Norsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Významnou událostí, která ovlivnila a ovlivňuje z makroekonomického hlediska současný vývoj Norska byly parlamentní volby, které se konaly v září roku 2005, které vyhrála Dělnická strana ziskem 32,7 % a sestavení nové vládní koalice. Nová vláda byla jmenována králem dne 17. října 2005 a tvoří ji koalice Dělnické strany, Socialistické levicové strany a Strany středu. Kromě této významné skutečnosti bude i nadále norskou ekonomiku ovlivňovat vývoj na světových trzích s ropou a zemním plynem s ohledem na její závislost na těžbě a obchodu s těmito strategickými surovinami.

V plném rozsahu se projevily makroekonomické dopady daňové reformy, v rámci které byla mimo jiné zvýšena základní sazba DPH z 24 % na 25 %, s výjimkou pro základní druhy potravin, u kterých začala být uplatňována od 1. 1. 2005 sazba 13 % (původně 12 %) a zvýšena na 8 % byla i zavedená třetí sazba, uplatňovaná ve vnitrostátní osobní dopravě. Další daňové změny lze očekávat i v letošním roce (viz následující kapitola).

K událostem přesahujícím svým významem hranice norského státu patřila fúze dvou největších norských firem a současně nejvýznamnějších norských společností v oblasti ropy a zemního plynu - Norsk Hydro ASA a Statoil ASA, která přispěla k vyrovnání se se současnými výzvami energetického sektoru. Nový norský „národní energetický šampión“, firma StatoilHydro ASA, který řídí 80 % produkce norské ropy a plynu, je vysoce konkurenceschopnou a finančně silnou společností, která má skvělou pozici nejen na domácím trhu, ale z dlouhodobějšího hlediska se mu více otevřou i perspektivní příležitosti ve světě. Společnost bude těžit více než 1,7 mil. barelů ropy denně a její ověřené zdroje ropy a přírodního plynu mají dosáhnout více než 6 mld barelů ropného ekvivalentu.

StatoilHydro je třetím největším vývozcem ropy na světě a jedním z největších světových dodavatelů plynu. Současně je největším prodejcem ropných produktů ve Skandinávii, operátorem pro 39 ropných a plynových polí, největším světovým operátorem polí v hlubokých vodách. Světové prvenství bude mít rovněž ve znalosti využití technologií pro hluboké vody a v záchytu a ukládání emisí CO2. Firma má rovněž technickou zodpovědnost za nejrozsáhlejší podmořský systém plynovodního potrubí na světě. Společnost je zapsána na burze v Oslo a v New Yorku. Fúze má posílit úlohu Norska jako předního dodavatele energetických surovin na světový trh. Je to cesta, která má umožnit vyrovnat se s rostoucí konkurencí větších soupeřů globálního rozsahu (např. s ruským Gazpromem).

Vedoucím managerem nové společnosti je president a CEO Statoilu H. Lund, president a CEO Hydra E. Reiten pokračuje ve své funkci a současně byl zvolen předsedou správní rady StatoilHydro ASA (4. října 2007 na svou funkci resignoval). Obchodní adresou nové firmy je Stavanger, sídlem firmy je ovšem i Oslo, hlavní obchodní aktivity jsou řízeny navíc i z Bergenu. Celý proces fúze odstartoval začátkem letošního roku, probíhal ve třech fázích a vyústil 1. října 2007 v zahájení činnosti nové společnosti. Název StatoilHydro ASA byl zvolen po zásadních problémech s pojmenováním firmy a požadavku firmy Hydro změnit původně navržený název nového subjektu „Statoil“, který logicky nabízel vysvětlení, že spíše než o fúzi jde o převzetí ropných aktivit Hydra. Název Statoil Norge AS zůstává pro divizi, která má ve své gesci firemní čerpací stanice.

Prioritou celého procesu bylo poskytování včasných informací, které byly publikovány pravidelně na speciální intranetové stránce dostupné pro zaměstnance obou společností, otevřenost, dialog, dodržování časového harmonogramu. Fúze vytváří perspektivní příležitosti pro zaměstnance obou organizací. Podařilo se dodržet důraz na stejné příležitosti pro zaměstnance obou firem. Zástupci zaměstnanců ocenili management firmy za způsob, jakým byl proces fúze naplánován a implementován, neboť proces probíhal zcela ve shodě s plánem a velmi otevřenou formou právě z hlediska informovanosti.

Sociální aspekty, které jsou v norských podmínkách prioritou, byly rovněž dodrženy. Došlo pouze k omezené redukci početního stavu zaměstnanců v překrývajících se funkcích, což bylo řešeno vnitřní reorganizací a cestou přirozeného úbytku zaměstnanců v důsledku odchodu do penze.

Ačkoliv se hovořilo o fúzi, de facto šlo o převzetí „ropné části“ Hydra ze strany Statoilu. Ten totiž v nově vzniklém kolosu - největším světovém provozovateli mořských těžebních věží, s aktivitami ve 40 zemích světa, cca 31 000 zaměstnanců, z nichž 5 500 je z firmy Hydro – ovládl 67,3 % akcií, zatímco divize Hydro zabývající se těžbou ropy a plynu získala „pouze“ 32,7 %. Akcionáři Hydra si své akcie ponechali a navíc obdrželi za každou akcii Hydra 0,8622 akcií společnosti StatoilHydro, akcionářům Statoilu byly akcie vyměněny v poměru 1:1. Tržní hodnota společnosti dosahuje cca 530 mld NOK (více než 85 mld USD), čímž se dostává mezi padesát největších světových firem. StatoilHydro vydal 3 188 647 103 akcií s nominální hodnotou 2,50 NOK/1 akcii.

V obou společnostech měl samozřejmě klíčové podíly norský stát (ve Statoilu 70,9 % a v Hydro 43,82 %). Stát má tudíž kontrolní podíl i v novém podniku – 62,5 %, přičemž tento podíl se následně zvýšuje až na 67 %. Norská vláda si od fúze slibuje začátek nové éry a vytvoření perfektního základu pro další rozvoj norského energetického sektoru, jak v rámci Norska, tak i z mezinárodního hlediska.

Opoziční strany kritizovaly vysoký podíl vlastnictví státu v nové společnosti. Fúze je příliš velkých rozměrů, a proto byla schvalována orgány EU – v této souvislosti je rovněž otázkou, zda proces nepovede k nežádoucímu vytváření monopolu v norském ropném segmentu.

Pikantní je, že v průběhu procesu fúze podal demisi ministr ropného a energetického průmyslu Odd Roger Enoksen, který byl často kritizován za to, že nehraje větší roli v celém procesu fúze. Ještě překvapivější ovšem byla resignace předsedy správní rady StatoilHydro ASA E. Reitena 4. října 2007 (tedy pouhé tři dny po odstartování nové firmy). Důvodem byly nejasné finanční transakce Hydra při podnikatelských aktivitách v Libyi. E. Reiten pokračuje ve své funkci jako CEO Hydro.

Na hospodářský vývoj země může mít negativní vliv současný nedostatek pracovní síly na norském trhu, který nikdy nebyl tak významný jako v současnosti. Podle průzkumu instituce Norwegian National Labour Office (NAV) chybí v současnosti norským podnikům již více než 132 000 zaměstnanců.      

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

S ohledem na stabilizovaný stav z pohledu zapojení Norska do mezinárodních uskupení a organizací nelze v této oblasti očekávat v průběhu roku 2007 zásadní změny.

          Navržený státní rozpočet na rok 2008 je opět z oblasti snů - Norsko by mělo podobně jako v předcházejících letech dosáhnout obrovského aktivního salda, jehož velikost převyšuje 12 % letošního očekávaného HDP. Tyto zdroje (cca 265,4 miliard NOK, tj. zhruba 930 mld. Kč) budou v souladu s dlouhodobou koncepcí vlády převedeny do Vládního penzijního fondu a mohou být investovány pouze v zahraničí, čímž se ekonomika chrání před růstem inflace a znehodnocením měny. Jako nejdůležitější úkoly pro příští období označila vláda zdravotní péči, vzdělání a zajištění denní péče pro všechny děti v roce 2008. Ministryně financí Halvorsen označila rozpočet za otevřený a transparentní, s jasným politickým profilem. V rámci parlamentní debaty opozice podrobila podle očekávání návrh rozpočtu kritice, ke které se přidali i představitelé zaměstnavatelských sdružení.

          Návrh státního rozpočtu na rok 2008 v podobě, jaké ho představila norská ministryně financí, je možné označit za očekávatelný, přičemž největší benefit přinese místním samosprávám, které v porovnání s původním předpokladem budou disponovat finančními prostředky vyššími o více než 6,2 mld. NOK (cca 22 mld. Kč). Po nedávné silné kritice na adresu současného stavu norského školství navrhla vládní koalice zvýšit výdaje na výzkum o 1,2 mld. NOK, na celkových 17,8 mld. NOK (více než 62 mld. Kč).

          Vláda navrhuje zvýšit i objem zahraniční pomoci o 1,5 mld. NOK na více než 20 mld. NOK, což znamená 0,98 % HDP (Pozn.: přičemž dlouhodobým cílem vlády je 1 % HDP). Na klimatické aktivity a ochranu životního prostředí vláda navrhla pro příští rok 24,6 mld. NOK. Na problematiku výzkumu a technologického rozvoje záchytu, transportu a ukládání emisí oxidu uhličitého vláda vyčlenila 1,125 mld. NOK. Na sektor obrany 31,5 mld. NOK.

          Vzhledem ke skutečnosti, že Norsko je celkově třetím největším světovým exportérem ropy i zemního plynu, a při současné vysoké ceně těchto komodit na světových burzách je doslova „zaplavené“ přebytkem finančních prostředků – v rámci tzv. Státního penzijního fondu (Pozn.: dříve označovaného jako ropného) norská vláda počítá pouze s nezbytným transferem finančních prostředků z tohoto fondu na zabezpečení přebytkového státního rozpočtu.

          Je to způsobeno i tím, že i bez příjmů z ropného průmyslu vykazuje norská ekonomika (Mainland Norway) v posledních letech velmi silný meziroční nárůst HDP, který je v současnosti na úrovni 4,5 %. Zatímco v minulém roce byl vyrovnaný rozpočet „dosažen“ v důsledku dotace ze Státního penzijního fondu téměř v celkově možné čerpatelné částce (Pozn.: vláda může ročně převést maximálně 4 % z příjmů fondu), v tomto roce si vláda „vypůjčila“ méně než polovinu z této sumy a rozpočet má vykazovat neuvěřitelný přebytek 265,4 mld. NOK (tj. zhruba 930 mld. Kč). Navzdory kritice opozice návrhu rozpočtu by měl norský parlament vzhledem na dostatečnou parlamentní většinu vládní koalice návrh rozpočtu schválit bez větších změn.

          Rozpočet je navrhnutý a strukturovaný s cílem dosažení přebytku veřejných financí i díky příjmům z Ropného penzijního fondu. Rozpočet počítá s příjmy ve výšce 1036,8 miliard NOK (z toho 328,1 mld. NOK, tj. 31,7 % tvoří příjmy z ropných aktivit, 18,4 % z DPH, 16,7 % z ostatních přímých daní atd.) a výdaji ve výšce 771,4 miliard NOK (275,3 mld. NOK, tj. 35,8 % na sociální a penzijní zabezpečení, 15,2 % na povinné výdaje na obranu, policii a administrativu, 14,6 % pro komuny atd.)

          Rozpočet by měl vygenerovat ke konci roku 2008 přebytek veřejných financí ve výši téměř 270 mld. NOK. Mírné zvýšení daní nezpůsobilo překročení limitu z roku 2004, což bylo i cílem současné vlády při sestavování rozpočtu na budoucí rok. Zvýšení daní z příjmu pocítí zejména nejvíce výdělečné osoby (s ročním příjmem více než 650 000 NOK), zatímco méně příjmové vrstvy obyvatel budou profitovat z větších daňových zvýhodnění. Vláda počítá s použitím finančních prostředků na více rozvojových programů ve zdravotnictví a sociálním systému, pro místní nemocnice, programy na pomoc psychicky nemocným občanům a na pomoc pro důchodce.

          Pokud jde o otázku vstupu do EU, nadále platí, že ta nebude do příštích voleb na pořadu jednání vlády.

         Hodnota prostředků alokovaných do Vládního penzijního fondu je ke konci roku 2007 odhadnuta na 2,094 bil. NOK, tj. cca 450 000 NOK/1 obyvatele, což znamená proti skutečnosti z konce roku 2004 ve výši cca 1,012 bil. NOK nárůst na více než dvojnásobek. Ke konci roku 2008 se prostředky Vládního penzijního fondu odhadují ve výši 2,467 bil. NOK, tedy meziroční nárůst o cca 18 %. )

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Mezi odvětvími, která se jeví z hlediska struktury českého zahraničního obchodu jako nejperspektivnější pro export, má výsadní postavení ropný sektor, který bude (v závislosti na cenách ropy) dlouhodobě lukrativní sférou investorů i dodavatelů. V průmyslovém sektoru se zahraniční investoři soustřeďují především na zpracovatelská odvětví, na těžbu a zpracování barevných kovů.

Ve všech uvedených odvětvích a řadě dalších existujících v Norsku je potenciál možné účasti i pro „zdravé" české firmy, zejména ve formě subdodavatelských aktivit, outsourcingu. Vzhledem k vysokým mzdovým nákladům je výroba subdodávek pro finální norskou výrobu stále vyhledávanější a výrobní kooperace a spolupráce vzrůstá a je stále více žádoucí. České firmy ovšem musí být připraveny na tvrdou konkurenci na norském trhu a jako samozřejmost se považuje naprosto seriozní jednání a poctivé plnění závazků. Porušování těchto norem je spojeno s rizikem ztráty dobrého jména a vzhledem k velikosti trhu zpravidla i možnosti dále podnikat v Norsku. Některé české firmy, zejména malí a střední podnikatelé, ve snaze dosáhnout vysokého zisku, na základě obecných informací, že Norsko je zemí s vysokými cenami, nerozumně kalkulují výši svého zisku do nabídkových cen, které se poté stávají bezkonkurenčně vysokými a jsou příčinou ztráty zájmu o nabídku.

Dále viz kapitola 7.4.