- 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
- 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
- 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
Po obnovení své nezávislosti se Lotyšsko stalo členem řady mezinárodních organizací, zejména OSN (od 17. 9. 1991) a jeho agencií (UNDP, UNESCO, UNCTAD, WHO, WIPO, aj.), dále OBSE, Rady Evropy, Rady států Baltského moře, WTO (od 10. 2. 1999) a dalších. Rozvíjí spolupráci s OECD v rámci Baltického regionálního programu (BRP) a přestože o členství v této organizaci velmi usiluje, Rada OECD zatím o pozvání pro Lotyšsko neuvažuje.
V regionálním kontextu je Lotyšsko aktivně zapojeno zejména do činnosti Baltského shromáždění (Baltic Assembly, BA), které společně v listopadu 1991 v Tallinu založili představitelé Estonska, Litvy a Lotyšska. BA je poradní a koordinační orgán určený k diskusi společných projektů a problémů, k formulaci společných stanovisek k mezinárodním ekonomickým, politickým a kulturním otázkám. Shromáždění je složené celkem ze 75 zástupců parlamentů Estonska, Litvy a Lotyšska (25 z každé země) a jeho sekretariát sídlí v Rize. Řádná zasedání BA se konají jednou ročně, poslední se uskutečnilo 14. – 17. 12. 2006 ve Vilniusu.
Baltská rada ministrů (Baltic Council of Ministers, BCM) je nástrojem mezivládní spolupráce mezi Estonskem Litvou a Lotyšskem. Jejím úkolem je podporovat pružnou spolupráci mezi státy a fungovat jakoporadní fórumpředsedů vlád a rezortních ministrů v otázkách projednávaných v Baltském shromáždění. Lotyšsko v ní od 1. 1. 2007 převzalo předsednictví.
Rada států baltského moře (Council of the Baltic Sea States, CBSS), která vznikla již po I. světové válce (1921) z rozhodnutí a vůle jedenácti baltských zemí, sdružuje vedle severských a pobaltských zemí též SRN, Polsko a Rusko, pozorovatelem je Evropská komise. CBSS koordinuje stanoviska zemí k zásadním zahraničněpolitickým problémům a vztahy se sousedními zeměmi, zejména s Ruskem. Lotyšsko je předsednickou zemí Rady na období od července 2007 do června 2008 a za priority svého předsednictví označilo vzdělávání, energetiku a civilní bezpečnost.
Baltské země spolupracují bilaterálně i multilaterálně se severskými zeměmi. Každoročně se konají setkání ministrů zahraničních věcí, konzultace Severské rady s Baltským shromážděním apod.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Lotyšsko po obnovení své nezávislosti přistoupilo k řadě mezinárodních smluv, jejichž kompletní aktualizovaný seznam v anglické verzi lze nalézt na internetové stránce lotyšského MZV (www.mfa.gov.lv). Mezi nejvýznamnější smlouvy (v chronologickém pořádku jejich uzavření) patří:
- Dohoda o mezinárodní registraci značek (Madrid, 14. 4. 1891)
- Úmluva o mírovém urovnání mezinárodních sporů (Haag, 18. 10. 1907)
- Mezinárodní úmluva o civilním letectví (Chicago, 7. 12. 1944)
- Charta Společnosti národů (San Francisco, 26. 6. 1945)
- Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (6. 3. 1948)
- Úmluva o prevenci a trestání zločinů genocidy (New York, 9. 12. 1948)
- Statut Rady Evropy (Londýn, 5. 5. 1949)
- Úmluva o provádění zásad práva na organizaci a na kolektivní vyjednávání (1. 7. 1949)
- Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci (Ženeva, 12. 8. 1949)
- Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války (Ženeva, 12. 8. 1949)
- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Řím, 4. 11. 1950)
- Úmluva o rovnoprávných mzdách (Ženeva, 29. 6. 1951)
- Úmluva o politických právech žen (New York, 20. 12. 1954)
- Evropská kulturní úmluva (Paříž, 19. 12. 1954)
- Stanovy Mezinárodní agentur pro atomovou energii (New York, 26. 10. 1956)
- Úmluva o odstranění nucené práce (Ženeva, 25. 6. 1957)
- Úmluva o volném moři (Ženeva, 29. 4. 1958)
- Úmluva o pevninské mělčině (Ženeva, 29. 4. 1958)
- Úmluva o pobřežních vodách a pásmu přilehlém (Ženeva, 29. 4. 1958)
- Jednotné tranzitní tarify (1. 1. 1959)
- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních (Štrasburg, 20. 4. 1959)
- Vídeňská úmluva o diplomatických stycích (Vídeň, 18. 4. 1961)
- Evropská sociální charta (Turin, 18. 10. 1961)
- Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobků zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 26. 10. 1961)
- Vídeňská úmluva o konzulárních stycích (Vídeň, 24. 4. 1963)
- Smlouva o nešíření jaderných zbraní (Moskva, Londýn, Washington, 1. 7. 1968)
- Úmluva o silniční dopravě (Vídeň, 8. 11. 1968)
- Vídeňská úmluva o smluvním právu (Vídeň, 23. 5. 1969)
- Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) zbraní a toxinových zbraní a jejich zničení (Moskva, Londýn, Washington, 10. 4. 1972)
- Evropská úmluva o předávání trestního řízení (Štrasburg, 15. 5. 1972)
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž, 16. 11. 1972)
- Úmluva o zachování živých zdrojů v Baltském moři a v pásmech (Gdaňsk, 13. 9. 1973)
- Úmluva o mezinárodní silniční dopravě – TIR (Ženeva, 14. 11. 1975)
- Úmluva o zachování života v přírodě a přírodního prostředí v Evropě (Bern, 19. 9. 1979)
- Úmluva o odstranění všech forem diskriminace proti ženám (New York, 18. 12. 1979)
- Úmluva o ochraně ozónové vrstvy a Montrealský protokol 1987 (Vídeň, 22. 3. 1985)
- UNIDROIT Úmluva o mezinárodním finančním leasingu (Ottawa, 28. 5. 1988)
- UNIDROIT Úmluva o mezinárodním finančním zprostředkování (Ottawa, 28. 5. 1988)
- Úmluva o právech dítěte (New York, 20. 11. 1989)
- Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 25. 2. 1991)
- Smlouva o otevřeném nebi (Helsinky, 24. 3. 1992)
- Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 5. 6. 1992)
- Úmluva o jaderné bezpečnosti (Vídeň, 17. 6. 1994)
- Úmluva o známkovém právu (Ženeva, 27. 10. 1994)
- Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Řím, 17. 7. 1998)
- Trestně právní úmluva o korupci (Štrasburg, 27. 1. 1999)
- Statut Skupiny států proti korupci (GRECO), (Štrasburg, 1. 5. 1999)
- Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu (New York, 9. 12. 1999)
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
Bilaterální vztahy mezi Českou a Lotyšskou republikou jsou velmi dobré, mezi oběma zeměmi neexistují otevřené problémy. Naopak mají mnoho společných zájmů, které prosazují v rámci EU a NATO.
V květnu 2006 Rigu dvakrát navštívil předseda vlády J. Paroubek. Během první návštěvy se pracovně setkal s prezidentkou V. Vike-Freibergovou, premiérem A. Kalvítisem a dalšími představiteli lotyšského státu. Svoji druhou návštěvu uskutečnil na pozvání premiéra A. Kalvítise a jejím cílem byla účast na finálovém zápase Mistrovství světa v ledním hokeji, ve kterém Česká republika bojovala se Švédskem.
Počátkem října (8. – 9. 10. 2006) na neoficiální návštěvu přicestovala do Prahy prezidentka V. Vike-Freibergová, kde se zúčastnila konference Fóra 2000 pořádané bývalým prezidentem V. Havlem. Během návštěvy se setkala jak s V. Havlem, tak s prezidentem V. Klausem, kterého mj. pozvala k návštěvě Lotyšska. V. Klaus pozvání přijal.
Ve dnech 28. – 29. 11. 2006 se summitu NATO zúčastnila delegace ČR vedená prezidentem V. Klausem a jejími členy byli předseda vlády M. Topolánek, ministr zahraničních věcí A. Vondra, ministr obrany J. Šedivý, náčelník Generálního štábu P. Štefka a další osobnosti. K úspěšnému vystoupení české delegace významně přispěl ministr A. Vondra již v přípravné fázi předáním svých zkušeností s organizací pražského summitu a širokou aktivitou v rámci doprovodných akcí vlastního summitu.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky P. Sobotka navštívil Lotyšsko ve dnech 13. – 14. září 2007. Jednal s prezidentem V. Zatlersem a místopředsedkyněmi Saeimy K. Pétersone a V. Muižniece.
Ve vzájemných vztazích jsou platné následující smlouvy:
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o zrušení vízové povinnosti (Riga, 22. 9. 1993).
- Ujednání mezi MO ČR a MO Lotyšské republiky o vzájemné spolupráci (Praha, 29. 11. 1993).
- Smlouva mezi ČR a Lotyšské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňových úniků v oblasti daní z příjmu a z majetku (Riga, 25. 10. 1994).
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Riga, 25. 10. 1994).
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o mezinárodní silniční dopravě (Budapešť, 29. 5. 1996).
- Ujednání mezi MO ČR a MO Lotyšské republiky o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a vývoje (Praha, 31. 3. 1999).
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o leteckých službách (Praha, 10. 5. 1999).
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o spolupráci v oblasti kultury (Praha, 10. 5. 1999).
- Ujednání mezi ministerstvy obrany ČR a Lotyšské republiky o ochraně utajovaných vojenských skutečností (Praha, 10. 5. 1999).
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (Riga 21. 6. 2000)
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o ochraně utajovaných skutečností (Praha 16. 10. 2000)
- Mezivládní dohoda o spolupráci v boji proti terorismu, nezákonnému obchodu s narkotiky a psychotropními látkami a organizovanému zločinu (Praha, 14. 11. 2000)
- Dohoda mezi ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ministerstvem pro ochranu životního prostředí a místní rozvoj LoR o spolupráci v oblasti turistiky (Riga, 11. 5. 2001).
- Ujednání mezi MŠMT ČR a Ministerstvem školství a vědy LoR o spolupráci v oblasti školství a vědy na léta 2002–2005 (Praha, 5. 11. 2001), která byla dne 14. 8. 2007 prodloužena na další období 2007–2010.