česká verze: Makedonie/FYROM - ve zkratce MK
makedonská ústavní verze: Republika Makedonie
(v makedonštině „Republika Makedonija“)
verze OSN /používána v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech/, pod níž byla Makedonie přijata do OSN: FYROM (The Former Yugoslav Republic of Macedonia)
V roce 2003 se narodilo 27 935 dětí. Ve stejném roce zemřelo 18 334 občanů. Přirozený přírůstek tak činil 9 601 obyvatel.
Oproti sčítání obyvatel z r.1994 se procentuální zastoupení Makedonců snížilo ze 67 % na současných 64,2 % a naopak makedonských Albánců zvýšilo z 22,4 % na nynějších 25,2 %.
Většinové: pravoslaví, islám
Úředním jazykem je makedonština, v oblastech s více jak 20% přítomností jiné národnosti, je možno používat jako úřední jazyk i jazyk této národnosti např. albánštinu. Dle nové teritoriální organizace se stává např. hlavní město Skopje dvojjazyčné (podíl albánské menšiny připojením dalších dvou občin s převážně albánským etnikem překročil hranici 20 %).
Z minulosti většina obyvatel rozumí nebo hovoří srbsko - chorvatsky. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina. V převážně albánských částech země lze komunikovat v němčině.
29 měst:
V druhé polovině roku 2004 byly schváleny decentralizační zákony (zákon o nové teritoriální organizaci, zákon o hlavním městě Skopji, zákon o financování lokálních samospráv, atd.), které předpokládají snížení počtu lokálních samosprávných celků (občin) ze 123 na 84 (resp. na 76 do roku 2008) a další posilování kompetencí místních samospráv
(Pozn.: Dne 7. listopadu 2004 proběhlo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace, které bylo největším testem procesu decentralizace a implementace Rámcové dohody z Ochridu).
V Makedonii/FYROM je jedinou státem uznávanou měnou makedonský denár (MKD). Jeden MKD je také i nejmenší peněžní jednotkou a dále se nedělí. Tomu jsou přizpůsobeny veškeré ceny.
V platebním styku se dle zákona používá výhradně makedonský denár. Nicméně řada pohostinských zařízení přijímá i platby v EUR. V Makedonii/FYROM je velmi nízká inflační úroveň a střední devizový kurz se dlouhodobě pohybuje na úrovni 1,- EUR = 61,20 MKD.
Státní svátky:
24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských osvícenců.
2. srpen – Den republiky – dvojí výročí: tzv. Ilindenského povstání proti Turkům dne 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 proběhlo zasedání Antifašistického výboru pro národní osvobození (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM).
8. září - Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy většina obyvatelstva se vyslovila pro „suverénní a samostatnou Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“.
11. říjen - Den národního povstání (2.světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla oficiálně zahájena osvobozenecká válka.
23. říjen - Den makedonského revolučního boje
8. prosinec - Sv. Kliment Ohridski
Svátky:
1. leden – Novoroční svátek
7. leden - pravoslavné vánoční svátky
pravoslavné Velikonoce - pohyblivý svátek.
1. květen – svátek práce
Ramazan Bajram - pohyblivý svátek.
Dny pracovního klidu – pravoslavné církevní svátky:
6. leden - Štědrý den
19. leden – Zjeveni Krista
Velký Pátek, pátek před Velikonocemi
28 srpen – Nanebevstoupení panenky Marie
Památka zesnulých – pohyblivý svátek (vždy pátek)
Pracovní doba v podstatě koresponduje se situací v ČR.
Otevírací doba obchodů: pondělí až pátek 08.00 – 20.00 hod.
a v sobotu 08.00 až –15.00 hod.
V Makedonii/FYROM jsou dodnes při většině obchodních jednání přítomna tzv. jižní (balkánská) specifika. Nepodaří li se makedonskému partnerovi odpovědět na poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádření nezájmu a omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu s výrazným akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené. Často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání uzavřou po první schůzce a lze spíše očekávat jednání na etapy. Často se uplatňuje zvyk pokračovat v projednávaní problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání jistý familiérní tón, včetně nabídky na tykání (někdy i bez předběžného souhlasu k němu svévolně přistoupí).
Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k vedení rozhovorů využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika je častá znalost německého jazyka.
Ve většinově pravoslavné Makedonii/FYROM se uznávají i religiózní svátky římsko katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících dětské prázdniny, t.j. od 15.6. do 15.9. kdy denní teploty ve Skopji dosahují často až 40 stupňů Celsia.
Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR a sledují jej. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (v hospodářské oblasti a zvláště pak mírové rozdělení státu, které považují za důkaz vysoké kulturnosti našich národů). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a dovedou o naší zemi velice zasvěceně hovořit. V kontextu s tím je dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Makedonie/FYROM.
Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 stále postrádají předkrizovou důvěru. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Makedonii/FYROM chápána v daleko širším smyslu než je běžné v centrální Evropě. V relativně malé zemi jakou je Makedonie/FYROM, je potom nezřídka možné setkat se s jevem, kdy „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.
V severozápadních oblastech Makedonie/FYROM obydlených převážně makedonskými Albánci, převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, kdežto ve slavo - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních je bezesporu u Makedonců nejprve rodina a zdraví, až poté následují peníze, práce nebo volný čas. Ani vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou více vstřícné, mnohdy až rodinné. Není výjimkou, že majitel podniku svým zaměstnancům tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.
Bez rozdílu národnosti má čas v Makedonii/FYROM zcela jinou hodnotu než je tomu v centrální Evropě. Makedonští partneři tak například dodnes nepovažují čas a dochvilnost za neměnnou konstantu, která se musí vždy a za všech okolností dodržovat. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.
Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. Při jednáních může dojít k jistým jazykovým a zvyklostním bariérám a to v případě, že partnerem bude makedonský Albánec, vyžadující konverzaci pouze ve své mateřštině, nebo striktně dodržující zásady islámu (jazyk, stolování, vztah k ženám a podobně). K vyvarování se jistých netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.
Makedonci si potrpí na vzhled a zvláště ve městech chodí střední třída velice vkusně oblečená. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.
Jídlo není zvykem v Makedonii/FYROM uspěchat. V průběhu jídla (a to opět bez rozdílu) se často kouří a dlouze diskutuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Oběd se zahajuje podáváním salátu, ke kterému se pije makedonská rakija nebo mastika/ event. řecké ouzo (tzv. „meze“). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je mnohdy mleté, připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka tzv. čorba se podává a konzumuje v dopoledních hodinách, přitom často nahrazuje snídani.
Dne 8.12.2006 byla provedena ve Skopji výměna ratifikačních listin ke Smlouvě mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení podepsané 7.10.2005. Smlouva tak vstoupila v platnost ke dni 1.1.2007. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však již neponese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. ZÚ Skopje přesto doporučuje v ČR uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění/ připojištění.
Je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (průkazkou příslušné zdravotní pojišťovny).
Ze strany ČR je uplatňován vůči makedonským občanům vízový režim s výjimkou držitelů diplomatických pasů. Na rozdíl od jiných členských států EU však ČR nezpoplatňuje vydávání víz.
Z makedonské strany byla vízová povinnost vůči českým občanům zrušena. Makedonská vláda rozhodla o časově neomezeném zrušení vízové povinnosti pro občany ČR s platností od 23. února 2006.
Po vstupu ČR do EU již vízová politika není jen národní, nýbrž v převážné míře komunitární záležitostí. Dne 13.3.2007 byla v Bruselu ukončena jednání mezi MK a EU o zjednodušení vízového režimu a horizontální dohodě s MK o readmisi. Zjednodušení vízového režimu je kompromisním řešením a prakticky se dotkne několika kategorií makedonských občanů /studenti, podnikatelé, kulturní a školští pracovníci, turisté, děti, apod./. Dohoda bude muset být ratifikována v parlamentech ČS EU a její vstup v platnost se předpokládá počátkem r. 2008.
Za MK /vízovou agendu/ je nadále zodpovědné Konzulární oddělení velvyslanectví ČR v Bělehradě. Nově otevřené velvyslanectví ČR ve Skopji /od 1.9.2006/ nemá zatím konzulární oddělení, tj. nevydává víza a konzulární služby českým občanům poskytuje pouze v omezeném rozsahu.
Do Makedonie/FYROM je možné nejsnadněji cestovat motorovým vozidlem z ČR přes Bělehrad. Letecké spojení je možné přes Prahu, Vídeň, Zagreb, Curych, Bělehrad, Budapešť a jiná evropská města. Od poloviny května 2005 bylo zavedeno pravidelné letecké spojení ČSA mezi Prahou a Skopjí s lety 5x týdně.
Makedonie/FYROM je protkána hustou a relativně dobře udržovanou sítí pozemních komunikací. Provoz na nich probíhá v určitém jižním stylu, kdy používání směrovek je minimální a používání zvukových výstražních znamení je nadměrné. Pozornost je třeba věnovat zejména přejezdu křižovatek, kdy řada místních řidičů nerespektuje základní dopravní předpisy /nedání přednosti v jízdě nebo přejezdy na červenou/ a dochází tak k častým dopravním nehodám. Specifikem rozšířeným zejména ve Skopji je jízda cyklistů a někdy i řidičů motocyklů v protisměru, po přechodech pro pěší apod.
Přihlašovací povinnost do 24 hodin. Cizinec musí přihlásit svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit. Nocování ve volné přírodě (pod širákem) je zakázáno. Nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech - kempinky.
Omezení při dovozu/ vývozu valut, místní měny a ostatní celní předpisy. Při vstupu do země se doporučuje deklarovat veškeré valuty a požadovat adekvátní potvrzení celních orgánů, ačkoliv tato povinnost není makedonskými orgány zdůrazňována. Povolen je vývoz valut v ekvivalentní hodnotě do 1.000,- USD bez adekvátního potvrzení od celních orgánů při příjezdu do země. Povinná směna valut není vyžadována. Bezcelní dovoz je povolen pouze u zboží pro osobní potřebu v obvyklých limitech. Dovoz či převoz zbraní je dovolen pouze se zbrojním průkazem vystaveným zastupitelským úřadem Makedonie/FYROM.
Dovoz drobných domácích zvířat byl dosud možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč.vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Makedonie/FYROM. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje o převáženém zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.
Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se jednotný doklad platný pro EU.
Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Makedonie/FYROM ve Vídni.
Bezpečnostní a politická situace v Makedonii/FYROM se v uplynulých letech především díky implementaci OFA stabilizovala. Bezpečnostní situace je obecně i dle tvrzení makedonských orgánů dobrá. Přestože již prakticky nedochází k mezietnickým střetům, určité napětí mezi oběma hlavními etnickými skupinami slavo Makedonci a etnickými Albánci nadále přetrvává. Otevřenou otázkou zůstává budoucí řešení tzv. kosovské otázky a především úzká vazba na politický a bezpečnostní vývoj v sousedním Kosovu. Příhraniční oblasti Makedonie/FYROM a některé většinou hornaté oblasti severozápadní a západní Makedonie/FYROM nejsou pod dostatečnou kontrolou makedonských bezpečnostních složek a nadále se v nich pohybují ozbrojené většinou albánské kriminální skupiny. Velvyslanectví ČR ve Skopji upozorňuje na možná rizika cestování do těchto oblastí, kde nemohou být poskytovány m.j. ani adekvátní konzulární služby. V důsledku ozbrojených střetů během kosovské krize byla kosovsko-makedonská hranice let několikrát krátkodobě uzavřena - vč. nejpoužívanějšího hraničního přechodu Dženeral Jankovič (mezinárodní silnice E-65, trasa Skopje-Priština). K uzavření státní hranice s Kosovem, resp. omezení provozu, může nadále docházet, zejména v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v sousedním Kosovu.
Potencionální riziková oblast v MK začíná severně od Ochridského jezera (kulturní a církevní centrum jižních Slovanů, známé m.j. působením žáků věrozvěstů Cyrila a Metoděje), okolí měst Struga, Debar, Kičevo, Gostivar, Tetovo, západně a severně od makedonské metropole Skopje (zejména levý břeh řeky Vardar, občiny Kondovo a Aračinovo, město Kumanovo v blízkosti makedonsko-srbské hranice, apod.). Do těchto oblastí se doporučuje cestovat v doprovodu, tj. s prověřeným místním partnerem.
Ve zbývajících oblastech Makedonie/FYROM (centrální, východní a jižní) je situace bezpečná. Velvyslanectví ČR ve Skopji nicméně doporučuje dodržovat všeobecně platná pravidla pro region západního Balkánu, tj. cestovat pokud možno ve dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, dodržovat pravidla silničního provozu, v případě odpočinku zastavovat na osvětlených parkovištích apod.
V současné době jsou všechny silnice, komunikace, dálnice a hraniční přechody průjezdné. V důsledku častého stávkového hnutí a nejrůznějších protestů jsou někdy blokovány silniční komunikace, vč. dálnice Skopje – Tetovo – Gostivar. Tyto situace lze těžko předvídat, proto se doporučuje sledovat dopravní informace.
Velvyslanectví ČR ve Skopji /ZÚ Skopje/ s působností pro Republiku Makedonii bylo oficiálně otevřeno ke dni 1.9.2006. ZÚ Skopje dosud nemá konzulární úsek /KÚ/ a veškerá konzulární agenda vč. vydávání víz pro makedonské občany je zabezpečována ze strany KÚ Velvyslanectví ČR v Bělehradě. ZÚ Skopje poskytuje konzulární služby českým občanům v omezeném rozsahu.
Velvyslanectví České republiky / Ambasada na Republika Češka /
ul. Salvador Ajlende 35
1 000 Skopje
Republika Makedonija
Telefon: +389/2/3109-805
Fax: +389/2/3178-380
E-mail: Skopje@embassy.mzv.cz
Teritorium Makedonie/FYROM ze své kanceláře v Bělehradě zpracovává zástupce CzechTrade:
Ing. David Fritsch
Sarajevska 18
11000 Bělehrad
tel.: + 381/11/3067 360, 3067 361
fax: + 381/11/3067 789
e-mail: belgrade@czechtrade.cz; cztrade@eunet.yu
Hospodářská komora:
Stopanska komora na Makedonija
Ul.Dimitrie Cupovski 13
Skopje
Republic of Macedonia
Tel.+389 23244000
Fax.+389 23244088
http: www.mchamber.org.mk
Statistický úřad:
Tel. +389 2295850
2295750
fax.+389 2111336
http: www.stat.gov.mk
| Makedonský název instituce - webová adresa |
Vláda Republiky Makedonie www.gov.mk |
??????????? ?? ????????? ?????????? www.president.gov.mk |
???????? ?? ????????? ?????????? www.sobranie.mk |
???????????? ?? ??????? www.morm.gov.mk |
???????????? ?? ????????? ?????? www.mvr.gov.mk |
???????????? ?? ?????????? ?????? www.mnr.gov.mk |
???????????? ?? ???????? www.finance.gov.mk |
???????????? ?? ?????? www.covekovi-prava.gov.mk |
M??????????? ?? ????????? www.economy.gov.mk |
???????????? ?? ????????????, ????????? ? ?????????????? www.mzsv.gov.mk |
???????????? ?? ????????? www.zdravstvo.gov.mk |
???????????? ?? ??????????? ? ????? www.mon.gov.mk |
???????????? ?? ??????? ?????????? www.mls.gov.mk |
???????????? ?? ????????? ? ????? www.dtk.gov.mk |
???????????? ?? ??????? ??????? ? ????????? ????????? www.moe.gov.mk |
???????????? ?? ???? ? ????????? ???????? www.mtsp.gov.mk |
???????????? ?? ??????? www.kultura.gov.mk |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: