česká verze: Makedonie/FYROM - ve zkratce MK
makedonská ústavní verze: Republika Makedonie
(v makedonštině „Republika Makedonija“)
verze OSN /používána v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech/, pod níž byla Makedonie přijata do OSN: FYROM (The Former Yugoslav Republic of Macedonia)
V roce 2003 se narodilo 27 935 dětí. Ve stejném roce zemřelo 18 334 občanů. Přirozený přírůstek tak činil 9 601 obyvatel.
Oproti sčítání obyvatel z r.1994 se procentuální zastoupení Makedonců snížilo ze 67 % na současných 64,2 % a naopak makedonských Albánců zvýšilo z 22,4 % na nynějších 25,2 %.
Většinové: pravoslaví, islám
Úředním jazykem je makedonština, v oblastech s více jak 20% přítomností jiné národnosti, je možno používat jako úřední jazyk i jazyk této národnosti např. albánštinu. Dle nové teritoriální organizace se stává např. hlavní město Skopje dvojjazyčné (podíl albánské menšiny připojením dalších dvou občin s převážně albánským etnikem překročil hranici 20 %).
Z minulosti většina obyvatel rozumí nebo hovoří srbsko - chorvatsky. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina. V převážně albánských částech země lze komunikovat v němčině.
29 měst:
V druhé polovině roku 2004 byly schváleny decentralizační zákony (zákon o nové teritoriální organizaci, zákon o hlavním městě Skopji, zákon o financování lokálních samospráv, atd.), které předpokládají snížení počtu lokálních samosprávných celků (občin) ze 123 na 84 (resp. na 76 do roku 2008) a další posilování kompetencí místních samospráv
(Pozn.: Dne 7. listopadu 2004 proběhlo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace, které bylo největším testem procesu decentralizace a implementace Rámcové dohody z Ochridu).
V Makedonii/FYROM je jedinou státem uznávanou měnou makedonský denár (MKD). Jeden MKD je také i nejmenší peněžní jednotkou a dále se nedělí. Tomu jsou přizpůsobeny veškeré ceny.
V platebním styku se dle zákona používá výhradně makedonský denár. Nicméně řada pohostinských zařízení přijímá i platby v EUR. V Makedonii/FYROM je velmi nízká inflační úroveň a střední devizový kurz se dlouhodobě pohybuje na úrovni 1,- EUR = 61,20 MKD.
Státní svátky:
24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských osvícenců.
2. srpen – Den republiky – dvojí výročí: tzv. Ilindenského povstání proti Turkům dne 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 proběhlo zasedání Antifašistického výboru pro národní osvobození (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM).
8. září - Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy většina obyvatelstva se vyslovila pro „suverénní a samostatnou Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“.
11. říjen - Den národního povstání (2.světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla oficiálně zahájena osvobozenecká válka.
23. říjen - Den makedonského revolučního boje
8. prosinec - Sv. Kliment Ohridski
Svátky:
1. leden – Novoroční svátek
7. leden - pravoslavné vánoční svátky
pravoslavné Velikonoce - pohyblivý svátek.
1. květen – svátek práce
Ramazan Bajram - pohyblivý svátek.
Dny pracovního klidu – pravoslavné církevní svátky:
6. leden - Štědrý den
19. leden – Zjeveni Krista
Velký Pátek, pátek před Velikonocemi
28 srpen – Nanebevstoupení panenky Marie
Památka zesnulých – pohyblivý svátek (vždy pátek)
Pracovní doba v podstatě koresponduje se situací v ČR.
Otevírací doba obchodů: pondělí až pátek 08.00 – 20.00 hod.
a v sobotu 08.00 až –15.00 hod.
V Makedonii/FYROM jsou dodnes při většině obchodních jednání přítomna tzv. jižní (balkánská) specifika. Nepodaří li se makedonskému partnerovi odpovědět na poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádření nezájmu a omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu s výrazným akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené. Často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání uzavřou po první schůzce a lze spíše očekávat jednání na etapy. Často se uplatňuje zvyk pokračovat v projednávaní problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání jistý familiérní tón, včetně nabídky na tykání (někdy i bez předběžného souhlasu k němu svévolně přistoupí).
Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k vedení rozhovorů využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika je častá znalost německého jazyka.
Ve většinově pravoslavné Makedonii/FYROM se uznávají i religiózní svátky římsko katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících dětské prázdniny, t.j. od 15.6. do 15.9. kdy denní teploty ve Skopji dosahují často až 40 stupňů Celsia.
Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR a sledují jej. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (v hospodářské oblasti a zvláště pak mírové rozdělení státu, které považují za důkaz vysoké kulturnosti našich národů). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a dovedou o naší zemi velice zasvěceně hovořit. V kontextu s tím je dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Makedonie/FYROM.
Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 stále postrádají předkrizovou důvěru. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Makedonii/FYROM chápána v daleko širším smyslu než je běžné v centrální Evropě. V relativně malé zemi jakou je Makedonie/FYROM, je potom nezřídka možné setkat se s jevem, kdy „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.
V severozápadních oblastech Makedonie/FYROM obydlených převážně makedonskými Albánci, převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, kdežto ve slavo - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních je bezesporu u Makedonců nejprve rodina a zdraví, až poté následují peníze, práce nebo volný čas. Ani vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou více vstřícné, mnohdy až rodinné. Není výjimkou, že majitel podniku svým zaměstnancům tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.
Bez rozdílu národnosti má čas v Makedonii/FYROM zcela jinou hodnotu než je tomu v centrální Evropě. Makedonští partneři tak například dodnes nepovažují čas a dochvilnost za neměnnou konstantu, která se musí vždy a za všech okolností dodržovat. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.
Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. Při jednáních může dojít k jistým jazykovým a zvyklostním bariérám a to v případě, že partnerem bude makedonský Albánec, vyžadující konverzaci pouze ve své mateřštině, nebo striktně dodržující zásady islámu (jazyk, stolování, vztah k ženám a podobně). K vyvarování se jistých netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.
Makedonci si potrpí na vzhled a zvláště ve městech chodí střední třída velice vkusně oblečená. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.
Jídlo není zvykem v Makedonii/FYROM uspěchat. V průběhu jídla (a to opět bez rozdílu) se často kouří a dlouze diskutuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Oběd se zahajuje podáváním salátu, ke kterému se pije makedonská rakija nebo mastika/ event. řecké ouzo (tzv. „meze“). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je mnohdy mleté, připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka tzv. čorba se podává a konzumuje v dopoledních hodinách, přitom často nahrazuje snídani.
Dne 8.12.2006 byla provedena ve Skopji výměna ratifikačních listin ke Smlouvě mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení podepsané 7.10.2005. Smlouva tak vstoupila v platnost ke dni 1.1.2007. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však již neponese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. ZÚ Skopje přesto doporučuje v ČR uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění/ připojištění.
Je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (průkazkou příslušné zdravotní pojišťovny).
Ze strany ČR je uplatňován vůči makedonským občanům vízový režim s výjimkou držitelů diplomatických pasů. Na rozdíl od jiných členských států EU však ČR nezpoplatňuje vydávání víz.
Z makedonské strany byla vízová povinnost vůči českým občanům zrušena. Makedonská vláda rozhodla o časově neomezeném zrušení vízové povinnosti pro občany ČR s platností od 23. února 2006.
Po vstupu ČR do EU již vízová politika není jen národní, nýbrž v převážné míře komunitární záležitostí. Dne 13.3.2007 byla v Bruselu ukončena jednání mezi MK a EU o zjednodušení vízového režimu a horizontální dohodě s MK o readmisi. Zjednodušení vízového režimu je kompromisním řešením a prakticky se dotkne několika kategorií makedonských občanů /studenti, podnikatelé, kulturní a školští pracovníci, turisté, děti, apod./. Dohoda bude muset být ratifikována v parlamentech ČS EU a její vstup v platnost se předpokládá počátkem r. 2008.
Za MK /vízovou agendu/ je nadále zodpovědné Konzulární oddělení velvyslanectví ČR v Bělehradě. Nově otevřené velvyslanectví ČR ve Skopji /od 1.9.2006/ nemá zatím konzulární oddělení, tj. nevydává víza a konzulární služby českým občanům poskytuje pouze v omezeném rozsahu.
Do Makedonie/FYROM je možné nejsnadněji cestovat motorovým vozidlem z ČR přes Bělehrad. Letecké spojení je možné přes Prahu, Vídeň, Zagreb, Curych, Bělehrad, Budapešť a jiná evropská města. Od poloviny května 2005 bylo zavedeno pravidelné letecké spojení ČSA mezi Prahou a Skopjí s lety 5x týdně.
Makedonie/FYROM je protkána hustou a relativně dobře udržovanou sítí pozemních komunikací. Provoz na nich probíhá v určitém jižním stylu, kdy používání směrovek je minimální a používání zvukových výstražních znamení je nadměrné. Pozornost je třeba věnovat zejména přejezdu křižovatek, kdy řada místních řidičů nerespektuje základní dopravní předpisy /nedání přednosti v jízdě nebo přejezdy na červenou/ a dochází tak k častým dopravním nehodám. Specifikem rozšířeným zejména ve Skopji je jízda cyklistů a někdy i řidičů motocyklů v protisměru, po přechodech pro pěší apod.
Přihlašovací povinnost do 24 hodin. Cizinec musí přihlásit svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit. Nocování ve volné přírodě (pod širákem) je zakázáno. Nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech - kempinky.
Omezení při dovozu/ vývozu valut, místní měny a ostatní celní předpisy. Při vstupu do země se doporučuje deklarovat veškeré valuty a požadovat adekvátní potvrzení celních orgánů, ačkoliv tato povinnost není makedonskými orgány zdůrazňována. Povolen je vývoz valut v ekvivalentní hodnotě do 1.000,- USD bez adekvátního potvrzení od celních orgánů při příjezdu do země. Povinná směna valut není vyžadována. Bezcelní dovoz je povolen pouze u zboží pro osobní potřebu v obvyklých limitech. Dovoz či převoz zbraní je dovolen pouze se zbrojním průkazem vystaveným zastupitelským úřadem Makedonie/FYROM.
Dovoz drobných domácích zvířat byl dosud možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč.vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Makedonie/FYROM. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje o převáženém zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.
Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se jednotný doklad platný pro EU.
Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Makedonie/FYROM ve Vídni.
Bezpečnostní a politická situace v Makedonii/FYROM se v uplynulých letech především díky implementaci OFA stabilizovala. Bezpečnostní situace je obecně i dle tvrzení makedonských orgánů dobrá. Přestože již prakticky nedochází k mezietnickým střetům, určité napětí mezi oběma hlavními etnickými skupinami slavo Makedonci a etnickými Albánci nadále přetrvává. Otevřenou otázkou zůstává budoucí řešení tzv. kosovské otázky a především úzká vazba na politický a bezpečnostní vývoj v sousedním Kosovu. Příhraniční oblasti Makedonie/FYROM a některé většinou hornaté oblasti severozápadní a západní Makedonie/FYROM nejsou pod dostatečnou kontrolou makedonských bezpečnostních složek a nadále se v nich pohybují ozbrojené většinou albánské kriminální skupiny. Velvyslanectví ČR ve Skopji upozorňuje na možná rizika cestování do těchto oblastí, kde nemohou být poskytovány m.j. ani adekvátní konzulární služby. V důsledku ozbrojených střetů během kosovské krize byla kosovsko-makedonská hranice let několikrát krátkodobě uzavřena - vč. nejpoužívanějšího hraničního přechodu Dženeral Jankovič (mezinárodní silnice E-65, trasa Skopje-Priština). K uzavření státní hranice s Kosovem, resp. omezení provozu, může nadále docházet, zejména v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v sousedním Kosovu.
Potencionální riziková oblast v MK začíná severně od Ochridského jezera (kulturní a církevní centrum jižních Slovanů, známé m.j. působením žáků věrozvěstů Cyrila a Metoděje), okolí měst Struga, Debar, Kičevo, Gostivar, Tetovo, západně a severně od makedonské metropole Skopje (zejména levý břeh řeky Vardar, občiny Kondovo a Aračinovo, město Kumanovo v blízkosti makedonsko-srbské hranice, apod.). Do těchto oblastí se doporučuje cestovat v doprovodu, tj. s prověřeným místním partnerem.
Ve zbývajících oblastech Makedonie/FYROM (centrální, východní a jižní) je situace bezpečná. Velvyslanectví ČR ve Skopji nicméně doporučuje dodržovat všeobecně platná pravidla pro region západního Balkánu, tj. cestovat pokud možno ve dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, dodržovat pravidla silničního provozu, v případě odpočinku zastavovat na osvětlených parkovištích apod.
V současné době jsou všechny silnice, komunikace, dálnice a hraniční přechody průjezdné. V důsledku častého stávkového hnutí a nejrůznějších protestů jsou někdy blokovány silniční komunikace, vč. dálnice Skopje – Tetovo – Gostivar. Tyto situace lze těžko předvídat, proto se doporučuje sledovat dopravní informace.
Velvyslanectví ČR ve Skopji /ZÚ Skopje/ s působností pro Republiku Makedonii bylo oficiálně otevřeno ke dni 1.9.2006. ZÚ Skopje dosud nemá konzulární úsek /KÚ/ a veškerá konzulární agenda vč. vydávání víz pro makedonské občany je zabezpečována ze strany KÚ Velvyslanectví ČR v Bělehradě. ZÚ Skopje poskytuje konzulární služby českým občanům v omezeném rozsahu.
Velvyslanectví České republiky / Ambasada na Republika Češka /
ul. Salvador Ajlende 35
1 000 Skopje
Republika Makedonija
Telefon: +389/2/3109-805
Fax: +389/2/3178-380
E-mail: Skopje@embassy.mzv.cz
Teritorium Makedonie/FYROM ze své kanceláře v Bělehradě zpracovává zástupce CzechTrade:
Ing. David Fritsch
Sarajevska 18
11000 Bělehrad
tel.: + 381/11/3067 360, 3067 361
fax: + 381/11/3067 789
e-mail: belgrade@czechtrade.cz; cztrade@eunet.yu
Hospodářská komora:
Stopanska komora na Makedonija
Ul.Dimitrie Cupovski 13
Skopje
Republic of Macedonia
Tel.+389 23244000
Fax.+389 23244088
http: www.mchamber.org.mk
Statistický úřad:
Tel. +389 2295850
2295750
fax.+389 2111336
http: www.stat.gov.mk
Makedonský název instituce - webová adresa |
Vláda Republiky Makedonie www.gov.mk |
??????????? ?? ????????? ?????????? www.president.gov.mk |
???????? ?? ????????? ?????????? www.sobranie.mk |
???????????? ?? ??????? www.morm.gov.mk |
???????????? ?? ????????? ?????? www.mvr.gov.mk |
???????????? ?? ?????????? ?????? www.mnr.gov.mk |
???????????? ?? ???????? www.finance.gov.mk |
???????????? ?? ?????? www.covekovi-prava.gov.mk |
M??????????? ?? ????????? www.economy.gov.mk |
???????????? ?? ????????????, ????????? ? ?????????????? www.mzsv.gov.mk |
???????????? ?? ????????? www.zdravstvo.gov.mk |
???????????? ?? ??????????? ? ????? www.mon.gov.mk |
???????????? ?? ??????? ?????????? www.mls.gov.mk |
???????????? ?? ????????? ? ????? www.dtk.gov.mk |
???????????? ?? ??????? ??????? ? ????????? ????????? www.moe.gov.mk |
???????????? ?? ???? ? ????????? ???????? www.mtsp.gov.mk |
???????????? ?? ??????? www.kultura.gov.mk |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: