Základní charakteristiky hospodářského vývoje Lotyšska se zřejmě do konce roku 2007 a v průběhu prvního pololetí 2008 podstatně nezmění, neboť opatření přijatá vládou v květnu 2007 s cílem utlumit růst inflace se ukázala jako málo účinná. To znamená, že bude pokračovat vysoká dynamika hospodářského růstu na úrovni 9–10 % tažená především domácí spotřebitelskou poptávkou, doprovázená stále vysokou mírou inflace (prognózy do konce roku 2007 se pohybují kolem 8–10 %) a rostoucím deficitem obchodní a následně platební bilance v řádu 25 % HDP. Pozitivem bude i nadále konsolidovaný stav veřejných financí.
Inflace bude i nadále generována rychlým růstem mezd a ostatních příjmů obyvatelstva, růstem cen energií, pohonných hmot, očekávají se změny v sazbách spotřebních daní u tabákových výrobků a pohonných hmot. Na poslední měsíce roku 2007 je výrobci avizováno zvýšení cen základních potravin (chleba, mléka a mléčných výrobků, masa o 10–30 %).
Banky se začaly chovat obezřetněji při poskytování půjček na bydlení. Mírně stabilizující vliv by mohl plynout ze zklidnění na trhu nemovitostí a z některých již přijatých regulačních opatření v této oblasti. Na trhu nemovitostí se jednoznačně prosadil trend nárůstu vlivu zahraničního kapitálu a přechod kontroly nad tímto trhem do rukou velkých firem. V důsledku zostřující se konkurence byly střední a především malé firmy nuceny opustit trh.
Podstatné změny nelze očekávat ani na trhu práce, tzn. že bude zřejmě pokračovat pozvolný růst míry zaměstnanosti (zejména žen a v převážně zemědělských oblastech), se stabilní mírou nezaměstnanosti kolem 5–6 %. S větší naléhavostí se bude diskutovat otázka migrace pracovní síly, a to jak její exodus do vyspělejších zemí EU, tak její příliv z Východu, a to nejen tradičně ze sousedních zemí (Běloruska, Ukrajiny), ale již i ze vzdálenějších teritorií, jako je Tádžikistán či Moldavsko.
Postupné prohlubování makroekonomické nerovnováhy, které se projevilo zejména v zrychlení dynamiky cenového růstu během třetího čtvrtletí roku 2007, v hlubokém deficitu obchodní bilance a předstihu růstu mezd před růstem produktivity práce, bude v závěru roku 2007 vyžadovat přijetí nových hospodářsko-politických opatření ze strany vlády s cílem eliminovat riziko „přehřátí“ ekonomiky s těžko předvídatelnými důsledky.
Otevřenou otázkou je pouze obsah, časování a dávkování těchto opatření. Z vnitropolitického hlediska bude při rozhodování vlády důležitá míra konzistence současné koalice, která je permanentě ohrožována zevnitř (např. rozdílnými názory jednotlivých koaličních stran na způsob řešení hospodářské situace země či na vztahy k ruské menšině a Rusku) i zvenčí (např. úsilím opozičního Nového času se výrazněji prosadit na domácí scéně či kvalitou vztahů vlády a prezidenta). Projevem disharmonií uvnitř lotyšské vlády byla rezignace ministra hospodářství J. Strodse, přičemž jeho nástupce nebyl dosud jmenován. Z hlediska obsahu možných opatření premiér A. Kalvítis v rámci nutného přitvrzení hospodářské politiky, avízoval zejména restrikce a restrukturalizaci veřejných výdajů, změny v daňových sazbách, zavedení nových daní a poplatků, apod.
Zahraničně-politicky je Lotyšsko na dobré cestě v oblasti vztahů k Rusku, ale nemusí tomu tak být vždycky, neboť jsou latentně ohrožovány politickými snahami domácích nacionalistů o uznání historického faktu okupace ze strany Ruska. V případě překročení určitých mezí se to může projevit v neochotě Ruska dále rozvíjet i hospodářské vztahy s Lotyšskem, zejména v oblasti tranzitu, dodávek plynu apod.
Vztahy Lotyšska k EU jsou pragmatické a flexibilní, lze očekávat spíše další pozitivní efekty ze zapojení země do integračních procesů, např. v podobě rostoucího podílu členských zemí EU na obratu zahraničního obchodu, dalšího přílivu investic apod. Pro Lotyšsko jsou ovšem problémem dopady některých rozhodnutí EK, na příklad v otázce emisních kvót, které mohou být brzdou dynamiky hospodářství prostřednictvím zvýšených nákladů a snížené konkurenceschopnosti. Rubem přílivu peněz z evropských fondů je jejich příspěvek tlaku poptávkové strany na růst inflace.
Mezinárodní komunita nepochybně zaznamenala snížení úvěrového ratingu Lotyšska agenturou Standard and Poor’s z A- na BBB+ s negativním výhledem, jakož i posun v hodnocení agenturou Moody a Fitch (viz kap.4). Pověsti Lotyšska nepřispělo ani rozhodnutí Rady OECD odložit přijetí země do tohoto elitního klubu a z pobaltských zemí nabídnout členství Estonsku.
Ministerstvo financí LV vidí snížení ratingu jako signál k fiskální politice“utažených opasků“.Zároveň je to signál( doporučováno) všem zaangažovaným stranám, aby byly více aktivní při zavádění opatření antiinflačního plánu jako např. při zvyšování konkurenceschopnosti země, jejího exportu a při rozvoji trhu práce.
Vláda bude zřejmě trvale pod tlakem na aktivní řešení problému přehřátí ekonomiky a zejména nesmírně vysoké inflace. V Lotyšsku jsou tyto příznaky nejzřetelnější ze všech 3 pobaltských republik: Lotyšsko vykazuje v současnosti deficit výkonové bilance přes 20 % HDP a nárůst úvěrů kolem 60% vůči minulému roku. To posílilo nedůvěru ve schopnost Lotyšska dodržet směnný kurs vůči euru. Navzdory tomu, že od r.2004 je členem EMS II, perspektiva vstupu země do eurozóny v roce 2008 byla opuštěna a jako realistické se nyní jeví přijetí eura nej dříve v letech 2011–2013.
V Lotyšsku se potvrdily daleko silněji než v jiných nových členských zemích tendence směřování “do pasti EMU“. Po vstupu do EMU Lotyšsko vykazovalo vyšší míry růstu než původní členské země a dokonce i nejvyšší v rámci nových členských zemí.
Míra a způsob, jak se vláda vypořádá s inflačními tendencemi a dalšími dílčími nerovnováhami (na trhu práce, ve vnějších ekonomických vztazích) budou patřit mezi klíčové faktory hospodářského vývoje v období konce r. 2007 -2008.
Ekonomičtí a finanční experti zůstávají naladěni pesimisticky. Nehledě na to, že vládní plán boje proti inflaci vstoupil už dávno v platnost, ceny nepřetržitě rostou.
Příčiny inflace zůstaly: - zdražení potravin, služeb, nárůst nákladů na bydlení, k nim se přidružilo výrazné zdražení tabákových výrobků a ovoce.V červenci a srpnu se rovněž zvedly ceny plynu, které podle předpovědí mají růst i v r. 2008.
Vedle růstu cen potravin vzrostly rovněž ceny zboží denní potřeby. Zde se samozřejmě nabízí otázka dalšího osudu obyvatel s nízkými příjmy, kteří samozřejmě za těchto podmínek (růst cen potravin a předmětů denní spotřeby) pociťují inflaci nejintenzivněji.
Nárůsty cen potravin a služeb se přitom vyvíjí spirálovitě.Ukazatelé inflace jsou šokující zejména s ohledem na to, že tendence se tedy pravděpodobně v nejbližším období nezmění. Rovněž se očekává nárůst dosud administrativou regulovaných cen. Vysoké ukazatele inflace ještě více zesilují její očekávání.
Proto roční prognózu MH LV (9,5 %) je možno považovat ještě za dosti optimistickou.
Plán stabilizace ekonomiky by měl být dokončen do konce r.2007, jeho výsledky by měly být pocítěny a následně i vyhodnoceny na konci roku následujícího. Jeho hlavním cílem je stabilizace lotyšské ekonomiky: snížení ročního tempa růstu HDP na 7–8 %, redukce inflace minimálně o 3 % a dosažení deficitu běžného účtu platební bilance Lotyšska na úrovni 10 %.
Experty je rovněž hodnocen v březnu přijatý a v květnu adaptovaný antiinflační plán jako příliš úzce orientovaný než aby mohl stabilizovat ekonomickou situaci.
Prozatím (dle mínění bankovních expertů) vykazuje pozitívní dopad v oblasti půjček a trhu s nemovitostmi.
Dle mínění místních finančních expertů, ale rovněž dle názoru zahraničních investorů by měla být zavedena další striktnější opatření. Samozřejmě hodnocení ratingových agentur či mezinárodních expertů jsou pro Lotyšsko nepříjemná, ale jsou dosti jasným a reálným signálem pro opatření v oblasti fiskální politiky, v oblasti půjček, nemovitostí, daní a v dalších.
Ministerstvem financí LVbyla vyzvána všechna ministerstva a státní instituce v rámci jejich kompetence k maximálně efektivnímu ekonomickému vydávání nákladů a k dalším aktivitám, které by měly vést ke snižování schodku SR a vybalansování rozvoje národního hospodářství. Příslušná ministerstva byla rovněž vyzvána ke konkretizování těchto aktivit v rámci trhu pracovních sil a zvyšování produktivity práce, cenové politiky energie, v oblasti konkurence atd.
Díky společnému vstupu do EU zaznamenáváme zvyšující se zájem českých firem o baltské země obecně. České výrobky jsou v Lotyšsku tradičně vnímány velmi dobře, proto by bylo škoda výhodnou situaci nevyužít. Nejvhodnějšími oblastmi pro český export je bezesporu dopravní infrastruktura města Rigy, ale i dalších větších měst (Daugavpils, Ventspils, Jelgava..) kde se během několika příštích let bude kompletně obnovovat tramvajový park. Obnova čeká i železniční vozový park (medernizace signalizačního systému dalšího úseku lotyšské železnice).
Nejvýraznější nárůst v importu do Lotyšska v loňském roce zaznamenala jednoznačně skupina „dopravní prostředky“. S růstem prodeje vozů Škoda (Octavia především nyní také Fabia a Roamster) v Lotyšsku, roste i počet zájemců o dealerství a současně i o autoopravárenské služby a to jak v samotné Rize, tak i mimo Rigu. Vzhledem k růstu poptávky po našich vozech roste samozřejmě poptávka po servisních službách, které už dosavadní dealeři nestačí průběžně uspokojovat a tak bylo centrálou Škody rozhodnuto, rozšířit v r.2007 opravárenskou síť především v hlavním městě Rize o nové subjekty. Největší dealer Karlo Motors bude otevírat další nové prodejní a servisní centrum v r.2008.
Standardním vývozním směrem by měla být inovace a obnova strojírenských zařízení, které sem české firmy v minulosti dodávaly, dobré zkušenosti jsou s českými technologiemi v oblasti energetiky, potravinářském průmyslu i stavebnictví. Velmi dobrá spolupráce ve vojenské oblasti nabízí šanci i na trhu s vojenským materiálem.
Znovu připomínáme, že velkou výhodou bývá nalezení obchodního partnera s kontakty na orgány státní či místní správy. Ze zkušeností českých firem působících v Lotyšsku je zřejmé, že bez místního zástupce není jednoduché a prakticky ani možné se na místním trhu prosadit.
V žádném případě není možné obchodní partnery v Lotyšsku podceňovat a pokoušet se např. nabízet zboží, které by na Západě neuspělo. Konkurence ze západoevropských zemí (zejména SRN, Švédska, Velké Británie, Norska) je obrovská a často různorodější než v ČR.
Navíc se potvrzuje, že baltské země poté, co vstoupily do EU, se stanou ještě důležitější branou na významný ruský trh, už jen díky osobním zkušenostem a jazykovým znalostem. České firmy by mohly této situace využít a pokusit se kooperovat s lotyšskými partnery i v tomto směru.
Jako jedny z nejperspektivnějších vidíme především sortiment stavebnictví (včetně stavebních prací a vývozu pracovní síly v této oblasti), vývoz stavebních materiálů , sanitární techniky, vybavovacích předmětů bytů a domů, nábytku a to jak kancelářského, tak i kvalitní ho nábytku pro soukromé účely, výrobky resortu strojírenství – nejvíce obráběcí a dřevozpracující stroje- a tedy stále žádanou oblast zpracování dřeva, velký zájem je i o náš zbrojařský průmysl (lovecké zbraně…). V posledním roce velmi výrazně vzrostla prestiž našeho průmyslu potravinářského díky mnoha prezentacím našich firem a byla potvrzena jejich akceptací na trhu. Vyvrcholením podpory vstupu výrobků našeho potravinářského průmyslu byly „České dny v RIMI“ – v jedné z největších obchodních sítí Pobaltí vůbec. Vedle tradičního piva se na trhu objevilo i naše víno, slivovice a další druhy alkoholu, jako perspektivní z hlediska poptávky jsou dále pak: výrobky uzenářské, kde v posledních 2 letech došlo k výraznému odklonu v poptávce od tradičních lotyšských uzenářských výrobků směrem k chuťově odlišným, kvalitním trvanlivým z dovozu. Lotyši se nyní už nebrání rozšířit nabízený sortiment o další výrobky a tak mají i další naše firmy šanci se na zdejším trhu uplatnit.
Nelze ani opomenout kosmetiku, českou bižuterii a český granát a tím i celou další řadu našich tradičních výrobků ze skla a porcelánu, křišťálové lustry obuv a hračky.
Jako perspektivní, i když poněkud specifická je pro naše podnikatele zde oblast realit, (nabídky pro naše podnikatele), je však doslova „hlad“ po nabídce českých realitních makléřů zdejším podnikatelům a tedy i otevření se budoucím investicím v ČR ( a to nejenom v Praze a Karlových Varech).
Oblast cestovního ruchu (aktivní i pasivní CR), je předmětem zájmu mnoha Lotyšů a zájem o naši zemi neustále vzrůstá. Oficiální účast ČR na veletrhu Balttour v únoru 2007 byla velice pozitivně kvitována veřejností laickou i odbornou, vzhledem k tomu, že zájem o naši zemi jako turistickou destinaci je velmi vysoký. Roste zájem o spolupráci z lotyšských měst a regionů o spolupráci. I zde vidíme mnoho dalších možností pro naše podnikatele, ale i subjekty státní správy v oblasti regionálního rozvoje a domníváme se, že se na tomto veletrhu mohou úspěšně a efektivně prezentovat.
Možnosti českých podniků prosadit se v Lotyšsku jsou stále ještě o něco výhodnější než v západní Evropě. Lotyšský trh je často díky své malosti podceňován, stále více českých firem však hledá nová odbytiště a obrací se nakonec také k Lotyšsku jako centrální části celého pobaltského trhu. Samotní Lotyši vidí spolupráci právě s námi jako velmi perspektivní a to z mnoha důvodů:
To vše jednoznačně potvzuje, že Lotyšsko je každopádně i když malým, ale zato perspektivním trhem zejména pro naše střední a malé podnikatele. U velkých projektů, které již probíhají či se připravují k realizaci je však zajímavé a velmi nadějné i pro naše exportní „špičky“. Důkazem je v minulém roce úspěšná účast Škody Electric s.r.o. v tendru o dodávku 150 trolejbusů pro hlavní město Rigu. A ukazuje se, že příznivá konstalece pro naše firmy tady i nadále pokračuje. Je se jí třeba proto uchopit a maximálně využít.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Ahoj ahoj ahoj...... dnes kratce par informaci....vcera jsme nasavali informace pri veceri v turecke restauraci a potom na plazi "bafali" vodni dymku, zde zvanou jako "sisa"..... - sultan ma...
Čtěte více z deníku Oman Report 2 - 'pikosky'
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: