Nikaragua

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Nikaragua je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:

• OSN (včetně specializovaných agentur CEPAL, FAO, UNICEF, UNCTAD, WHO)
• Organizace amerických států (OAS)
• Mezinárodní měnový fond (MMF)
• Světová banka
• Latinskoamerický ekonomický systém (SELA)
• Meziamerická rozvojová banka (BID)
• Světová obchodní organizace (WTO)
• Středoamerická banka ekonomické integrace (BCIE)
• Středoamerický integrační systém (SICA)
• Sekretariát středoamerické ekonomické integrace (SIECA)
• Středoamerický společný trh (MCCA)
• Středoamerický parlament (PARLACEN)
• Iniciativa na rozvoj zemí Karibské oblasti (ICC)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Nikaragua je signatářem celkem 181 mezinárodních mnohostranných smluv, dohod a jejich dodatků a protokolů, včetně konvencí mezinárodních organizací uvedených v předchozí kapitole. Mezi nejvýznamnější ostatní multilaterální dohody podepsané Nikaraguou patří:

Dohody v jednání:

• dohoda o volném obchodu mezi Nikaraguou a Tchaj-wanem. Podpis dohody je očekáván v září 2005.

Bilaterální spory se sousedními státy:

Nikaragua vede teritoriální spor se sousední Kostarikou. Kromě potíží s velkým počtem nikaragujských imigrantů v Kostarice (neoficiální odhady hovoří až o 500.000) zatěžuje vzájemné vztahy problém s řešením hraničního konfliktu na řece San Juan. Počátek sporů o právo plavby kostarických pohraničních hlídek po této řece se datuje již do poloviny 19. století. K nové eskalaci problému došlo v polovině roku 1998, kdy Nikaragua zakázala kostarickým ozbrojeným pohraničním hlídkám plavbu po řece. Řešení hraničního sporu se stává aktuální, neboť v září 2005 vyprší platnost vzájemné dohody o odsunu řešení tohoto vzájemného sporu. Kostarika je odhodlána podat na Nikaraguu stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Konfliktní vztah má Nikaragua také se sousedním Hondurasem. Spor vznikl v listopadu 1999, kdy honduraský parlament ratifikoval hraniční dohodu s Kolumbií, což vyvolalo negativní reakci Nikaraguy. Nikaragua zastává názor, že ji dohoda poškozuje, neboť jí odnímá 130 tisíc km? území v Karibském moři. Nikaragua přijala odvetné opatření a zavedla 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy. V roce 2000 Nikaragua podala na Honduras stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Po intervenci OAS v roce 2003 Nikaragua 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy zrušila, nicméně obě strany čekají na výsledek mezinárodní arbitráže.

Nikaragua a středoamerická integrace:

V květnu 2004 se Nikaragua připojila ke středoamerické celní unii. Počet států zapojených do této celní unie se tak rozšířil na 4 (Guatemala, Salvador, Honduras a Nikaragua). Vytvořený svazek umožní volný pohyb osob a zboží na 12 pozemních hraničních přechodech mezi těmito státy. Jedná se o 4 celnice mezi Guatemalou a Salvadorem, 3 mezi Hondurasem a Guatemalou, 2 mezi Salvadorem a Hondurasem a 3 mezi Hondurasem a Nikaraguou.

Nikaragua a EU:

Vůči EU se Nikaragua vcelku aktivně podílela na prosazování společného zájmu regionu SA o rozšíření vzájemných kontaktů. Nikaragua uvítala podpis dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi SA a EU v prosinci 2003 a vyslovila se pro pokračování vzájemného dialogu, který by měl vyústit v podpis asociační dohody, jejíž součástí by byla také dohoda o volném obchodu. Nikaragua má ze strany EU zájem zejména o rozvojovou pomoc.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.3.1 Přehled bilaterálních styků nejvyšších ústavních činitelů obou zemí

Mimořádný význam měla cesta prezidenta V. Havla do Nikaraguy (13. a 14. 8. 1990) a návštěva prezidentky Violety Barrios de Chamorro v ČSFR (17. – 19. 2. 1991), jejichž hlavním tématem byla ekonomická spolupráce. Vztah mezi prezidentem Havlem a bývalou prezidentkou V. Chamorrovou je velmi přátelský, oba státníci se spolu scházeli i při jiných a méně formálních příležitostech (například na společné večeři s prezidentem Miterrandem v roce 1992).

V dubnu 1996 navštívila ČR nikaragujská delegace v čele s ministrem pro zahraniční spolupráci E. Krügerem. Účelem návštěvy bylo zejména jednání o řešení českých pohledávek v Nikaragui na ministerstvu financí. Delegaci přijali ministři financí a zahraničí ČR Kočárník a Zieleniec.

Ve stejné době se v ČR konalo zasedání koordinačního výboru projektu N.E.W.S., jehož se zúčastnil ministr municipálního rozvoje S. Rivas, který byl rovněž přijat ministrem Zieleniecem.

Ve dnech 30. 11. – 1. 12. 1999 vykonal oficiální návštěvu Nikaragui ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan s doprovodem. Ministr byl přijat prezidentem Arnoldem Alemánem, jednal s ministrem zahraničí Eduardem Montealegrem, setkal se s podnikateli a navštívil město Estelí. V průběhu návštěvy byla uzavřena Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů.

Ve dnech 21. – 25. 2. 2002 navštívil Nikaraguu bývalý ministr životního prostředí M. Kužvart, aby se seznámil s výsledky práce českých geologů z Českého geologického ústavu a projednal jejich další působení v zemi (Geologický výzkum přírodních rizik v centrální části Nikaragui, v okolí měst Estelí, Jinotega a Matagalpa na léta 2002–2006, na který vláda vyčlenila prostředky).

Dne 2. dubna 2002 podepsal za českou stranu v Managui dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic tehdejší ministr financí ČR J. Rusnok. Dohoda vytváří právní rámec pro podporu podnikatelských aktivit a investic .

V říjnu 2005 by měl Nikaraguu navštívil ministr životního prostředí ČR L. Ambrozek