Litva

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Litva měla dle původních představ od 1. 1. 2007 přejít na euro. Vývoj inflace však způsobil, že se nyní se vstupem do eurozóny uvažuje nejdříve od roku 2010.

Koncem roku 2006 změnila majitele rafinérie Mažeikiu nafta. Nabyvatelem je polský koncern PKN Orlen. Vážným problémem je, že Rusko od července 2006 zastavilo dodávky surové ropy ropovodem Družba, což zvýšilo výrobní náklady rafinérie - surovina se dováží tankery.

Energetická bezpečnost regionu vyžaduje cílevědomé úsilí pro integraci Litvy (a celého Pobaltí) do energetického systému EU. Řešení probíhá v postupné realizaci kroků

-         příprava projektu výstavby nové jaderné elektrárny jako náhrada kapacity JE Ignalina (dokončení nejdříve v r. 2015)

-         příprava výstavby energetického propojení s Polskem vedením vysokého napětí (uvedení do provozu v r. 2012)

-         příprava položení vysokonapěťového podmořského kabelu mezi Litvou a Švédskem (uvedení do provozu v r. 2012 - 2013)

-         příprava výstavby ropovodu Oděsa-Brody-Plock-Gdaňsk

Vážným krokem bylo uzavření 1. bloku JE Ignalina v r. 2005. Snížily se možnosti vývozu elektrického proudu, které zemi přinášely příjmy ze zahraničí. Po uzavření 2. bloku elektrárny (plánováno na rok 2009) bude Litva muset řešit energetickou situaci dovozem elektřiny ze zahraničí.

Připravuje se proto výstavba nové jaderné elektrárny, která bude umístěna nedaleko nynější JE. Na výstavbě se budou podílet baltské státy a Polsko. Jde o celkovou investici ve výši až 4 mld. €. O účast na výstavbě má zájem i ČEZ a podniká k tomu konkrétní kroky. Další české firmy se zajímají o problematiku dekontaminace a o likvidaci radioaktivních materiálu v souvislosti s odstavováním JE Ignalina.

Emigrace Litevců do zahraničí je vážným problémem, který ovlivňuje hospodářství. Do některých oborů, jako např. stavebnictví, nastupují pracovní síly zejména z Běloruska a Ukrajiny. Roste tlak na zvyšování mezd, především u kvalifikovaných zaměstnanců.

Nedostatek pracovních sil dnes již ovlivňuje i příliv zahraničních investic, neboť v nově budovaných provozech je obtížné získat dostatečné množství pracovních sil. Dokonce i továrny, které mají již mnohaletou tradici, se potýkají s nevyužíváním kapacit v důsledku nedostatku lidí, kteří by byli ochotni pracovat v pásové výrobě.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Země splnila úkoly, které si předsevzala při opětovném získání nezávislosti: vstup do EU a NATO. Ekonomové i politologové kritizují, že země kromě cílů vstupu do výše uvedených uskupení nemá svoji koncepci rozvoje a příliš se spoléhá na to, že členství v mezinárodních uskupeních je dostatečnou zárukou úspěšného rozvoje.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Masivní hospodářský růst v Litvě je tažen stavebnictvím a osobní spotřebou. I když maloobchodní síť je v zásadě restrukturalizována, trvá šance pro nové a lacinější dodavatele.

V Litvě se investuje do modernizací, kupují se nová technologická zařízení. Řada českých firem zde v této oblasti uspěla. Dodávky je však obtížné realizovat bez litevského partnera. Západoevropské firmy pečlivě monitorují zdejší trh a výběrových řízení o významné zakázky se účastní. U řady z nich pak najímají české firmy jako subdodavatele.

Obdobně dodávky zboží spotřebního charakteru se dnes uskutečňují většinou prostřednictvím obchodního zástupce nebo zastupující firmy. Dnes v Litvě existuje již celá síť firem, které se zabývají dodávkami určitého sortimentu zboží. To se projevuje na veletrzích, kde je dnes většina českého zboží vystavována prostřednictvím zdejších dceřiných společností, nebo obchodních zastoupení. Přehled českých dceřiných společností i litevských firem, které jsou významnými odběrateli českého zboží, je uveden pod bodem č. 11.3.

Litva má ekologické zátěže, které se dle odhadů odborníků budou řešit třicet let. Zde je bezpochyby velký prostor pro české firmy. Očekává se však zde, že zájemci o řešení těchto problémů nabídnou projekty podpořené vlastními investicemi.

Obdobně se zde otevírá velký prostor v oblasti energetiky. Výstavba větrných elektráren, dostavba vodní přečerpávací elektrárny Kruonis, výstavba nové JE. Avšak i v této oblasti je nutné nabídnout řešení podpořené investicí.

Zajišťování energetické bezpečnosti a trvalé zdražování energií vede k tomu, že je nutné využívat více alternativních zdrojů výroby elektřiny i tepla. V této oblasti lze očekávat velký boom.

Je zřejmé, že klasický český vývoz bez investic má omezení vyplývající z nákladů na přepravu a z historicky slabých kontaktů ČR a Litvy. Bez investičních aktivit nelze očekávat podstatný růst podílu českého zboží a služeb na zdejším trhu.