Nikaragua je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:
Nikaragua je signatářem celkem 181 mezinárodních mnohostranných smluv, dohod a jejich dodatků a protokolů, včetně konvencí mezinárodních organizací uvedených v předchozí kapitole. Mezi nejvýznamnější ostatní multilaterální dohody podepsané Nikaraguou patří:
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) | 1948 |
Smlouva o zákazu jaderných testů v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru | 1963 |
Konvence o ustavení Mezinárodní poštovní unie | 1964 |
Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe | 1967 |
Konvence o ustavení Světové organizace pro intelektuální vlastnictví | 1967 |
Smlouva o nešíření jaderných zbraní | 1968 |
Americká konvence o lidských právech (Pakt San José) | 1969 |
Konvence o zákazu vývoje, výroby a hromadění bakteriologických zbraní | 1972 |
Mezinárodní telekomunikační konvence | 1973 |
Konvence o vytvoření Unie zemí exportující banány | 1974 |
Konvence o eliminaci veškerých forem diskriminace žen | 1979 |
další signatáři | podpis | vstup v platnost | |
---|---|---|---|
Mexiko | - | 18. 12. 1997 | 1. 7. 1999 |
Dominikánská republika | Guatemala, Kostarika, Salvador, Honduras | 18. 04. 1998 | 1. 1. 2001 |
Chile | Guatemala, Kostarika,Salvador, Honduras | 18. 10. 1999 | 1. 1. 2001 |
USA | Guatemala, Kostarika, Salvador, Honduras, Dominikánská republika, | 28. 5. 2004 | - |
Dohody v jednání:
Nikaragua vede teritoriální spor se sousední Kostarikou. Kromě potíží s velkým počtem nikaragujských imigrantů v Kostarice (neoficiální odhady hovoří až o 500.000) zatěžuje vzájemné vztahy problém s řešením hraničního konfliktu na řece San Juan. Počátek sporů o právo plavby kostarických pohraničních hlídek po této řece se datuje již do poloviny 19. století. K nové eskalaci problému došlo v polovině roku 1998, kdy Nikaragua zakázala kostarickým ozbrojeným pohraničním hlídkám plavbu po řece. Řešení hraničního sporu se stává aktuální, neboť v září 2005 vyprší platnost vzájemné dohody o odsunu řešení tohoto vzájemného sporu. Kostarika je odhodlána podat na Nikaraguu stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Konfliktní vztah má Nikaragua také se sousedním Hondurasem. Spor vznikl v listopadu 1999, kdy honduraský parlament ratifikoval hraniční dohodu s Kolumbií, což vyvolalo negativní reakci Nikaraguy. Nikaragua zastává názor, že ji dohoda poškozuje, neboť jí odnímá 130 tisíc km? území v Karibském moři. Nikaragua přijala odvetné opatření a zavedla 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy. V roce 2000 Nikaragua podala na Honduras stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Po intervenci OAS v roce 2003 Nikaragua 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy zrušila, nicméně obě strany čekají na výsledek mezinárodní arbitráže.
V květnu 2004 se Nikaragua připojila ke středoamerické celní unii. Počet států zapojených do této celní unie se tak rozšířil na 4 (Guatemala, Salvador, Honduras a Nikaragua). Vytvořený svazek umožní volný pohyb osob a zboží na 12 pozemních hraničních přechodech mezi těmito státy. Jedná se o 4 celnice mezi Guatemalou a Salvadorem, 3 mezi Hondurasem a Guatemalou, 2 mezi Salvadorem a Hondurasem a 3 mezi Hondurasem a Nikaraguou.
Vůči EU se Nikaragua vcelku aktivně podílela na prosazování společného zájmu regionu SA o rozšíření vzájemných kontaktů. Nikaragua uvítala podpis dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi SA a EU v prosinci 2003 a vyslovila se pro pokračování vzájemného dialogu, který by měl vyústit v podpis asociační dohody, jejíž součástí by byla také dohoda o volném obchodu. Nikaragua má ze strany EU zájem zejména o rozvojovou pomoc.
Mimořádný význam měla cesta prezidenta V. Havla do Nikaraguy (13. a 14. 8. 1990) a návštěva prezidentky Violety Barrios de Chamorro v ČSFR (17. – 19. 2. 1991), jejichž hlavním tématem byla ekonomická spolupráce. Vztah mezi prezidentem Havlem a bývalou prezidentkou V. Chamorrovou je velmi přátelský, oba státníci se spolu scházeli i při jiných a méně formálních příležitostech (například na společné večeři s prezidentem Miterrandem v roce 1992).
V dubnu 1996 navštívila ČR nikaragujská delegace v čele s ministrem pro zahraniční spolupráci E. Krügerem. Účelem návštěvy bylo zejména jednání o řešení českých pohledávek v Nikaragui na ministerstvu financí. Delegaci přijali ministři financí a zahraničí ČR Kočárník a Zieleniec.
Ve stejné době se v ČR konalo zasedání koordinačního výboru projektu N.E.W.S., jehož se zúčastnil ministr municipálního rozvoje S. Rivas, který byl rovněž přijat ministrem Zieleniecem.
Ve dnech 30. 11. – 1. 12. 1999 vykonal oficiální návštěvu Nikaragui ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan s doprovodem. Ministr byl přijat prezidentem Arnoldem Alemánem, jednal s ministrem zahraničí Eduardem Montealegrem, setkal se s podnikateli a navštívil město Estelí. V průběhu návštěvy byla uzavřena Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů.
Ve dnech 21. – 25. 2. 2002 navštívil Nikaraguu bývalý ministr životního prostředí M. Kužvart, aby se seznámil s výsledky práce českých geologů z Českého geologického ústavu a projednal jejich další působení v zemi (Geologický výzkum přírodních rizik v centrální části Nikaragui, v okolí měst Estelí, Jinotega a Matagalpa na léta 2002–2006, na který vláda vyčlenila prostředky).
Dne 2. dubna 2002 podepsal za českou stranu v Managui dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic tehdejší ministr financí ČR J. Rusnok. Dohoda vytváří právní rámec pro podporu podnikatelských aktivit a investic .
V říjnu 2005 by měl Nikaraguu navštívil ministr životního prostředí ČR L. Ambrozek
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Nazdar lidi, ..posledni den v Salalah jsme venovali valeni a koupani na pohadkove plazi v Mughsaylu...jemny pisecek, kristalove ciste more, co vam budeme povidat. Vecer jsme sli poveceret do...
Čtěte více z deníku Omán Report 5
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: