Rakousko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Po ustavení nových parlamentů a vlád na počátku roku 2007 získal politický dialog představitelů obou zemí, ve srovnání s volebním rokem 2006 opět na intenzitě, přičemž zvýrazněn byl oficiální návštěvou rakouského kancléře A. Gusenbauera v ČR v únoru 2007 či oficiální návštěvou ministra zahraničních věcí K. Schwarzenberga v Rakousku v březnu 2007. V srpnu 2007 se uskutečnily v Rakousku neformální rozhovory mezi prezidenty obou zemí V. Klausem a H. Fischerem. Rozvinuly se také kontakty mezi představiteli parlamentů obou zemí, v posledních měsících Rakousko navštívilo několik poslaneckých a senátních výborů, mezi jinými Petiční výbor Poslanecké sněmovny a hospodářské výbory obou komor. V listopadu 2007 do Vídně zavítá Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny.

Od počátku roku 2007 se opět do popředí česko – rakouských vztahů intenzivněji dostala otázka jaderné elektrárny Temelín. Vzájemné vztahy byly také v první polovině roku poznamenány blokádami hraničních přechodů ze strany protiatomových aktivistů a vnitrorakouskou diskusí o možnosti, podání mezinárodně právní žaloby na ČR za údajné nedodržení tzv. Bruselské dohody. Na základě diskuse předsedů vlád obou zemí byly do debaty zapojeny národní parlamenty, které vytvořily meziparlamentní pracovní skupinu k otázkám souvisejícím s provozem JE Temelín.

Vstup nové kvality do vzájemných vztahů přinese přístup některých států včetně  do Schengenské dohody k 1. lednu 2008. Tímto krokem se dále významně usnadní kontakty mezi obyvateli obou zemí a vytvoří se tak předpoklad pro ještě rozsáhlejší spolupráci v příhraničních oblastech, především u cestovního ruchu. Lze očekávat, že v rámci větší rozvoj turistiky se sebou přinese zvýšenou investiční aktivitu do turistické infrastruktury na české straně. Zároveň by se měla nadále zvyšovat orientace rakouských hoteliérů na české turisty.

Rok 2008 bude pro Českou republiku znamenat období intenzívní přípravy svého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. V této souvislosti lze očekávat zvýšenou frekvenci česko-rakouských konzultací na politické, technické i organizační úrovni s cílem využití rakouských zkušeností z historicky již druhého absolvování role předsednické země.

Česká diplomacie se současně připravuje, v případě úspěšné kandidatury, na zvládnutí funkce nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v období 2008/2009 Rovněž tato role, posilující prestiž ČR v zahraničí, bude příležitostí pro event. dynamičtější spolupráci s Rakouskem.

Významným faktorem při fyzickém přibližování má přitom postup budování dopravní infrastruktury, zejména dálničního napojení Vídně na Brno a železničního spojení Lince s Českými Budějovicemi. Oběma projekty se již zabývala spolková vláda a zařadila je na seznam prioritních dopravně-stavebních akcí svého funkčního období. Dokončení realizace v příštím roce se však nepředpokládá, jde o projekty se střednědobým horizontem.

Vstup ČR do EU znamenal výrazný mezník v oblasti ekonomické spolupráce. Volný pohyb zboží, tj. odbourání celních a dalších bariér, zesílil dynamický rozvoj vzájemné obchodní výměny. Pozitivní efekt vstupu na český export se však již v r. 2005 vyčerpal, v posledních dvou letech roste spíše volnějším tempem. Naopak rakouský export roste velmi dynamicky a v roce 2007 zaznamená zřejmě rekordní tempo. Jednou z hlavních příčin nízké dynamiky českého exportu jsou platná omezení v podobě přechodných období na volný pohyb osob a služeb. Ke změně tohoto z hlediska České republiky nepříznivého vývoje by mohlo přispět uvolnění v oblasti vývozu služeb, které však lze (alespoň částečně) očekávat nejdříve v roce 2009, spíše však až v r. 2011. Dílčím zmírněním režimu v oblasti volného pohybu osob by mělo být naplňování tzv. pendlerské a praktikantské dohody. V případě obou dohod byly na rok 2007 poprvé dohodnuty kontingenty, umožňující jejich plné využití. Dosavadní zájem českých občanů je však velmi nízký.

V souvislosti s problematikou volného pohybu pracovních sil dochází k zajímavému vývoji rakouské ekonomiky a na pracovním trhu. Dynamický růst hospodářství z letošního roku sice v r. 2008 výrazně zpomalí (z odhadovaného růstu HDP cca 3,4% letos na cca 2,6% v r. 2008), přesto bude i nadále pokračovat poměrně rychlá tvorba nových pracovních míst. V případě stále většího počtu profesí se již dnes objevuje výrazný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, který Rakousko z vlastních zdrojů není schopno uspokojit, což má negativní dopad na řadu firem. Lze proto očekávat pokračující tlak zejména ze strany podnikatelské veřejnosti na větší uvolnění pracovního trhu i pro pracovníky z nových členských zemí. Zrušení přechodného období na volný pohyb sice nepřipadá v úvahu (zejména vzhledem k zásadnímu odporu zaměstnaneckých svazů), není však vyloučeno postupné sektorové otevírání. První vlaštovkou v tomto směru byla novela nařízení o zaměstnávání cizinců, umožňující získat zaměstnání 800 pracovníků v kovoprůmyslu, další obdobné kroky se očekávají. Rok 2008 by tak mohl znamenat výrazné přiblížení k dosud jen málo reálné možnosti ukončení přechodného období v r. 2009.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V oblasti zahraniční politiky bude Rakousko i nadále sledovat a prosazovat své priority, které jsou velmi často spojeny se zájmy ekonomickými. Mezi ně patří vztahy a politika EU vůči zemím západního Balkánu, kde má Rakousko (největší zahraniční investor v oblasti) zájem na co nejužších vztazích a prosazuje mj. liberalizaci vízového režimu. Naopak ve vztazích k Turecku patří Rakousko mezi ty státy EU, které jsou nejskeptičtější ohledně možnosti budoucí integrace. Ve věci evropské integrace bylo Rakousko na straně zastánců ústavní smlouvy, a podporuje proto kompromis v podobě tzv. reformní smlouvy. V diskusích o posouzení společné zemědělské politiky EU, ke kterému dojde v r. 2009, bude Rakousko podporovat stávající podobu SZP a bránit případným liberalizačním reformám. V dalším diskutovaném a důležitém ekonomickém tématu – zdanění firem  – Rakousko podporuje jednotný daňový základ. V diskusích o energetické politice bude klást velký důraz na podporu obnovitelných zdrojů, spolu s nulovou podporou jaderné energie. Velkou prioritou bude snaha o získání místa nestálého člena Rady bezpečnosti na léta 2009 – 2010.

Z hlediska vnitropolitického půjde o udržení smíru v rámci vládnoucí velké koalice sociálních demokratů a lidovců. Oběma stranám nahrává současná velmi dobrá ekonomická situace, která vládu nenutí k nepopulárním krokům, znamenajícím vždy politické pnutí.

 V ekonomické oblasti kladla minulá středopravicová vláda důraz na reformy daňového systému, důchodového systému a systému sociálního zabezpečení, které měly vést (a vedly) jak k úsporám veřejných financí, tak ke snižování daňové kvóty. Další velkou prioritou, kterou se rovněž dařilo plnit,  bylo důsledné sledování požadavků zakotvených v Lisabonské strategii v oblasti pořádku ve veřejných financích, zaměstnanosti, růstu a rozvoje znalostní ekonomiky. Dosažení vyrovnaných rozpočtů je strategickým cílem pro rok 2010 a lze předpokládat, že snaha bude úspěšná. Zaměstnanost roste a nezaměstnanost klesá. Rostou výdaje na vědu a výzkum, v loňském roce překročily poprvé 2,5% HDP.

Ve všech uvedených trendech, politikách a prioritách bude současná vláda velké koalice pokračovat bez větších změn. V letošním (a zřejmě ani příštím) roce nelze očekávat žádné podstatnější ekonomické reformy, k těm by mělo dojít až v letech 2009 - 2010. Bude však záležet na stavu hospodářství a zejména veřejných financí.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Přibližně od poloviny roku 2006 panuje vysoká konjunktura, která by měla vydržet po celý letošní rok. V r. 2008 se očekává její oslabení, které bude zřejmě citelnější než se donedávna očekávalo, zejména v souvislosti s riziky vyplývajícími z nedávné hypoteční krize v USA, s rychlejším oslabováním dolaru a růstem ceny ropy. Přesto lze očekávat pokračování růstu HDP, i když "pouze" na úrovni dlouhodobého průměru, tedy cca 2,5%. Současný hospodářský vývoj je charakterizován rychlým růstem vývozu, průmyslové výroby, stavebnictví a vysokými investicemi do staveb i do zařízení. Zejména růst investic by měl pokračovat i nadále. Tato situace je pro české vývozce, zaměřené ve velké míře na investiční zboží, příznivá. Rovněž očekávaná rostoucí spotřebitelská poptávka (měla by postupně zesilovat růst, i když jeho tempo rozhodně nedosáhne tempa růstu investic), zejména po předmětech dlouhodobé spotřeby, automobilech, zvýšené investice do bydlení, nabízí řadu nových příležitostí.

Dlouhodobý boom prožívá v Rakousku vše ekologické - počínaje úsporami energií a z toho vyplývající např. zateplování bytů, přes alternativní způsoby vytápění (spalování dřeva, biomasy, solární kolektory, tepelná čerpadla), alternativní způsoby výroby energie (zejména větrné elektrárny) až po biopotraviny, které tvoří asi 10% celkové spotřeby.

Realizovanou vládní prioritou je rostoucí podpora vědy, výzkumu a inovací, právě s důrazem na jejich přímé tržní využití. Rakousko patří v této oblasti k nejdynamičtějším státům EU. Zde se nabízejí rostoucí příležitosti pro technologicky špičkové firmy.

S výjimkou piva a některých známých specialit je minimální vývoz českých potravin. Rakouský spotřebitel je velmi náročný a zvyklý na špičkovou kvalitu. Naproti tomu relativně vysoké spotřebitelské ceny potravin nabízejí lákavé možnosti pro české výrobce.

Hovoříme-li o perspektivě pro české exportéry, vždy musíme mít na mysli přímější výrobní vztahy, jakými jsou například kooperace. Vzhledem k obtížnosti nebo nemožnosti vyrábět s pomoci našich lidí v Rakousku během přechodného období na volný pohyb pracovních sil (bohužel sem patří i různé druhy dokončovacích prací), je zapotřebí hledat možnosti výroby v ČR, což zase velmi pozitivně ovlivní nákladovost.