Malajsie

Vnitropolitická charakteristika

  • 2.1. Stručná charakteristika politického systému
  • 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
  • 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Státní zřízení

Malajsie je federativní konstituční monarchií v čele s králem, kterého mezi sebou volí dědiční sultáni na pětileté funkční období (viz níže - bod 2.2.). Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament (219 poslanců, 70 senátorů). Nejvyšším orgánem výkonné moci je federální vláda, jejímiž členy mohou být jen členové parlamentu. Vláda skládá slib věrnosti do rukou krále, avšak kolektivně se zodpovídá parlamentu.

Na úrovni jednotlivých států federace jsou voleni členové Státního shromáždění (State Assembly) a vítězná uskupení politických stran sestavují lokální vlády v čele s premiérem daného státu (Chief Minister). Fiskální autonomie jednotlivých států federace je však poměrně malá. Exekutiva je v Malajsii navzdory federálnímu zřízení do velké míry centralizovaná.

Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice

Politické strany v Malajsii jsou založeny na etnickém klíči. Největší vládní strany reprezentují tři hlavní etnika: Malajce, Číňany a Indy. Složení vládní koalice, jejíž základ tvoří tři největší strany reprezentující tři hlavní etnické skupiny, tomuto uskupení zaručuje při současné politické konstelaci, že bude po příštích parlamentních volbách opět sestavovat vládu. Tato koalice je u moci v prakticky stejném složení od vyhlášení nezávislosti Malajsie v roce 1957.

Z hlediska podnikání a přílivu zahraničních investic je současné politické uspořádání především zárukou vítané stability. Na druhou stranu je dlouholetý monopol vládní koalice možná jednou z příčin tolik kritizované zkostnatělosti státní správy a vysoké byrokratické zátěže podnikání.

Vládní strany jsou sdružené v koalici Národní fronty (Barisan National). Nejsilnější stranou Barisan Nasional je UMNO (United Malay`s National Organization) reprezentující malajskou většinu. Společně s druhou nejsilnější stranou, čínskou MCA (Malaysian Chinese Association) a s indickou MIC (Malaysian Indian Congress) tvoří UMNO jádro vládní koalice, která je od vyhlášení nezávislosti nepřetržitě u moci. V Národní frontě jsou dále zastoupeny: hnutí Gerakan, PBB (Parti Pesaka Bumiputera Bersatu Sarawak), PBDS (Parti Bangsa Dayah Sarawak), SUPP (Sarawak United People`s Party) a SNAP (Sarawak National Party).

Hlavními opozičními stranami jsou: DAP (Democratic Action Party) orientovaná na čínské voliče, konzervativní islamistická strana PAS (Parti Islam Semalaysia) a z UMNO odštěpená PKN (Parti Keadilan Nasional). V Malajsii působí přes 20 opozičních stran, většina z nichž však má nepatrný politický význam.

Od posledních parlamentních voleb v březnu 2004 má vládní koalice v parlamentu 198 poslanců. Opoziční strany tak po volbách obsadily pouze 21 z celkem 219 křesel v dolní komoře parlamentu. Vládní koalice s přehledem kontroluje parlament a opoziční strany mají příliš málo poslanců na to, aby v parlamentu mohly prosadit zásadní návrhy.

Vnitropolitický vývoj v Malajsii

Současný vnitropolitický vývoj v Malajsii nevybočuje z dlouhodobých trendů a nenarušuje rozložení moci mezi vládní koalicí a opozicí.

Vládní koalice Barisan Nasional v čele s UMNO, MCA a MIC si udržuje postavení naprosto dominantního hráče na domácí politické scéně. Vládní strany v posledních volbách získaly většinu 90 procent hlasů v dolní komoře parlamentu a série doplňovacích voleb v důsledku úmrtí nebo složení mandátu několika poslanců nijak nenasvědčuje, že by se mělo postavení vládní koalice v budoucnu výrazně měnit. Naopak koalice díky doplňovacím volbám mírně posílila. Obhájila všechny mandáty a jeden (ve státě Kelantan) získala navíc.

Příští všeobecné parlamentní volby by se měly uskutečnit v prvním pololetí 2008, premiér však má pravomoc vyhlásit volby dříve. Opozice v současnosti varuje, že premiér svého práva využije a volby by mohl vyhlásit ještě do konce roku 2007. Premiér by se tak vyhnul konfrontaci s charismatickým opozičním politikem Anwarem Ibrahimem, bývalým vicepremiérem, jemuž v dubnu 2008 vyprší zákaz zastávat politické funkce (v souvislosti s jeho trestním stíháním).

Struktura ústředních orgánů státní správy

Parlament

Dvoukomorový parlament je nejvyšším zákonodárným orgánem federace. Sestává se ze Senátu (Dewan Negara) a Poslanecké sněmovny (Dewan Rakyat). Funkční období poslanců je dlouhé 4 roky. Příští parlamentní volby by se mohly uskutečnit v prvním pololetí roku 2008, přesný datum je závislý na rozhodnutí premiéra. Premiér by mohl vyhlásit parlamentní volby již do konce roku 2007.

Kromě toho má každý stát vlastní jednokomorový sněm. Volby do státních sněmů se obvykle konají paralelně s parlamentními volbami.

Dewan Negara má celkem 69 senátorů, z nichž 40 je jmenováno králem, 26 je voleno státními sněmy (po 2 z každého státu) a 3 členové reprezentují federální teritoria Kuala Lumpur a Labuan.

Poslanci Dewan Rakyat jsou voleni přímou volbou. Poslanecká sněmovna má 219 poslanců. Poslancem se mohou stát pouze osoby starší 21 let a osoby, které nejsou zastoupeny v Senátu.


 

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace (tzv. Conference of Rulers). Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté.

Dne 13.12. 2006 oficiálně usedl na trůn sultán státu Terengganu Mizan Zainal Abidin Sultan Mahmud Al-Muktafi Billah Shah, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur v listopadu 2006. Sultán státu Terengganu je v pořadí 13. králem Malajsie od vyhlášení nezávislosti v roce 1957. V předchozím období vykonával funkci vicekrále.

Novým vicekrálem byl zvolen sultán státu Kedah Abdul Halim Mu´adzam Shah Sultan Badlishah. Pokud bude současný vicekrál v roce 2011 zvolen králem na následující pětileté funkční období, stane se historicky prvním panovníkem Malajsie, který usedl na trůn dvakrát. Funkci krále již vykonával v letech 1970-1975.

Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán.

Protokolární oslovení panovníka v angličtině a jeho celé jméno s titulem:

His Majesty
Al-Wathiqu Billah Tuanku Mizan Zainal Abidin ibni
Al-Marhum Sultan Mahmud Al-Muktafi Billah Shah,
The Yang di-Pertuan Agong XIII

Pozn.: v hovorové řeči běžně pouze - „Agong"

Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

 

2.3. Složení vlády

Složení vlády (platné k 12. 4. 2007)

Úřad předsedy vlády

Premiér
Dato` Seri Abdullah Ahmad Badawi

Vicepremiér
Dato` Sri Najib Tun Razak

Ministři v úřadu vlády : Tan Sri Bernard Giluk Dompok, Datuk Seri Mohd Nazri Abdul Aziz, Prof Datuk Dr Abdullah Md Zin (problematika islámu), Datuk Dr Maximus Johnity Ongkili (otázky národní jednoty), Dato` Sri Mohd. Effendi Norwawi (National Economic Action Council)

Ministerstvo financí
Ministr: Y.A.B. Dato` Seri Abdullah Ahmad Badawi
Druhý ministr: Tan Sri Nor Mohamed Yakcop

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti
Ministr: Y.A.B. Dato` Seri Abdullah Ahmad Badawi

Ministerstvo vnitra
Ministr: Dato` Seri Mohd. Radzi Sheik Ahmad

Ministerstvo obrany
Ministr: Y.A.B. Dato` Sri Najib Tun Razak

Ministerstvo rozvoje podnikání a družstev
Ministr: Datuk Mohamed Khaled Nordin

Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu
Ministryně: Datuk Seri Rafidah Aziz

Ministerstvo školství
Ministr: Datuk Hishammuddin Tun Hussein

Ministerstvo vyššího školství
Ministr: Dato Mustapa Mohamed

Ministerstvo bydlení a místních vlád
Ministr: Datuk Seri Ong Ka Ting

Ministerstvo energetiky, vodního hospodářství a spojů
Ministr: Datuk Seri Dr Lim Keng Yaik

Ministerstvo informací
Ministr: Datuk Zainuddin Mailin

Ministerstvo veřejných prací
Ministr: Datuk Seri S. Samy Vellu

Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí
Ministr: Datuk Seri Azmi Khalid

Ministerstvo zemědělství a agrární výroby
Ministr: Tan Sri Muhyiddin Yassin

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministr: Datuk Seri Syed Hamid Albar

Ministerstvo dopravy
Ministr: Datuk Seri Chan Kong Choy

Ministerstvo lidských zdrojů
Ministr: Datuk Dr Fong Chan Onn

Ministerstvo vědy, techniky a inovací
Ministr: Datuk Dr Jamaluddin Jarjis

Ministerstvo umění, kultury a kulturního dědictví
Ministr: Datuk Seri Dr Rais Yatim

Ministerstvo záležitostí žen, rodiny a rozvoje komunit
Ministryně: Datuk Seri Shahrizat Abdul Jalil

Ministerstvo rozvoje venkova a regionů
Ministr: Datuk Abdul Aziz Shamsuddin

Ministerstvo vnitřního obchodu a spotřebitelských záležitostí
Ministr: Datuk Mohd. Shafie Apdal

Ministerstvo plantážní výroby a plodin
Ministr: Datuk Peter Chin Fah Kui

Ministerstvo mládeže a tělovýchovy
Ministryně: Datuk Azalina Othman Said

Ministerstvo zdravotnictví
Ministr: Datuk Dr Chua Soi Lek

Ministerstvo federálních oblastí
Ministr: Dato` Zulhasnan Rafique

Ministerstvo turistiky
Ministr: Datuk Tengku Adnan Tengku Mansor

 


Informace o státu

Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:

Podcast

Odkazy

komentuj

Komentáře / diskuse


Váš komentář:





Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.


Reklama:

  • Doporučujeme také stránky ložiska těsnící materiály gufera
  • Úklidové práce v okresech Teplice, Most a Ústí nad Labem Úklid Teplice