způsoby, jak se moře doslova přesytit a...
Čtěte více z deníku Na kolech po ostrově tuláckých snů.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: