Celková délka hranice 8161,8 km, 3485 km s Ruskou federací, 4676,8 km s Čínou.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2006 - 1,2 %, 2005 - 1,20 %, 2004 - 1,16 %, pokles oproti r. 2005 o 0,07 % bodu (růst natality).
| Podle pohlaví | Muži | Ženy | Podle věku | 0-14 let | 15-64 let | nad 65 let |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 100 % | 49,6 % | 50,4 % | 100 % | 32,7 % | 63,8 % | 3,5 % |
mongolská etnika: 87,7% chalchové (Khalkh - angl. ???? - mong.), 2,7% durvúdové (Durvud – angl. ?????? – mong.), 1,9% bajadi (Bayad – angl. ???? - mong.), 1,7% burjati (Buryat – angl. ????? - mong.), dále angl. Dariganga, Darkhad, Khoton, Myandag, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhaai, Uzemchin, Zakhchin.
nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh - angl. ????? - mong.) – 5,9 %
Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Zákon z roku 1993 privileguje buddhismus, islám a šamanismus, z nichž je dominantní náboženství buddhismus, který tvoří 94 % (vadžrájána s elementy šamanismu), 6 % vyznává islám, především kazašská menšina na západě země.
Ze světových jazyků se nejčastěji používá angličtina a ruština.
Území Mongolska se administrativně dělí na 21 krajů (ajmaků) a hlavní město Ulánbátar (Ulaanbaatar – angl.). Kraje se dělí na okresy (sum), kterých je 329, okresy na obce (bag) – 1600, města na městské obvody (dúreg), městské obvody na čtvrtě (choró).
Mongolský „tugrik" (Tugrug - angl., ?????? - mong.) MNT, 1 MNT = 100 mongo. Mongo se vzhledem k nízké hodnotě prakticky nepoužívá. Nejčastěji používanou cizí měnou je americký dollar 1 USD = 1178,00 MNT (10/2007), 1 Euro = 1699 MNT (10/2007).
Oficiální svátky v Mongolsku jsou: 1. leden – Nový rok, 3 dny koncem ledna nebo v únoru – tradiční Nový rok (lunární), 11.-13. červenec – tradiční svátek Nádam, 25. říjen – Den ústavy, 26. listopad – Den republiky.
Hlavním svátkem byl a zůstal „Cagán sar“ (Bílý měsíc), mongolský lunární Nový rok. Obvykle se slaví tři dny koncem ledna nebo v únoru, přesné datum každoročně ohlašují místní lámové. Traduje se, že Cagán sar je den zrození všech Mongolů, a že od tohoto dne jsou všichni Mongolové starší o rok. Podobně, jako u jiných národů Dálného východu, každý nový rok má svou symboliku a název. V předvečer nového roku se každá rodina loučí s odcházejícím rokem, setkání s novým neprobíhá o půlnoci jako u nás, ale brzo ráno v první den nového roku. Všichni se oblékají do slavnostních oděvů, blahopřejí nejdříve nejstarším, pak sousedům.
Významným svátkem v Mongolsku je tzv. „Nádam“, který se oslavuje v den vítězství národní revoluce 11. července 1921. Oslavy začínají 11. července a trvají dva dny. Program oslav zahrnuje soutěže v tradičních sportovních disciplínách: zápas, střelba z luku, jízda na koni, v současnosti rovněž volejbal, basketbal, lehká atletika, šachy apod.
Pracovní doba v úřadech je obvykle pondělí až pátek, od 9,00 hod. do 18,00 s hodinovou přestávkou na oběd od 13,00 – 14,00, o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existuje mnoho supermarketů a obchodů s 24 hodinovou pracovní dobou, mnoho obchodů se otvírají i v sobotu a v neděli.
Mongolsko jako jedna ze starých civilizací vždy přitahovalo pozornost různých národů svou neobvyklou historickou minulostí, krásnou a netknutou přírodou, zvláštnostmi svého sociálně-ekonomického rozvoje, těmi možnostmi, které se otevírají před zemí v současnosti.
Velký vliv, který Mongolové měli na sousední země ve 13. - 15. století se jim jako bumerang vrátil ve středověku, kdy vojenská plemena kočovníků byla „usmířena" lámaistickým náboženstvím z Tibetu. Později se stali závislými na čínských dynastiích. V rámci autonomie Číny se Mongolové přes budhistické náboženství seznámili s kulturou Indie a Tibetu, později se začali aktivně stýkat s ruskou kulturou. Ve svém duchovním rozvoji v 17.-19. století Mongolové převzali mnohé z kulturního dědictví sousedních zemí, např. tibetské písmo a tibetský jazyk, ve kterém probíhaly bohoslužby v mnohých chrámech, prvky čínské kultovní architektury, technické novinky z Ruska.
Surové klimatické podmínky, nízká úroveň rozvoje průmyslu dorevolučního Mongolska, despotizmus, negativní vliv následků více než dvěstěletého mandžuského jha, to všechno způsobovalo konzervaci zaostalých forem společenského a kulturního života, což vyvolávalo u Mongolů pocit bezmocnosti před tváří sil přírody.
Sebe oprávněnější pokusy změnit tradiční „liknavý" postoj k času a dennímu režimu ve velké většině ztroskotávají. Úspěšné jsou nanejvýš u městského obyvatelstva, které jako mnohokrát předtím v dějinách řeší dilema mezi technologickým pokrokem (a tudíž asimilací s usedlou civilizací) či zachováním kočovných tradic (za cenu technologické stagnace).
Mongolové jsou velice talentovaní v těch činnostech, které nevyžadují přesný řád, nejlépe je to viditelné v duchovním životě. Umělci, spisovatelé, zpěváci, herci mohou plně konkurovat představitelům umění libovolné země. Potenciální talentovanost současně s neorganizovaností, schopností adaptovat se v jakémkoliv životním prostředí a situaci a vnitřní nezávislost - to jsou hlavní črty dynamicky se rozvíjející podnikatelské vrstvy.
Vhodnými jednacími jazyky jsou angličtina a ruština, s velikou sympatií jsou přijímáni cizinci, mluvící mongolsky. Mnozí západní podnikatelé navštěvují kurzy mongolštiny. Nevhodný jazyk není, někteří Mongolové ovládají i několik různých jazyků různých jazykových skupin.
Vhodná doba k jednání není ničím limitována, spíše však až po 10. hodině ranní. Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Vizitky bývají standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu, pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, je dobré je podávat nebo přijímat pravou rukou nebo oběma současně.
Pracovní doba je obvykle pondělí až pátek, od 9,00 hod. do 18,00 s hodinovou přestávkou na oběd od 13:00–14:00. Bývá pravidlem, že ani jedna z uvedených hodin se nedodržuje a zpoždění i nad 30 minut nikoho neznepokojí. Východní mentalita, ta sporná jinakost obyvatel Asie, je ale v Mongolsku asi nejzřetelnější, pokud si s někým dáte schůzku. Možná dorazí, možná nedorazí. Také na úřadě můžete čekat třeba celý den. Čas se tu neměří na minuty, ale má časové jednotky odlišného charakteru - poněkud protaženější, pomalejší a s neohraničeným okrajem. Známé „maňána" se ve stejném praktickém významu v mongolštině řekne „margaš". Říká se, že čas a prostor nemají v Mongolsku cenu. Asi proto, že obojího mají Mongolové nadmíru.
Zvláštní črtou mongolského charakteru je výjimečná pozorovací schopnost, pastýř bez problémů najde svou ovci v cizím stohlavém stádu, kočovník bezchybně nachází podle jakýchsi nepostižitelných příznaků cestu v nekonečných stepích nebo poušti. Mongolové jsou nejen osamělými pastevci, vděčnými za novinky, ale (a to i v podmínkách městského života) také lovci s vynikajícím pozorovacím talentem, periferním zrakem zaznamenávajícím škálu drobných detailů a s logickým úsudkem stopařů. A zatím je ještě každý „žlutý člověk", tj. cizinec s více či méně světlými vlasy, zajímavým předmětem k diskusi.
Zajímavou črtou Mongolů je jejich pohostinnost. Pohostinnost v kteroukoliv denní i noční hodinu plyne z rozlehlosti krajiny - neposkytne-li hospodář přístřeší, může poutník do rána zahynout, neboť k další jurtě jsou to desítky kilometrů větrnou mrazivou nocí plnou vlků. Vůči cizinci z Evropy se tato črta v některých případech může stát s troškou nadsázky „pohostinností smrtelnou" (obvykle se podává a není vhodné odmítnout - obrovské množství různých nezvyklých mléčných výrobků, tučného skopového masa, vodky a legendárního kumysu - ajraku - řídkého zkvašeného kobylího mléka, připomínajícího spíše zkvašenou syrovátku, s malým obsahem alkoholu, kterého Mongolové vypijí při přátelském posezení za odpoledne 2-3 litry na osobu). Většinou stačí dát najevo přirozenou lidskou úctu a zájem - a pak je dokonce možné slušně odmítnout pochoutky, které jsou nad cizincovy síly (pravděpodobně to bude kvitováno jen pobaveným smíchem). Jak se režim městských obyvatel v posledních desetiletích začal výrazně lišit od režimu pastevců, oslabily se postupně vazby mezi počasím, pracovním nasazením a skladbou potravy. Kladnou reakcí na městské pohodlí je zvyšující se spotřeba potravin dříve neužívaných: ovoce, zeleniny, drůbeže a sýrů. Dříve bylo používané zeleniny nebo ovoce minimum - vysvětlením je skutečnost, že skot spásá na volné pastvě desítky druhů trav a rostlin, takže jeho mléko i maso je samo o sobě bohatým zdrojem vitamínů.
Mongolský čaj je součástí všech „sezení". Tzv. pití čaje je v Mongolsku široko rozšířenou tradicí. V jakékoliv roční době je podáván čaj - tzv. zelený či černý a s mlékem. Čaj bývá více či méně přisolený či mírně omaštěný máslem, někdo jej ochucuje praženou moukou či zrním. V neustálém větrném podnebí je čaj osvěžující, zahřeje a dodá tělu odpařenou sůl. Při pití čaje není vhodné diskutovat, probíhá mlčky. První miska s čajem se podává hostiteli a pak všem ostatním podle stupnice nejdříve nejstaršímu muži až po nejmladší dítě. Nese-li hospodyně misku čaje, nenecháme ji ho pouze postavit na stůl, ale přerušíme svou dosavadní činnost a čaj od ní oběma rukama převezmeme.
Tradiční oblečení - „dél" - je pro jezdce na koních praktické: hřeje záda, zpevňuje břicho a chrání vnitřnosti od neustálých otřesů, na prsou tvoří obrovskou kapsu, dlouhé rukávy chrání ruce, dlouhý chalát zase stehna a kolena od chladu. Zimní dély jsou podšité kožešinou, letní jsou tenčí. Původně byly asi z režného plátna nebo z kůží, díky obchodu s Čínou se ustálila tradice délů hedvábných. Dély nosí jak muži tak ženy. Přirozeně obyvatelé měst, především mládež, upřednostňuje evropské oblečení.
Zvláštností mongolského ornamentu je jeho bohatá symbolika. Symbolické ornamenty svou kombinací vyjadřují přání zdraví, štěstí, míru, radosti. Důležitá je rovněž symbolika barev v ornamentu. Modrá symbolizuje věčnost, věrnost, stabilitu, žlutá lásku, sympatii, červená radost, bílá čistotu a nevinnost, černá neštěstí, bídu. Symboliku rovněž vyjadřují různé ozdoby z vzácných kamenů a kovů. Nejstarším symbolem je emblém sojombo, který zdobí státní vlajku: navrchu je emblém opatřen symbolickým znakem ohně, který vyjadřuje rozkvět, obnovu, vzestup, tři jeho plameny znamenají rozkvět národa v minulosti, přítomnosti a v budoucnosti. Pod ohněm se nachází slunce a měsíc - starý totem mongolského národa, kde otec národa je mladý měsíc a matka zlaté slunce. Dva trojúhelníky znamenají společně smrt vrahům, dva pravoúhelníky čestně sloužit národu. Dvě ryby symbolizují jednotu muže a ženy, rozum a moudrost a dvě vertikální linie po bocích emblému označují pevné stěny a vyjadřují, aby mongolský národ byl svorný, pak bude pevnější než kamenné stěny pevnosti.
Za socializmu, kdy byli Mongolové nuceni žít v podmínkách společenského typu, stávají se přáteli po profesní stránce, pokud se jim podařilo pracovat řekněme 10 let ve stejném podniku. Ilustrací tohoto faktu je, že zakladatelé mongolské sociálně-demokratické strany jsou výzkumníci z Ústavu fyziky, technologie a matematiky Akademie věd, z matematické a biologické fakulty Státní Univerzity. Mnoho politiků se zrodilo právě mezi nimi.
Vztahy mezi rodovými příbuznými jsou jedním z tradičních „příbuzenství" v mongolské společnosti. Pro mnoho Mongolů není silnější příbuznosti a užší sounáležitosti než vědomí, že se narodili v jednom místě. Právě na základě této tradice se v současnosti bouřlivě rozvíjí nový druh příbuznosti jakoby obchodního typu. V minulých letech vyrůstaly všude po celé zemi tzv. „rodné rady", které ačkoliv neměly oficiální status a které jsou v podstatě svazkem lidí, pocházejících ze stejného místa, či regionu, přesto takováto „příbuzenská" pouta mají obrovský vliv na společnost.
Rodinná disciplína je u Mongolů přísná, ale ne surová. Rodiče se chovají k dětem velice dobře, ale vyžadují poslušnost. Ochráncem a pokračovatelem rodu je nejmladší syn. U Mongolů udivuje uctivé až starostlivé chování ke starším.
Závislost na přírodě se v pastevecké společnosti promítla i do vztahu k ní: voda v řece či jezeře nesmí být znečištěna, do země se nekope (proto prý mají mongolské boty špičky vzhůru), do přírodní scenérie se nezasahuje. V současnosti plynou z takových zásad, pokud jsou vůbec dodržovány, paradoxní situace: sebe a nádobí myjí Mongolové pečlivě v maličkých miskách, i když vedle nich teče řeka, přes obrovské surovinové bohatství je těžba nerostů či ropy poměrně novým odvětvím, městské byty, podobně jako jurty, jsou většinou čisté a upravené, zatímco chodby domů a ulic hyzdí odpadky a ruiny, protože úprava okolí jurty není v tradiční mongolské mysli „zakódována".
Mongolsko konce minulého století prožívalo nepopíratelně závrať překotné „westernizace". Od přídělového systému prodeje potravin, přes stovky kioskových prodejen se vydělila druhá kvalitativní vlna - specializované značkové obchody se standardním evropským designem. Objevila se stylová zařízení, prudce konkurující bakelitovým stolkům a plastikovým lampiónkům. Spolu s orientací na „spotřební život" přicházejí k úhoně kvalitní lidské hodnoty a národní tradice. Ty ale, popravdě řečeno, „vzaly za své" většinou již během 30. let minulého století. Dnešní povrchnost, nedovzdělanost a amatérizmus mnohých podnikatelských, politických, nebo vědeckých kádrů, nejsou jen důsledkem vlivu, které s sebou přinášejí demokratické změny, nýbrž trpkým plodem celé předcházející socialistické éry. Historie rozvinutých západních zemí však dává alespoň naději, že teprve z generací synů a vnuků hokynářů a nečekaně zbohatlých drobných kapitalistů se rekrutují vzdělanci a profesionálové. Mongolsko vlastně navazuje na přervanou nit své historie: stojí dnes na obdobné startovní čáře od neproduktivního systému (na počátku století jím byl teokratický feudalismus, na konci 80. let megalomanský socialismus) k progresivnějšímu, ač jistě také ne dokonalému kapitalismu.
Zdravotnictví je financováno ze státního rozpočtu, přímou platbou pacientů a ze zdravotního pojištění. Kvalita zdravotní péče se výrazně liší ve městech a na venkově. Ve venkovských zdravotních zařízeních jsou kvalita a dostupnost péče nedostatečné. Venkovská zdravotní zařízení trpí nedostatkem lékařů a přístupu k moderním lékům.. V nevyhovujícím stavu jsou i budovy venkovských zdravotních zařízení, které často nesplňují minimální hygienické standardy. Rozdílům v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče odpovídá zdravotní stav obyvatelstva, kojenecká, dětská a mateřská úmrtnost jsou na venkově vyšší než ve městech. Existuje korelace mezi chudobou a nepříznivým zdravotním stavem obyvatelstva, mezi chudými lze zaznamenat vysoký výskyt respiračních chorob, chorob trávicího traktu a tuberkulózy.
ZÚ doporučuje pro cestu do Mongolska uzavřít cestovní zdravotní pojištění. Očkování není povinné, ale lze jej doporučit (zejména proti žloutence).
Nejdůležitější zdravotnická zařízení:
Požadovaným dokladem při cestě občana ČR do Mongolska je platný cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu platnosti požadovaného víza o minimálně 12 měsíců. Držitelé cestovních pasů ČR jsou povinni si před cestou do Mongolska zajistit platné mongolské vízum, které vydává pro občany ČR jakýkoli mongolský zastupitelský úřad ve světě. V Praze:
Velvyslanectví Mongolska v ČR
Na Marně 5
160 00 Praha
tel.: 00420-2-24311198, 24311199
fax: 00420-2-24314817
e-mail: monemb@bohem-net.cz
Konzulární hodiny: pondělí až pátek od 8,30 do 17,00 hod.
Z evropských zemí má Mongolsko zastupitelský úřad např. v Budapešti, Berlíně, Bonnu, Paříži, Varšavě, Vídni, Bruselu, Londýně, Moskvě a Sofii.
Občané ČR mohou pro vstup na území Mongolska kromě mezinárodního letiště v Ulánbátaru používat pouze dva železniční hraniční přechody, a to Suchbátar/Nauški (s Ruskem) a Dzamyn Úd/Erlian (s ČLR) a dva přechody silniční – Altanbulag/Kjachta (s Ruskem) a Dzamyn Úd/Erlian (s ČLR). V roce 2004 byl otevřen další silniční přechod s RF, a to Cagán núr/Tašanta na severozápadě země.
Silniční přechody jsou v provozu každý den od 9.00 do 19.00 podle letního provozního řádu.
Při příjezdu motorovým vozidlem označí pracovník pasové služby cestovní pas majitele vozidla a jeho hraniční průvodku razítkem „vstupuje dočasně“ a poté celní orgán vozidlo propustí. Vůz musí území Mongolska opustit do 6 měsíců. Hlavní celní správa může tuto dobu jedenkrát prodloužit o dalších 6 měsíců. Při řízení motorového vozidla je potřeba mít mezinárodní řidičský průkaz. Dálniční poplatky neexistují.
Při vjezdu do Ulánbátaru se platí silniční poplatek za vozidlo, (mýtné).
Vyřízení ruského tranzitního víza na velvyslanectví RF v Ulánbátaru je spojeno se značnými obtížemi. Doporučuje se proto opatřit si ruské oboustranné tranzitní vízum už před odjezdem z ČR. Je třeba též věnovat pozornost vyplňování ruského celního prohlášení už při vstupu do Ruska.
Přihlašovací povinnost u cizinecké policie je zrušena pro ty cizince, kteří navštíví Mongolsko na dobu max. 30 dní. Registraci provádí úřadovna Agentury pro cizince a otázky občanství v hlavním městě nebo policejní správa v centrech provincií do 7 dnů po příjezdu na mongolské území. Při nesplnění registrační povinnosti hrozí pokuta ve výši 100 000 – 1 mil. MNT u soukromých osob a 600 000 – 1 mil. MNT u právnických osob. Při registraci je nutné zakoupit formulář v ceně 500 MNT. Registrace se provádí bezplatně. K registraci je potřeba cestovní pas, 1 fotografie a příslušná žádost. Není třeba se dostavit na Agenturu osobně. Před odjezdem jsou zaregistrovaní cizinci povinni se v úřadovně Agentury odhlásit. Pokud tak neučiní, budou vystaveni nebezpečí, že nebudou propuštěni přes hraniční kontrolu. Zrušení registrace se provádí bezplatně na počkání. Není stanovena minimální či maximální doba pro zrušení registrace před plánovaným odjezdem z mongolského území; cizinci tento úřední krok činí zpravidla po zakoupení jízdenky či letenky.
O prodloužení je třeba požádat nejpozději 3 dny před skončením platnosti víza, a to u Agentury pro cizince. Vízum lze prodloužit jen jednou, a to na dobu maximálně 30 dní. Prodlužování mongolských víz je komplikované a finančně i časově náročné.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky při cestování nezměnily.
Celní předpisy vyžadují registraci dovážených předmětů osobní spotřeby i při průvozu. Jedná se především o elektroniku, šperky, výrobky ze vzácných kovů, alkohol (limit 3 litry lihovin) a cigarety (limit 2 kartony). Je zakázán dovoz a převážení narkotik, omamných látek, jedů, střelných zbraní bez povolení příslušných úřadů a pornografie. Rovněž je zakázáno vyvážet lovecké trofeje a starožitnosti bez příslušných povolení. Pro dovoz nebo vývoz rostlin a zvířat je povinná licence, kterou udělují odpovídající ministerstva, a udělení výjimky pro dovoz zvířat je povinná licence, kterou udělují odpovídající ministerstva. Udělení výjimky pro dovoz zvířat je vázáno na předložení veterinárního osvědčení.
Není nutné prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt a neexistuje povinná směna valut. Jako minimální denní částka se doporučuje 100,- USD. Místní měna je tugrik /MNT/. Směnu valut se doporučuje uskutečnit v hlavním městě. Kreditní karty je možné použít v hotelech a obchodech v Ulánbátaru.
V letní sezóně se vyskytují případy dýmějového moru, který přenášejí stepní svišti. Doporučuje se nepřibližovat se k těmto zvířatům, ať už živým nebo mrtvým.
Mongolsko postihují nákazy slintavky a kulhavky. Během epidemií vyhlašují úřady v postižených oblastech karanténu a nelze do nich cestovat. Osoby nacházející se v postižené oblasti (cizince nevyjímaje) ji nesmějí opouštět, a to i několik týdnů.
Za zvláště chladných zim dochází k hromadným úhynům dobytka. Mrtvá zvířata jsou ponechána svému osudu a mohou být zdrojem nákazy. Doporučujeme nepřibližovat se k uhynulým zvířatům.
Většinu území Mongolska tvoří pastviny. Z hygienických důvodů doporučujeme zvláštní opatrnost především při odběru vody.
V Mongolsku se násilná trestní činnost nevyskytuje často. Drobná pouliční kriminalita (krádeže), jejímiž obětmi jsou cizinci, je však velmi častá. Největší riziko hrozí na přeplněných místech (na trzích, v dopravních prostředcích, při prohlídce některých historických památek). Na těchto místech se rozhodně nedoporučuje ukazovat větší částky peněz. Nedoporučuje se jezdit samotnému. V autobuse se doporučuje jízdné připravit předem, je nutno počítat s přeplněným dopravním prostředkem, zvláště pak v odpoledních a večerních hodinách, kdy může dojít k odcizení dokladů nebo peněz. Místní autobusy bývají často přeplněné a jejich jízdní řády velmi nespolehlivé. Určité riziko představují nákupy od neznámých soukromých osob. Jde často o věci získané nelegální cestou nebo o starožitnosti, které je zakázáno vyvážet. Mohly by být nepříjemnosti a problémy na hranici.
V Mongolsku nebyl dosud zaznamenán žádný teroristický útok, riziko terorismu v zemi je mizivé.
Problém pro řidiče i chodce představuje silniční doprava, především v Ulánbátaru. Místní řidiči zpravidla ignorují veškeré dopravní předpisy a jezdí nepřiměřenou rychlostí.
Rizikovým faktorem jsou i extrémní klimatické podmínky země a prudké změny počasí, a to i v letních měsících. Pro turistické cesty do Mongolska je proto velmi důležité kvalitní vybavení a ošacení.
Cena za 1 km taxíkem je cca 300 MNT. S taxikářem je možné se domluvit nejlépe rusky nebo anglicky. Mimo hlavní město se po Mongolsku nejjistěji cestuje buď s najatým taxi nebo autobusem, vlakem či letadlem.
Velkou překážkou pro turisty v Mongolsku je řídká a krajně nekvalitní dopravní infrastruktura a obtížná orientace v krajině. Železnice spojuje pouze Ulánbátar s Ruskem (Zabajkalská oblast) a ČLR (oblast Vnitřní Mongolsko). Krátká odbočka transsibiřské magistrály vede do východomongolského města Čojbalsan. Dálkových silnic s asfaltovým povrchem je v Mongolsku minimum, naprostá většina cest nemá pevný povrch a je sjízdná jen pro terénní vozidla s náhonem na 4 kola. Průměrná rychlost zřídka překračuje 40 km/hod. Kvůli obtížné orientaci a případné pomoci v nouzi (např. při závadě na vozidle) se mimo hlavní město doporučuje cestovat pouze s mongolským průvodcem. Auto s průvodcem je možné najmout prostřednictvím cestovních kanceláří. Některé cestovní kanceláře dopravují svoje klienty do vzdálenějších oblastí (Gobi, Altaj, jezero Chuvsgul) charterovými lety.
Velvyslanectví ČR Ulánbátar
Olympic Street 14
P.O.Box: 665
tel.: 00976-11-321 886
fax: 00976-11-323791
e-mail: czechemb@magicnet.mn; ulaanbaatar@embassy.mzv.cz
Generální ani honorární konzulát ČR v Mongolsku není.
Spojení z letiště je nejlepší taxíkem cca za 7,- USD. Z centra města je spojení jednoduché – velvyslanectví se nachází asi 500 m jižně od Ministerstva zahraničních věcí mezi Velvyslanectvím Bulharska a Jižní Koreje, oproti velvyslanectví Japonska.
Uvedené české organizace v Mongolsku nesídlí.
Úřad prezidenta Mongolska:
Parlament Mongolska (Ich Hural):
Úřad vlády Mongolska:
MZV Mongolska:
Agentury pro cizince:
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: