V roce 2008 proběhnou v Mongolsku řádné parlamentní volby (červen) a následně v roce 2009 volby prezidentské. Nicméně bez ohledu na výsledky těchto parlamentních voleb není pravděpodobné, že by došlo k vážným změnám ve vývoji státu, které by se promítly do ekonomické oblasti (myšleno zákony, daňové zatížení, generální strategie transformace mongolského hospodářství směřující k plně tržní a otevřené ekonomii). Vláda považuje za prioritu rozvoj malých a středních podniků s moderními technologiemi a exportní orientací a budování jejich kapacity a konkurenceschopnosti pro vstup na mezinárodní trhy. Využívány by měly být suroviny vzešlé z domácí zemědělské produkce, jako jsou kůže, usně, vlna a kašmír. Důležité je též zpracování masa a masných produktů, a to při dosahování světových standardů, což umožní zvýšení exportu a zásobování obyvatelstva zdravotně nezávadnými potravinami Pokud má ale dojít k rozvoji malých a středních podniků na venkově, je podle EGSPRS zapotřebí rozvinout na venkově finanční služby. Zcela zásadní je také obnovení spolupráce mezi pastevci, zpracovateli a obchodníky. Vláda hodlá též uplatňovat politiku podpory řemeslnické malovýroby ve venkovských oblastech založené na specifických zdrojích a dovednostech daného regionu. Programy odborného školení budou mít za cíl zachování tradičních dovedností.
Pokud jde o těžební průmysl, vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak domácími investory. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru, zvláště pak zpracováním měděného koncentrátu do finálního výrobku a jeho vývozem. EGSPRS pokládá za významné dosažení přílivu zahraničních investic do oblasti těžby zlata, mědi, uhlí, ropy a zinku.
Vláda hodlá dosáhnout zvýšení počtu zahraničních turistů. Turistický ruch hodlá podpořit rozvojem potřebných infrastruktur a posílením standardů služeb na mezinárodní úroveň. Rovněž uvádí jako klíčové pro urychlení hospodářského růstu vytvoření vhodného prostředí pro podnikání. Vyslovuje se proto pro zlepšení právního rámce a pro rozvoj infrastruktur. Vláda si stanovila za prioritu vybudování nových silnic (projekt silnice protínající Mongolsko od západu k východu s pěti vertikálními komunikacemi), opravu existujících silnic a zlepšení jejich využívání. Pokud jde o energetiku, zapotřebí je zajistit finanční soběstačnost sektoru zavedením cen reflektujících výrobní náklady a zlepšit organizaci a řídící kapacity. V sektoru telekomunikací si mongolská vláda předsevzala vytvoření regulačního rámce, který by podpořil kompetitivní poskytování spolehlivých a dostupných telekomunikačních služeb. Jako důležité pro rozvoj Mongolska je chápáno rozšíření internetových služeb
Pokud jde o ekonomickou a finanční udržitelnost, vyslovuje se vláda pro pokračování reformy veřejných zakázek směrem k vyšší transparentnosti, důležité je mj. další zjednodušení legislativy a posílení kapacit personálu. Vyzdvihuje potřebu zlepšení rozpočtové kontroly, zejména pak prostřednictvím včasného a přesného reportování a efektivního monitoringu. Konstatuje potřebu vytvořit strategii k otázce externího zadlužování a zdůrazňuje imperativ využívání půjček pro rozvoj exportně orientovaných sektorů. Za cíl dlouhodobé a střednědobé monetární politiky bylo stanoveno posílení makroekonomické a finanční stability se záměrem vytvořit prostředí umožňující hospodářský růst.
Vláda označuje vytvoření hospodářství založeného na soukromém sektoru za prioritu v politice urychlení hospodářského růstu. Z tohoto důvodu vláda předpokládá další zvyšování podílu soukromého sektoru na ekonomice. Proces privatizace je vládou předvídán v sektoru energetiky. Za významnou prioritu jsou však považovány také reformy v oblasti vlastnictví a držby půdy, předpokládána je registrace vlastnictví půdy prostřednictvím katastrů. Počítá také s restrukturalizací sociálního sektoru, včetně vzdělávání a zdravotnictví. Po dobu reforem sociálního sektoru budou aplikována opatření ve prospěch nejchudších, aby byly minimalizovány negativní sociální dopady reforem. Soutěž bude posílena v oblasti dopravy, zvláště pak privatizací městské dopravy.
V oblasti reformy státní správy předkládá mongolská vláda jako prioritní zlepšení řízení rozpočtu, odstranění duplikace činností, zvýšení efektivity alokace zdrojů a posílení otevřenosti a transparentnosti. Za potřebnou součást reforem je považováno zavedení nového modelu řízení zaměřeného na dosahování výsledků (results-based management), využíváno by též mělo být zadávání úkolů externím spolupracovníkům.
Vyslovuje se pro rovnoměrný regionální rozvoj a pro vyrovnávání rozdílů v rozvoji mezi městy a venkovem, zvláště pokud jde o příležitosti v oblasti vzdělání, zdravotních služeb, kultury, informací a sociálních služeb. Pokud jde o rozvoj venkova, zde si vláda klade za cíl zastavení poklesu zemědělství, zlepšení marketingu zemědělské produkce, vypracování politiky řešení následků přírodních katastrof, realizaci pozemkové reformy, ochranu životního prostředí, zlepšení venkovské infrastruktury a zajištění přiměřeného využívání přírodních zdrojů. Vyslovuje se pro omezení rizik spojených s pastevectvím diverzifikací zemědělské produkce (zejména zavedením pěstování brambor a zeleniny) a pro podporu spolupráce mezi pastevci.
Vláda upozorňuje na potřebu předcházet desertifikaci, a to racionálním využíváním pastvin a výsadbou keřů v pouštních oblastech. Vyslovuje se pro intenzifikaci zalesňování, přičemž vedle zřizování lesních školek a zalesňování samého je klíčová i ochrana lesů. Významnou prioritou, pokud jde o životní prostředí, je i likvidace a zpracování pevných odpadů, zvláště naléhavá je tato otázka v hlavním městě. Uvádí také naléhavou potřebu zvýšení kvality pitné vody. Pokud jde o znečišťování ovzduší, vyzývá vláda k omezení spotřeby uhlí a dřeva v jurtovištích využíváním efektivnějších otopných těles.
Ekonomická politika současné vlády dostala základní legislativní obrysy v letech 2000 až 2002, proto se v tomto směru neočekávají výraznější změny.
V březnu 2005 proběhla v Ženevě první prověrka obchodní politiky Mongolska se zaměřením na hlubší porozumění a vyjasnění obchodní a souvisejících politik. Podklad pro jednání tvořily zpráva sekretariátu a zpráva vlády. Delegaci Mongolska na zasedání vedl ministr průmyslu a obchodu S. Batbold. Členové komise oceňovali zejména pokrok Mongolska při transformaci z centrálně plánované na tržní ekonomiku, při privatizaci, zajištění transparentnosti regulačních opatření a ochraně práv k duševnímu vlastnictví. Zvláště byly vyzdviženy reformy v zemědělství, hornictví a službách. Služby byly označovány za progresivně se vyvíjející odvětví. Byla oceněna také liberalizace obchodu, neboť většina dovozu podléhá 5 % clu nebo je dovážena bezcelně. Naopak Mongolsko bylo vyzýváno k odstranění vývozních cel (především kašmír), která jsou příčinou pašování. Jako jedna z nejvýraznějších položek exportu byl uváděn kašmír. Mongolsko implementovalo dohodu TRIPS v oblasti ochrany zeměpisných označení a eventuální zvýšení úrovně této ochrany by významně podpořilo jeho exportní zájmy.
Pozitivním předpokladem pro dovoz českého zboží je především setrvačnost kladného hodnocení řady českých (československých) výrobků. Pozitivem je rovněž poměrně dobrá vzájemná znalost prostředí v obou zemích a existence zavedených toků zboží. Země má minimální průmyslovou výrobu, proto je závislá na dovozech. Negativem jsou omezené možnosti mongolského trhu (malá kupní síla) a jeho nízký standard. Problémem je rovněž doprava zboží do Mongolska.
I nadále jsou předpoklady pokračování vývozu tradičních komodit, jakými jsou potraviny (zejména cukrovinky, ovocné džusy a pivo) s dlouhou dobou trvanlivosti, strojírenská zařízení, kotle, dopravní prostředky. Vzhledem k rozvoji stavebnictví se ještě více může uplatnit široké spektrum zboží související s touto oblastí. Zde jsou rovněž možnosti pro investice do výroby v Mongolsku. Komparativně nízké mzdy, přítomnost kvalifikovaných dělnických profesí a přehledné právní prostředí umožňují českým firmám uvažovat o přenesení různých výrob do Mongolska s cílem exportu výrobků na čínský a ruský trh.
Vzhledem k drsnému klimatu je perspektivní oblastí energetika ve všech fázích (i vzhledem k investičním pobídkám mongolské vlády - viz 9.1 nahoře). Ohromné rozlohy Mongolska, nedovolují výstavbu energetických dálkovodů, neboť právě z důvodů extrémních klimatických podmínek tím vznikají velké přenosové ztráty. Jako daleko optimálnější se jeví možnost výstavby (alespoň v těch regionech kterým to hydrogeologická situace dovoluje) malé vodní elektrárny.
Poptávka je rovněž po zařízeních pro potravinářský průmysl. Poměrně nasycen je trh v oblasti výroby alkoholu (lihovary, pivovary), mongolské subjekty uvažují o stavbě několika pekáren, výroben masných výrobků a technologických linek na zpracování mléka.
Neuspokojivá situace je v MHD, zvl.v hl. městě Ulánbátaru, kde starý vozový park je značně provenienčně roztříštěn a je jen otázkou času, kdy magistrát, případně Ministerstvo dopravy bude muset tuto situaci řešit modernizací a unifikací. Ve prospěch českých exportérů by mohl hovořit i přetrvávající velký zájem o české dopravní prostředky, zejména autobusy Karosa V malém množství, vzhledem k velikosti trhu však poměrně významném, se mohou uplatnit i automobily Škoda. Příležitost na uplatnění v civilním letectví mohou mít i malá letadla.
Vzhledem k minimálním průmyslovým kapacitám jsou perspektivní investice do proexportně orientovaných výrob. Zajímavá je zejména blízkost dynamicky se rozvíjejícího čínského trhu, který odebírá více než 40% mongolského vývozu.
Mimo výše uvedené přetrvávající priority Mongolska, se objevují i možnosti nové. Odchod sovětských vojenských jednotek z území státu znamenal mnohdy i převzetí ohromných areálů, z nich využitelných bylo jen zlomek. Ostatní chátraly, nebo byly rozebrány místním obyvatelstvem na tolik potřebné stavebniny. Nyní je potřeba tyto prostory dekontaminovat a rekultivovat. Přičemž české zkušenosti jsou v této oblasti dostatečně široké.
Díky široké škále mongolského nerostného bohatství, nabízejí se možnosti v oblasti těžařství, ale i následné rekultivace vytěžených oblastí.
Nekontrolovaná migrace rurálního obyvatelstva do městských aglomerací, vede ke stále se zvyšující spotřebě vody, ale také k velké zátěži ve smyslu ekologickém. Potřeba výstavby nových vodních zdrojů a čističek, bude bezesporu patřit k mongolským prioritám několika nejbližších let.
V důsledku vlastnických změn v zemědělství i zřetelných klimatických změn, dochází ke zvýšené korozi půdy a rozšiřování pouštních oblastí z jihu na sever. Jedním z nemnoha způsobů zabránění další devastaci půdního fondu, je urychlené zalesňování.
Mongolsko je zemí s ohromnou rozlohou a velikým nerostným bohatstvím. Bohužel této situaci neodpovídá stávající infrastruktura, kterou se proto vláda snaží rychle modernizovat. V plánu je výstavba několika silnic, které by protínaly Mongolsko v horizontálním i vertikálním směru. Rozšířena a hlavně rozvětvená by měla být i železniční síť.
Mongolsko je po stránce průmyslového strojírenství vybaveno především zařízením vyrobeným v bývalém SSSR, nebo ostatních zemích RVHP. Jedná se tedy o vybavení většinou již technicky zastaralá. Pro zařízení nová, technicky vysoce sofistikovaná, nedisponuje Mongolsko dostatečným množstvím náležitě kvalifikovaných odborníků. Naskýtá se tak možnost na přechodné období nabídnout zařízení repasované, pro která již v ČR (z nejrůznějších důvodů - konkurzní řízení, zánik některých oborů, atd) není uplatnění, ale v Mongolsku by mohla ještě řadu let úspěšně pracovat.
Mongolsko má zájem i o českou účast na větších infrastrukturních projektech, zejména v oblasti energetiky. Problémem těchto projektů je však jejich financování, na které mongolská strana nemá zdroje. Vzhledem k problematické návratnosti investic je složité i financování z mezinárodních zdrojů
V kontextu s výše uvedeným je však nanejvýš nezbytné upřesnit, že Mongolsko vyhledává projekty a zahraniční investice připravené tak zvaně „na klíč", to znamená, že nabízený projekt je zajištěn nejen po stránce finanční, ale i vyškolení odborníků, či obslužného personálu, s návazností na pomoc při zahájení výroby a následně i při prodeji vzniklých produktů či výrobků a stejně tak i způsob a kalendář pro úhradu vzniklé investice. Často jsou dnes poptávané operace BOT, nebo poptávky po investicích pro zahájení výroby nového produktu, které by byly hrazeny pozdější výrobou a z ní vzešlými zisky. Podobné aktivity ovšem ve zdejším, ještě ne zcela saturovaném prostředí, nelze bez náležitého zajištění doporučit. Naopak pojištění všech vývozů, jako i investic do Mongolska by mělo být samozřejmostí.
Pro český vývoj vytváří nové možnosti komerční návaznost projektů rozvojové spolupráce. V perspektivě let 2006-2010 se rozvojová spolupráce mezi ČR a Mongolskem bude orientovat především na následující oblasti:
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: