Rusko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V roce 2006 se Rusko výrazně prosazovalo na mezinárodní scéně. Jako předsednická země organizovalo v červenci summit G8 v Sankt Petěrburgu. Hlavními body ruského předsednictví bylo energetická bezpečnost, boj proti nakažlivým chorobám a zvýšení kvality a efektivity národních vzdělávacích systémů.

V roce 2006 ukončilo Rusko téměř všechna dvoustranná jednání o vstupu do WTO. Za nejvýznamnější lze považovat podpis dvoustranného protokolu mezi RF a USA na listopadovém summitu APEC v Hanoji. Dosud nebylo uzavřeno jednání se  Saudskou Arábií a Gruzií. Po technické stránce nelze ukončení přístupových jednání  WTO ještě v roce 2007 vyloučit. Vstup do WTO je pravděpodobný nejdříve až v r.2008. Předpokladem je ukončení jednání a konzultace o některých otevřených otázkách týkajících se oblasti vývozních cel,  státní podpory zemědělství, ochrany práv duševního vlastnictví.

Očekává se, že ze strany RF bude pokračovat intenzívní lobování o urychlení vstupu do OECD, což by mohlo přiblížit brzký vstup do této organizace.

V roce 2007 pokračuje posilování mezinárodní pozice Ruské federace. V září 2007 byla jmenována nová ruská vláda v čele s premiérem V. Zubkovem. Na 2.12.2007 je stanoven termín voleb do Státní dumy RF a v březnu 2008 budou následovat volby prezidentské. Zásadní změny ve vnitro ani zahraničně-politickém kurzu Ruska se neočekávají.

Přijetí zákona,  který  bude definovat právní rámec pro vstup zahraničního kapitálu do strategických odvětví  (jaderná energetika, letecký průmysl, kosmický průmysl, výroba zbraní a vojenská technika),  by mohlo mít  kromě jasně stanovených pravidel též nepříznivý dopad na příliv zahraničních investic s ohledem na určité avizované omezující faktory. Problematický je zejména připravovaný zákaz  participace zahraničních investorů v některých segmentech. Jde zejména o rozpracování přesně definovaných nalezišť energetických surovin, která budou silovými složkami (FSB) označena jako strategická. Návrh byl dne 14.9.2007 schválen  Státní dumou RF v 1. čtení, ale očekává se, že další schvalovací proces bude mít delší průběh s ohledem na změny v ruské vládě a dvoje volby v RF.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Do konce září 2007 dokončila RF téměř všechna zbývající dvoustranná jednání o vstupu do WTO. Za nejvýznamnější lze považovat dvoustranný protokol s USA, který byl podepsán dne 19.11.2006 na summitu APEC v Hanoji. Dosud nebylo uzavřeno jednání se Saudskou Arábií a Gruzií.

Po technické stránce nelze ukončení přístupových jednání k WTO ještě v r. 2007 vyloučit. Vstup RF do WTO je pravděpodobný nejdříve v r. 2008, což ovšem závisí na brzkém ukončení  jednání a konzultací zejména ohledně vývozních cel, státní podpory zemědělství, ochrany práv duševního vlastnictví apod.

Očekává se pokračování v intenzívním lobování o co nejrychlejší vstup RF do OECD.

Vztahy Ruské federace a mezinárodních uskupení jsou uvedeny v kapitole 3.1.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Jak již bylo výše uvedeno ruský trh lze stále více charakterizovat jako trh investic než-li trh prostého zbožím. Větší naději zde uspět má tedy exportér, který je připraven k přenosu výroby (či jiné aktivity) do RF.

Z poznatků ZÚ se ukazuje, že je zájem o spolupráci s českými podnikatelskými subjekty ve všech regionech RF. Předpoklady k upevnění pozice na místním trhu se odlišují v návaznosti na realizaci konkrétního podnikatelského záměru. Není třeba začínat vždy v Moskvě nebo ve velkých centrech. Rozvody vody pomocí plastových vedení, měření a regulaci tepla, kanalizaci, čističky odpadních vod, třídění a spalování komunálního odpadu, jeho sběr, svoz a zpracování, kogenerační jednotky pro produkci tepla a elektřiny různých velikostí, rekonstrukce obytných budov s docílením evropského standardu isolací vnějšího pláště, chmelařství, sladovnictví, pivovarnictví se svými technologiemi, sběr a konservace ekologicky čistých lesních a polních plodů a pitné vody v oblastech dosud ekologicky nedeformovaných a mnohé další je možné organizovat stejnou metodou a tedy plánovitě ve spolupráci s místními orgány v mnohých městech, okresech či oblastech. Dále je v regionech zájem o výrobu skla (obalového), výstavbu pivovarů apod.

Obecně byly silné a slabé stránky exportní pozice a možností ČR vůči RF  formulovány ve Strategii prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF pro roky 2005 - 2008 a Exportní strategii České republiky pro léta 2006 – 2010:

Interní faktory (hodnoceno z pohledu ČR jako vývozce):

 Silné stránky

• zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu;
• výhodná výchozí pozice opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů;
• dobré renomé ČR v očích ruské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních  odvětví mezi ruskými spotřebiteli;
• v relativním pojetí moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu;
• existence nabídky výrobků s optimálním poměrem ceny ke kvalitě;
• schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků;
• schopnost předávat a využívat zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti ze získávání zahraničních investorů;
• možnost sehrávat roli mostu mezi EU a RF;
• dobrá pozice ve vybraných regionech Ruska.

Slabé stránky

• nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků;
• nedostatečné povědomí o možnostech a realitách ruského trhu (důraz na potřebu zkvalitnění a rozšíření spektra poskytovaných informačních služeb);
• přetrvávající předsudky při zpracovávání trhu, v některých případech spojené s dřívějšími negativními zkušenostmi;
• nižší inovační úroveň v některých oborech související s absencí aplikovaného výzkumu a vývoje;
• stále ještě nedostatečná spolupráce při seskupování firem pro účely pronikání na vzdálenější teritoria RF
• rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v politické oblasti;
• nevyvážený obraz Ruska v médiích.

Externí faktory (z pohledu ruského trhu):

Příležitosti

• dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí;
• podpora procesu strukturálních reforem nejvyššími místy;
• postupné otevírání trhu cestou autonomních liberalizačních opatření a přibližování obchodního režimu pravidlům WTO;
• modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě  průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin);
• postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury;
• nenasycenost trhu a s tím související vysoká dynamika růstu dovozu do RF;
• růst reálných příjmů (meziročně o téměř 10 %) a tomu odpovídající zvyšování  výdajů na spotřebu – vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží;
• zlepšená platební a investiční schopnost ruských partnerů.

Omezení

• nejistoty spojené se schopností udržet dlouhodobě vysoká tempa růstu;
• vysoká míra zasahování státu do ekonomiky, četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení;
• monopolní struktury a vysoká koncentrace trhu v řadě sektorů ekonomiky;
• strukturální nerovnováhy plynoucí z nedostatečné diverzifikace ekonomiky, silné  závislosti na surovinách a poddimenzované dopravní, telekomunikační, distribuční, logistické a energetické infrastruktury;
• zdlouhavé, ne vždy dostatečně transparentní, zato poměrně finančně nákladné procedury v obchodě;
• nedodržování principu národního zacházení v některých sektorech služeb (dvojí ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě apod.);
• regionální odlišnosti v legislativě, nedostatečné exekutivní mechanismy a s tím související problémy s vymahatelností práva;
• nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví;
• nízké kapitálové zázemí bankovního sektoru.