Rumunskému zkrácenému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko (anglicky Moldova), nikoliv tedy Moldávie. Tento název je asociován s obdobím existence Moldavska jako svazové republiky SSSR.
Moldavsko se nachází v Jihovýchodní Evropě, na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou (délka hranic činí 939 km), na západě s Rumunskem a tudíž i s Evropskou unií (délka hranice 450 km).
Rozloha: 33 843 km2 + 4 163 km2 rozloha separatistického Podněstří (údaje dále uváděné obvykle neberou v úvahu Podněstří, není-li uvedeno jinak.....)
Reprezentanti Světové banky i mopldavského statistického úřadu připouštějí, že nejsou schopni zachytit přesnou situaci v počtu obyvatel, což je dáno především velkou a sezónně se měnící migrací¨.
V souvislosti s problematickými vztahy Moldavské republiky s Podněstřím a vzhledem k dynamice migrace moldavského obyvatelstva se různé zdroje značně liší, a to jak v datech moldavských (bez Podněstří k 1. 1. 2007 3,58 mil., z toho 1,4 miliónu ve městech a 2,1 miliónu na vesnici; Podněstří tvrdí, že v něm žije 555 tis. obyvatel), tak i mezinárodních organizací. Světová banka uvádí pro konec roku 2005 hodnotu 4 205 tis. obyvatel.
Ekonomicky činné obyvatelstvo: 1,484 tis. obyv. (bez Podněstří) a patrně bez dlících v zahraničí - jde o 35,2% obyvatelstva; pokud bychom přičetli pracovníky v zahraničí (údaje o jejichž počtu se liší - min. 300.000, maximální odhady přes 1 milión, řekněme tedy 700.000), šlo by o 51,9% obyvatelstva. Moldavská statistika uvádí 50,5%, z toho zaměstaných 47,8.
V posledních pěti letech se jedná o průměrný roční pokles 0.28 % (odhad 2006), způsobený jak nízkou porodností (v r. 2006 narozeno 37,6 tis., zemřelo 43,1), tak, a to především, migrací (platí i pro Podněstří).
Pozn.: Deklarace příslušnosti k určité národnosti bývá obecně ovlivněna momentální situací v zemi, sociálním nebo bezpečnostním statusem (např. nedeklarovat se jako Rom) nebo i externími výhodami (je pohodlnější mít rumunský, ruský nebo ukrajinský pas, než moldavský; po vstupu do EU vzrostl zájem o občanství/ pasy bulharské a především rumunské). Ústavou je povoleno dvojí občanství, což je hojně využíváno (v Podněstří především ruské, v pravobřežním Moldavsku především rumunské).
Rumunské úřady signalizují zájem Moldavanů o rumunské občanství řádově ve statisících, zatím byl proces verifikace žádostí velmi pomalý (řádově stovky až tisíce ročně), koncem roku 2007 však dochází k jeho řádovému urychlení.
Státním jazykem je moldavština, téměř identická s rumunštinou, v zemi je prakticky rovnoprávně užívána ruština, v Gagauzsku se užívá i turečtina.
Hlavní město:
Další města:
| Tiraspol | 186 tis. | Podněstří |
| Balti | 165 tis. | |
| Bendery | 130 tis. | Podněstří |
| Ribniţa | 63 tis. | Podněstří |
| Cahul | 35,5 tis. | |
| Ungheni | 35 tis. | |
| Soroca | 28,5 tis. | |
| Orhei | 25,7 tis. |
V zemi se důsledně užívá národní měna. Měna zpevňuje bez vazby na reálnou ekonomiku v důsledku vekých remitend od pracovníků v zahraničí.
| 1. ledna | Nový rok |
| 7. a 8. ledna | Vánoce |
| 8. března | Mezinárodní den žen |
| podle pravoslavného kalendáře (neděle a pondělí) | Velikonoce |
| týden po Velikonocích (pondělí) | Paştele blajinilor - vzpomínka na zesnulé |
| 1. května | Mezinárodní den práce |
| 9. května | Den vítězství |
| 27. srpna | Den nezávislosti |
| 31. srpna | Den jazyka |
Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – tudíž není vhodná návštěva či služební cesta). Věřící pravoslavní podnikatelé navštěvují bohoslužby pravidelně v neděli dopoledne. Církevní kalendář pro rok 2007 (podle týdeníku „Komsomolskaja pravda v Moldově” 1/2007) obsahuje celkem 103 titulů. Existují i respektované civilní oslavné dny (den města, dny vína...).
Obvyklá pracovní doba
Státní úřady a instituce pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak od 9:00 do 18:00. V Moldavsku je časový posun + 1 hodina proti SEČ !
Obyvklá prodejní doba: potraviny ap. 8-20, obchody velkých řetězců 9-21, v So a Ne různě; řetězce a jednotlivé potravinářské prodejny většinou pracují i v neděli.
Moldavští lidé jsou většinou velmi milí a otevření; ve styku s oficiálními orgány či policejními složkami lze narazit na chladnější nebo komisnější přístup.
V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u bohatě prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a brandy. Pohostinství ve velkých městech vyhovuje chuťově i hygienicky (snad kromě toalet). Ceny jsou nižší než v ČR. Historie a zejména sovětské období zanechaly znaky na způsobech styku - během jídla časté oslavné přípitky atd. Dárky jsou vítány.
Cizinec přijíždějící do země by si měl uvědomit, že Moldavsko je mladá nezávislá země, v moha oblastech objektivně chudší či méně rozvinutá, ale svou nezávislost tvrdě hájící a je velice citlivé na jakákoli velkomocenská či jiná gesta. Zejména v oblasti Podněstří je potřeba počítat i s velkým vlivem Ruska.
Moldavsko je sice víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech se výrazně upřednostňuje moldavština (rumunština s drobnými odchylkami a vyslovována měkčeji) a jinde se může stát, že bude dominovat ruština.
Úroveň zdravotního ošetření v Kišiněvu a ve větších městech je na základní úrovni, i když je třeba být připraven na neočekávaná specifika, ať již pokud jde o vybavení, zařízení a servis ve zdravotnických zařízeních, tak ve vztahu lékař-pacient. Korupce nebo neregistrovaná platba i za malé úsluhy je běžnou. Vzhledem ke složité ekonomické situaci v zemi byla činnost některých zdravotnických zařízení omezena, a postupuje se cestou centralizace. Oficiálně je třeba rekonstruovat všech 32 regionálních nemocnic, v 17 je rekonstrukce urgentní. Zdravotnictví je silně podfinancováno, v nemocnicích často chybějí i základní léky a vybavení. Sortiment za peníze v lékárnách je širší než v ČR, vzhledem k nedostatku lékařů je k dostání řada léků, které jsou v ČR/ EU na předpis. Novým problémem je nedostatek lékařů a kvalifikovaných sester, odcházejících do zahraničí.
Pokud je to možné, doporučuje se omezit se jen na nejnutnější ošetření. Zubní ambulance, zejména dražší soukromé, jsou evropským standardům blíže.
Do smluv mezi ČSSR a SSSR o bezplatném poskytování zdravotní péče ČR v devadesátých letech nesukcedovala. Při cestách do teritoria je proto třeba být zdravotně pojištěn a připraven hradit ošetření v hotovosti. Jinak ve světě uznávané platební karty jsou akceptovány jen ve velkých zdravotních zařízeních a větších lékárnách.
Vysoké procento migrace pracovní (vč. prostituce obou pohlaví) přináší extrémní riziko nákazy pohlavními chorobami a AIDS.
Země leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, tedy mezi oblastmi s výskytem ptačí chřipky, v Moldavsku však tato kupodivu diagnostikována nebyla.
Očkování zejména pro krátkodobý pobyt není povinné, ale vzhledem k dlouholetému propadu ani předtím nijak skvělého zdravotnictví se doporučuje především pro dlouhodobý pobyt zejména mimo hlavní město očkování proti hepatitidám, encefalitidě, záškrtu, eventuálně meningitis, možná tyfus. Důležitou v celém postsovětském prostoru je kontrola protilátek na TBC a eventuální přeočkování.
Moldavská republika zrušila pro občany ČR od 1. 1. 2007 vízovou povinnost. Toto opatření umožňuje občanům ČR vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu.
Od 6. dubna 2006 provádí Moldavsko přímo na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost cizince po příjezdu do místa pobytu.
Pro vstup Moldavanů do ČR platí vízová povinnost - viz www.mzv.cz . Kapacita konzulárního oddělení ZÚ Kišiněv je omezena a čekací doby zejména na dlouhodobá pracovní víza se prodlužují..
Základním dokumentem celního režimu v Moldavsku je Celní zákon (????? ? ?????????? ?????? N 1380 - XIII ?? 20. 11. 1997) a Zákon o změnách ? dodatcích k příloze 1 Celního zákona N 325- XVI z 3. 11. 2006 (????? ? ???????? ????????? ? ?????????? ? ?????????? 1 ? ?????? ? ?????????? ??????). Přílohu 1 Celního zákona tvoří celní sazebník. Rumunská verze zákona (1380/20.11.97 Lege cu privire la tariful vamal //Monitorul Oficial 40-41/286, 07. 05. 1998).
Pro soukromé cestovatele platí následující celní a devizová omezení:
Při překročení hranice Moldavské republiky je možné dovézt 7000 moldavských lei (MDL) na osobu (v bankovkách, mincích a šecích). Při výjezdu je možný vývoz bankovek, mincí a cestovních šeků bez prokázání původu v maximální výši 1000,- USD (nebo její ekvivalent) na osobu. Z Moldavské republiky lze bezcelně vyvézt 1 l tvrdého alkoholu, 5 litrů vína, 200 ks cigaret a další zboží, které neslouží obchodním účelům do hodnoty1000 € .
Cizinci mohou do Moldavska dovážet: pivo 5 litrů, víno a jiné alkoholické nápoje 2 litry, 50 kusů doutníků, 200 kusů cigaret, 2 páry obuvi, 1 počítač a jeho části, 1 video aparaturu a další elektrotechniky, 1 fotoaparát či kameru, maximálně obsah palivové nádrže vozidla, které vjíždí na území Moldavska.
Pro dovoz a vývoz živých zvířat je potřeba platné veterinární osvědčení. Pro dovoz a vývoz rostlin a semen se vyžaduje fytosanitární osvědčení.
Pro vývoz starožitností je nutno mít souhlas ministerstva kultury.
Nelze vyvážet ani dovážet bez povolení toxické látky, trhaviny, zbraně apod.
Zdroje dalších informací: Národní banka Moldavska www.bnm.org a v „Business -info“ záložce portálu www.welcome-moldova.com. Celní úřad Moldavské republiky www.customs.md
Bezpečnost v zemi je na úroveň chudoby relativně dobrá, nicméně je třeba být na pozoru před kapsáři (zejména v návalech a dopravních prostředcích) a vyhýbat se místům, kde se vyskytují opilí lidé, zejména v noci; opilství v Moldavsku však rozhodně nemá pověstný sovětský rozsah.
Z hlediska občanské bezpečnosti je policie obvykle přínosem a lze ji obvykle přivolat (moldavsky, rusky, ochota zejména jde-li o cizince), nicméně například neřeší zásadní problémy, brzdící dopravu. Korupce se nevyhýbá ani policii, je to patrno zejména v dopravě.
Zásadně nesměňujte peníze mimo oficiální místa, směnáren je dostatek a kursy se výrazně neliší. Nenoste u sebe a hlavně nikde neukazujte větší hotovost. Cennosti a zejména osobní doklady uložte do hotelových trezorů nebo je jinak zabezpečte, s sebou noste pouze kopie dokladů, abyste se mohli alespoň částečně prokázat policii ap.
Je třeba být opatrným v případě koupě dražších starožitností, nemovitosti ap., protože historicky zabudovanou systémovou vlastností je mimořádná schopnost udělat dokonalé povrchy, ale problémem je provedení uvnitř (neplatí jen pro stavby, podobná situace je třeba s předpisy či koncepcemi a jejich realizací).
Velmi přísně je trestáno držení drog a zbraní.
Pozor na volně pobíhající psy, je moudré vyhýbat se kontaktu s nimi (i když situace je výrazně lepší než v Rumunsku).
GSM signál se v kopcovitém Moldavsku omezuje na obydlená místa a hlavní tahy.
Domluvíte se moldavsky/rumunsky a rusky, s mladými často anglicky, italsky, portugalsky, se staršími francouzsky. Řada z lidí rozumí češtině, pracují u nás. Lidé jsou v naprosté převaze velmi vlídní a ochotní, nezapomínejme však na občasné průvodní jevy mimořádné chudoby.
Cena benzínu cca 13,- MDL, nafty 11,- (10/2007);
Ceny základních potravin (v MOL): chléb 5,-MDL, máslo 10,- MDL, jídlo v lidové restauraci od 40,- typický oběd v Kišiněvu cca 150,- MDL, spropitné se obvykle pohybuje kolem 5 %;
Zásobování ve městech je dobré, v Kišiněvu a Belcy existují i standardní evropské supermarkety s evropským sortimentem a cenou oscilující kolem české.
Cena jednolůžkového pokoje v hotelu střední kategorie činí kolem 75-100 EUR.
Ceny služeb (oprav, kadeřník... jsou obvykle nižší než v ČR)
Při cestě motorovým vozidlem je vyžadována zelená karta, platný řidičský průkaz a technický průkaz. Řidiči vozidel musí mít doklady opravňující je k řízení vozidla (zejména u vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených).
Moldavské silnice jsou v mimořádně špatném stavu (oficiálně 70 % z nich překročilo svoji životnost). Na hlavních tazích i ulicemi ve městech vč. hlavních je třeba jezdit maximálně opatrně. Počítejte s náhlou změnou povrchu, hlubokými výtluky i třeba chybějícími poklopy od kanálů a podobně. (větev či jiný předmět trčící ze silnice obvykle signalizuje kanál bez poklopu nebo hluboký neopravený problém). Je třeba jezdit opatrně a pomalu především za deště, kdy není vidět díry.
V zimě téměř nejsou čištěny vedlejší ulice a silnice, jsou nutné zimní pneu a pro případ nouze i řetězy.
Vedlejší silnice v době dešťů apod. nemusejí být průjezdné pro osobní auta vůbec, do některých obcí nevedou zpevněné cesty.
Označení významu silnic na automapách ani trasových serverech nemusí korespondovat s realitou. I na „dálnici“ je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů, zvířat a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvětlených povozů. Jízdu v noci je moudré omezit na minimum a obecně počítat s výraznou časovou rezervou, ale i ve dne musí itinerář cesty respektovat výrazně nižší průměrné rychlosti, než ve střední Evropě.
Kultura účastníků provozu je mimořádně nízká, řidiči „nepřemýšlejí“, jsou bezohlední, agresivní, často nedodržují ani vitální zákazy (zákaz vjezdu, červenou, jednosměrky, přednosti), jízdní pruhy prakticky nejsou vyznačovány ani respektovány. (Ke zvýšení odpovědnosti mají přispět nové systémy kontroly na významných křižovatkách - automatické foto a videokamery. Během třítýdenního zkušebního provozu jediný z nich zaregistroval 45 tisíc porušení dopravních předpisů, červené světlo bylo ignorováno celkem 2000 krát!)
Podobně chodci, cyklisté i kočí potahů si počínají až neuvěřitelně sebevražedně. Naštěstí se vzhledem ke stavu vozovek většina střetů děje jen v malé rychlosti. I když jste v právu, nemusí být moudré vynucovat si přednost apod., zejména vůči luxusním vozům či "terénním" SUV, ale ani vůči všem vozidlům, větším, než je vaše.
Technická způsobilost vozidel k provozu převážně neodpovídá evropským standardům (vč. kvality brzd a funkce brzdových a směrových světel).
Ve městech pozor, „maršrutky“= mikrobusy, které jsou páteří místní dopravy; zastavují cestujícím často velmi nečekaně a nebezpečně naprosto kdekoli.
Dálková veřejná doprava autobusy je levná, ale cesta zejména v létě nepříliš příjemná.
Policie je často úmyslně a dokonce bez skutečného důvodu výrazně „kritičtější“ vůči vozidlům s cizími registracemi (podobně jako v jiných zemích s nižším životním standardem a kulturou státních složek).
Silniční značení se sice zlepšuje, ale stále je nedostatečné, a to jak značky zákazové, tak směrové. V ČR lze zakoupit automapy, v Moldavsku i plán Kišiněva / Chisinau a též GPS softwarovou mapu.
Při průjezdu Moldavskem nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených, neoznačených parkovištích mimo města apod.
Nejenom ženám nelze doporučit stopovat, ať už z důvodů osobní bezpečnosti či kvůli kvalitě řidičů a vozidel.
Přísně je kontrolováno vlastnictví vozidel (počet krádeží v minulých letech poklesl), mějte tudíž s sebou doklady k vozidlu event. dohodu o zapůjčení vozidla (ověřený překlad ruský nebo rumunský).
Jsou zde opravny vozidel většiny světových značek, ale jen málo z nich je autorizováno. Vzhledem ke stavu cest jsou hojné pneuservisy a svařovny výfuků.
Zásuvky 230V jsou převážně DIN nebo též našim vidlicím vyhovující staré „sovětské“ (ty jsou ovšem většinou bez zemnícího kontaktu, takže lze užívat jen předměty s dvojí ochranou, označené dvěma čtverci v sobě).
Benzinových pump je dostatek, cena paliva je nízká („bezolovo 95“ pod 20,- Kč 10/07), kvalita benzinu je proměnná, horší může být kvalita nafty, do moderních vozů se doporučuje doplňovat nádrž už v polovině, aby se event. příměsi rozpustily. Problém s naftou může být zejména na začátku zimy, kdy doporučujeme preventivně přidávat přípravky proti zamrzání.
Základní občerstvení na cestě poskytují některé benzinové pumpy a restaurace či kiosky podél tras, hygienické standardy zejména toalet však neodpovídají našim současným zvyklostem (extrémem jsou toalety na autobusových nádražích/ zastávkách).
nejsou
se vyskytuje jen pro těžké kamiony na několika úsecích silnic u hranic s Ukrajinou (např. trasa na Kamenec Podyljskij)
Zvláštní kapitolou je separatistické Podněstří, které se snaží odtrhnout od Moldavska od devadesátých let. Tamní silně represivní režim sovětského typu není žádným státem uznán. Počítejte s tím, že v případě problémů tam může být konzulární i právní pomoc výrazně limitována. Do Moldavska se doporučuje vjíždět nikoli přes Podněstří.
Velvyslanectví České republiky v Moldavské republice
Ambasada Republicii Cehe
Str. Moara Rosie 23, Riscani
MD-2005, Chisinau
Moldova
je situováno na severozápadním okraji úzkého centra, severně od hlavní třídy St. Cel Mare, na spojnici mezi Nejvyššího soudem či Ekonomickou akademií ASEM a sídlištěm Albisoara
POZOR - v Moldavsku platí časový posun + 1 hodina proti SEČ !
Konsulární telefon: +373 22 296 504 - víza a další běžné konsulární záležitosti
Telefon zastupitelského úřadu: +373 22 269 419 - ne konsulární záležitosti !
Konsulární pohotovost pro případ nouze, havárie či jiné velmi naléhavé události mimo pracovní dobu +373 79 707 999 - na tomto čísle nejsou vyřizovány žádosti o víza!
Fax: +373 22 296437
e- mail úřadu: chisinau@embassy.mzv.cz
Pokud návštěvu neočekají na letišti obchodní parteři, doporučuje se využití autorizované taxislužby. Taxi z letiště do centra jede cca půl hodiny, jízdné činí cca 70 Lei (10/2007).
Městská doprava je zajišťována rovněž tzv. „maršrutkami“ - taxíky / mikrobusy. Interval je cca půl hodiny, cena jednotná, 3 Lei za nástup. ZÚ však jejich využívání nedoporučuje vzhledem k možným dopravním nehodám suverénních řidičů tohoto druhu dopravy a proto, že stroje většinou neodpovídají evropským standardům pro veřejnou přepravu.
Moldavsko je pokrýváno kancelářemi Českých center a CzechTrade z Bukurešti.
České centrum
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. +4021 303 92 91, +4021 303 92 84
fax: +4021 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz
CzechTrade
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. : +4021 3039239, 30392230
fax : +4021 3122537
www.czechtrade.ro
E-mail: bucuresti@czechtrade.cz
michal.holub@czechtrade.cz
spíše než na turistických a byznys portálech lze Moldavsko a především Podněstří nalézt na stránkách organizací, sledujících ne-dodržování lidských práv, vývoj chudoby..., převážně v angličtině. Jde o desítky reportů, hodnocení a žebříčků ročně, prolinky neuvádíme, protože se odkazy mění i vzhledem na přicházející nové verze reportů, a je jednoduché je získat ve vyhledávačích.
| Adresy významných institucí MD Adresele celor mai importante institutii | ||
| Nr | Instituce / Denumirea | adresa |
| 1 | Úřad vlády / Guvernul RM | MD-2033, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului |
| 2 | Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace / Ministerul Afacerilor Externe si Integrare Europeana | Chisinau, str. 31august 1989, nr. 80 |
| 3 | Ministerstvo průmyslu a infrastruktury / Ministerul Industriei si Infrastructurii | Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 69, MD-2001 |
| 4 | Ministerul Agriculturii si Industriei Alimentare | Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001 |
| 5 | Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů / Ministerul Ecologiei si Resurselor Naturale | Chisinau, str. Cosmonautilor 9 |
| 6 | Ministerstvo školství a mládeže / Ministerul Educatiei si Tineretului | MD-2033, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului |
| 7 | Ministerstvo zdravotnoctví / Ministerul Sanatatii | 2009, Chişinău, str. Vasile Alecsandri, 2 |
| 8 | Ministerstvo spravedlnosti / Ministerul Justitiei | Chisinau, str. 31 August 1989, 82, MD-2012 |
| 9 | Ministerstvo informačního rozvoje / Ministerul Dezvoltarii Informationale | Chisinau, str. Puskin 42 |
| 10 | Ministerstvo reintegrace / Ministerul Reintegrarii | MD-2033, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului |
| 11 | Akademie věd MD /Academia de Stiinte al RM | Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 1, MD-2001 |
| 12 | Parlament | Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 105, MD-2001 |
| 13 | Delegace EK v MD / Delegatia Comunitatilor Europene in RM | Chisinau, str. Kogalniceanu, nr 12 |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 20. 1. 2005 Den D, 5 hodin ráno. ** Postupně se scházíme na letišti. Pavel K., Karel K. Pavel P., Antonín F., Svatopluk Š. a Petr H., najatý průvodce, který je šestý. V 7 hodin...
Čtěte více z deníku Nairobi, Mt Meru, Arusha, Tanzania - Kilimandžáro - den 1. a 2.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: