Libye

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V roce 2006 se plnohodnotně obnovily diplomatické vztahy s USA a Libye byla odstraněna z amerického seznamu zemí podporujících terorismus, což automaticky uvolnilo dřívější americké embargo na vývoz zboží speciálního charakteru a dvojího užití. Americký vliv, který se začíná již nyní projevovat v ropném sektoru (ve výběrovém řízení na 15 ropných nalezišť získaly v 01/2005 americké firmy 11 území, v dalším výběrovém řízení v 10/2005 získala velký kontrakt firma ExxonMobil, která byla úspěšná i v třetím kole uzavřeném v 12/2006), se bude postupně rozšiřovat i do dalších oblastí (energetika, telekomunikace, turistický ruch, letecká doprava, stavebnictví, vojenská technika), neboť prohlubování vzájemné spolupráce (a závislosti) je pro obě strany strategickou záležitostí. V obchodní komunitě se proslýchá, že řada uzavřených výběrových řízení na velké projekty (elektrárny, plynárenské závody) je znovu obnovována, aby se nového kola mohly zúčastnit i americké firmy.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Souběžně se změnou libyjské zahraniční politiky zahájila vláda proces hospodářských reforem, který však postupuje pomalu a nevýrazně. Politické vedení země má obavy z celkových radikálních změn, a proto zvolila strategii postupných kroků a „testování“ reforem v dílčích oblastech. Prioritou vlády je již uvedená nezbytnost získání do roku 2015 v kumulaci cca 30 mld. USD přímých zahraničních investic do ropného a plynárenského sektoru, aby mohla zdvojnásobit současnou těžbu ropy na cca 3 mil. barelů denně. Vypisovaná výběrová řízení, uzavírané kontrakty na průzkum a těžbu a neutuchající zájem předních světových olejářských firem jsou toho důkazem. Mimo ropný sektor však reformy postupují opatrně a tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat.

Modernizace ekonomiky bude tedy vícerychlostní, nejprve v ropném a plynárenském sektoru, poté v bankovnictví a následně přijdou na řadu ostatní odvětví, jejichž životaschopnost je v současné době „testována“ povolením soukromého podnikání a zahraničních investic v řadě oborů výroby a služeb. Privatizace hospodářství bude postupovat zvolna, státní podniky přejdou nejprve do rukou zaměstnanců a libyjské veřejnosti (včetně podnikatelské) a poté teprve budou moci být prodány (či spíše jejich část) zahraničním investorům, bude-li o ně zájem.

Postupující změny v legislativě se budou týkat zejména podpory soukromého podnikání (podnikatelské prostředí, přístup k úvěrům), fiskální reformy (vyšší transparentnost skutečných výdajů státu odstraněním mimorozpočtových výdajů, nahrazení cenových subvencí adresnými finančními dotacemi, snižování sazeb daně z příjmu, odstranění nepřímých daní a zavedení DPH) a reformy bankovnictví (modernizace bankovního prostředí, zavedení nástrojů monetární politiky, privatizace bank).

Makroekonomická pozice Libye bude ve střednědobém výhledu stabilní a její vnější a fiskální rovnováha příznivá, devizové rezervy budou narůstat ze současných 38 měsíčních dovozů (2006) na 61 měsíčních dovozů v roce 2010 (podle IMF Staff Report 2006). Relativně vysoký hospodářský růst však nepostačí k tvorbě dostatečného počtu pracovních míst pro nové uchazeče o práci, neboť bude založen zejména na zvyšování produkce ropy a zemního plynu, která se obejde bez výrazného využití volných lidských zdrojů. Hluboká strukturální nerovnováha bude tedy i nadále přetrvávat až do doby, než budou vládou přijata skutečně dalekosáhlá reformní opatření. Mimo již zmíněný posun ve vztazích s USA není ve střednědobém výhledu vyloučen i posun ve vztazích s EU , o nichž ale má Libye velmi svérázné představy a není na stávající formáty spolupráce EU se srovnatelnými zeměmi politicky připravena. Libyjské vedení zatím neshledává (ve velmi příznivé finanční pozici) dostatečné důvody např. pro otevření diskuse o dodržování lidských práv s EU ani pro podrobení se neustálému tlaku na zabránění migraci přes libyjské území do zemí EU.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Perspektivní položky českého vývozu jsou uvedeny v kap. 7.4. S narůstajícími zahraničními investicemi do těžby ropy a zemního plynu bude nezbytné rozšířit navazující infrastrukturu a zpracovatelské závody (plynovody, ropovody, skladovací terminály, závody na úpravu a zkapalnění plynu, atd.). Zde je šance pro české firmy k účasti na příslušných projektech, zejména ve formě subdodávek výrobků a služeb pro velké zahraniční dodavatele, kteří jsou již na trhu etablováni (podrobněji na www.mzv.cz/tripoli) a kteří by mohli „ocenit“ reference českých firem ze vzájemné spolupráce na obdobně obtížných trzích.

Kromě účasti na rozvoji všeobecné infrastruktury vzniká pro české firmy zcela nově možnost účasti na projektech ochrany životního prostředí. V 03/2006 bylo nově zřízeno ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí, které má v současné době 3 priority:

• likvidace znečištěné vody, která se uvolňuje při těžbě ropy (např. vodních injektážích)
• vybudování čističek odpadních vod pro průmyslové podniky
• rekonstrukce městských kanalizačních stok (rozdělení na splaškovou a dešťovou kanalizaci) a vybudování dodatečných čističek odpadních vod pro městské celky. V budoucnu se ministerstvo zaměří i na systematické nakládání s pevnými odpady (ekologické skládky, spalovny atd.), které se v současnosti, zejména u menších měst, vozí na „divoké skládky“.

Pro české firmy, které se i přes příslušná rizika popsaná v této zprávě, odhodlají k aktivnímu vstupu na libyjský trh, se budou otevírat nové možnosti vzájemné spolupráce v oblasti zakládání společných podniků, zejména s využitím místních surovin. S ohledem na plánovaný rozvoj bytové výstavby (v 07/2005 schválen projekt výstavby 50 000 bytů na předměstí Tripolisu a v 12/2005 projekt výstavby 25 000 bytů v Benghází) bude narůstat potřeba stavebních hmot, zejména cementu, prefabrikátů a lehkých tvárnic. Nalezení místního investora, který by měl zkušenosti a kromě materiálního, či finančního vkladu do společného podniku byl schopen zajistit i odbyt produkce a příslušná povolení, není však snadné.

S uvolněním embarga EU na dodávky speciálního materiálu v 10/2004 se pro české firmy otevřely možnosti dodávek náhradních dílů pro v minulosti dodanou vojenskou techniku, její generální opravy, modernizaci a další spolupráci.

Nezbytným předpokladem pro získání kontraktu a úspěch v jakékoli oblasti je však stálá přítomnost potenciálního zahraničního dodavatele na trhu, což předpokládá počáteční investice v podobě nákladů na provoz reprezentační kanceláře/pobočky bez zaručení jejich návratnosti (k získání prvního kontraktu může dojít až po několika letech nebo vůbec). Řada zahraničních společností (a to nejen velkých firem) si je toho vědoma, a proto své kanceláře/pobočky v Libyi otevírají, zejména v oblasti dodávek služeb pro ropný sektor (např. Rumunsko, Polsko).