Zvyšující se veřejné výdaje státu, který se snažil hrát v uplynulých letech výraznější roli v sociální oblasti, byly jednou z nejvýznamnějších příčin vzrůstající nerovnováhy maďarské ekonomiky. Maďarská vláda je po volbách v dubnu 2006 odhodlána úspornými opatřeními rovnováhu postupně obnovit a nepříznivý vývoj odvrátit uskutečněním reforem, které by měly nastolit trvale udržitelný růst maďarského hospodářství. Úsporná opatření a rozpočtové škrty povedou v letech 2007 a 2008 k dalšímu snížení dynamiky růstu HDP, odhady ministerstva financí hovoří o růstu 2,2% v roce 2007 a 2,6%.
Úsporná a daňová opatření, která byla zavedena v roce 2006 budou pokračovat i v roce 2007. Kromě úsporných opatření a plnění podmínek Konvergenčního plánu jako závazku vlády ke stabilizaci maďarského hospodářství přijatého vůči EK, je východiskem vlády k naplnění rozvojové strategie ekonomického růstu země „Rozvojový plán Nové Maďarsko" a program reforem.
„Rozvojový plán Nové Maďarsko" (NFT II), je dokumentem zpracovaným a schváleným v prosinci 2006 vládou a umožňujícím po schválení EK čerpání finančních prostředků z fondů EU v období 2007-2013 na strukturální reformy a všestranný rozvoj maďarského hospodářství s cílem výrazně postoupit na cestě přibližování se vyspělým státům EU. V rámci NFT II schválila vláda celkem 15 operativních programů (OP) s celostátním i regionálním zaměřením, které předložila ke schválení EU, jež se vyjádří k plánu do června 2007. K dispozici je na realizaci projektů v rámci těchto OP pro období 2007-2013 suma ve výši téměř 7 000 mld.HUF a spolu se samostatnými projekty rozvoje venkova čerpajícími z Evropského fondu rozvoje zemědělství a venkova je na rozvoj Maďarska v letech 2007-2013 určena v rámci NFT II částka kolem 8 000 mld.HUF. Největší podíl je určen na rozvoj dopravní infrastruktury (2 000 mld.HUF). Do podnikatelského sektoru (zejména na rozvoj malého a středního podnikání) má jít 1 300 mld.HUF. Životní prostředí - 1 100 mld.HUF, sociální oblast a lidský rozvoj - 1 600 mld.HUF.
Z plánovaných reforem zatím vláda zahájila úspornými opatřeními (snižováním zaměstnanců a redukcí majetku ministerstev, ústředních rozpočtových institucí a plánovanou reorganizací samospráv) reformu státní správy. Z ostatních reforem zatím nejdále pokročila na poli zdravotnictví, další jsou ve stádiu projednávání a příprav.
Ve zdravotnictví byly zavedeny poplatky za vyšetření (300,- HUF) a za vydání předepsaných léků (300,- HUF), snižují se dotace na léky a přijímají další opatření k růstu odpovědnosti pacientů, lékařů, výrobců i distributorů za správné a efektivní využívání léků. Podobně jako u daní vláda usiluje o významné zvýšení procenta populace, která se podílí na financování zdravotních služeb. Od 1.1.2007 platí zákon o reformě nemocniční sítě, jehož podstatou je vytvoření čtyř kategorií nemocnic - ústřední nemocnice s nejširším spektrem zdravotnických služeb, regionální nemocnice, regionální zdravotnická centra, ordinace praktických lékařů. Zřizovatelem kategorie ústředních nemocnic je stát, který je rovněž zaštiťuje, pravomoce k ostatním kategoriím zařízení přecházejí na regionální orgány. Počet nemocničních lůžek bude snížen o 4312 (nyní je v MR 56 300 nemocničních lůžek). Jedním z dalších kroků by měla být reforma systému zdravotního pojištění s cílem umožnit vznik více zdravotních pojišťoven od roku 2008. Vláda dle ministra Verese marně usilovala o projednání změn v infrastruktuře zdravotní péče s opozicí a s jí ovládanými regiony, takže musí věc rozhodnout sama a vystavit se tak kritice (v této věci panuje silný rozpor i mezi koaličními stranami).
Maďarský důchodový systém je hodnocen jako sedmý potenciálně nejnebezpečnější systém v zemích EU. Ve snaze rozložit odpovědnost za reformu této citlivé oblasti iniciovala vláda konzultace formou tzv. „národního kulatého stolu", kde by zainteresované strany měly diskutovat zejména o věku odchodu do důchodu, o novém výpočtu důchodů a jejich indexaci. Výstupy této diskuse by měly být k dispozici do léta a měly by posloužit jako podklad pro formulaci konkrétních reformních kroků vlády.
Reformy v oblasti školství by měly zvýšit kvalitu a efektivitu výuky (za současné situace existují údajně v některých venkovských školách případy, kdy jsou třeba jen 4 žáci v jedné třídě). Měly by být zvýšeny úvazky učitelů (z 20 na 22 hod týdně). Ve vysokém školství by se měly podpořit technické obory a zavést směrná čísla. Měl by být zaveden studijní příspěvek (školné).
Reforma pracovních a sociálních služeb by měla vyústit v integrovaný systém umožňující lepší spolupráci institucí působících v oblasti vzájemně propojených politik zaměstnanosti, sociálních dávek a pojištění. Měla by zahrnout posílení pracovních pobídek, větší (a tím z hlediska příspěvku pro společnost spravedlivější) rozsah zdanění příjmů by měl povzbudit a zvýšit zaměstnanost práceschopného obyvatelstva. Operační programy v rámci NFT II počítají s 670 mld.HUF na podporu zvýšení zaměstnanosti.
Maďarsko je od 1.5.2004 členem Evropské unie. MR sice vystoupila ze všech uskupení volného obchodu (včetně CEFTA), ale nově se otevírající příležitosti tyto zdánlivé ztráty plně nahradí. Navíc většina dřívějších členů CEFTA (Slovinsko, ČR, Slovensko a Polsko) se stala členy EU ve stejný den jako Maďarsko.
Maďarsko jako člen NATO je na prahu přebudování svých ozbrojených složek a tak i české podniky obranného průmyslu se mohou pokusit využít možnosti podílet se na modernizaci armády. V roce 2007 má být dokončena dodávka švédských bojových letounů Gripen (14 ks, pronájem), polovina letounů již byla dodána..
Pokud jde o daňová opatření roku 2007, dojde k dalšímu zvýšení zaměstnaneckého poplatku solidarity o 1% (na 4,5%). Při příjmu nad 3,4 mil.HUF/rok se ruší nárok na většinu různých daňových zvýhodnění (např. odpočty školného, investic, prvovýroby z daňového základu). Zpřísní se vydávání nedaněných rekreačních poukazů. Částka nad 6 mil.HUF bude zdaněna 40%. Od 1.4.2007 se zvýšila spotřební daň na cigarety o 2,7%.
Předpokládané nové odvody a daně: poplatek z minimální mzdy se zvyšuje na dvojnásobek. Daň z příjmu právnických osob doplní 4% daň solidarity (růst daně z 16 na 20%). Danit se bude i majetek repatriovaný zpět z ciziny. Podle odhadů mají Maďaři v zahraničí ca za 1 000 mld.HUF majetku. Míra této daně bude 10%.
Od roku 2007 se počítá i se zdaněním peněžních prostředků domácností. Cílem je zabránit používání nezdaněných firemních peněz podnikatele pro soukromou potřebu. Základem daně, jejíž míra bude 20%, má být rozdíl mezi průměrným denním zůstatkem v podnikové „domácí pokladně" a dvojnásobkem denního obratu peněžní hotovosti.
Od roku 2008 se uvažuje o diferencovaném zdanění bytových a rekreačních nemovitostí s hodnotou vyšší než je celostátní průměr.
Po zpřísnění daňového dohledu státu se za první polovinu roku 2007 zvýšil výběr daní oproti srovnatelnému období roku 2007 o 18,8%, což činilo 4 012 mld.HUF.
Největší možnosti pro český vývoz se otevírají ve stavebnictví, kde se jedná zejména o velké infrastrukturální investice při rekonstrukci silničních a dálničních sítí, železničních svršků, při výstavbě nových úseků dálnic a rychlostní komunikace a železničních koridorů zapojených do systému Evropských koridorů. Šance českých firem v oblasti stavebního průmyslu nejsou zanedbatelné ani při dodávkách zařízení pro bytovou výstavbu a při rekonstrukci panelových domů, pro výrobce stavebních hmot, sanitární keramiky, bílého zboží a nábytku.
Mezi největší investice v MR ve střednědobém horizontu budou patřit také investice do ekologie. Na rozdíl od ČR je MR ve vybavenosti staveb pro ochranu životního prostředí na tom poněkud hůře. Proto se postupně zahajují velké stavby čističek odpadních vod, kanalizačních sítí, zařízení na likvidaci komunálního odpadu, stavby pro sběr a recyklaci separovaného odpadu a separovaný sběr odpadu.
MR připravuje realizaci velkých investic i do rekonstrukce protipovodňových staveb a vybudování zcela nového systému ochrany proti povodním na řece Tisa zvaný „Vásárhelyi plán". Jedná se o kombinaci výstavby několika záchytných nádrží se systémem protipovodňových hrází.
V oblasti energetických staveb je největší chystanou investicí bezesporu prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks. Tato jaderná elektrárna patří již od svého začátku provozování mezi nejspolehlivější zařízení na výrobu elektřiny z jádra. Investice vyžádají prostředky za 160 mld. HUF (653 mil. EUR), potrvají 8-10 let a vedle prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks se o dalších 20 let zvýší i výkon jednotlivých bloků až o 8 %. Škoda Plzeň je jedním z dodavatelů původní elektrárny (např. reaktorová nádoba atd.), má proto předpoklady se zapojit do realizace i při této rozsáhlé rekonstrukci. Možnosti jsou zde i pro další české podniky.
Hlavní město Budapešť zahajuje velikou investici do své dopravní sítě. Jedná se o realizaci dlouho připravované investice, výstavby další trasy podzemní dráhy a rozsáhlé rekonstrukce stávajících tras. Spolupráce dvou hlavních měst, výměna zkušeností v řešení problémů městské hromadné dopravy dává šanci českým podnikům podílet se na realizaci těchto investic v Budapešti. Plánuje se výstavba IV. linie budapešťského metra.
Zcela nové možnosti se otevírají pro soukromé investory v MR po schválení pravidel pro účasti soukromého kapitálu na realizaci staveb ve veřejném zájmu označovaném PPP (Public Private Partnership) s garancí návratnosti investic od státu. Takovým způsobem se uvažuje o několika projektech: výstavba Kongresového centra v Budapešti, rychlodráha mezi letištěm Ferihegy a centrem hlavního města, věznice v Szombathelyi, sociální nájemné byty v Nyíregyháze, univerzitní koleje v několika městech MR, apod. U těchto projektů vedle možnosti zapojení českého soukromého kapitálu je šance i pro firmy-subdodavatele. Podrobnosti o programech PPP lze nalézt na stránkách www.gkm.hu.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: