Rok 2006 byl rokem nástupu nové administrativy presidenta Felipe Calderona. Zejména první měsíce po volbách byly provázeny občanskými nepokoji (blokování hlavní tepny Mexico City demonstranty po dobu více než 2 měsíců) příznivců levice, která ve volbách těsně prohrála. Poté se situace poněkud uklidnila a tak se president a jeho vládní sestava mohli ujmout v prosinci vlády. V současné době hledá president širší politickou shodu pro realizaci svých představ v oblasti ekonomické (posílení konkurenceschopnosti mexického hospodářství, příliv zahraničních investic, řešení energetických problémů země) i politické. V současné situaci lze, na základě dosavadního vývoje, předpokládat spíše ekonomickou akceleraci a postupné zavádění slibovaných reforem. Osobní rozhovory se senátory a poslanci však naznačují, že získat podporu pro hospodářskou politiku vládní PAN bude zřejmě možné pouze u PRI. Hlavní opoziční síla, PRD, zatím zaujímá k návrhům v hospodářské oblasti nesmiřitelné stanovisko a bez dohody s ní lze těžko uvažovat o prosazení záměrů, s nimiž PRD do voleb šla. To platí zejména o fiskální reformě, která byla hlavním tématem hospodářsko-politických debat v závěru prvního pololetí roku 2007 a pokračuje i na podzim.
Závěrem lze konstatovat, že i když před volbami a ještě několik měsíců před převzetím výkonné moci z vládních míst zaznívala rozhodná prohlášení o rázných krocích, které lavinovitě vláda spustí po svém nástupu, zatím se nic podobného nekonalo.
S ohledem na dlouhodobou koncepci mexické zahraniční politiky, pokračovala v roce 2006 nadále politika zaměřená na snížení veřejné zadluženosti Mexika. Zvláštní důraz byl kladen na práci APECu a na práci v regionálním Plánu Puebla-Panama /PPP/ jehož koordinátorem je Mexiko a jehož priority navrhuje nový president Calderón revidovat. V roce 2005 bylo Mexiko přizváno stát se přidruženým státem MERCOSURU.
Zatímco byl ještě v roce 2003 hlavním hospodářsko-politických trendem v rámci amerických kontinentů vstup do tzv. celoamerického obchodního regionu (ALCA), v roce 2004 a 2005 díky opozici Venezuely, Brazílie, Argentiny a Uruguaye byl tento projekt (dočasně) téměř zcela opuštěn (i když původní záměr byl dokončit tento smělý projekt do konce roku 2005).
Otázku dalšího vývoje daňové politiky měla řešit vládní konstelace počátkem roku 2007, stále se však na koncepci pracuje. S ohledem na předvolební závazky vítězné politické strany PAN lze očekávat snižování daňové zátěže.
Mexiko bude i nadále pracovat ve všech mezinárodních organizacích (s důrazem na transatlantickou spolupráci hlavně pak se státy EU, které by měly být záložním trhem v případě výpadků na americkém trhu). Orientaci obchodní politiky na EU však nesdílí představitelé mexické podnikatelské sféry, kteří jako své priority definují hospodářskou a obchodní spolupráci s Čínou, Koreou, Japonskem a Indií. Realisticky je však třeba vidět, že i v budoucnu americký trh (USA, Kanada a země Latinské Ameriky) zůstanou pro Mexiko dominantní oblastí obchodní výměny a hospodářské spolupráce. Vztahy k této zóně jsou axiomem mexické hospodářské politiky a přes viditelnou snahu diverzifikovat teritoriální strukturu svého zahraničního obchodu je nutné konstatovat, že Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii. Přitom ro mexické exporty na americký trh představuje významný problémový faktor tlak asijských zemí (především Číny), jejichž vývozy částečně vytlačují mexickou konkurenci.
V oblasti ekonomické a obchodní spolupráce jsou pro Mexiko prioritou členské státy NAFTA – USA a Kanada, dále z hlediska geografického Latinskoamerické a Karibské státy, z hlediska diverzifikace svých obchodně politických zájmů členské země EU, a dále pak Japonsko a asijsko-pacifická oblast sdružení APEC. V souvislosti s pokračujícím zájmem Mexika o teritoriální diverzifikaci obchodně ekonomických vztahů jsou rozvíjeny kontakty s EU a v jejich rámci i s ČR. Jak je uvedeno výše, Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii. Proto je nutné, aby iniciativu přebíraly subjekty evropské, tj. i české, pokud chtějí obchodní spolupráci s Mexikem efektivně rozšířit. ČR je v Mexiku stále chápána jako jedna z nejúspěšnějších středoevropských zemí, pokud jde o proces transformace z centrálně plánovaného hospodářství na otevřenou tržní ekonomiku, jako země, jejíž legislativa je kompatibilní s legislativou EU. Svou roli hraje i bohatá tradice politických a ekonomických styků mezi oběma zeměmi. Významným faktorem zvyšujícím atraktivitu ČR je statut člena EU (od května 2004), o čemž svědčí skutečnost, že Mexiko začalo téměř automaticky uplatňovat vůči ČR identickou legislativu, jako vůči původním 15 členským státům EU.
Cílové oblasti českého vývozu resp. nejperspektivnější odvětví jsou totožné s investičními příležitostmi, zmíněnými v předchozí kapitole: Energetika, kompletní petrochemie, těžba ropy a zemního plynu, ekologie rozvoje a obnovy životního prostředí, zpracování komunálních odpadů, doprava, kooperace ve výrobě dílů a částí automobilového průmyslu, dodávky zemědělských produktů, traktorů a příslušenství na obdělávání menších polností a dodávky speciálů. V oblasti ekologie programy doplňuje zalesňování a obnova lesních porostů a to jak běžných druhů porostů, tak exotických druhů dřeva, mapování bonity půdy formou satelitních programů, aj. Velice důležitým programem je program vyhledávání a rozvodu pitné vody, hlavně ve střední a severní části Mexika a v hlavním městě. Pomoc při hledání, vrtech a rozvodech pitné vody bude v nejbližší době společně s energetikou a petrochemií nejtíživějším problémem Mexika.
U představitelů mexické podnikatelské sféry se české tradiční vývozní artikly vyvážené do Mexika těší dobré pověsti a trvalému zájmu mexických zákazníků, i když se současné problémy českého hospodářství, např. nedostatek investičního kapitálu, nedokonalá úroveň marketingu, nízká úroveň prezentace a post prodejního servisu výrobků a častá neschopnost plnit smluvní závazky ve sjednaných termínech a kvalitě, promítají i na část mexických odběratelů.
Velké možnosti pro navazování obchodní spolupráce nabízí internet. V poslední době registrujeme řadu mexických firem, které navazují obchodní kontakty s českými firmami prostřednictvím internetové komunikace. České výrobní a exportní podniky by proto měly věnovat zvýšenou pozornost svým webovým stránkám a přizpůsobit je jazykově zahraniční klientele. Jejich možnosti uplatnit se na mexickém trhu, pokud budou mít tyto stránky nejen anglickou, ale i španělskou mutaci, podstatně vzrostou.
Významně by měla přispět k prosazení českých vývozců na mexickém trhu kancelář CzechTrade, jejíž slavnostní otevření proběhlo v říjnu tohoto roku. Rozvoj turismu nepochybně zvýší otevření kanceláře CzechTourismu, které se uskutečnilo 11.5.2006 a jejíž činnost by měla přivést do ČR nové mexické klienty.
EU deklarovala zájem pokračovat v uzavírání Dohod o volném obchodu s dalšími státy západní polokoule, přičemž nejkonkrétnějšími jsou v tomto smyslu jednání s Chile, s členskými státy MERCOSURu a Střední Ameriky. Vizí EU je v tomto směru perspektivní vytvoření jakéhosi atlantického prostoru založeného na společném sdílení hodnot jakými jsou demokracie, dodržování lidských práv a svobodné fungování ekonomik spolu s podporou rozvoje sociálních programů a kohezních fondů.
Samotný text DOV s Mexikem je rozdělen do 11 tematických oblastí upravujících:
Od května 2004 požívá Česká republika všech výhod, které požívají členské státy EU v hospodářských vztazích s Mexikem.
Dohoda o volném obchodu EU - Mexiko je pouze jednou ze součástí rámcové dohody o spolupráci tohoto státu s EU, nazvané Dohoda o ekonomickém společenství, politickém uspořádání a spolupráci (Acuerdo de Asociación Económica, Concertación Política y Cooperación). Text Dohody o volném obchodu Mexiko - EU vč. doplňků je k dispozici na internetové adrese: www.secofi-snci.gob.mx/Negociaci_n/Uni_n_Europea/Texto_TLCUE/texto_tlcue.htm a samozřejmě také na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Existuje navíc mnoho doplňků, nařízení a informací k této dohodě.
V roce 2000 byla ukončena jednání vedoucí k přípravě Dohody o volném obchodu Mexiko - Evropské sdružení o volném obchodu (ESVO - Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). Dohoda je, podobně jako v případě Dohody o volném obchodu Mexiko - EU, značně asymetrická ve prospěch Mexika v tom, že mexické dovozy na trhy členských zemí ESVO nebudou zatěžovány cly ihned po vstupu Dohody v platnost, tj. v srpnu 2001, zatímco dovozy z členských zemí ESVO budou zbavovány dovozních cel postupně, až do roku 2007. Jednání byla zahájena v červenci 2000 a ukončena po čtyřech jednacích kolech, která proběhla v rekordně krátké době 5 měsíců. Dohodu o volném obchodu bylo možno podepsat na základě skutečnosti, že obě strany při vyjednávání Dohody o volném obchodu Mexiko - ESVO vycházely z Dohody o volném obchodu Mexiko-EU. V první polovině května 2006 se uskutečnil ve Vídni summit členských států Evropské Unie a zemí Latinské Ameriky. Ve srovnání s předchozím summitem v Guadalajaře byl lépe zorganizován a měl méně konfliktní charakter. Z ekonomických témat bylo významné jednání o problematice rozvojové spolupráce malých a středních podniků (PYMEs), kde mexická strana odkládá závazné platby, což znemožňuje realizaci sjednaných projektů. Společné komuniké je k dispozici na webové stránce http:/www.consilium.europa.eu/Newsroom
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 3. 2. 2005** Odjíždíme autobusem z Arushi. Na keňských hranicích se hromadí stovky a stovky čápů připravených přinést jaro do Evropy. Po desítkách krouží ve vzdušných...
Čtěte více z deníku Arusha, Nairobi, Wazungu - den 15. a 16.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: