Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgali), ze kterého pochází kořeny budoucího lotyšského národa.
Název státu v jiných jazycích:
Nejstarší dochované záznamy o červeno – bílo – červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její znovuzrození se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 postaral Ansis C?rulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.
Státní hymna: „Dievs, sv?t? Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)
Lotyšsko je situováno v SV Evropě na pobřeží Baltského moře. Již od středověku Lotyšsko zaujímalo klíčovou pozici na tradiční obchodní křižovatce. Tvoří vlastně most mezi západní Evropou a Ruskem. Známá „Cesta Vikingů k Řekům“, o které se píše již ve starých kronikách, vedla ze Skandinávie přes lotyšské teritorium podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.
Počasí v Lotyšsku je ovlivňováno mírným přímořským klimatem s častými změnami vysokého a nízkého tlaku a poměrně vysokým množstvím srážek. Průměrná teplota v létě 15,8o, (v hl.městě 16,1o), v zimě –4,5o (v hl. městě –3,8o) Nejteplejší měsíc - červenec, nejstudenější – leden, velmi charakteristická je vysoká vlhkost vzduchu.
Lotyšsko se nachází v oblasti mírného pásu. Díky blízkosti Baltského moře zde můžete najít specifické přímořské druhy rostlin i zvířat. Na druhou stranu se tu vyskytuje i silně zastoupená kontinentální vegetace.Lesní porosty zaujímají 55,7 % celkové rozlohy Lotyšska (3,6 mil ha) a tento ukazatel neustále mírně vzrůstá.
Množství volné krajiny zaručuje výskyt i ohrožených druhů zvířat – např. největší evropská populace bobrů a vlků. Klimatické podmínky jsou ideální pro ptactvo, kterého tu hnízdí na 223 druhů např. – orel mořský, volavky a tisíce čápů. Okolo 9 % lotyšské krajiny spadá pod přírodní rezervaci.
To znamená, že za půl roku se snížil počet obyvatel Lotyšska o 20 tis., t.zn. o 0,87 %. (Údaje CSÚ). Podle prognóz oddělení ekonomických a sociálních problémů OSN by měl do r.2050 počet obyvatel Lotyšska klesnout na 1,7 mil. obyvatel, to znamená o 27 % oproti stavu např. v r.2005. Je to – podle prognóz 7. nejvýraznější pokles na světě a Lotyšsko ztratí více než čtvrtinu obyvatelstva! Podle těchto prognóz by hlavní město Riga mělo mít v r.2050 pouze 592 000 obyvatel! Kromě toho obyvatelstvo výrazně „zestárne“. Zatímco letos připadá na 100 ekonomicky činných obyvatel 23 pensistů, v r.2050 už to bude 44! Přičemž Lotyšsko vykazuje už v současnosti v rámci Evropy nejnižší věk (70,7 roku), kterého se jeho obyvatelé dožijí!
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva se zvýšil oproti roku 2005 o 3,2 % to znamená, že ve věkové skupině 15 – 74 let pracuje 64,8 % (Za rok 2007 údaje zatím nedostupné). U mužů je podíl pracujících v této věkové skupině 71 %, u žen 59,3 %.
Oficiálně dané údaje pro odchod do penze: ženy v 61,5 roce věku a muži v 62 letech věku. Fakticky však k 1. 7. 2007 odchází ženy v průměru v 60,3 roce věku a muži v 61,6 (Eurostat).
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | I.pol.2007 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Populace (mil.) | 2,339 | 2,331 | 2,317 | 2,303 | 2,290 | 2,294 | 2,274 |
| Počet narozených | 19 700 | 20 044 | 21 006 | 20 334 | 21 497 | 22 264 | 16 579 |
| Počet zemřelých | 33000 | 32498 | 32437 | 32024 | 32 777 | 33 098 | 17 540 |
| Přirozený přírůstek ob. | -13300 | -12454 | -11431 | -11690 | -11 280 | -10 834 | -961 |
| Imigrace | 1500 | 1466 | 1354 | 1698 | 1 886 | 2801 | 1 347 |
| Emigrace | 5000 | 3300 | 2200 | 2777 | 2 450 | 5252 | 2 331 |
| Čistá migrace | -3500 | -1834 | -846 | -1079 | -564 | -2451 | -984 |
Pramen: Statistický úřad, www.csb.gov.lv
Počet obyvatel je silně ovlivněn nízkou porodností.
Údaje v tabulce však také napovídají o nové – pozitivní tendenci – v Lotyšsku roste značně porodnost ve srovnání s předchozími roky. Už v roce 2006 lze zaznamenat pozitivní trend přirozeného přírůstku obyvatel. Pokud bude tento a zejména půlroční trend r. 2007 zachován, vzrostl by počet narozených ve srovnání s předchozím rokem o více než 50 % a rapidní pokles počtu obyvatelstva by se mohl zpomalit.
Rok 2007 se stal dokonce rekordním za posledních 13 let v tomto ohledu! Narodilo se (údaje září 2007) více než 22 tisíc dětí. Podle prognóz CSÚ v nejbližších letech se úroveň porodnosti stabilizuje či dokonce mírně poroste.
Jednoznačně negativní je ovšem silná emigrace, která v r. 2006 oproti roku 2005 narostla téměř pětinásobně a stává se negativním fenoménem ekonomického vývoje Lotyšska. Jen za prvního půl roku 2007 odjelo do zahraničí za účelem změny trvalého bydliště více než 2 tisíce obyvatel Lotyšska! Znamená to, že negativní trend vysoké emigrace je bohužel stále zachován.
| Národnost | občané Lotyšska | Bez občanství | S cizím občanstvím | Celkem | |
|---|---|---|---|---|---|
| Lotyši | 1 351 192 | 1 851 | 1 130 | 1 354 173 | 59% |
| Rusové | 369 161 | 259 651 | 24 014 | 652 826 | 28,3% |
| Bělorusové | 31 918 | 52 382 | 2 358 | 86 658 | 3,7% |
| Ukrajinci | 17 003 | 37 171 | 4 048 | 58 222 | 2,5% |
| Poláci | 41 730 | 13 369 | 655 | 55 754 | 2,4% |
| Litevci | 18 489 | 10 933 | 1 906 | 31 328 | 1,4% |
| Židé | 5 947 | 3 380 | 416 | 9 743 | 0,4% |
| Romové | 7 909 | 572 | 31 | 8 512 | 0,4% |
| Němci | 1 808 | 1 444 | 566 | 3 818 | 0,2% |
| Estonci | 1 546 | 609 | 385 | 2 540 | 0,1% |
| Češi | 57 | 18 | 31 | 106 | 0,004% |
| Ostatní | 13 548 | 11 462 | 5 900 | 30 910 | 1,5% |
| Celkem | 2 294 590 | ||||
Pramen: Naturalizační úřad
Podíl občanů Lotyšska na celkovém počtu obyvatel: 81 % napovídá o tom, že neustále roste počet obyvatel – občanů a relativně klesá počet lidí bez lotyšské státní příslušnosti.
Dostupné údaje k národnostnímu složení jsou k 1. 4. 2007, nejsou prakticky zaznamenány výrazné změny, bude aktualizováno celoročně.
Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v oblasti Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství tvoří cca 8 % a 35% obyvatel je bez náboženského vyznání.
Oficiálním jazykem v Lotyšsku je lotyština, která patří k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků, s níž jsou nejpříbuznější jazyky slovanské. Lotyštině nejbližším jazykem je litevština. Lotyština převzala při své gramatické reformě z češtiny čárky a háčky nad písmeny. Lotyština je mateřským jazykem pro 59 % obyvatel, což představuje cca 1,4 mil. obyvatel. Mimo území Lotyšska hovoří tímto jazykem cca 150 000 lidí.
Nový jazykový zákon byl přijat Saeimou 9. 12. 1999 (vstoupil v platnost 1. 9. 2000). Tento zákon odpovídá mezinárodním standardům a zároveň zajišťuje šíření a ochranu lotyšského jazyka. Následné vládní vyhlášky upravují vyžadovanou úroveň znalosti jazyka pro určitá povolání, tlumočení veřejných akcí do státního jazyka, pravidla transkripce nelotyšských jmen apod. Ruská strana tento zákon kritizuje a odsuzuje, neboť dle jejího názoru diskriminuje ruskojazyčnou menšinu.
Prakticky všichni obyvatelé Lotyšska ovládají ruštinu. Mladší generace a pracovníci veřejné správy, státních orgánů a institucí, služeb, oblasti cestovního ruchu v čím dál větší míře ovládají angličtinu, méně je používána němčina a další světové jazyky.
Historicky vždy převládaly na území Lotyšska v souvislosti s politickou nadvládou 2 jazyky – němčina a ruština. Proto výuce lotyšského jazyka a rozvoji lotyšské kultury vláda věnuje mimořádnou pozornost.
Základní výrazy v lotyštině:
Lotyšsko připravuje územní reformu a vytvoření nových regionálních celků. Zákon o územně správní reformě byl přijat v r. 1998, reforma však dosud nebyla v plné míře uskutečněna a implementace zákona probíhá se značnými problémy. Dne 22. září 2005 proto Saeima schválila novelu tohoto zákona, která stanoví jako konečnou lhůtu pro jeho implementaci komunální volby v roce 2009. Konkrétně by měl vstoupit v platnost 1. 2. 2009. Vládní návrh transformace územních celků předpokládá snížení počtu samosprávných celků z 553 na 102 (93 krajů a 9 republikových měst), uvažuje se i o další variantě dalšího snížení-na 95 (85 krajů a 10 republikových měst) a vytvoření pěti regionálních samospráv – (5 regionálních vlád) Vidzeme, Kurzeme, Zemgale, Riga a Latgale.
Nejmenší z těchto samosprávných celků by měl mít minimálně 3 300 obyvatel, největší pak okolo 60 000.
Prozatím proběhlo několik dalších etap schvalovacích řízení:
V souvislosti s tím probíhá v zemi – zejména v rámci samosprávných celků velmi silná a rozhořčená diskuse a vzhledem k tomu, že počet územních jednotek se má snížit, chtějí se jejich představitelé v případě nevyslyšení jejich námitek obrátit k Ústavnímu soudu. Podle jejich názoru je administrativně-správní reforma velmi zpolitizovaná a „ nadiktována pouze stranickými zájmy“.
Administrativně je území Lotyšska prozatím rozděleno na 467 samosprávných obcí, 11 oblastí, 26 okresů, 65 měst a 7 velkých měst. Hlavním městem je R?ga (ke konci r. 2006 zde žilo 727 578 obyvatel), dalšími většími městy jsou Daugavpils (109 482), Liep?ja (85 915), Jelgava (66 087), J?rmala (55 602) a Ventspils (43 806). Celkově je na území Lotyšska 77 měst, z nich 22 má více než 10 000 obyvatel.
Riga je hlavním městem Lotyšska, ale také největším městem celého Pobaltí. Dnes žije v Rize zhruba 727 tisíc obyvatel. Město se rozkládá při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu. Riga je hospodářským a kulturním centrem celého Lotyšska. V roce 2001 oslavilo město významné výročí 800 let od svého založení. Staré město je turisticky velice atraktivní, i proto je zapsáno na seznam celosvětového kulturního dědictví UNESCO.
Mezi hlavní průmyslová odvětví, zastoupená v Rize, patří strojírenství, potravinářství a dřevozpracující průmysl. Riga je důležitým dopravním uzlem, kříží se tu významné silnice i železnice. Město disponuje také přístavem a největším mezinárodním letištěm v Pobaltí.
Více informací na www.riga.lv, www.virtualriga.lv , www.rigatourism.lv .
Druhým největším lotyšským městem je Daugavpils. Město se rozprostírá na obou březích řeky Daugavy a žije v něm asi 115 tisíc obyvatel. Daugavpils je jednou z nejvýznamnějších dopravních křižovatek v zemi, rozbíhají se tu silnice i železnice na Rigu, R?zekne, do Běloruska i Litvy. Město je centrem různých průmyslových odvětví jako je strojírenství, chemie, potravinářský a dřevozpracující průmysl. Další informace: www.daugavpils.lv
Přístav Liep?ja je třetím největším lotyšským městem. Město je obklopené Baltským mořem a jezery Liep?ja a Tosm?re a žije tu 89 tisíc obyvatel. Jezero Liep?ja je propojeno s mořem Obchodním kanálem, který prochází středem města. Liep?ja je významným administrativním, kulturním a průmyslovým centrem západní části země, v létě je okolí Liep?ji hojně využíváno k rekreaci.
Další informace: www.liepaja.lv
Čtvrté největší lotyšské město leží na řece Lielupeasi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním městem. Jelgava má asi 65 tisíc obyvatel. Je nejen významným průmyslovým střediskem, ale také důležitou dopravní křižovatkou.
Další informace: www.jelgava.lv
Podlouhlé přímořské letovisko, táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je pátým největším lotyšským městem s 56 tisíci stálých obyvatel. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro klasické dovolené rodin s dětmi. Severní okraj J?rmaly lemuje pobřeží Rižského zálivu, zatímco podél jižního teče řeka Lielupe, která mezi Rigou a J?rmalou ústí do moře.
Další informace: www.jurmala.lv, www.jurmalatour.lv
Celoročně nezamrzající přístav Ventspils leží v severozápadní části země při ústí řeky Venty do Baltského moře. Žije tu asi 44 tisíc obyvatel. Na tradiční rybolov v této oblasti navazuje zpracování ryb, který je nejdůležitějším průmyslovým oborem ve městě.
Další informace: www.ventspils.lv, www.tourism.ventspils.lv
Kulturně a historicky se Lotyšsko dělí na 4 kraje: Kurzeme (Kurzemsko) v západní části země, Zemgale (Zemgalsko) v jižní části, Vidzeme (Vidzemsko) ve střední a severní části země včetně Rigy a Latgale (Latgalsko) ve východní části.
Základní peněžní jednotkou je lat (1 Lats, mezinárodní zkratka je LVL, na domácím trhu označován zkratkou Ls). Jeden lat má sto santimů (1 santims – zkratka se neužívá). Lat byl zaveden v říjnu r. 1993 a od té doby si neustále drží svou sílu a stabilitu. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností od 1. 1. 2005 zafixován kurs latu k euru (1 EUR/0,702804 LVL) a od 2. 5. 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo odloženo na období let 2012 – 2013.
Ve velkých hotelích je možné platit světovými měnami. Ve směnárnách (lotyšsky „maiňa“) a bankách je možno měnit hlavní světové měny a také měny sousedních států. Česká koruna není směnitelná ve všech směnárnách, naopak je k dispozici prakticky ve všech bankách (např. Parex, Unibanka). Na rozdíl od pouličních směnáren je kurz v bance výhodný. Dolarové bankovky jsou přijímány jen od roku emise 1995, a to v čistém nepoškozeném stavu, u eur zase není možné vyměnit mince. Banky jsou otevřeny převážně od 9:00–17:00 od pondělí do pátku, některé (Parex banka, Hansa banka) i v sobotu od 9:00–12:30.
Hlavním státním svátkem Lotyšska je 18. listopad vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky roku 1918).
Druhým nejdůležitějším svátkem je pak 4. květen (den znovuobnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990).
Dalšími svátky, kdy se nepracuje, jsou:
Od roku 2008 bude svátkem i 24. prosinec.
Běžná pracovní doba je 8 hodin. Pracovní doba v úřadech nejčastěji začíná v 8.30 hod., základní a střední školy zahajují vyučování v 8:00 hod. Obchody mají vesměs otevřeno od 10:00 do 19:00 hod., často i do 22:00. Mnoho, hlavně menších soukromých obchodů s potravinami v Rize, má otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.
Obchodní jednání je možno uskutečnit kromě měsíce srpna, kdy má dovolenou téměř celé Lotyšsko, po celý rok a kromě státních svátků, které Lotyši slaví poměrně hodně horlivě.
Je zvykem oslovovat se křestními jmény, a to prakticky hned od prvního momentu navázání kontaktu, tituly se používají zřídka. Lotyši všeobecně jsou zvyklí chodit později spát a také pak později ráno vstávat, obědvají okolo 14.00 hod.
Velkou výhodou bývá nalezení obchodního partnera s kontakty na orgány státní či místní správy. Je nutné počítat s přetrvávajícími byrokratickými omezeními a návyky.
Mnohem častěji než v ČR jsou darovány květiny (i mužům), při návštěvě jsou pravidlem. Ženy mají v lotyšské společnosti viditelně vyšší postavení než v ČR, včetně nejvyšších politických postů (do 7. 7. 2007 presidentka, 4 ministryně, celá řada žen zaujímá pozici starostek města ..).
Malé zpoždění je spíše pravidlem než výjimkou a bývá samozřejmě i z druhé strany tolerováno (dopravní zácpy v hlavním městě Rize), přesto doporučujeme chodit včas.
Obecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, za vše ostatní se platí.
I přes existenci evropské karty zdravotního pojištění doporučujeme proto mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané si částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují české zdravotní pojišťovně.
Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (nehovoříme samozřejmě o turistech) se může zaregistrovat u lékaře prvního kontaktu (praktický lékař). Předtím se vyplatí zjistit, zda je lékař napojený na síť zdravotního pojištění, anebo zda pracuje pouze za hotovost. Registrace u lékaře je bezplatná, ale je třeba si přinést povolení k pobytu s přiděleným individuálním osobním číslem. Poté je nutné zajít na úřad, který spravuje zdravotní péči o obyvatele (Primary Health Care Administration), poslat potvrzení o výběru lékaře a do 30 dnů úřad pacientovi přidělí registrační kartu a číslo pojištění. Tato kartička pojištěnce je jakousi vstupenkou do všech státních zdravotnických zařízení. Kdo má zájem o vyšší standard péče, o lepší vyšetření na modernějších přístrojích a podobně, může se připojistit.
Doporučuje se očkování proti klíšťové encefalitidě.
Léky a jiné medicínské pomůcky se dají koupit pouze v lékárnách („Aptieka“).
Telefonní čísla záchranné služby:
K cestám do Lotyšska je pro občany ČR nezbytný platný doklad totožnosti – pas (cestovní, služební, diplomatický) nebo občanský průkaz vydaný po roce 2000. Dítě mladší 15 let musí mít vždy svůj vlastní doklad (nestačí, aby bylo zapsáno v pase rodiče) a pokud cestuje samo, musí disponovat notářsky ověřeným souhlasem rodičů, který je přeložený do lotyšského jazyka některým z oficiálních překladatelů.
Při cestě motorovým vozidlem je nutné mít malý technický průkaz vozidla, řidičský průkaz (nemusí být mezinárodní, platný je i český řidičský průkaz) a doklad o zaplacení povinného ručení. Při cestě služebním vozidlem je nezbytné mít ověřené potvrzení od firmy, že souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě do Lotyšska. Obdobné potvrzení je nutné i v případě, že vozidlo patří jinému majiteli, než který ho k cestě do Lotyšska využije.
Mezinárodní očkovací průkaz není k cestám do Lotyšska nezbytný.
Občan členské země EU může strávit v Lotyšsku 90 dní v průběhu půl roku, při delším pobytu by měl žádat o povolení k pobytu, které uděluje Imigrační úřad (výjimky se vztahují na zaměstnance na sezónních pracích, zaměstnance v Lotyšsku, kteří žijí v jiné zemi EU, a dále na zájemce o pracovní poměr v Lotyšsku, kteří jej bez povolení k pobytu mohou hledat 6 měsíců). Vyřízení pobytového povolení by mělo být čistě formální záležitostí, tento proces by měl trvat maximálně 1 měsíc. Po přidělení povolení k pobytu by se měl občan registrovat novou adresou pobytu u příslušného úřadu. Jedinými zákonnými důvody pro odmítnutí udělení pobytového povolení jsou ohrožení bezpečnosti státu a podezření z nebezpečné kriminální činnosti.
Vzhledem k členství obou zemí v EU je dovoz veškerého zboží neomezený, pohraniční policie si pouze vyhrazuje právo kontrolovat kohokoliv při vstupu do země při důvodném podezření na pašování zbraní, drog či nebezpečného materiálu.
Při převozu zvířat je nutné mít na každé zvíře mezinárodní certifikát a očkovací průkaz /tzv. žlutý pas/.
Do Lotyšska se nesmí dovážet zbraně (bez povolení), munice, výbušniny a chemikálie, narkotika a psychotropní látky, pornografické materiály a čistý líh.
Pokud cestujete do Lotyšska z nečlenské země EU, máte možnost využít vrácení DPH u zboží zakoupeného během lotyšského pobytu. Zboží je třeba zakoupit v obchodě s označením Tax – free a při zakoupení předložíte cestovní pas a vyplníte příslušný platební doklad na vrácení peněz. Seznam všech obchodů s fax free naleznete na www.taxfree.lv .
Ceny jsou vždy vyznačeny v latech Ls (LVL). Většina spotřebního zboží podléhá 18% DPH. Při placení je nejběžnější formou bezhotovostní styk. Naprostá většina obchodů, ale také hotely, restaurace, kavárny nebo taxi přijímají platební karty (EuroCard, MasterCard, VISA, JCB, Diner´s club, American Express a Eurochecque).
Otevírací hodiny u menších obchodů:
Velká nákupní střediska:
Pondělí – Neděle 8:00/10:00 – 22:00/24:00
Ochrana spotřebitele
Pokud si myslíte, že byla poškozena vaše práva spotřebitele, můžete se obrátit na e-mailovou adresu info@ecclatvia.lv nebo navštivte webovou stránku www.ecclatvia.lv .
Během pobytu v Lotyšsku můžete využít ke komunikaci veřejné telefony, které fungují buď na mince a kreditní karty a nebo na předplacené telefonní karty. Ty si můžete zakoupit v trafice, hotelu atd. Z veřejného telefonu můžete zdarma přivolat záchrannou službu.
Pro používání mobilního telefonu doporučujeme předem zjistit ceny roamingu u vašeho domácího operátora. Při příjezdu do Lotyšska se mobilní telefon automaticky přepne na místní síť (LMT, Tele2 nebo Triatel). Více informací naleznete na webových stránkách jednotlivých operátorů www.lmt.lv , www.tele2.lv , www.triatel.lv .
Internetové kavárny naleznete v každém městě. Jejich cena začíná u 0,50 LVL. Internetové připojení je také v mnoha hotelích nebo business centrech. Bezdrátové připojení je možno využít na veřejných místech – kavárny, hotely, letiště či železniční stanice.
Poštovní služby Lotyšské pošty („Latvijas Pasts“) jsou rozmístěny po celé zemi. Ceny poštovného se odvíjí dle váhy. Cena základního poštovného za pohlednici či lehčí dopis do Evropy činí 0,23 LVL
Podmínky pro vývoz:
S účinností od 1. 7. 2006 byla upravena výše finanční hotovosti při vývozu či dovozu přes státní hranici Lotyšské republiky. Jakákoliv finanční hotovost, včetně šeků, platebních příkazů atd., převyšující částku 10 000,- EUR, musí být celně deklarována.
Při vývozu antikvárních a uměleckých předmětů, které jsou starší 50 let, je nutné mít povolení lotyšského Ministerstva kultury (tel.: 722 16 47).
Při vývozu trofejí a kožešin je nutné povolení od Lesní správy (tel.: 722 70 57).
Při vývozu domácích zvířat – mezinárodní certifikát a očkovací průkaz (příp. dotazy na tel.: 732 74 73).
Za nedovolený vývoz (pašování) je v Lotyšsku trestní odpovědnost, nejvyšší trestní sazba je 10 let.
Do Lotyšska se lze dostat automobilem, autobusem, trajektem, vlakem nebo nejlépe letecky.
| Amsterodam | 1670 km |
| Atény | 2655 km |
| Berlín | 1226 km |
| Helsinky | 1093 km |
| Kyjev | 1097 km |
| Kodaň | 1955 km |
| Londýn | 2222 km |
| Madrid | 3726 km |
| Moskva | 1011 km |
| Paříž | 2415 km |
| Praha | 1403 km |
| Řím | 3034 km |
| Stockholm | 440 km |
| Tallinn | 330 km |
| Varšava | 656 km |
| Vilnius | 296 km |
Rižské mezinárodní letiště poskytuje letecké spojení s 33 světovými destinacemi ve 24 zemích. Riga je dobře spojena leteckými linkami s hlavními evropskými letišti. Kromě národního leteckého dopravce (Air Baltic) jsou zde přítomny velké letecké společnosti jako Finnair, Lufthansa, SAS, ČSA, Delta aj. V současné době existuje každodenní letecké spojení ČSA s Prahou dokonce 2x denně. Pokud nezvolíte, místo odletu v Praze Ruzyni doporučujeme vyhledat spojení AirBaltic z Vídně nebo společnosti Easyjet z Berlína.
Informace o leteckém spojení naleznete na www.riga-airport.com .
Z letiště, které je vzdáleno od centra Rigy 13 km, se do města jednoduše dostanete autobusem 22a nebo některým z taxi. Orientační cena taxi do centra města je cca 8 LVL. Cena MHD je 0,30LVL za osobu + 0,60LVL za každé větší zavazadlo. Cena taxi se pohybuje mezi 0,35 – 0,40LVL za kilometr. Informace o městské hromadné dopravě naleznete na www.rigassatiksme.lv .
Motorizované turisty upozorňujeme na zhoršenou kvalitu silničního povrchu mimo hlavní trasy. Nejvyšší povolená rychlost v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h, pro řidiče – začátečníky je maximální povolená rychlost 80 km/h. Během celého roku je nutné jezdit s rozsvícenými světly. V zimním období (1.12. - 1.3.) je povinná výbava zimními pneumatikami. Maximum povoleného alkoholu v krvi je 0,50mg pro řidiče s více než dvouletou praxí a 0,20mg pro řidiče s méně než dvouletou praxí. V Lotyšsku platí přísný zákaz antiradaru ve vozidle. Krátkovlnnou vysílačku lze ve vozidle používat jen se souhlasem Ministerstva dopravy LoR, které k jejímu používání vydá speciální povolení.
Po celém Lotyšsku je rozmístěno více než 500 čerpacích stanic. Mezi nejrozšířenější patří Statoil, Neste, Lukoil, Latvijas Nafta. Motoristé používající alternativní zdroje jako Propan – Butan jsou v Lotyšsku také vítáni. V celé zemi funguje mnoho menších čerpacích stanic, ale plyn je možno načerpat nejen u velkých, ale i u malých benzinových řetězců. Dovoz pohonných hmot mimo pevnou nádrž vozidla je zakázán.
Nonstop linka pro motoristy: 8000 000 (pevná linka) a 188 z mobilního telefonu
V současné době existuje přímé autobusové spojení z České republiky do Lotyšska 1x týdně. Odjezdy z Prahy jsou ve středu ve 13:00 z autobusového nádraží Florenc, příjezd do Rigy ve čtvrtek v odpoledních hodinách, odjezd z Rigy do Prahy v pondělí v 15:00 a příjezd do Prahy je v úterý ve 13:00. Tento spoj byl přerušen k 1. 9. 2007, předpokládá se obnovení provozu opět na jaře 2008.
Lze ale také využít nabídky litevského dopravce TOKS – linka Eurolines a cestovat s přestupem ve Vilniusu (Litva) na trase Riga – Vilnius, Vilnius – Praha. Toto spojení funguje 4x týdně. Více informací o autobusovém spojení najdete na www.autoosta.lv , www.toks.lt a www.eurolines.lv .
Jízdenky po Lotyšsku je třeba zakoupit předem na autobusovém nádraží. Spoje převážně zajíždí pouze do velkých měst.
Železniční síť je na území Lotyšska velice řídká. Mezinárodní spoje jezdí pouze do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu. Vlakové spoje uvnitř Lotyšska fungují pouze na několika trasách. Více informací o vlakovém spojení naleznete na www.ldz.lv nebo www.pv.lv .
Díky přímořské poloze je možno využít pro cestu do Lotyšska i trajekt.
Z Rigy do Stockholmu vyplouvá 2x týdně trajekt společnosti Tallink.
Další přístavy jsou v Liepaje a Ventspilsu.
Více informací o lodní dopravě naleznete na těchto internetových adresách:
Bezpečnostní situace v zemi není zcela bezproblémová. Lotyšsko spolu se svými sousedy-Litvou a Estonskem patří po Finsku k zemím s největším počtem sebevražd a poměrně vysokým počtem vražd. V Rize jsou kromě „obvyklých“ vykrádání bytů a krádeží aut, zejména západních značek, registrovány i případy loupežných přepadení, míra kriminality je vyšší než v ČR.
Doporučujeme klást zvýšenou pozornost v MHD, na tržnicích a v obchodních domech, kde hrozí nebezpečí kapesních krádeží.
Hlavní město Riga je turisticky velmi přitažlivé. Pro české turisty je bezesporu zajímavé pobřeží Baltského moře s nádhernými písčitými plážemi. Nejznámějším turistickým střediskem na Baltu je město J?rmala, nacházející se 20 km od Rigy. Lotyšsko je poměrně málo osídlenou nížinnou zemí s borovicovými a smíšenými lesy, četnými jezery a řekami. V případě přírodní turistiky doporučujeme podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě, protože výskyt infikovaných klíšťat patří mezi největší v Evropě.
V Lotyšsku je možné směnit valuty v kteroukoliv denní i noční dobu, směnárny jsou četné, zejména v Rize. O sobotách a nedělích jsou kursy daleko nevýhodnější než během týdne. Některé obchody, zejména s potravinami, jsou otevřeny 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Veškeré potraviny jsou k dispozici, ceny některých jsou oproti českým až dvojnásobné. Kvalitní a čerstvé potraviny je možno nakupovat na místních tržištích. Z hygienických důvodů nedoporučujeme pít vodu přímo z vodovodních kohoutků. Kdekoliv je ale možné koupit balenou pitnou vodu různých značek.
Velvyslanectví České republiky
Elizabetes iela 29a
LV-1010 R?ga
Latvia
tel.: 00371- 67217814, 67287306
mobil: 00371-2862 67 92
fax: 00371- 67217821
e-mail: riga@embassy.mzv.cz
OEÚ: Commerce_Riga@mzv.cz,
web: www.mzv.cz/riga
Působnost ZÚ ČR Riga: diplomatická, konzulární a obchodně-ekonomická pro Lotyšskou republiku. Velvyslanectví má od 7. 7. 2005 zřízený obchodně-ekonomický úsek.
Spojení z letiště do centra města si zajistíte linkou autobusovou linkou 22a a dojedete k obchodnímu centru Stockmann, kde přestoupíte na trolejbus 3 a pokračujete na zastávku „Makslas muzejs“ (Muzeum výtvarných umění). Odtud se ulicí Elizabetes vydáte pěšky k zastupitelskému úřadu.
Pěší chůzí se na zastupitelský úřad dostanete cca za 10 – 15 minut.
Elizabetes iela 13, LV-1010 Riga, Latvia
Tel. 00371 7 508 371, fax 7 508 370
E-mail: czechtraderiga@parks.lv
Od 1. 9. 2006 až do odvolání je agendou Czech Tradu pro celé Pobaltí pověřen pan Martin Hlavnička - ředitel zastoupení CT ve Vilniusu.
Tel. 00370-698-22354 (mobil)
e-mail:vilnius@czechtrade.lt
| Prezidentská kancelář | www.president.lv |
| Lotyšský institut | www.li.lv; www.latinst.lv |
| Virtuálníencyklopedie | www.gramata21.lv |
| Statistický úřad | www.csb.lv |
| Lotyšská politická scéna | www.politics.lv |
| Sociální politika | www.politika.lv |
| Lotyšská akademie věd | www.lza.lv |
| Lotyšské umění | www.gallery.lv |
| Lotyšské umění | www.art.lv |
| Hudební a taneční folklórní festival | www.dziesmusvetki2003.lv |
| Lotyšsko - anglický slovník | http://dictionary.site.lv/dictionary |
| Lotyšský jazyk | http://ai1.mii.lu.lv |
| Vláda (s odkazy na ministerstva) | www.gov.lv |
| Parlament | www.saeima.lv |
| Ministerstvo zahraničních věcí | www.mfa.gov.lv |
| Ministerstvo hospodářství | www.em.gov.lv |
| Ministerstvo pro regionální rozvoj a životní prostředí | www.varam.gov.lv |
| Lotyšská národní banka | www.bank.lv |
| Statistický úřad | www.csb.gov.lv |
| Rižská burza | www.rfb.lv |
| Lotyšská rozvojová agentura - podpora investic a obchodu | www.lda.gov.lv |
| Lotyšská privatizační agentura | www.lpa.bkc.lv |
| Obchodní a průmyslová komora | www.chamber.lv |
| Databáze lotyšských firem | www.zl.lv |
| Informace o tranzitu | www.transit.lv |
| World Trade Center Riga | www.wtcr.bkc.lv |
| CIA – The World Factbook - Latvia | www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/lg.html |
| Welcome to Latvia | www.lanet.lv |
| Latvia Online | www.EUnet.lv |
| Kultura v Lotyšsku | www.vip.latnet.lv/culture |
| Telefonní seznam | www.118.lv |
| Tourist info „Riga in your pocket“ | www.inyourpocket.com |
| Lursoft Databáze | www.lursoft.lv |
| Největší lotyšská CK | www.novatours.lv |
Další praktické internetové stránky:
Ministerstvo zahraničních věcí
Br?vibas bulv?ris 36, R?ga, LV – 1395
tel. +371 7016 210, +371 7016 201
e-mail:mfa.cha@mfa.gov.lv
webová stránka: www.mfa.gov.lv
Konzulární oddělení
Elizabetes iela 57, R?ga, LV – 1050
tel. +371 7016 364
tel. v případě nouze: +371 9287 398
e-mail: mfa.cd.cha@mfa.gov.lv
Imigrační oddělení
Raina bulvaris 5, Riga, LV- 1050
tel. +371 8007 657
e-mail: pmlp@pmlp.gov.lv
webová stránka: www.pmlp.gov.lv
Latvian Chamber of Commerce and Industry
Brivibas Bulvaris 21, LV-1849 Riga,
tel. +371-7-225595,
tel./fax 7-820092, fax 7-332276
e-mail: chamber@lcc.org.lv,
web: www.chamber.lv
Pobočky:
Peldu iela 1/5-11, č.508, LV-3401 Liepája
tel. +371-34-29019, fax +371-34-80223
e-mail: girts@chamber.apollo.lv
Imantas iela 9, LV-5401 Daugavpils
tel. +371-54-25114, fax +371-54-11400
Stacijas iela 26, LV-4201 Valmiera
tel. +371-42-36320, fax +371-42-81214
Bérzaines iela 5, LV-4100 Césis
Tel./fax +371-41-22237
Andreja iela 7, LV-3600 Ventspils
Tel./fax +371-36-25658
Atbrívošanas aleja 93, LV-4601 Rézekne
Tel./fax +371-46-25241
Central Statistic Bureau of Latvia
Lačplesa iela 1, LV-1301 Riga, Latvia
fax +371-7-830137
e-mail: csb@csb.gov.lv,
information center – ic@csb.gov.lv
LIDA – Latvian Investment and Development Agency (podpora investic a exportu)
Pérses iela 2, LV-1442 Riga
tel. +371-7-283425, 7-320619,
fax 7-282524, 7-820458, 7-830035
e-mail: info@liaa.gov.lv
web: www.liaa.gov.lv
World Trade Center Riga (zprostředkování kontaktů, organizace podnikatelských misí,...)
Elizabetes iela 2a, LV-1340 Riga, Latvia
tel. +371-7-320619, 322242, 321546,
fax 830035
e-mail: mail@wtc-riga.lv
web: www.wtcr.bkc.lv
kontakt: Arvids Sakainis – Economic Information Department, e-mail: arvids@wtc-riga.lv
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: