Polsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Nejvýznamnější politickou událostí roku 2006 byly volby do územních samospráv.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Fundamentální ekonomické ukazatele vymezují polské ekonomice výrazný prorůstový koridor. Vnější omezení – jako např. drahá ropa, i vnitřní bariéry jako např. hrozící dosažení nebezpečné hranice vnitřního zadlužení, jsou při rozvážném řízení překonatelné.

Ekonomickou situaci ovšem rámuje politická realita koaliční vlády. Vládnoucí elity nevnímají ekonomické priority. Fakticky nelze vyloučit žáden scénář – včetně předčasných voleb se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky pro polské hospodářství.

V roce 2006 byly podepsány níže uvedené zákony:

Daně z příjmu – podepsaný zákon

Prezident Lech Kaczyński podepsal daňový zákon, podle kterého budou v Polsku v roce 2009 nižší daně. Tento zákon vejde v platnost  roce 2009 (pokud do té doby nevyjde další pozměňovací zákon), na základě kterého dojde ke  snížení daní z příjmu : na 18% (z aktuálních 19) a na 32% (z aktuálních 30% a 40%).

Důchodové pojištění

Od 1. 1. 2008 bude sazba za důchodové pojištění  snížena o 3% a v roce 2009 o další 3%. Celkem to bude méně o 6%. V praxi to bude znamenat v budoucnu snížení sazby o polovinu (dnes je to 13 % z hrubé mzdy, kde polovinu platí zaměstnanec a druhou zaměstnavatel).

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Vláda významně zbrzdila proces privatizace v PL.

Obecně lze říci, že pro českého investora jsou velmi zajímavé oblasti energetika, výroba kolejových vozidel, ekologické stavby, výstavba dopravní infrastruktury.

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (např. ČEZ) měli být v tomto meziobdobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces – byť modifikovaný – spustila, nabízí se perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které vyžadují generální rekonstrukci, včetně instalace odsiřovacích zařízení.

Potenciální možnosti pro české investory skýtá rovněž privatizace uhelných dolů, pokud ovšem padne definitivní rozhodnutí státu tento proces zahájit.

Značné odbytové a investiční perspektivy nabízí proces modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (tramvaje, lokomotivy), a to zvláště v kooperaci s místními výrobními a servisními subjekty.

V oblasti ekologických staveb se zvyšuje poptávka po čističkách odpadních vod, recyklačních zařízeních a modernizaci a výstavbě kanalizačních sítí.

Výstavba a modernizace dosud velmi zanedbané dopravní infrastruktury je prioritním úkolem polského státu. Je to nejen limitující faktor civilizačního rozvoje chudých regionů, ale i podmínka přílivu zahraničních investic do země.

Rizika investování v Polské republice jsou dlouhodobě na obdobné úrovni jako rizika investování v ČR a jsou především komerčního a měnového charakteru.

Z hlediska  hodnocení „Svobody podnikání“ (podle Heritage Foundation a The Wall Street Journal) je Polsko na 87 pozici  ze 161 hodnocených zemí (35 místo v rámci 41 evropských zemí). Kladně byla hodnocena peněžní politika, daňová politika pro firmy, hůře již byly hodnoceny daně pro fyzické osoby.

Jako slabý bod ve svobodě podnikání se jeví  velký vliv státu  a stále udržující se korupce, omezené možnosti proniknutí zahraničního kapitálu do hlavních odvětvích průmyslu.