Příslušníci menšin se mohou před soudy vyjadřovat ve svém mateřském jazyce. Na úrovni místní správy je v některých oblastech možné užívat i jazyky menšin (v praxi jde především o maďarštinu).
Republika (parlamentní systém, více stran, 2 komory parlamentu), 41 žup + hl.m.Bukurešť (6 obvodů) – 1 912 718 obyvatel, další velká města – Konstanca, Temešvár, Jasy, Kluž, Brašov, Oradea.
1 Leu (RON). 1.7. 2005 proběhla změna z tehdejšího ROL a byly škrtnuty čtyři nuly. K 23.5. 2007 je kurs 1 USD = cca 2,2 RON, 1 EURO = cca 3.25 RON
Státní svátky v Rumunsku (volno) - dle zákona č. 75/1996
Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – není vhodná návštěva či služební cesta)
Obvyklá pracovní doba úředníků se pohybuje od 8:00–16:30 s pauzou na oběd. U firem není neobvyklá pracovní doba i po 18. hodině.
Prodejní doba se poslední dobou výrazně mění a má tendenci se prodlužovat. U kamenných a malých obchodů je ve městech otevřeno minimálně do 18:00, pouliční prodavači mívají podle počasí i déle. Některé supermarkety jsou přes týden otevřeny od 7 až do 20 hodin, včetně soboty, v neděli pak nejméně do 18:00 a nejsou výjimky, kdy je otevřeno až do půlnoci (například vánoce, velikonoce apod.) či non-stop. V neděli a o svátcích pak bývají otevřené převážně jen větší velkoobchody nebo hypermarkety s potravinami (např. velkoobchod METRO, SELGROS, CARREFOUR apod.) a čerpací stanice.
Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko, ač proti ČR či jiným zemím EU jv mnoha oblastech objektivně chudší či zaostalejší, je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům. Vědomo si své klíčové úlohy v regionu pak toto do značné míry přenáší i do obchodních a dalších jednání.
Obchodní jednání jako takové nevykazuje nějaké dramatické odlišnosti od tuzemských zaběhaných schémat, ale samozřejmě specifika tu jsou a jedná se zejména o typické „balkánské a jižanské“ nešvary. Pozor je třeba dát již při samotném sjednávání schůzky, kdy se opravdu vyplatí (jak ve styku se státními úřady tak se soukromými firmami) písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je pak třeba velmi často ještě doplnit osobním telefonickým potvrzením, pokud si chceme být stoprocentně jisti účastí pozvaných osob.
Vyplatí se v každém případě požadovat také písemné shrnutí výsledků schůzky, protože závěry jednání pouze v ústní formě nebývají velmi často splněny. Problémem v obchodním styku v Rumunsku bývá pak i promptní plnění dohodnutých a odsouhlasených záležitostí. Doporučujeme rozhodně své partnery častěji urgovat než je běžné v tuzemském styku. Pokud to partnerovi trvá někdy trochu déle, není to třeba brát jako urážku nebo projev nezájmu, ale je potřeba dál trpělivě komunikovat a snažit se zavést do vzájemného styku určitá pravidla, která považujeme za obvyklá a vhodná.
Pokud máme na účasti pozvaných opravdu vážný zájem a zejména jedná-li se o prezentaci, kde je pozvaných více, je dobré je vhodně „motivovat“ k účasti. V rumunských podmínkách je velmi ceněna především nějaká slíbená forma občerstvení či malého rautu na konci nebo ke konci jednání. Rozhodně jsou vhodné i drobné dary typu Becherovky, Plzeňského piva, Budvaru apod.
Co se týče cen a cenových ujednání, byl ještě v nedaleké minulosti v normálním obchodě rumunský náhled na věc relativně skromný. Bylo to dáno do jisté míry ještě nedávno nevýraznou a slabou výkonností ekonomiky, kdy hodně věcí se muselo dovážet, takže převažovala potřeba dovézt víceméně cokoliv a za jakoukoliv cenu, případně co nejlevněji a bez ohledu na kvalitu. Tento trend je dnes již zcela jiný a vzhledem ke zvyšující se konkurenci a dostupnosti všeho, začíná získávat na významu poměr rozumná kvalita/odpovídající cena. To tedy znamená, že v praxi se má šanci uchytit na trhu jak ultra levné, tak střední i luxusní zboží a tento objektivní fakt ovlivňuje i vlastní cenová jednání, kdy oproti dřívějšku se mnohem více smlouvá a vyžadují se různé zaváděcí ceny, akční slevy apod., tak jako jinde v Evropě. Na druhou stranu ubývají extrémy, tedy dříve často přítomné požadavky na přemrštěně nízkou cenu na vstupu nebo nepřiměřeně nízkou cenu na výstupu. Obchodníci získávají rychle zkušenost i díky přicházejícím „multi-nacionálkám“, takže si osvojují všechny pozitivní i negativní zvyklosti s tím spojené.
Nějaké extrémní smlouvání je spíše záležitostí místních tržišť než vlastních obchodních jednání, ale zcela vyloučeno pochopitelně není.
Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát. Problém může být spíše s časem začátku schůzky jako takové, kdy se stává, že může těsně před vypuknutím dojít k posunu klidně o hodinu či dvě. Toto se může stát i v rámci státní správy, ale není to zase každodenní záležitostí. Stane se bohužel i to, že na poslední chvíli dojde k nějaké radikální změně programu, potom je zapotřebí projevit přiměřenou rozhodnost a partnera důrazně avšak s příslušnou dávkou taktu upozornit, jaký byl původní účel schůzky, návštěvy, co mělo být výstupem apod. a podle uvážení trvat na původním schématu.
Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo 9 hodiny ranní, ale není vzácný i časnější začátek a lze tedy říct, že není proti středoevropským zvyklostem nějaký výraznější rozdíl. Na druhou stranu není po francouzském způsobu ani neobvyklé jednání v pozdních večerních hodinách v restauraci při večeři či láhvi vína.
Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních svátků, kdy si v posledních letech Rumuni zvykli dny na toto období (v rámci společnosti je v tomto obdivuhodný konsensus) nadělávat, takže v týdnu okolo štědrého dne (25.12.) a týden poté tu téměř nikdo nepracuje. Podobně není příliš vhodný srpen, kdy zase po francouzském vzoru má většina firem volno (navíc bývá velké vedro). Soupis všech svátků a volných dní, kdy se nedoporučuje sjednávat schůzky je v kapitole 1.10.
Schůzky pak velmi často začínají porovnáním Rumunska a ČR s vazbou na nedávnou minulost, vylíčením návštěv partnera ČR a citací známých výrobků české provenience. Oceňuje se zde pochopitelně ponejvíce Plzeňské pivo, Škodovky a broušené sklo a lustry, ale mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako spotřební, strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř všichni velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. ČR je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a výrobky z ČR jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko, nicméně neplatí v žádném případě, že výrobek pocházející z ČR bude mít nějaké zvláštní zacházení jen z titulu, že je z ČR. Tento moment může nastat až teprve v momentu, kdy splní kvalitativní a cenovou výhodnost.
Specifická situace je ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách, kdy zatím stále převládá v Rumunsku „zlatokopecké období“ a je potřeba počítat s tím, že mnoho služeb je silně předražených, zároveň ovšem s neodpovídající kvalitou. Zejména ve velkých městech se lze setkat při komunikaci cizinců s nejrůznějšími společenskými subjekty (díky také jazykové bariéře) s jejich pokusy (vynalézavými a často úspěšnými) obohatit se na jejich úkor nekalými způsoby (zejména v restauracích a hotelech, méně pak v obchodech). Myšlení typu kdykoli vyzrát nad bohatým cizincem patří k záporné stránce jinak silné národní hrdosti.Tak jako i v jiných zemích, je potřeba trvat v restauraci na výběru jídla z menu (poznamenat si ceny) a detailně si nechat rozepsat účtované položky. Číšníci většinou ovládají alespoň základy angličtiny a pokud ne, tak zaručeně vedoucí ano (nebo francouzštiny ti starší). Nejčastějším typem okrádání je podávání menších porcí masa, než je účtováno, zařazování dalších dodatečných služeb, které jsou těžko identifikovatelné a kontrolovatelné - hostem odsouhlasená nabídka “výběrů” různých chuťovek či předkrmů podniku (které pak bývají mnohonásobně předražené), kuvert na který není nárok, opakované započítávání doplňkových položek - chlebu, vody apod.
Kromě častého pocitu, že cizince je potřeba především v restauraci „řádně oškubat“, má někdy člověk až dojem, že mnozí provozovatelé nemají o zákazníky zájem a nezáleží jim na tržbách. Neplatí to samozřejmě absolutně, ale je potřeba s tím počítat ve větší míře než u nás. Kladné zkušenosti oproti ČR nebo i jiným zemím máme naopak s taxikáři, kteří kromě toho, že nejsou apriori drazí, rádi cizincům pomohou. Najdou se mezi nimi rovněž jedinci, kteří předražují služby, ale tomu se lze bránit celkem jednoduše tím, že se taxi objedná telefonicky. Dokonce je obvyklé, že v případě kdy cizinec vozem bloudí městem, taxikář po dohodě jede před ním, až do cílového místa a řekne si za to stejnou sumu jako kdyby jel jako běžný zákazník.
Rumuni celkem solidně plní dohodnuté závazky, zejména pokud na nich mají svůj zájem a v rámci Balkánu představují minimálně průměr, možná nadprůměr. Někdy se však stane, že po splnění cíle, úkolu, mise se partner přestane chovat vstřícně a dojde k nepřiměřenému ochlazení vztahu až k ignorování. V každém případě je nutno zachovat ostražitost a přes verbální ujišťování věci průběžně kontrolovat a dávat do souvislostí. Vyplatí se v každém případě vlastní pečlivá příprava obchodního případu či jednání, zejména po právní a obchodní stránce.
Co se týče jednacího jazyka, je Rumunsko nadprůměrné a ve firmách věnujícím se mezinárodnímu obchodu se najde málokdo, kdo by neznal alespoň základy angličtiny. Tradičně jsou i dobré znalosti francouzštiny (hlavně u střední a starší generace a ve státní správě), není vzácná znalost němčiny, italštiny a ruštiny, případně dalších zejména románských jazyků. V Transylvánii je téměř všude možné se domluvit maďarsky. Samozřejmě pokud zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým je schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Určitě se vyplatí si osvojit alespoň základy výslovnosti a naučit se alespoň pár základních frází (viz. dále).
Je dobré také před prvním jednáním získat alespoň základní znalosti o Rumunsku, kultuře, zvycích a silných stránkách země. Každá znalost čehokoliv, typicky rumunského, partnera mimořádně potěší a uvolní atmosféru při jednání. Rumuni, zejména na venkově, jsou sice povětšinou o něco skromnější než průměrný Čech, ale to neznamená že by nebyli hrdí, naopak. Nevyplatí se jakékoliv podcenění.
Tituly se používají, avšak zdaleka ne tak často jako u nás, nicméně kdo má nějaký vyšší stupeň vzdělání, rád to dává na odiv a je potřeba to respektovat (zejména doktoři a profesoři).
V jednáních převládá spíše kolektivní pojetí než individualismus. Poměr logického a intuitivního uvažování a přístupu je víceméně vyrovnaný, oproti ČR je ale přeci jen větší podíl intuitivního. Poměr abstraktního a koncepčního myšlení je velmi různý a s vyšším vzděláním pochopitelně stoupá, takže ani zde není velkých rozdílů oproti ČR. Celková míra asertivity je spíše menší než u nás, ale pokud se jedná o významnější osoby, naopak může přejít do druhého extrému. Lze tedy konstatovat, že ke stinným stránkám rumunských povahových rysů pak patří určitá nadřazenost někdy až arogantnost některých zejména výše postavených jedinců v businessu, politice či na regionální úrovni. Opět výrazně více ve městech než na venkově a v bohatších regionech než v chudších.
Důraz na etiketu je formálně stejný nebo i vyšší než u nás, ale reálně se na něj až zase tolik nedá. Dochází i k paradoxním situacím, kdy při některých akcích a jednáních otrockým dodržováním určitých zásad a současným absolutním ignorováním zásad jiných se vytváří určitý specifický (balkánský) hybrid. Takže výsledek pak může být zcela odlišný od původního záměru, kdy nakonec všichni porušují všechno. Je to ale hlavně při událostech, kde je více lidí, při menších akcích je atmosféra spíše uvolněnější a neformálnější.
U všech předchozích bodů hodně záleží na regionu (župě). Je veliký rozdíl v přístupu, ochotě a vstřícnosti nejen mezi Bukureští a několika většími městy a zbytkem, ale především mezi bohatšími a chudšími regiony. V těch chudších jsou jak místní orgány tak firmy mnohem aktivnější, pružnější a vstřícnější a celou řadu věcí jsou ochotni poskytnout velmi levně nebo úplně zdarma, pokud vidí zakázku či obchod jako perspektivní. Nehledě na to, že v těchto regionech je obvyklé velké sepětí mezi místními podnikateli, orgány a hospodářskými komorami (které zpravidla fungují velmi dobře), což pro zahraniční firmy představuje spíše výhodu, neboť firmy jsou již do značné míry „odfiltrovány“.
K otázce pozorností a darů lze říct, že Rumuni rádi dary dávají i přijímají a určitě předpokládají a očekávají opětování, podobně v případě návštěvy. V každém případě by měl být dárek v obalu nebo alespoň v tašce zakrývající obsah. Oblékání na obchodní schůzky je standardní a oproti naší etiketě lze charakterizovat celkový přístup jako o něco volnější, ačkoliv i zde existují výjimky. Vizitky bývají menší, barevnější, stručnější, častěji na lesklém papíře a poslední dobou se rozmáhá móda fotografií přímo na vizitce.
Ještě jednu důležitou věc je potřeba připomenout - velmi pečlivě rozlišovat Rumuny a Rómy. Zatímco Rumuni se pokládají za potomky Římanů s dáckými a dalšími vlivy, Rómové jsou jasně odděleni a zde vnímáni ještě negativněji než u nás. Rumuni jsou si vědomi, že většina předsudků v zahraničí padá právě na vrub negativních zkušeností s Rómy a tuto oblast proto pečlivě oddělují.
Balkánský a jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak obchodním životě. Setkáme se zde častěji jak s větším temperamentem, tak i s určitou leností, lajdáctvím případně šlendriánstvím. Postoj k práci se v poslední době, pod tlakem hrozící nezaměstnanosti a ztráty sociálních jistot, určitě zlepšil. Tak jako ve většině zemí se vyplatí na místní zaměstnance dohlížet, protože i ti, co pracují ve výlučně západních firmách mají stále sklon občas něco ošidit nebo obejít, případně se někam „zašít“ apod. V každém případě se pomalu zlepšuje i loajálnost k podniku a k zaměstnavateli, ale západní úrovně jen tak nedosáhne.
Hlavní problém Rumunska spočívá právě v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a stále přítomné korupci.
Hlavní motivací ve vztahu k loajálnosti je stále výše mzdy, ale vzhledem k tomu, že ta se nachází ještě výrazně pod průměrem (netto 240-250 EUR), je silná tendence přivydělávat si k zaměstnání, k výraznější fluktuaci a k hledání většího výdělku. V chudších a vzdálenějších oblastech a zejména pak na venkově je obyvatelstvo do značné míry zcela soběstačné, velmi skromně žijící, avšak s menší mírou pružnosti a neochotou větší mobility.
Podniková kultura všeobecně je silně hierarchická až kastovnická. Nadřízení a podřízení jsou jasně definováni a Rumuni důsledně vykonávají pouze ty práce, které jim byly přiděleny a nikoliv ty, které může udělat někdo podřízený.
Věk ve společenském postavení sice hraje určitou roli, ale zdaleka ne takovou jako majetek, peníze, příbuzenské a další vztahy. Vliv majetku na společenské postavení zesiluje hlavně u nově se vytvářející vrstvy „nových bohatých“, kteří se chovají velmi arogantně a bezohledně a deformují tak do jisté míry jinak liberálně se vyvíjející mládež.
Osobní a rodinné vztahy a doporučení zde hrají mimořádně důležitou roli a dá se říct, že bez dobrého rumunského kontaktu, ať již ve formě zástupce nebo partnera, má zahraniční firma velmi omezené možnosti prorazit.
Rumunská společnost se hlásí k tradičním rodinným a dalším hodnotám, ale přesto existuje značná rozdílnost mezi jednotlivými skupinami ve společnosti a jak již řečeno je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a státní aparát a velký vliv má a značné úcty požívá tradičně armáda. Schéma tradiční rodiny je respektováno, ale ženy tu mají o hodně nerovnější postavení než v Čechách a často se mohou dostat při jednáních do situací, kdy se s nimi nikdo takzvaně „nebaví“. Nastává pak třeba při jednání paradoxní situace, kdy má jedna strana, kterou vede muž (bývá to často i nevědomě), tendenci projednávat s druhou stranou záležitosti s níže postaveným mužem, nikoliv s rovněž přítomnou ženou-šéfovou. Pokud ne přímo, pak alespoň v zákulisí. Není to vždy, ale takové případy se stále vyskytují a zase platí, že čím větší a zaběhlejší firma, tím je pravděpodobnost menší. Jinak se předpokládají při oficiálních akcích i při jednáních vždy dobré způsoby a odpovídající oblečení, které bývá v pozvánkách specifikováno, zejména pokud je odlišné oproti předpokladu.
Pokud dojde k většímu sblížení s obchodním partnerem, nastane určitě pozvání domů, kde se budou servírovat typické rumunské speciality a pít „ţuica“ (cujka = jednou přepalovaná slivovice) nebo „palinca“ (v podstatě pálenka) a víno nebo pivo. Rumuni umí být velmi srdeční i přátelští, ale velmi ctí a dodržují postavení ve společnosti. Tradiční je líbání na tvář mezi muži i ženami a je to bráno jako výraz přátelství. Specifickým rysem (jižanským) je i silný vztah ke sportu jak u můžu tak u žen, zvláště pak k fotbalu.
Rumuni mají s dochvilností problémy podobně jako většina okolních zemí, ale není zde situace nějak extrémní. Na vládní, státní i soukromé úrovni bývá dochvilnost vyžadována od všech účastníků, ale zpravidla ji málokdo do puntíku dodrží. Je celkem běžné, že schůzky, společenské akce, konference a další podniky apriori počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. Doporučuje se tedy chodit včas, ale není rozhodně potřeba chodit dříve. Průběh vlastních schůzek jak již bylo řečeno bývá poměrně racionální a záleží případ od případu, zda si hostitel libuje v dlouhých proslovech. Spíše se dá říct, že i tomto ohledu představuje Rumunsko balkánský průměr.
Nešvarem Rumunů stále je, že spousta akcí a schůzek je naplánována jaksi anonymně, bez jakékoliv koordinace a účastníci se o nich dozvědí až na poslední chvíli (kolikrát i ten samý den!). I zde však nastává pomalu obrat k lepšímu a procento takovýchto „hurá akcí“ ubývá. Zároveň dochází i k častému dublování velmi podobných akcí.
Obyčejní Rumuni sice jsou svým naturelem v zásadě přímí, ale je potřeba si dávat neustále pozor, protože v jejich chování se vyskytují prvky balkánské vypočítavosti, které jsou ještě znásobeny zlozvyky z bývalé socialistické minulosti. Je někdy těžké zjistit, co si skutečně Rumun myslí a co se chystá udělat, ale tento moment netrvá ve vztazích příliš dlouho. Ve všeobecné komunikaci mlčení rozhodně neznamená souhlas a je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná teatrálních gest a emocí. Emoce jsou však většinou opravdu spíše divadlem než vyjádřením skutečného vnitřního stavu a přesvědčení a velmi rychle vyprchají. V mluvě oficiálních činitelů se někdy v přemíře vyskytují květnaté fráze a ujištění, že je vše lepší, než ve skutečnosti je, ale v obchodních jednáních toto, až na výjimky, nehrozí.
Zvláštností bývaly tři druhy oslovování, kdy kromě vykání a tykání existoval ještě mezistupeň, ale při obchodních jednáních v drtivé většině převažuje vykání. Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu.
Pro společenskou konverzaci se hodí zejména tato témata. Rumunsko a EU jaké má v ní naděje uspět (vhodné zdůraznit, že jim ČR vždy pomáhala), dále vztahy s ČR všeobecně, krásy rumunské přírody (pochválit a nabádat k rozumnému zacházení) a v mnoha případech může konverzace sklouznout do politické či sportovní oblasti, jak již naznačeno v části o vztazích. Rumuni jsou hodně hrdí (kromě tradičních fotbalistů) na své gymnasty a gymnastky a považují je za nejlepší na světě. Rumuni velmi rádi ve volných chvílích vyjíždějí kousek za město nebo do parků a s rodinami a přáteli grilují a popíjejí. Pokud jim cizinec v tomto „stíhá“, zapadne velmi brzo do jejich komunity a může to hodně pomoci prolomit „ledy“.
V konverzaci nejsou apriori žádná tabu, dokonce ani období 2. světové války nebo éry Čaušeska. Rumuni jsou někdy až překvapivě kritičtí ke své minulosti a ve vztahu k ČR například velmi intenzivně prožívali Mnichov nebo rok 1968. Rumuni mají velmi rádi humor a ocení vtipné, ale decentní glosy.
Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky (kdo první zda žena, muž, starší, mladší apod.) se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky (pokud jsou) se řídí taktéž podle převážně francouzských zaběhlých norem. Rumuni jsou většinou ve společnosti velmi zdvořilí, při masovějších akcích jejich pozornost mírně klesá.
Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou (motýlek zcela minimálně). Občas je k vidění sako a kalhoty jiné barvy nebo džíny s tričkem. Košile v létě může být krátká, ale u večerních společenských podniků je nutné rukáv prodloužit. Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni. Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé barvy. Rumunky o vzhled a životosprávu velmi dbají a většinou jsou moderně oblečeny a oproti jiným národům i velmi štíhlé.
Při kratších jednáních, která trvají do 3 hodin není výjimkou, že dostanete pouze kávu, ale u delších a tématických akcí bývají Rumuni velmi pohostinní. Často se pořádají pracovní snídaně nebo obědy a to často přímo v jednací místnosti, nejčastěji formou švédských stolů. U oficiálních recepcí je možno se setkat s těmito pokrmy. Teplá jídla : „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených jsou to pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce. V některých případech se podávají velmi rafinované večeře o 4-5 chodech po francouzském způsobu. Jí se vždy příborem. Kromě oficiálních večeří, kde je potřeba být přesný, je možné přijít několik minut po oficiálním začátku.
Jak již bylo naznačeno v oddíle o vztazích, Rumuni se velmi rádi druží, zvou své partnery k sobě domů a oslavují s nimi ve volné přírodě své úspěchy. V tomto případě bývá o hosta komplexně postaráno a je na něm, aby pouze seděl, jedl, pil a bavil se. Ochutnat by měl všechno, co je mu předloženo. Servírují se opět převážně rumunská jídla s důrazem na zmiňovaný „gratar“, který je hojně zapíjen vínem nebo pivem a cujkou či pálenkou.
Na oficiálních recepcích pak bývá podstatně decentnější atmosféra a nebývají dlouhé. Osobní pozvání je potřeba v každém případě opětovat.
Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry a příslušníků řecko-katolické církve, židů, muslimů je zde menšina. Velmi silně se zde slaví všechny náboženské svátky, zejména pak Vánoce i Velikonoce, se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou vlastně od 25.12., Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.). Vliv na morálku je sice kladný, ale v reálném životě se to projevuje hlavně tím, že Rumuni ctí přikázání „nezabiješ“. Rozhodně se to netýká drobných krádeží, šizení turistů apod. K rumunskému koloritu tak patří též žebrání (zejména na východě Rumunska a v Bukurešti), které je na jednu stranu výsledkem neutěšené sociální situace zejména opuštěných lidí v důchodovém věku a na druhé straně skrytě organizovanou "živností" rumunských občanů, zejména pak romského původu. Tuto kulisu dále doplňují všudypřítomní potulní psi, kteří jsou však obyvatelstvem chráněni a převážně dobře živeni. Ve většině případů nejsou nebezpeční, ale je potřeba dávat pozor.
Jinou formou žebrání, která ale není tolik do očí bijící, je pohotové nabízení různých “služeb”, které většinou turista vůbec nepotřebuje - mytí skel na křižovatkách, pomoc při tankování benzínu (mimo autorizované benzínky, kde to naopak může patřit k servisu pumpy - v tom případě nabízí většinou zdarma i zkontrolování gum a vstřikovačů – v takovém případě naopak doporučujeme dát na závěr pracovníkovi odměnu 1-2 RON), prodej různých cetek (často kradených) apod. V těchto případech je potřeba si dát velký pozor a nejlépe pohotově a důrazně (verbálně i gestikulačně) nabízené věci odmítat, nejlépe pak rumunsky (stačí několik jednoduchých frází typu – nechci, nechtěl jsem nic, rozumíš? Např. „nu doresc nimic“ (nu doresk nimik - nic nechci). Většinou tito “poskytovatelé” jsou sice vlezlí, ale nebývají agresivní.
Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvláště zvýšenou pozornost, zejména ve večerních a nočních hodinách. Většina silničních komunikací (těsných, ale slušně značených) je v rumunských obcích často jedinou - a bohužel i v osídlených místech zřídka kdy osvětlenou - komunikací, takže se po ní pohybují (špatně viditelní nebo bez osvětlení), chodci, cyklisté, koňské povozy, vozidla ve velmi špatném technickém stavu a neustále přebíhající psi. Zvláštností cestování v Rumunsku jsou též stopaři. V Rumunsku zejména mimo velká města stopuje mnoho obyvatel, protože doprava stopem tu velmi často nahrazuje nedostatečné nebo žádné dopravní spojení s okolními místy. Pro cizince je pak překvapením, že za tento typ přepravy nabízí rumunský stopař zcela běžně úplatu. Poslední dobou nabývá na popularitě způsob dopravy, pro který se vžil nápis „maxi-taxi“ a představují jej minibusy, přepravující pasažéry nejen meziměstsky, ale i mezinárodně.
Velké předsudky bývají ze strany Čechů i vůči údajné vysoké kriminalitě v Rumunsku. Ta nepřevyšuje míru kriminality nejen v České republice, ale ani v okolních zemích. Oproti ČR v Rumunsku prozatím není problém s nedovolenou výrobou a dovozem psychotropních látek a jedů a se šířením toxikomanie. Tuto skutečnost potvrzují i místní policejní orgány. Je to i tím, že zákony jsou zde velmi tvrdé a funguje dobře represe, ale i v Rumunsku byl zaznamenán nárůst trestných činů týkajících se pašování drog, na kterých se stále více podílejí Rumuni. Rovněž policejní orgány potvrdily, že Rumunsko se stává jejich cílovou zemí. Proti drogovým dealerům a konzumentům drog se postupuje neobyčejně tvrdě (stejně jako proti pedofilům a organizátorům dětské a jiné prostituce). Upozorňujeme v této souvislosti zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v ČR. I za konzumaci, přechovávání a dovezení drogy jen pro svou potřebu mohou nastat značné komplikace (i mnoho let ve vězení). ZÚ řešilo v minulých letech několik případů, kdy čeští občané právě toto hrubě podcenili a měli velké problémy (a nakonec i velké štěstí), že s pomocí ambasády vyvázli jen s pokutou, případně s podmínkou.
Přestože jazykové vybavení Rumunů se hodně zlepšilo a rozhodně (zejména ve městech) je silně nadprůměrné, turistovi i obchodníkovi velmi pomůže a otevře mnohem více dveře zvládnutí byť jen několika rumunských frází a slov. Například „buna ziua" – dobrý den, „buna seara" – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere" – nashledanou, „mulţumesc" (mulcumesk) nebo též „merci" (mersi) – děkuji, „va rog" – prosím vás, „bine aţi venit" (bine ac venit) – volně – buďte vítán(i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno jako projev úcty a je velmi ceněn.
ČR a Rumunsko uzavřely smlouvu o sociálním zabezpečení, podle níž by měla být nezbytná lékařská péče občanům obou zemí poskytnuta zdravotnickými zařízeními zdarma. K tomu je potřeba si před cestou do Rumunska vyzvednou u české zdravotní pojišťovny formulář CZ/RO 111, na jehož základě se český občan zaregistruje u příslušné župní pobočky rumunské pojišťovny. V naléhavých případech lze formulář předložit přímo lékaři. Bližší informace poskytne Centrum mezistátních úhrad v Praze / www.cmu.cz / .
Občané ČR mohou do Rumunska přicestovat s platným cestovním pasem či platným občanským průkazem. Pro rodinné příslušníky občanů ČR, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.
Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují krátkodobě i dlouhodobě.
Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají povinnost se do 15 dnů od vstupu na území Rumunska přihlásit na nejbližším útvaru cizinecké policie. Stejná lhůta se vztahuje i na oznámení jakékoliv relevantní změny, která u cizince nastane.
Pokud občan EU hodlá na území Rumunska pobývat maximálně 3 měsíce, není nutné vyřizovat žádné další formality.
V případě, že se občan EU chce na území Rumunska zdržet déle než 3 měsíce, musí se do 90 dnů od vstupu přihlásit na nejbližším útvaru cizinecké policie a zároveň splnit jednu z následujících podmínek účelu pobytu: zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost, finanční nezávislost a zdravotní pojištění, studium, sloučení rodiny. Na základě níže předložených dokladů bude občanům EU vydáno ještě týž den tzv. potvrzení o registraci. Stejně tomu bude i u rodinných příslušníků-občanů EU. Rodinným příslušníkům, kteří nejsou občany EU bude vydáno pouze potvrzení s platností do doby vydání pobytové karty. Lhůta k jejímu vydání činí 90 dnů.
Doklady potřebné pro jednotlivé účely pobytu:
Zaměstnání
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– pracovní smlouva v originálu a kopii, nebo prohlášení zaměstnavatele potvrzené oblastním inspektorátem práce
– doklad o zaplacení poplatku
Samostatná výdělečná činnost
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– povolení k výkonu činnosti /živnostenský list/
– doklad o zaplacení poplatku
Pobyt na základě dostatečných finančních prostředků
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu, potvrzení o přiznání důchodu apod./
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Studium
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– doklad o studiu v akreditované instituci,
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu apod./, příp. čestné prohlášení
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Sloučení rodiny
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– matriční doklad potvrzující stupeň příbuznosti /rodný list, oddací list apod./
– kopie potvrzení o registraci občana EU, s nímž žadatel žije ve společné domácnosti
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu apod./
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Poplatky za vydání registračního potvrzení jsou: 1,- RON /kolek/ + 4,-RON ; platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC.
Poplatky za vydání pobytové karty jsou: 7,- RON /cena karty/, platí se na účet č. 20330108 + 1,- RON /kolek/ + 4,-RON ; platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC.
V případě, že občan EU či jeho rodinný příslušníci pobývají na území Rumunska nepřetržitě nejméně 5 let /zákon stanovuje výjimky z této doby a definuje nepřetržitost/, mají právo získat trvalý pobyt. O vydání karty trvalého pobytu je potřeba požádat cizineckou policii, jež kartu na základě žádosti vydá do 30 dnů, resp. 90 dnů u rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU.
Místem, kde se občané EU a jejich rodinní příslušníci musí k pobytu přihlásit, resp. požádat o vydání registračního potvrzení, je tzv. AUTORITATEA PENTRU STRAINI /cizinecká policie/. V Bukurešti sídlí na adrese: str. Nicolae Iorga 23, sector 1. Mimo Bukurešť jsou sídla cizinecké policie ve všech župních městech.
Další informace lze najít na webových stránkách http://aps.mai.gov.ro, které jsou i v angličtině a je možné z nich stáhnout i příslušné formuláře, informovat se o dokladech a poplatcích za získání uvedených pobytových povolení.
Aktuální podmínky týkající se vstupu a pobytu na území Rumunska doporučujeme před odjezdem do zahraničí ověřit na zastupitelském úřadu Rumunska www.rouemb.cz , který je k tomu plně kompetentní.
Od 18. 6. 2006 platí nový celní zákon č. 86 a jeho příslušné správní ujednání uvádějící rumunské celní normy do souladu s unijním acquis. Informace lze najít na webových stranách celní správy www.customs.ro .
Upozorňujeme na větší množství volně se pohybujících psů jak ve městech, tak i mimo ně. I když většinou nejsou nijak agresivní, je třeba zachovávat opatrnost. Ročně je zaznamenáno několik stovek případů pokousání psy.
Při průjezdu rumunským územím zásadně nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených, neoznačených parkovištích mimo města apod. Zásadně neměnit peníze mimo oficiální směnárny nebo banky. Nenosit u sebe větší hotovost. Nestopovat. Mimořádnou pozornost věnovat osobním dokladům.
Rovněž upozorňujeme na to, že cizinci jsou v Rumunsku většinou snadno rozpoznatelní od místního obyvatelstva a stávající se "terčem" různých nekalých činností a praktik. Jedná se zejména o pouliční krádeže, žebrání, nabízení prostituce. Dalšími případy je tzv. kontrola valut falešnými policisty nebo zastavování aut falešnými policejními hlídkami.
Obecně lze ale říci, že míra kriminality v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v ČR. Pro české turisty je nejdůležitější vyvarovat se takových situací, při nichž by mohlo dojít k výše uvedeným trestným činnostem.
d) služby, ceny potravin a služeb, ceny jednotlivých druhů pohonných hmot
cena benzínu;
1 l benzinu cca 3,1 – 3,6 RON
1 l nafty cca 3,2 RON
ceny základních potravin (v RON);
chléb 0,6 - 3, mléko 2 – 4, vejce 0,3-0,5, máslo 3 až 7, voda 1 - 3, rajčata 6, jogurt 1 – 2, kilogram masa 6 - 50
cena jednolůžkového pokoje v hotelu střední kategorie činí kolem 75-100 EUR.
Vzhledem k probíhajícím velkým změnám v rumunské ekonomice je pohyb cen velmi častý, ale v posledním období se situace relativně uklidnila. V každém případě jsou ceny zde uváděné orientační.
Při cestě motorovým vozidlem je vyžadována zelená karta, platný řidičský průkaz a technický průkaz.
Řidiči vozidel musí mít doklady opravňující je k řízení vozidla (zejména u vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených).
Na rumunských veřejných komunikacích se jezdí po pravé straně vozovky, povolená rychlost ve městě je max. 50 km/hod., 90 km/hod. mimo město a 120 km/hod. na dálnici. Používání bezpečnostních pásů je povinné.
Specifickým rysem je velmi špatný stav silnic, i když na mnoha hlavních tazích došlo v poslední době k výraznému zlepšení. Na silnici je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů a zejména v noci zvláště nebezpečných neosvětlených povozů. Doporučujeme omezit jízdu v noci na minimum a naplánovat si mnohem větší časovou rezervu.
Při tranzitu Bukureští doporučujeme projet město centrem a vyhnout se silničnímu obchvatu. Zde je vozovka mnohdy ve špatném až nesjízdném stavu a některá místa jsou pro řidiče nebezpečná.
Od prosince 2006 platí nový zákon o silniční dopravě, který poměrně zpřísnil pravidla a umožňuje policii kromě udělování pokut také odebírat řidičské průkazy, a to na různě dlouhou dobu. Takový ŘP je posléze zaslán velvyslanectví, které ho postupuje MD ČR, a řidič je tedy na dlouhou dobu v situaci, kdy nemůže kromě nejnutnějšího vycestování z Rumunska, vůz řídit.
Podle příkazu ministra dopravy č. 598/18.X.1999 ve sbírce zákonů č. 25/24.01.2000, zabezpečuje AND ve spolupráci s Pohraniční policií specifickou kontrolu vybraných motorových vozidel, včetně vybírání souvisejících poplatků a vydávání příslušných dokumentů.
AND kontroluje všechna vozidla o maximální výsledné hmotnosti nad 3,5 tuny, pokud jde o přepravu zboží, a mající nad 9 míst k sezení (včetně řidiče), pokud jde o přepravu osob.
Sazby AND jsou zveřejňovány na www.andnet.ro .
Poplatky za nadváhu při jízdě po komunikacích nižší kategorie (župní, obecní) mohou vybírat též příslušné orgány místní správy. Výši a způsob vybírání těchto poplatků si tyto orgány stanovují samy a příslušné informace lze získat jen od nich.
Osobní auta nejsou kontrolována AND, ale pouze Generálním ředitelstvím celnic a Pohraniční policií.
Podle nařízení rumunské vlády je omezena silniční doprava na některých úsecích silnic pro nákladní vozidla nad 7, 5 tuny /nevztahuje se na osobní dopravu/ o sobotách, nedělích a svátcích /od 6 do 22 hod./. Svátky jsou v Rumunsku tyto: 1. a 2. ledna, první a druhý den Velikonoc /jde o pohyblivý svátek podle pravoslavného kalendáře, zpravidla se slaví později než u nás/, 1. května, 1. prosince, první a druhý den Vánoc /tzn. 25. a 26. prosince/.
Z uvedeného nařízení jsou vyňata vozidla převážející živá zvířata, zboží podléhající zkáze, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, pečivo a převozy zesnulých.
Porušení nařízení se trestá pokutami ve výši od 2 000 do 4 000 RON.
Od roku 2004 je v Rumunsku vybírán poplatek za používání silnic /tzv. rovinieta/ i za osobní automobily. Silniční známku je možné zakoupit bezprostředně na hranici, na poštách a u čerpacích stanic. V případě, že si řidič zapomene rovinietu koupit, lze při výjezdu z Rumunska či při policejní kontrole očekávat poměrně vysokou pokutu.
Informace o těchto poplatcích a další užitečné informace pro řidiče lze najít na www.untrr.ro .
ceny:
osobní vozy
1 den - 0,6 euro,
1 týden - 3 euro, /resp. 2,4 a 1,8 euro pro vozy splňující normy znečištění EURO 1,2 a více/
1 měsíc - 6 euro, /resp. 4,8 a 3,6 euro/
6 měsíců - 15 euro /resp. 12 a 9 euro/
Informace o dalších cenách na www.andnet.ro
Silniční známky s roční platností jsou rozděleny následujícím způsobem:
- osobní vozy: 24 euro /resp. 21 a 16,8 euro pro vozy splňující normy znečištění EURO 1,2/
- mikrobusy: 216 euro /resp. 210 a 204 euro/
- autobusy: 510 euro /resp. 450 a 390 euro/
- nákladní vozy do 3, 5 tuny: 90 euro /resp. 78 a 60 euro/
- nákladní vozy od 3,5 tuny do 7 tun: 240, resp. 210 euro
- nákladní vozy od 7 do 12 tun: 540, resp. 420 euro
- za další nákladní vozy se bude platit v závislosti na jejich celkové váze, počtu os a emisím od 450 do 930 euro za rok
Na mostech přes Dunaj je vybíráno mýtné.
Např. přes most Giurgiu-Ruse ( na silnici E70/E85 rumunsko-bulharská hranice) se platí:
- osobní auta 7 USD
- minibusy,nákladní vozidla do 5 t 15 USD
- autobusy, nákladní vozidla od 5 t do 16 t 36 USD
- nákladní vozidla nad 16 t 55 USD
Další informace ohledně mýtného a najdete na webových stránkách Národního svazu silničních přepravců v Rumunsku http://www.untrr.ro/ a na stranách Národní správy silnic a cest v Rumunsku www.andnet.ro .
V Rumunsku nejsou momentálně žádné oblasti se zvýšeným rizikem v důsledku politické či jiné napjaté situace.
V souvislosti s nedávným výskytem ptačí chřipky v Rumunsku doporučujeme dodržovat základní hygienická pravidla, příp. v oblasti výskytu doporučení místních orgánů.
Velvyslanectví České republiky (teritoriální působnost: Rumunsko)
Ambasada Republicii Cehe
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
030045 Bukurešť
tel. 303 92 30, 303 92 31, 303 92 43
fax 312 25 39
E-mail: bukurest@ines.ro
Obchodní úsek
tel. 3039231
fax 3138980
bucharest@embassy.mzv.cz
www.export.cz (a ZÚ Bukurešť)
Budova ZÚ se nachází přímo v centru města. S úřadem bezprostředně sousedí známý kostelík „Biserică Rusă“, naproti je budova banky BCR, poblíž sídlo Rumunské národní banky (BNR). Jako další orientační body slouží náměstí „Piaţă Universităţii“ (Universitní náměstí), hotel Intercontinental, Národní divadlo a stanice metra „Universitaţii“.
Z letiště Henri Coandă (dříve „Otopeni“) se jede neustále směrem do centra. Letiště zůstává po levé straně, projede se ulicí „Şoseaua Bucureşti-Ploieşti“ nejprve celá čtvrť „Otopeni“ (orientační body – na začátku je po pravé straně obchod Metro, po levé straně čerpací stanice Agip) a čtvrť Baneasă (po pravé straně obchod Selgros, po levé letiště Băneasa). „Şoseaua Bucureşti-Ploieşti“ zde plynule přechází v ulici „Şoseaua P.D. Kiseleff“. Dále se pokračuje ulicí „Şoseaua P.D. Kiseleff“ přes náměstí Piaţa Presei Libere (=Náměstí svobodného tisku, úplně vpravo se míjí zmenšenina Lomonosovy university, následně pak výstavnický komplex Romexpo) směrem k náměstí „Piaţa Arcul de Triumf“ (=zmenšenina Vítězného oblouku) až se dojede na obrovské náměstí Piaţa Victoriei.
Odtud se po projetí náměstí pokračuje šikmo vlevo třemi po sobě následujícími bulváry „B-dul Lascar Catargiu“, „B-dul Gheorghe Magheru“ (přes náměstí Piaţa Romana = Římské náměstí) a „B-dul Bălcescu“ až se dojede na zmíněné Universitní náměstí (po levě straně se nachází hotel Intercontinental a Národní divadlo) s kruhovým objezdem s hodinami (které měří zbývající dny do vstupu Rumunska do EU).
Kruhový objezd se projede rovně (směr Piaţă Unirii) a hned při první možnosti zahnout doprava se vjede do ulice Ion Ghica. Zde po levé straně, po zhruba 100 m, se nachází zmíněný kostelíček a hned za ním budova úřadu.
Poznámka: Cena taxíku byla k 1. 7. 2006 zhruba 1,2 RON/km, tedy z letiště do centra by se mělo platit cca 40–50 RON /FLY taxi/
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. 004021 303 92 91, 303 92 84
fax: 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz
Dtto.
tel. : 3126980, 3039231
fax : 3138980
www.czechtrade.ro
e-mail: michal.holub@czehtrade.cz
V roce 2004 ve spolupráci ZÚ a CzechTrade vznikl „Klub českých podnikatelů v Rumunsku“, jehož hlavním smyslem a náplní je setkání a výměna zkušeností českých firem Působících v Rumunsku a dále našich krajanů v Rumunsku dlouhodobě nebo i krátkodobě pracujících. Klub se podle potřeby schází zhruba jednou dva měsíce. Cílem neformálních setkání klubu je především možnost si předat navzájem zkušenosti využitelné pro všechny zájemce o rumunský trh a rovněž umožnit českým firmám, aby poznaly zázemí a možnosti obchodního oddělení ZÚ a CzechTradu v Bukurešti v rámci možné pomoci firmám.
www.gov.ro (server vlády, kde jsou hlavní odkazy na ministerstva)
www.onrc.ro (obchodní rejstřík)
vyhledavače
www.cauta.ro
www.google.ro
www.msn.com
www.home.ro
Hlavní odkazy k jednotlivým kapitolám jsou přímo v textu, kromě toho lze použít tyto webové stránky:
Institut managementu a informatiky – www.imi.ro
Adresy významných institucí jsou k dispozici na:
http://www.adrese-utile.ro/
nebo
http://www.einformatii.ro/content.php?c=eutile_categorie&utile_id_cat=7&informations=adrese+utile
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
!!8.den. Ráno vstáváme v 5.30 Kyjevského času, což je 4.30 našeho. Sváťovi ze zrovna zdál sen o tom, že jedl párek s kaší a po probuzení s ním nebyla řeč. Celý den nám to...
Čtěte více z deníku Chust, Jasiňa, Hoverla, Lazeščina (Zakarpatská Ukrajina - den 8. a 9.)
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: