Litva

Ekonomická charakteristika země

  • 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
  • 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
  • 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

  • OSN - od 17. září 1991
  • OBSE - od roku 1991
  • Rada Evropy
  • NATO - Litva je řádným členem od 2. dubna 2004
  • Evropská unie - Litva je členem od 1. května 2004

Regionální spolupráce

Litva se orientuje na regionální spolupráci s pobaltskými i severskými zeměmi. V rámci regionální spolupráce LT spolupracuje i s Lotyšskem a Estonskem, k čemuž byly vytvořeny příslušné orgány:

  • Baltské shromáždění (25 poslanců z každé země),
  • Baltská rada ministrů (premiéři nebo resortní ministři dle projednávané problematiky),
  • Baltská rada (společná zasedání Baltského shromáždění a Baltské rady ministrů, koordinuje stanoviska k zásadním zahraničně politickým otázkám a vztahy se sousedními zeměmi),
  • Baltská ekonomická rada (zaměřená na implementaci Pobaltské dohody o volném obchodu a na další otázky ekonomické spolupráce).

Pro rozvoj pobaltské spolupráce byla vytvořena příslušná smluvní základna, která umožňovala úzkou spolupráci v nejrůznějších oblastech:

Pobaltská vojenská spolupráce. V jejím rámci byly zřízeny:

  • Vojenská akademie BALTDEFCOL, která připravuje v estonském Tartu vyšší štábní důstojníky ozbrojených sil pobaltských zemí,
  • Námořní eskadra BALTRON,
  • Regionální centrum kontroly vzdušného prostoru BALTNET (od 2.4.2004 zařazen do NATINEADS.

     

    Projekty BALTRON, BALTNET a BALTDEFCOL pokračují i ve struktuře NATO. V Litvě stejně jako v dalších pobaltských státech nadále pokračuje alianční mise AirPolicing. ČR plánuje zapojení do této aktivity v roce 2009.

    Hospodářská spolupráce pobaltských zemí. V roce 1998 byla podepsána Dohoda o společném přístupu k tranzitu, vznikly společné hraniční přechody (zatím tři mezi Litvou a Lotyšskem a dva lotyšsko-estonské).

     Konzulární oblast. V únoru 1999 byla podepsána smlouva o vzájemné konzulární pomoci občanům Litvy, Lotyšska a Estonska ve třetích zemích, kde nemá některá ze smluvních stran zřízený konzulární úřad.

    Spolupráce pobaltských a severských zemí. Pravidelné konzultace Severské rady formátu “5+3” přerostly ve formát „8“. Litva nicméně nemá se žádnou ze severských zemí tak exkluzivní vztahy jako Estonsko s Finskem nebo Lotyšsko se Švédskem. Litva přitom nejvíce oceňuje všestrannou podporu Dánska.

    Litva se dále účastní spolupráce v Radě států Baltského moře (založené z dánsko-německé iniciativy jako fórum severských a pobaltských zemí, SRN, Polska a Ruska; jako pozorovatel Evropská komise). Litevská republika je rovněž zapojena do konference “Baltsko-černomořské spolupráce”, která má přispívat k udržování dobrých vztahů mezi sousedními státy a regiony. Konference se mimo jiných zúčastňují Ukrajina a Bělorusko.

    V poslední době se zvyšuje politická i hospodářská spolupráce s Polskem. To posiluje Litvu i ve vztahu k Bruselu, neboť Polsko má počtem obyvatelstva, rozlohou a efektivním partnerstvím s USA v mezinárodní oblasti velkou váhu. Polsko je i největším zahraničním investorem v Litvě.
 

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Pobaltské země mezi sebou uzavřely Dohodu o volném obchodu (v červnu 1996 rozšířena i na zemědělskou produkci), o bezvízovém styku, o vojenské a ekologické spolupráci a o součinnosti ministerstev vnitra. Dohoda o volném obchodu i bezvízová dohoda pozbyly vstupem do EU platnosti. Litva je připravena vstoupit do Schengenského systému od 1.1.2008.

 

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Po vstupu Litvy do EU zůstaly v platnosti následující smlouvy, uznávané oběma stranami:

-  Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Litevské republiky o dvoustranném zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót, Praha, 20.10.1992, č.577/1992 Sb., vstup v platnost 19.11.1992.

-   Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství Litvy, Praha, 21.7.1994, č.228/1994 Sb., vstup v platnost 21.7.1994.

-  Smlouva mezi ČR a Litvou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, Vilnius, 27.10.1994, č.230/1995 Sb., vstup v platnost 8.8.1995.

-  Dohoda mezi vládou ČR a vládou Litvy o podpoře a vzájemné ochraně investic, Vilnius, 27.10.1994, č.185/1995 Sb., vstup v platnost 12.7.1995.

-  Dohoda mezi ministerstvy zdravotnictví ČR a Litvy o spolupráci v oblasti zdravotnictví, Praha, 19.5.1995, č.4/1996 Sb., vstup v platnost 19.5.1995.

-  Dohoda mezi vládou ČR a vládou Litvy o mezinárodní silniční dopravě, Praha, 13.7.1995, č. 231/1995 Sb., vstup v platnost 4.10.1995.

-  Dohoda o spolupráci mezi ministerstvy vnitra ČR a Litvy v boji proti terorismu, pašování drog a organizovanému zločinu, Vilnius, 29.3.1996, vstup v platnost 29.3.1996.

-  Dohoda mezi vládou ČR a Litvy o leteckých službách, Praha, 16.12.1997, vstup v platnost 16.12.1999.

-  Smlouva mezi Českou republikou a Litevskou republikou o sociálním zabezpečení, Praha, 27.5.1999, č.136/1999, vstup v platnost 1.8.2000.

- Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství a vědy Litevské republiky o spolupráci v oblasti školství a vědy na léta 2000-2004, Vilnius, 31.3.2000, č.36/2000 Sb., vstup v platnost 31.3.2000. Jeho platnost byla prodloužena na další léta.

- Dohoda mezi Ministerstvy zemědělství ČR a Litvy o spolupráci v oblasti zemědělství, Vilnius, 31.3.2000, č.47/2000 Sb., vstup v platnost 31.3.2000.

- Dohoda mezi vládou České republiky a Litevské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností, Vilnius, 19.9.2000, č. 69/2001 Sb., vstup v platnost 1.6.2001.


 


Informace o státu

Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:

Podcast

  • Litva; Rozdělená Bolívie? Horká půda Nigérie - Litva - největší z pobaltských republik (J. Miškovský). Bolívie, jedna nebo dvě země? (J. Kocurek). Svět a migrace: Horká půda Nigérie (D. Ašenbryl).
  • Litevsko-polsko-běloruské trojmezí - Kvalita života na hraničním pomezí se samozřejmě odvíjí od zeměpisné polohy a aktuální politické situace. My jsme navštívili kraj jezer a hlubokých lesů na Litevsko-polsko-běloruském trojmezí, kde se čas takřka zastavil.
  • Rok po zemětřesení v čínské provincii Sichuan (H. Staňková). Světový Den pro Fair Trade (M. Král). Ghalia Benali & Bert Cornelis (P.Dorůžka). Litevci, plní aktivity i víry (D. Ašenbryl). Poslechněte si: Rok po zemětřesení v čínské provincii...
  • Martin Dorazín nás vzal s sebou do neobjeveného ráje turistů - na litevské pobřeží. Poslechněte si: Martin Dorazín nás vzal s sebou do...
  • Prakticky v každé evropské metropoli najdeme čtvrť, která se dá nazvat lokálním centrem bujarého života umělců. My jsme navštívili Litvu, konkrétně rebelantskou republiku Užupis. Poslechněte si: Prakticky v každé evropské metropoli najdeme...
  • Podívali jsme se do kulturní metropole Evropy, konkrétně litevského města Vilnius. Martin Dorazín zjišťoval, co v barokní metropoli můžeme naleznout. Poslechněte si: Podívali jsme se do kulturní metropole Evropy,...

Odkazy

komentuj

Komentáře / diskuse


Váš komentář:





Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.


Reklama:

  • Doporučujeme také stránky ložiska těsnící materiály gufera
  • Úklidové práce v okresech Teplice, Most a Ústí nad Labem Úklid Teplice