Jak už bylo výše uvedeno, Kyrgyzstán z hlediska provedení tržních reforem, v zemích Střední Asie pokročil nejdále, a proto byl i bezproblémově přijat do WTO. V Kyrgyzstánu v zásadě fungují všechny tržní mechanismy jako v jiných tržních ekonomikách, avšak nejvážnějším problémem ekonomiky je její nerozvinutost, nedostatek kapitálu, nedostatek přírodních zdrojů, které by byly investičně zajímavé. Kyrgyzstán má i velký zahraniční dluh, a velké problémy se splácením a věřitelské země uvažují o jeho restrukturizaci. Negativně dopadly na Kyrgyzstán ze zahraničněpolitického i ekonomického hlediska události 11. září 2001, neboť ne příliš velká důvěra zahraničních investorů v tento region se ještě umocnila blízkostí centra tehdy státem podporovaného terorismu v Afghánistánu.
Do jisté míry však ekonomickou i politickou situaci stabilizovala americká a francouzská vojenská přítomnost na letišti Manas v Biškeku, které jako jedno z mála letišť v regionu Střední Asie splňovalo náročné podmínky. Kyrgyzstán se aktivně zapojil do protiteroristické akce proti Talibanu v Afghánistánu a tím si upevnil svoji pozici v mezinárodním společenství.
Kyrgyzská vláda také bude usilovat o výstavbu (zejména hledání investorů) propojení železnice z Číny do Uzbekistánu přes území Kyrgyzstánu. Toto železniční spojení by mohlo velmi přispět k dalšímu ekonomickému rozvoji země.
Dalším politickým problémem, který je dnes velmi aktuální a má významný vliv na ekonomiku země, je i stabilizace politické situace po březnové revoluci. Vedení státu samozřejmě deklaruje nezměněný zahraničněpolitický kurs země. Snaží se různými prohlášeními opět přesvědčit zahraniční investory a získat jejich důvěru. Bohužel realita je poněkud jiná. V honbě za majetkem rodiny bývalého prezidenta Akajeva se začaly zpochybňovat různé privatizační projekty, ale i některé velké zahraniční investice (např. do těžby zlata), rozbujela se korupce a obecně se zhoršila bezpečnostní situace a objevily se pokusy o proniknutí organizovaného zločinu do státní správy. Zahraniční investoři zatím na vývoj v Kyrgyzstánu hledí s nedůvěrou a již došlo k odložení několika větších investičních záměrů (stavba přehrady na řece Naryn společně s výstavbou hliníkárny).
Hlavní strategií nového vedení státu je snaha o získání investic z tržně vyspělých zemí, zejména do těžařského, hydroenergetiky, zpracovatelského průmyslu a do zemědělství. Jedním z projevů této strategie je i další zvýhodnění při registraci nových firem s převahou zahraničního kapitálu; je to jednak rychlost registrace a daňové úlevy.
Neoficiálně mluví vedení státu o vytvoření specifického "daňového ráje" ve Střední Asii, s představou, že si v Kyrgyzstánu budou zahraniční firmy zřizovat ústředí pro celou Střední Asii. Současné vedení státu podporuje prakticky veškeré integrační snahy v rámci SNS, avšak velmi často se stává terčem mediálních útoků v souvislosti se svým členstvím ve WTO.
Kyrgyzstán bude muset co nejdříve řešit některé problémy v energetice, a to zejména provést rozsáhlé rekonstrukce vodních elektráren, zajistit plynulé zásobování plynem a dostatečně rozvinout vlastní těžbu uhlí a najít stabilní konsensus s ostatními zeměmi regionu v oblasti energetiky a hospodaření s vodními zdroji.
Důležitou politickou událostí v zemi byly nepochybně prezidentské volby začátkem července 2005. Po jejich uskutečnění se očekávalo celkové uklidnění a stabilizace politické situace a tím i vytvoření podmínek pro normální ekonomický rozvoj. Bohužel však došlo k „třenicím mezi různými uskupeními", které se dostaly k moci, vnitropolitická situace je stále nepřehledná a zdá se, že období stabilizace bude podstatně delší, než se očekávalo.
Zřejmě s využití zkušeností z Kazachstánu se rozhodla vláda Kyrgyzstánu uskutečnit akci na legalizaci majetku. Prezident republiky podepsal začátkem srpna 2007 zákon „O amnestii ve vztahu s legalizací peněžních prostředků, nemovitostí a movitého majetku". Své rozhodnutí vedení Kyrgyzstánu odůvodňuje tím, že legalizace majetku je nezbytná pro získání investic do ekonomiky země. V nejbližším období by měly být zformulovány politické a ekonomické podmínky pro udělení amnestie.
Podle představitelů Peněžní burzy KG činí objem šedé ekonomiky v zemi cca 40% hrubého domácího produktu. Pro ekonomiku země je podle jejich názoru nekontrolovatelný přísun peněžních prostředků od kyrgyzských občanů pracujících v zahraničí, který odhadují na cca 125–130 mil. USD ročně. Amnestie kapitálu by měla řešit i tyto problémy.
Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta hledat rozvojové programy financované ze zahraničí a snažit se na nich určitým způsobem participovat, byť alespoň jako subdodavatel. Nelze předpokládat, že by se v dohledné době ekonomická situace v Kyrgyzstánu natolik zlepšila, aby se výrazně změnily platební možnosti kyrgyzských odběratelů. Profinancování exportu prostřednictvím ČEB a EGAP je v relaci Kyrgyzstán prakticky nemožné, neboť v Kyrgyzstánu chybí mimo jiné i dostatečně kvalitní banka, která by mohla být přijatelná pro obě zmíněné instituce.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: