Panama je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:
OSN, FAO, G-77, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICFTU, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, INTERPOL, IOC, IOM, ISO, ITU, LAIA (pozorovatel), MIGA, NAM, OAS, OPANAL, OPCW, PCA, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WB, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO
a dále
Panama je signatářem celé řady mezinárodních mnohostranných smluv, dohod a jejich dodatků a protokolů, mezi nimi zejména konvencí mezinárodních organizací uvedených v předchozí kapitole. Podrobný seznam mnohostranných a bilaterálních dohod Panamy lze získat na internetových stránkách MZV Panamy – www.mire.gob.pa
Pozice Panamy, pokud jde o ekonomickou integraci v regionu, byla značně autonomní a Panama spíše upřednostňovala samostatná jednání o podmínkách volného obchodu na bilaterální úrovni nebo s ekonomickými seskupeními jako např. s MERCOSUR. Vláda prezidentky M. Moscosové byla ke středoamerické integraci vstřícnější a v regionálním integračním procesu začala vystupovat aktivněji. V uvedeném směru pokračuje i současná vláda prezidenta M. Torrijose, nicméně Panama i nadále dává přednost bilaterálnímu přístupu před regionálním. Příkladem je separátní dojednávání dohody o volném obchodu s USA. Panama je členem SICA, na první pololetí roku 2006 se stala předsednickou zemí.
Panama na uzavřeny následující dohody o volném obchodu (Tratado de Libre Comercio):
Panama má taktéž uzavřeny tzv. částečné obchodní dohody (Acuerdo de Alcance Parcial) s Kolumbií, Mexikem a Dominikánskou republikou.
V březnu 2006 Panama oznámila, že obnoví přerušená jednání se státy SA (Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua) o uzavření dohody o volném obchodu.
Panama usiluje o to, aby se stala sídlem Celoamerické zóny volného obchodu (ALCA-AFTA), která má sjednotit 34 zemí regionu. Pro ALCA-AFTA by toto řešení znamenalo ušetření finančních prostředků (výhodná geografická poloha) a pro Panamu povýšení na důležité centrum mezinárodního obchodu. Panama City i nadále figuruje na seznamu 10 kandidátských zemí, na kterém jsou dále Atlanta, Chicago, Galveston, Houston, Miami, Puebla, Cancún, Puerto Espaňa a San Juan.
Aktivně se staví k rozvoji integrace s Mexikem v rámci tzv. Plánu Puebla – Panamá, který je zaměřen zejména na zlepšení energetické a dopravní infrastruktury regionu. Panama se v listopadu 2004 stala členem skupiny G-3 (Mexiko, Kolumbie a Venezuela), na základě čehož se skupina přejmenovala na G-4.
Z historických, geografických a ekonomických důvodů jsou pro Panamu nejdůležitější vztahy s USA. Po předání správy Panamského průplavu a po neúspěšných jednáních o vytvoření Mezinárodního protidrogového centra v Panamě se vzájemná panamsko-americká spolupráce soustředila na pomoc Panamě v boji proti pašování drog. V roce 2002 byla podepsána smlouva umožňující společné americko-panamské kontroly panamských vod a zadržení podezřelých plavidel. Od roku 2002 vzrostla americká finanční pomoc na výcvik policie a protidrogové operace. V úspěšném rozvoji vzájemných vztahů pokračuje také prezident O. Torrijos, který několikrát navštívil USA ještě během své předvolební kampaně. V dubnu 2005 pak vykonal oficiální návštěvu USA, která měla za cíl podpořit společná jednání o uzavření vzájemné dohody o volném obchodu.
K občasnému napětí dochází ve vztazích s Kolumbií kvůli hraničním konfliktům v provincii Darién. Významné jsou vzájemné obchodní styky - Kolumbie je největším klientem Volné zóny Colón (ZLC) s podílem mezi 40 až 50 % na celkovém obchodním obratu ZLC. Prezidenti obou zemí se v poslední době několikrát setkali za účelem posílení vzájemné bezpečnosti a spolupráce. Byla dohodnuta realizace společného projektu na výstavba ropovodu mezi oběma zeměmi.
Tradičně velmi aktivní jsou vzájemné, zejména obchodní vztahy s Tchaj-wanem. Nicméně v posledních letech roste objem vzájemného obchodu s ČLR (ČLR je po USA druhým nejvýznamnějším klientem Panamského průplavu).
Panama usiluje o vstup do APEC, který by se mohl stát realitou v roce 2007.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: