Nizozemí

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Na jaře 2006 se v Nizozemsku uskutečnily komunální, na podzim 2006 parlamentní a v 1. pololetí 2007 i senátní volby. Pozitivní vývoj makroekonomických veličin a  obrat k optimistickým očekáváním při vnímání ekonomické situace sehrál podstatnou úlohu ve volebním vítězství CDA premiéra Balkenendeho (úspěch „Balkenomics"). Současná ekonomická situace Nizozemska i výhledy jsou pozitivní; podle hodnocení mezinárodních institucí (OECD Economic Outlook), Nizozemsku prospívá jak současné oživení světové ekonomiky, tak i růst konkurenceschopnosti po provedení řady reforem v minulém volebním období.

V současné době je jediným vážnějším problémem nizozemské ekonomiky napětí na trhu práce a dalším, již chronickým problémem, je přetíženost dálniční sítě a silnic, vedoucí k častým dopravním zácpám. Na trhu práce je v řadě oborů nedostatek pracovníků pro obsazení existujících pracovních příležitostí (např. v technických profesích) a poměr neobsazených pracovních míst nepřetržitě roste poslední tři roky. Pro nizozemské podniky problematická situace, která se v nadcházejícím období pravděpodobně ještě zhorší díky ekonomickému růstu a klesající nezaměstnanosti. Analytici však zatím čekají spíše umírněný růst mezd v letošním (o 2,25%) a příštím roce (v průměru o 3,25%). Pozn.: Nizozemsko pro občany 8 nových členských zemí EU vč. ČR od 1.5.2007 již neuplatňuje omezení na volný pohyb pracovních sil.

Mezinárodní instituce doporučují Nizozemsku provedení dalších strukturálních reforem, které se týkají např. efektivnějšího využití práce v ekonomice. NL má ze zemí OECD nejnižší počet odpracovaných hodin na jednoho zaměstnance ročně. Velmi rozšířené je zaměstnání žen na částečný úvazek. Stejně jako řada dalších vyspělých zemí se Nizozemsko bude muset vyrovnat se stárnutím populace a OECD v této souvislosti doporučuje jako jedno z opatření zvýšení důchodového věku nad 65 let. Jedná se však o sociálně citlivé téma a prozatím není uvažováno o praktickém zavedení tohoto kroku.

Nizozemská vláda, jmenovaná v únoru 2007, usiluje o podporu podnikatelského prostředí a inovací. V daňové oblasti dochází k postupnému snižování daní ze zisku společností (corporate tax), z původních 34,5% (2004) na 25,5% (2007). V daňovém plánu na r. 2008 se však formou zavádění nových "zelených" daní (např. z letenek) projevilo, jak velmi důležitým tématem je v NL ochrana životního prostředí vč. boje proti klimatickým změnám. Kromě zavádění nových ekologických daní se v příštím roce má také zvýšit sazba DPH z 19 na 20% v r. 2008.

V důsledku globalizačních tlaků lze v nizozemské ekonomice pozorovat výraznou tendenci ke konsolidaci. Řada nizozemských firem vidí jako svůj domácí trh celou Evropu a jde jim o úspory z rozsahu a konkurenceschopnost v globálním měřítku. Značný zájem zahraničních firem a fondů o získání nizozemských firem, zatímco velké akvizice NL firem v zahraničí jsou v posledních letech spíše vzácností, se negativně odráží na veřejném mínění vznikem obav z "výprodeje nizozemských podniků". Jeden příklad za všechny, který se už řadu měsíců stará o palcové titulky v novinách, a to nejen v NL, je připravovaný prodej banky ABN Amro, o kterou svádějí souboj britská Barclays a tříčlenné konsorcium Fortis, Bank of Scotland a Banco Santander.
Pozn.: některé studie však ukazují odlišný obraz - např. poradenská agentura KPMG uvádí, že v posledních dvou letech představovaly akvizice nizozemských firem v zahraničí 132 a 216 případů, zatímco počet zahraničních akvizic v NL 135 a 145 případů.

V oblasti energetiky NL přijalo na podzim 2006 dlouho diskutovanou novelu energetického zákona, který se mj. zabývá oddělením výroby a distribuce elektrické energie od provozu sítí a v létě 2007 prosadilo ministerstvo hospodářských věcí požadavek zákazu vertikální integrace energetických firem (skupinový zákaz) od r. 2011, který však některé energetické firmy (Eneco) napadly soudní cestou. V každém případě jak konkurence na domácím trhu, tak zejména bezpečnost energetických dodávek patří mezi priority hospodářské a zahraniční politiky Nizozemska, jež deklarovalo, že hodlá v této oblasti postupovat jak cestou bilaterálních smluv s dodavatelskými zeměmi, tak větší mírou spolupráce v rámci EU.

Od 1.1.2006 platí v NL nový systém zdravotního pojištění, které sestává z univerzálního a povinného „balíčku," s možností nadstandardního připojištění. Počáteční problémy s implementací nového systému se v současné době zdají být již překonány a první studie dopadů indikuje, že se podařilo docílit zvýšení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami a snížení průměrných nákladů občanů na zdravotní pojištění.

V r. 2006 byly za prioritní sektory pro  zahraničí obchod Nizozemska označeny:
- vodohospodářství; doprava a logistika; životní prostředí; strojírenství; oděvy a textil; energetika, elektronika; chemický průmysl; stavebnictví a infrastruktura.
Obchodní úsek Nizozemského zastupitelského úřadu v Praze tuto vizi rozpracoval do konkrétních oborů, které hodlá v nadcházejících 4 letech rozvíjet v rámci spolupráce s českými partnery. Jedná se o tyto obory:
- efektivní nakládání s energií;
- obnovitelná energie (energie získávaná z odpadu, biomasy);
- řízení odpadu a čistění vody;
- biotechnologie, nanotechnologie, ICT;
- strojírenství, zejména potravinářské stroje a technologie a automobilový průmysl;
- turistika.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Podpora podnikání a inovací

Příklady konkrétních programů nizozemské vlády v oblasti podpory inovací naleznete v přiloženém souboru. Ve většině oborů, do kterých dotace směřují, lze nalézt příležitosti ke spolupráci českých firem s nizozemskými subjekty.

Experiment v oblasti podpory podnikání

Nizozemská vláda schválila pilotní program, který by za organizační podpory místních úřadů umožnil firmám sdílet náklady na služby, které přispívají ke kvalitě lokálního podnikatelského prostředí. Jedná se zejména o společný nájem bezpečnostních služeb, zajištění kamerové ostrahy a dopravního značení, zahradnictví – úpravy exteriérů, osvětlení a odstraňování graffiti. Výběrová řízení na maximální počet 36 pilotních projektů by mohla proběhnout již v r. 2008, pokud bude program definitivně schválen i parlamentem.

Třídění odpadu – umělé hmoty

Ministryně pro bydlení, územní plánování a životního prostředí (VROM) uzavřela se Spolkem nizozemských obcí (VNG) dohodu o třídění a recyklování odpadu domácností v oblasti obalů z umělých hmot. V podnikové sféře jsou již nyní obalové materiály z umělé hmoty tříděny a v domácnostech se už třídí a recykluje odpad z papíru, skla a kovu. Třídění a recyklování obalů z umělých hmot bude financováno z nově zřízeného fondu Afvalfonds. Stát bude do fondu přispívat ročně částkou 115 mil. EUR, zbytek má zajistit nové zdanění firem produkujících tyto obaly, jež má být zavedeno od r. 2008. Částka 115 mil. EUR bude přenesena na spotřebitele formou zvýšení obecních daní za  svoz odpadu domácností, což podléhá schválení parlamentem.

Třetí trhy - Čína - Otevření další nizozemské kanceláře na podporu obchodu (NBSO)

Nizozemský státní tajemník pro zahraniční obchod F. Heemskerk během nedávné pracovní cesty do Číny oficiálně otevřel v Dalianu nizozemskou kancelář pro podporu obchodu (Netherlands Business Support Office - NBSO). Dalian je hlavním přístavem, z kterého vychází 80% celkového exportu ze severovýchodní Číny. Ekonomika v této oblasti Číny se hodně podobá Nizozemsku a tato podobnost tvoří podle tiskové zprávy ministerstva silnou základnu pro vzájemnou spolupráci.

Kanceláře NBSO spadají pod Nizozemskou agentury pro zahraničí investice (Netherlands Foreign Investment Agency - NFIA). NBSO v Dalianu je v pořadí již sedmou takovou kanceláří v Číně. Celosvětově je těchto kanceláří 15, především v jihovýchodní Asii a také v severní Americe.

Rozvojová spolupráce a daňový systém NL

V NL bude sídlit finanční instituce nového typu: TCX, The Currency Exchange Fund, který se bude zabývat poskytováním půjček podnikům v rozvojových zemích v lokální měně. Více viz tisková zpráva MZV NL: http://www.minbuza.nl/en/news/pressreleases,2007/06/New-fund-provides-buffer-against-currency-risks.html

Princip fungování fondu se zakládá na tom, že příjmy podniků v rozvojových zemích jsou nominovány v místní měně, která vůči euru či dolaru často postupně oslabuje. Splácení úvěrů v „tvrdých“ měnách je tak pro místní firmy velmi obtížné a jejich špatná úvěrová historie poté odrazuje soukromý kapitál od dalších investic. Cílem TCX je proto zabezpečení vypůjčovatelů proti kurzovému riziku a tudíž snížení úvěrového rizika pro financující instituce, což by mělo napomoci přílivu soukromého kapitálu do rozvojových zemí. Na TCX participuje nizozemská vláda a několik rozvojových bank vč. nizozemské FMO, která je iniciátorem projektu, i soukromé finanční ústavy (např. ABN Amro). Fond bude fungovat na komerčním základě, s částečnou podporou z veřejných prostředků na rozvojovou spolupráci. Nizozemská média informovala také o tom, že TCX se stane první institucí v NL, která získá zvláštní daňový status, tzv. výjimku pro institucionalizované investory (VBI). Zavedení této výjimky si vyžádalo novelizaci daňových předpisů NL; jedná se o obdobnou úpravu, jakou má např. Lucembursko. V některých ohledech je nový nizozemský režim dokonce výhodnější, takže experti očekávají také nárůst počtu hedgingových a majetkových fondů, registrovaných v NL.

NL jako finanční centrum - vznik Holland Financial Centre

Finanční sektor hraje v ekonomice NL významnou roli a jeho další posílení, v rámci zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti Nizozemska, patří k prioritám hospodářské politiky současné nizozemské vlády. Jako úspěšný krok v tomto směru, který svým aktivním zájmem podpořila soukromá sféra, se jeví založení nové zájmové organizace - Holland Finacial Centre v červenci 2007. Další aspekty vládní podpory a mezinárodního marketingu NL jako finančního centra jsou shrnuty v akčním plánu vlády NL ze srpna 2007:www.minfin.nl/binaries/minfin/assets/pdf/actueel/bijlage-kamerstukken/2007/09/fm07-2171a.pdf

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Nizozemsko je jedním z nejdůležitějších ekonomických partnerů ČR a obrat vzájemného obchodu NL a ČR má trvale vzestupnou tendenci. Relativně vysoké mzdové náklady a nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech v NL vedou ke snaze o přesouvání výrobních a vývojových kapacit z Nizozemska do zemí s nižšími mzdovými náklady a s kvalifikovanou pracovní silou a o hledání levnějších (ale kvalitních) dodavatelů v zahraničí.

Při určitém opadnutí vlny zájmu o ČR po vstupu do EU začaly místní instituce na podporu exportu orientovat své aktivity více na jiná perspektivní teritoria z hlediska Nizozemska (např. Indie, Čína, Rusko, Turecko, nové členské země Rumunsko a Bulharsko), nicméně zájem podnikatelské sféry o ČR stále trvá.

NL firmy v souvislosti se snahou o snížení vlastních výrobních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti orientovaly svůj zájem o ČR zejména do oblasti outsourcingu a nebo dokonce přemísťování celých výrobních procesů. Nové možnosti pro české firmy lze hledat v oborech s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou např. informační a komunikační technologie. Ze služeb je nutno jmenovat jako perspektivní odvětví i stavebnictví a v neposlední řadě také oblast údržby a oprav. Mezi další perspektivní odvětví pro spolupráci mezi českými a nizozemskými firmami (event. i na trzích ve třetích zemích) patří zařízení a technologie pro ochranu životního prostředí (např. čističky odpadních vod), energetická zařízení, výrobky z  oblasti tzv. „life sciences" vč. biotechnologií a zdravotnické technologie. Také nanotechnologie patří k perspektivním oborům vzhledem k vysoké úrovni rozvoje oboru v NL i v ČR. Z průmyslových oborů lze jmenovat také přesné strojírenství, elektrotechnický, automobilový a letecký průmysl, potravinářský průmysl a výrobky z plastických hmot.
Další možností ekonomické spolupráce je oblast výzkumu a vývoje, kdy by nizozemské firmy mohly založit své výzkumné, vývojové, konstrukční nebo designerské kanceláře v ČR. Perspektivy nelze vidět pouze v čistě technických oborech, ale také u uměleckého designu, v módním návrhářství a skle. ČR disponuje silným potenciálem kvalifikované, vysokoškolsky vzdělané pracovní síly v technických oborech. Nizozemci jsou nesmírně zdatní obchodníci a v této oblasti patří mezi naprostou světovou elitu. Jejich výhodou je silné finanční zázemí, obchodní "know-how", vybudované celosvětové výrobní, prodejní a finanční sítě a kontakty ve vyspělých i rozvojových zemích. Jako velmi perspektivní se tedy jeví spolupráce mezi nizozemskými a českými firmami při vývozu do třetích zemí. Modelové řešení by mohlo vypadat tak, že české firmy by pracovaly jako subdodavatelé finálních nizozemských dodavatelů. Takto by se propojila česká technická zručnost s komerční zdatností Nizozemců.