Nizozemí

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Tradice zahraniční politiky Nizozemska je založena na usilování o dosažení míru, svobody a prosperity. Historické zkušenosti vedly k přesvědčení, že nizozemské zájmy budou nejlépe zajištěny aktivní účastí na spolupráci mezinárodního společenství a ochranou hodnot, vtělených do Charty OSN. Jako relativně malá země má Nizozemsko jednoznačně zájem na dobrém fungování multilaterálních institucí. Hlavní témata nizozemské zahraniční politiky, prosazovaná na bilaterální i multilaterální úrovni, lze shrnout takto:

• evropská integrace a vztahy se sousedními zeměmi (EU);
• bezpečnost a stabilita v Evropě (NATO, OBSE; WEU) a ve světě (OSN, IAEA, OPCW);
• předcházení konfliktům, jejich urovnání a mírová obnova (OSN, OBSE);
• podpora reformním procesům v tranzitivních zemích (EU);
• obchod a investice (EU, OECD, WTO);
• ochrana životního prostředí (OSN, EU, WTO);
• zemědělství (OSN, EU);
• rozvojová spolupráce (OSN, EU);
• dodržování lidských práv a ochrana demokracie (OSN, Rada Evropy);
• spolupráce v oblasti kultury, vědy a vzdělávání (EU, UNESCO);
• ochrana zdraví (WHO, EU, Rada Evropy);
• věda a výzkum (EU, CERN).

Zajištění bezpečnosti patří k prioritám zahraniční politiky Nizozemska, které se stalo zakládajícím členem Organizace severoatlantické smlouvy (NATO, 1949) a Západoevropské unie (WEU, 1955). Nizozemsko rovněž patřilo k šesti zakládajícím členům Evropského společenství uhlí a oceli (ECSC, 1952), Evropského sdružení pro atomovou energii (EURATOM, 1958) a Evropského hospodářského společenství (EEC, 1958), tedy tří institucí, které se staly základem Evropských společenství (EC, 1967) a později Evropské unie (EU, 1993). Z dnešního pohledu vývoje EU je již historií vytvoření celní unie Benelux (1948) společně s Belgií a Lucemburskem, která byla později přeměněna na unii hospodářskou (1960). V ekonomické oblasti je významné členství Nizozemska ve Světové obchodní organizaci (WTO, 1995) a  Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, 1961). V evropském kontextu zbývá doplnit členství Nizozemska v Radě Evropy (CE, 1949) a v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, 1994). Nizozemsko je rovněž smluvní stranou Úmluvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE, 1991).

Nizozemsko dále patří k zakládajícím státům Organizace spojených národů (UN, 1945), bretton-woodských institucí, tj. Mezinárodního měnového fondu (IMF, 1945) a institucí patřící do skupiny Světové banky - Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD, 1945), Mezinárodního sdružení pro rozvoj (IDA, 1960) a Mezinárodní finanční korporace (IFC, 1956), a je rovněž členem mnoha specializovaných organizací systému OSN: Organizace pro výživu a zemědělství (FAO, 1945), Mezinárodního fondu pro rozvoj zemědělství (IFAD, 1977), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 1947), Mezinárodní organizace práce (ILO, 1919), Mezinárodní námořní organizace (IMO, 1958), Mezinárodní telekomunikační unie (ITU, 1865), Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO, 1945), Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO, 1966), Mezinárodního svazu pro ochranu nových druhů rostlin (UPOV, 1961), Všeobecné poštovní unie (UPU, 1874), Světové zdravotnické organizace (WHO, 1948), Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO, 1970), Světové meteorologické organizace (WMO, 1950) a Světové turistické organizace (WTO, 1975).

V oblasti kontroly zbrojení a odzbrojení je Nizozemsko členem Komise OSN pro odzbrojení (UNCD, 1962), Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA, 1957), Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW, 1997 - se sídlem v Haagu) a Přípravné komise Organizace pro zákaz jaderných zkoušek (PC CTBTO, 1997). Vedle toho je Nizozemsko zapojeno do činnosti tzv. mezinárodních kontrolních režimů zaměřených proti šíření zbraní hromadného ničení jako jsou např. Wassenaarské ujednání (WA, 1995), zaměřené na kontrolu vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití, Skupina jaderných dodavatelů (NSG), Australská skupina (AG, kontrola v biologické a chemické oblasti), Kontrolní režim pro raketové technologie (MTCR) a Haagský kodex chování k nešíření balistických střel (ICOC, 2002).

Nizozemsko klade velký důraz rovněž na mezinárodní spolupráci v oblasti justice. V Haagu mj. sídlí řada významných mezinárodních institucí pro tuto oblast (jedná se o Mezinárodní soudní dvůr - ICJ, Mezinárodní trestní soud, Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii - ICTY, Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého, a rovněž Europol a Eurojust).
(Haag jako „Mezinárodní město míru a justice" - více viz internetové stránky http://www.denhaag.com/default.asp?id=2093&ep=276.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

1. Smlouva o přistoupení ČR k EU - platnost od 1.5.2004

2. Právní instrumenty mezinárodních organizací, jichž jsou obě země členy (viz předchozí kapitola), zejména WTO a OECD.

Multilaterální smluvní základna ČR se státy BENELUX

1. Platební dohoda mezi Československou republikou a Beneluxem, Protokol.
(Praha, 15. června 1959)

2. Finanční umořovací protokol mezi Československou republikou a Beneluxem
(Praha, 15. června 1959)

3. Dodatkový protokol k platební dohodě mezi Československou republikou a Beneluxem z 15. 6. 1959
(Praha, 15. června 1959)

4. Finanční umořovací protokol mezi Československou republikou a Nizozemským královstvím (Benelux)
(Praha, 15. června 1959)

5. Dohoda o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládami zemí Beneluxu sjednaná výměnou nót
(Praha, 13. prosince 1990, č.162/1991 Sb.)

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

1. Smlouva o řízení soudním, rozhodčím a smírčím mezi Československem a Nizozemím
(Ženeva, 14. září 1929, č. 141/1930 Sb.)

2. Smlouva mezi Československou republikou a Nizozemskem o dědičném pachtu valonského kostelíka v Naardenu československému státu
(Haag, 28. března 1933)

3. Dodatková smlouva o dědičném pachtu pozemku v Naardenu mezi Československou republikou a Královstvím nizozemským ke Smlouvě ze dne 28. března 1933
(Haag, 26. června 1935)

4. Dohoda mezi Československem a Nizozemím o nizozemských zájmech dotčených v Československu znárodněním, konfiskací a národní správou
(Praha, 4. listopadu 1949)

5. Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Nizozemského království o československých zájmech dotčených v Nizozemí nizozemským zákonem č. H 251 z 18. července 1947
(Praha, 28. listopadu 1952)

6. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Nizozemského království o vypořádání finančních otázek
(Haag, 11. června 1964)

7. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Nizozemského království o mezinárodní silniční dopravě
(Praha, 15. listopadu 1967, č. 75/1968 Sb.)

8. Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Nizozemského království
(Praha, 3. srpna 1972, č. 92/1973)

9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
(Praha, 4. března 1974, č. 138/1974 Sb.)

10. Ujednání mezi Federálním ministerstvem zemědělství a výživy Československé socialistické republiky a Ministerstvem zemědělství a rybářství Nizozemského království o spolupráci na úseku zemědělské vědy a výzkumu
(Praha, 7. srpna 1979)

11. Memorandum porozumění o spolupráci v oblasti životního prostředí mezi Federálním výborem pro životní prostředí ČSFR a Ministerstvem bytové výstavby, plánování a životního prostředí Nizozemského království
(Dobříš, 22. června 1991)

12. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic
(Praha, 29. dubna 1991, č. 569/1992 Sb.)

13. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Nizozemského království o leteckých službách mezi a za jejich územími
(Praha, 11. srpna 1993, č. 81/1994 Sb.)

14. Ujednání mezi ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Nizozemského království o vzájemné spolupráci
(Praha, 11. září 1995)

15. Protokol doplňující Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní
(Praha, 26. června 1996)

16. Dohoda o zaměstnávání rodinných příslušníků diplomatů a ostatních zaměstnanců velvyslanectví, generálních konzulátů, konzulátů a stálých misí sjednaná výměnou nót (19.6./3.7.1996)
(Praha, 3. července 1996)

17. Prováděcí plán ke Kulturní dohodě mezi vládou České republiky a vládou Nizozemského království na léta 1996 - 1998
(Den Haag, 4. října 1996)

18. Dohody mezi vládou České republiky a vládou Nizozemského království o mezinárodní silniční dopravě (Amsterdam, 31.3.1998, v platnosti od 1.1.1999)

19. Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a ministrem obrany Nizozemského království o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a technologie (Brusel, 13.4.2000)

20. Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí ( Den Haag, 4.3.1999, v platnosti od 1.1.2002)

21. Memorandum o porozumění o spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství, kultury a vědy Nizozemí (Den Haag, 31.10. 2001)

22. Smlouva mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím o exportu dávek sociálního pojištění (Praha, 30.5.2001, v platnosti od 1.9.2002)

23. Dohoda o výsadách a imunitách styčných důstojníků ČR při Europolu (Den Haag, 22.12. 2003) Pozn. V návaznosti na přistoupení ČR k EU a následně i k Úmluvě o Europolu byla dohoda aktualizována prostřednictvím výměny interpretačních nót ke dni 21.9. 2004.