Nikaragua je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:
Nikaragua je signatářem celkem 181 mezinárodních mnohostranných smluv, dohod a jejich dodatků a protokolů, včetně konvencí mezinárodních organizací uvedených v předchozí kapitole. Mezi nejvýznamnější ostatní multilaterální dohody podepsané Nikaraguou patří:
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) | 1948 |
Smlouva o zákazu jaderných testů v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru | 1963 |
Konvence o ustavení Mezinárodní poštovní unie | 1964 |
Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe | 1967 |
Konvence o ustavení Světové organizace pro intelektuální vlastnictví | 1967 |
Smlouva o nešíření jaderných zbraní | 1968 |
Americká konvence o lidských právech (Pakt San José) | 1969 |
Konvence o zákazu vývoje, výroby a hromadění bakteriologických zbraní | 1972 |
Mezinárodní telekomunikační konvence | 1973 |
Konvence o vytvoření Unie zemí exportující banány | 1974 |
Konvence o eliminaci veškerých forem diskriminace žen | 1979 |
další signatáři | podpis | vstup v platnost | |
---|---|---|---|
Mexiko | - | 18. 12. 1997 | 1. 7. 1999 |
Dominikánská republika | Guatemala, Kostarika, Salvador, Honduras | 18. 04. 1998 | 1. 1. 2001 |
Chile | Guatemala, Kostarika,Salvador, Honduras | 18. 10. 1999 | 1. 1. 2001 |
USA | Guatemala, Kostarika, Salvador, Honduras, Dominikánská republika, | 28. 5. 2004 | - |
Dohody v jednání:
Nikaragua vede teritoriální spor se sousední Kostarikou. Kromě potíží s velkým počtem nikaragujských imigrantů v Kostarice (neoficiální odhady hovoří až o 500.000) zatěžuje vzájemné vztahy problém s řešením hraničního konfliktu na řece San Juan. Počátek sporů o právo plavby kostarických pohraničních hlídek po této řece se datuje již do poloviny 19. století. K nové eskalaci problému došlo v polovině roku 1998, kdy Nikaragua zakázala kostarickým ozbrojeným pohraničním hlídkám plavbu po řece. Řešení hraničního sporu se stává aktuální, neboť v září 2005 vyprší platnost vzájemné dohody o odsunu řešení tohoto vzájemného sporu. Kostarika je odhodlána podat na Nikaraguu stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Konfliktní vztah má Nikaragua také se sousedním Hondurasem. Spor vznikl v listopadu 1999, kdy honduraský parlament ratifikoval hraniční dohodu s Kolumbií, což vyvolalo negativní reakci Nikaraguy. Nikaragua zastává názor, že ji dohoda poškozuje, neboť jí odnímá 130 tisíc km? území v Karibském moři. Nikaragua přijala odvetné opatření a zavedla 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy. V roce 2000 Nikaragua podala na Honduras stížnost u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Po intervenci OAS v roce 2003 Nikaragua 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy zrušila, nicméně obě strany čekají na výsledek mezinárodní arbitráže.
V květnu 2004 se Nikaragua připojila ke středoamerické celní unii. Počet států zapojených do této celní unie se tak rozšířil na 4 (Guatemala, Salvador, Honduras a Nikaragua). Vytvořený svazek umožní volný pohyb osob a zboží na 12 pozemních hraničních přechodech mezi těmito státy. Jedná se o 4 celnice mezi Guatemalou a Salvadorem, 3 mezi Hondurasem a Guatemalou, 2 mezi Salvadorem a Hondurasem a 3 mezi Hondurasem a Nikaraguou.
Vůči EU se Nikaragua vcelku aktivně podílela na prosazování společného zájmu regionu SA o rozšíření vzájemných kontaktů. Nikaragua uvítala podpis dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi SA a EU v prosinci 2003 a vyslovila se pro pokračování vzájemného dialogu, který by měl vyústit v podpis asociační dohody, jejíž součástí by byla také dohoda o volném obchodu. Nikaragua má ze strany EU zájem zejména o rozvojovou pomoc.
Mimořádný význam měla cesta prezidenta V. Havla do Nikaraguy (13. a 14. 8. 1990) a návštěva prezidentky Violety Barrios de Chamorro v ČSFR (17. – 19. 2. 1991), jejichž hlavním tématem byla ekonomická spolupráce. Vztah mezi prezidentem Havlem a bývalou prezidentkou V. Chamorrovou je velmi přátelský, oba státníci se spolu scházeli i při jiných a méně formálních příležitostech (například na společné večeři s prezidentem Miterrandem v roce 1992).
V dubnu 1996 navštívila ČR nikaragujská delegace v čele s ministrem pro zahraniční spolupráci E. Krügerem. Účelem návštěvy bylo zejména jednání o řešení českých pohledávek v Nikaragui na ministerstvu financí. Delegaci přijali ministři financí a zahraničí ČR Kočárník a Zieleniec.
Ve stejné době se v ČR konalo zasedání koordinačního výboru projektu N.E.W.S., jehož se zúčastnil ministr municipálního rozvoje S. Rivas, který byl rovněž přijat ministrem Zieleniecem.
Ve dnech 30. 11. – 1. 12. 1999 vykonal oficiální návštěvu Nikaragui ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan s doprovodem. Ministr byl přijat prezidentem Arnoldem Alemánem, jednal s ministrem zahraničí Eduardem Montealegrem, setkal se s podnikateli a navštívil město Estelí. V průběhu návštěvy byla uzavřena Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů.
Ve dnech 21. – 25. 2. 2002 navštívil Nikaraguu bývalý ministr životního prostředí M. Kužvart, aby se seznámil s výsledky práce českých geologů z Českého geologického ústavu a projednal jejich další působení v zemi (Geologický výzkum přírodních rizik v centrální části Nikaragui, v okolí měst Estelí, Jinotega a Matagalpa na léta 2002–2006, na který vláda vyčlenila prostředky).
Dne 2. dubna 2002 podepsal za českou stranu v Managui dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic tehdejší ministr financí ČR J. Rusnok. Dohoda vytváří právní rámec pro podporu podnikatelských aktivit a investic .
V říjnu 2005 by měl Nikaraguu navštívil ministr životního prostředí ČR L. Ambrozek
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: