Pákistán

Vnitropolitická charakteristika

  • 2.1. Stručná charakteristika politického systému
  • 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
  • 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Pákistánská islámská republika vznikla v 1947, rozdělením bývalé britské Indie na Indii a Pákistán. Pákistán je podle ústavy islámskou federativní republikou.

Federálně spravovaná kmenová území /FATA/ na severozápadní hranici s Afghánistánem se podle převzatého britského systému dělí do agencií spravovaných místními kmenovými představiteli pod dohledem federálních politických agentů /Political Agent, PA/, jmenovaných federální vládou. Uvnitř FATA /s výjimkou hlavních komunikací přes Chajberský a Kohátský průsmyk/ neplatí federální ani provinční zákony, ale zvykové právo.

Pákistán spravuje prostřednictvím federálního Ministerstva pro záležitosti Kašmíru a Severních území, též území Svobodného Kašmíru (Ázád Kašmír), které je podle ústavy samostatným (formálně nezávislým) územím a není zastoupeno na federální úrovni v zastupitelských sborech. Obdobný systém správy, podřízený tomuto ministerstvu, existuje i v případě Severních oblastí Pákistánu, tj. Gilgitu, Čilasu, Čitrálu.

V říjnu 1999 byla vojenským převratem sesazena vláda premiéra Naváze Šarífa a funkci nejvyššího výkonného představitele /Chief Executive/ země převzal sesazený náčelník GŠ pákistánské armády generál Parvéz Mušarraf.

V čele vlády je prezident (od června 2001), poradním sborem je Národní bezpečnostní rada /NBR/, složená ze čtyř civilistů a vrchních velitelů letectva a námořnictva. Exekutivní moc v provinciích vykonávají guvernéři, jmenovaní nejvyšším výkonným představitelem.

V dubnu 2002 proběhlo referendum, kterým se generál Mušarraf nechal potvrdit ve funkci prezidenta na dalších 5 let.

Dne 10. 10. 2002 proběhly v Pákistánu volby do Národního shromáždění a provinčních zákonodárných sborů. Zvítězila pro-Mušarrafovská Pákistánská muslimská liga (PML-Q), výrazně posílila své pozice koalice fundamentalistických stran Muttahida Madžlis-e Amal (MMA), s tradičně negativně vymezenými postoji vůči USA a jejich spojencům.

Ještě před říjnovými parlamentními volbami vyhlásil Mušarraf dodatky pákistánské ústavy známé pod názvem Legal Framework Order (LFO), které potvrzují Mušarrafa ve funkci prezidenta a vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil až do r. 2007, a zároveň ustavují tzv. Národní bezpečnostní radu (v níž dominují představitelé armády), která má dohlížet na činnost pákistánské vlády.

V srpnu 2005 se konaly dvoukolové volby do místních zastupitelských orgánů ve všech pákistánských provinciích. Většinu poslaneckých křesel v místních zastupitelských orgánech získala Mušarrafova Pákistánská muslimská liga, značně oslabena vyšla z voleb fundamentalistická koalice Muttahida Madžlis-e Amal.

V současné době dominují politické scéně tyto hlavní politické subjekty:

- Pakistan Muslim League (Q) - PML - podporující prezidenta Mušarrafa
- Pakistan Muslim League (N) - PML - Nawaz group, strana bývalého premiéra Šarífa
- Pakistan People´s Party (PPP) - strana bývalé premiérky Benazír Bhutto
- Džamáat-e Islámí (JI)
- Muttahida Kaumí Maház (MQM)

V březnu 2007 prezident Mušarraf odvolal předsedu nejvyššího soudu, kterého obvinil z činů neslučitelných s postavením předsedy NS. Odvolání vyvolalo vlnu protestů po celém Pákistánu. Do protestů se postupně zapojily i všechny přední opoziční politické strany, některé ihned od začátku - MMA, jiné postupně - PML-N, PPP, kdy začalo být jasné, že se nejedná pouze o pomíjivé napětí, nýbrž o vážnou situaci, která se vymyká kontrole režimu a může přerůst ve vážnou vnitropolitickou krizi s možným ziskem pro opoziční síly.

Odvolaný předseda NS byl veřejností všeobecně vnímán pozitivně jako obhájce rázného protirežimního postupu v případech porušování lidských práv a občanských svobod ze strany pák. státních složek. Svým přístupem začal být nepohodlný vládnímu režimu prezidenta Mušarrafa. Jeho náhlé odvolání bylo možné v kontextu voleb plánovaných na konec roku 2007 vnímat i jako další z kroků, kterým si vládní režim chtěl připravit půdu pro další postup na přípravu voleb. Pro minimálně dvě zvažované a z pohledu ústavy sporné varianty bude režim nepochybně potřebovat podporu Nejvyššího soudu - volba prezidenta současným parlamentem a případné odložení voleb. Podobnou podporu již režim nemohl od dříve loajálního předsedy NS do budoucna očekávat. V červenci 2007 prohlásil NS rozhodnutí generála Mušarrafa za nezákonné a odvolaný předseda NS byl opětovně ustanoven do funkce.

Krvavá operace pákistánských ozbrojených složek proti extremistům v islámábádské Rudé mešitě v červenci 2007 vyvolala vzápětí vlnu útoků po celém Pákistánu, často sebevražedných, namířených převážně proti příslušníkům pák. ozbrojených složek. Dva ze sebevražedných útoků (červenec 2007) se uskutečnily přímo v centru hlavního města Islámábádu a další dva útoky (září 2007) v centru vrchního velení pák. armády v nedalekém Rávalpindí. Bezpečnostní situace zůstává nadále napjatá.

 

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezidentem Pákistánu může být pouze muslim. Je volen na pět let oběma komorami parlamentu a provinčními parlamenty. Funkční období může být vykonáváno pouze dvakrát.

Hlavou státu je generál Parvéz Mušarraf, který zároveň zastává funkci náčelníka generálního štábu pákistánské armády.

 

2.3. Složení vlády

premiér:

  • Šaukat Azíz

federální ministři:

  • ministr obrany - Ráo Sikandar Ikbál
  • ministr vnitra - Áftáb Ahmad Chán Šérpáo
  • ministr zahraničních věcí - Miján Churšíd Mahmúd Kasúrí
  • ministr financí - Šaukat Azíz (nynější PM)
  • ministr pro investice a privatizaci - Záhid Hámid
  • ministr pro ropný průmysl a přírodní zdroje - Amanulláh Chán Džádún
  • ministr pro informace a rozvoj médií - Muhammad Alí Durrání
  • ministr obchodu - Humájún Achtar Chán
  • ministr školství - Džávéd Ašraf Kází
  • ministr železnic - Šejch Rašíd Ahmad
  • ministr zdravotnictví - Muhammad Nasír Chán
  • ministr pro průmysl a výrobu - Džahángír Chán Tarín
  • ministr pro vědu a technologie - Nauréz Šukúr Chán
  • ministr kultury - Ghází Ghuláb Džamál
  • ministr zemědělství a výživy - Sikandar Haját Chán Bosan
  • ministr vodních zdrojů a energie - Lijákat Alí Džatóí
  • ministr informačních technologií a telekomunikace - Awais Ahmad Chán Leghárí
  • ministr náboženských záležitostí - Edžáz ul-Hak
  • ministr meziprovinční koordinace - Salím Saífulláh Chán
  • ministr bytové výstavby - Sajjid Safvánulláh
  • ministr komunikací - Šamím Siddíkí
  • ministr místní administrativy a rurálního rozvoje - Abdurrazák Thahím
  • ministr pro Kašmír a Severní oblasti - Táhir Ikbál
  • ministryně sociálních záležitostí - Zubaida Džalálová
  • ministr kmenových oblastí (SAFRON) - Sardár Jár Muhammad Rind
  • ministr politických záležitostí - Ámir Mukám
  • ministr sportu - Miján Šamím Haidar
  • ministr kontroly narkotik - Ghaus Bachš Chán Mehr
  • ministr správy přístavů a lodní dopravy - Bábur Chán Ghaurí
  • ministryně ženských a mládežnickýchh záležtostí - Sumaira Maliková
  • ministryně turistiky - Nílufár Bachtijárová
  • ministr obranného průmyslu - Habíbulláh Varaič
  • ministr textilního průmyslu - Mušták Alí Číma
  • ministr sociální péče - Čaudhrí Šahbáz Husain
  • ministr parlamentních záležitostí - Šér Afghán Chán Nijází
  • ministr spravedlnosti a lidských práv - Muhammad Wasí Zafar
  • ministr životního prostředí - Machdúm Sajjad Faisal Sálih Haját

Další informace je možno nalézt na těchto zdrojích:
www.pakistan.gov.pk

 


Informace o státu

Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:

Podcast

Odkazy

komentuj

Komentáře / diskuse


Váš komentář:





Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.


Reklama:

  • Doporučujeme také stránky ložiska těsnící materiály gufera
  • Úklidové práce v okresech Teplice, Most a Ústí nad Labem Úklid Teplice