V r. 2008se očekává, že MK během summitu NATO v Bukurešti obdrží pozvánku ke členství v Severoatlantické alianci. Makedonská vláda by ráda již v první polovině r. 2008 za slovinského předsednictví zahájilapřístupové rozhovory s EU. Rozhodující proto bude výsledek hodnotící zprávy Evropské komise v závěru r. 2007.
Integrační ambice (EU, NATO) makedonského státu může negativně ovlivnit dlouholetý spor s Řeckem ohledně názvu země. Řecký parlament by mohl blokovat ratifikační proces.
Vnitropolitický, bezpečnostní a hospodářský vývoj v regionu do značné míry ovlivňují probíhající rozhovory o budoucím statusu provincie Kosovo. Postoj makedonské vlády k probíhajícím rozhovorům o budoucím statusu Kosova je shodný s postojem bývalé vlády vedené sociálními demokraty (SDSM). Pro MK bude akceptovatelné jakékoliv řešení dosažené vzájemným dialogem mezi Bělehradem a Prištinou za mezinárodního přispění, které neohrozí suverenitu a územní integritu země a podpoří stabilitu v regionu. Gruevského vláda podporuje řešení dosažené na půdě OSN, na rozdíl od Bučkovského kabinetu však ještě více akcentuje urychlení rozhovorů a neodkládání konečného řešení. V opačném případě upozorňuje na riziko vzniku politické a bezpečnostní nestability v regionu. Úplnou samostatnost Kosova podporuje v MK celý albánský politický blok, včetně současné vládní Demokratické strany Albánců (DPA) Arbena Xhaferiho.
Klíčovou otázkou ve vztahu ke Kosovu zůstává otázka demarkace makedonsko-kosovské hranice. Dokončení demarkace severozápadní hranice s Kosovem zůstává pro makedonskou vládu, i přes deklarativní prohlášení a ujištění kosovských politiků, prioritním zahraničně politickým a bezpečnostním tématem. Tato otázka je velice citlivě vnímána zejména slavo-makedonským obyvatelstvem.
Za překážku oboustranného rozvoje obchodně ekonomických vztahů je možno považovat jednostranně uplatňovanou vízovou povinnost vůči MK ze strany členských zemí EU. Dne 13.3.2007 byla v Bruselu ukončena jednání mezi MK a EU o zjednodušení vízového režimu a horizontální dohodě o readmisi. Zjednodušení vízového režimu je kompromisním řešením a prakticky se dotkne cca 20 kategorií mk občanů /studenti, podnikatelé, turisté, dětí do 6 let věku, apod./. Dohoda bude muset být ratifikována v parlamentech ČS EU a její vstup v platnost se předpokládá počátkem r. 2008. Ze strany ČR je uplatňován vůči makedonským občanům vízový režim s výjimkou držitelů diplomatických pasů. Na rozdíl od jiných ČS EU však ČR zatím nezpoplatňuje vydávání víz.
MK je od r. 2005 kandidátskou zemí EU a od r. 2003 členem WTO. Dne 8.11.2006 byla zveřejněna první zpráva EK o pokroku Makedonie/FYROM od přiznání statusu KZ v prosinci 2005. EK ve zprávě konstatovala zpomalení reformního procesu v r. 2006 a nedoporučila zahájení rozhovorů o přistoupení k EU v r. 2007, přičemž zdůraznila nutnost zintenzivnění reformního úsilí v r. 2007. Prioritou zůstává další implementace Rámcové dohody z Ochridu (OFA), která by měla přispět k upevnění mezietnické stability, demokracie a role práva. Pro dosažení viditelného pokroku bude dle EK potřebný konstruktivní dialog mezi všemi parlamentními stranami vedoucí k širšímu politickému konsensu. Pozitivně byly zhodnoceny probíhající reformy v soudnictví a postup při decentralizaci státní správy. Boj s korupcí /legislativní a institucionální rámec/ a organizovaným zločinem, pokračující reforma policie a soudnictví zůstávají hlavními výzvami nové vlády. Přestože MK aktivně rozvíjí regionální spolupráci a vztahy se sousedními zeměmi, v budoucnu bude muset vynaložit větší úsilí při nalezení vzájemně přijatelného řešení sporu s Řeckem týkajícího se názvu země.
ČR v souladu se závěry soluňského summitu EU v červnu 2003 jednoznačně vystupuje pro členství zemí západního Balkánu v Evropské unii. Jedná se o proces, který zahrnuje naplňování komplexních politických i ekonomických kritérií jakož i aproximaci vnitřních předpisů. Během návštěvy makedonského premiéra N. Gruevského v Praze (duben 2007) česká strana ocenila reformní úsilí nové makedonské vlády, zejména pak radikální přístup, se kterým se vláda chce vypořádat s korupcí a organizovaným zločinem a ekonomický program zahrnující rozsáhlou finanční a daňovou reformu. ČR je připravena za předpokladu nastoleného reformního trendu podpořit makedonské integrační ambice a doporučit zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií o členství v Evropské unii v r. 2008. N. Gruevski během svojí oficiální návštěvy v Praze oficiálně zveřejnil záměr otevřít diplomatické zastoupení MK v ČR v druhé polovině r. 2007.
Na summitu NATO v Rize /28.-29.11./ bylvůči zemím tzv. Jadranské charty /MK, Albánie a Chorvatsko/ vyslán jasný signál možného předání pozvánky členství na dalším summitu v r. 2008 za předpokladu pokračování reformního úsilí, implementace standardů NATO a příspěvku k euro-atlantické bezpečnosti a stabilitě. V případě MK bylo pozitivně zhodnoceno úspěšné provedení červencových parlamentních voleb v r. 2006, přínos MK do mírových operací a k rozvoji regionální spolupráce. MK byla vyzvána k pokračování a prohlubování reforem v oblastech politické, ekonomické a obranném sektoru, k upevnění roli práva a pokračování reformy justice. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění politické stability, boji s korupcí a organizovaným zločinem.
Dne 19.12.2006 se MK stala po podpisu přístupové smlouvy v Bukurešti členem regionální zóny volného obchodu – modernizované obdoby CEFTA. Smlouva musí být ratifikována v 10 členských zemích během následujících 2 až 4 měsíců.
Makedonský parlament schválil plošnou daň ze zisku právnických osob a z příjmu fyzických osob ve výši 10% od r. 2008 (s postupným přechodem ze současných 12% od 1.1.2007). Vláda přijala program investičních pobídek a rozvoje volných ekonomických zón stimulující zahraniční investory. Zavedením této plošné daně se stala MK zemí s nejnižším daňovým zatížením v Evropě.
České firmy by se mohly podílet na obnově a modernizaci země, zejména pak rozvoji dopravní, energetické a ekologické infrastruktury, přímo za pomoci českých finančních zdrojů, nebo s využitím mezinárodních zdrojů a různých mezinárodních rozvojových programů.
Případní čeští investoři, nebo zájemci o vzájemnou spolupráci a kooperaci, mohou využít několika komparativních výhod (dočasného charakteru):
České výrobky mají v zemi relativně dobré jméno. ČR je v mnoha směrech považována za vzor (přechod na tržní hospodářství, demokratizace společnosti, sociální smír, privatizace, rychlé začlenění do západoevropských struktur, klidné rozdělení státu).
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: