142,2 mil. obyvatel (v lednu 2007), hustota obyvatelstva 8,33 na 1 km2.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva - 74,1 mil., tj. 51 %.
V roce 2006, nehledě na některé pozitivní momenty v demografickém rozvoji Ruska (zvýšení porodnosti), se počet obyvatel se snížil téměř o 600 tisíc osob, t.j. o 0,42 %.
Migrační přírůstek (především ze států SNS) kompenzoval přirozené snížení počtu obyvatel jen o necelých 10 %.
Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví jejich ústavy. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %).
Ruskou federaci tvoří 88 subjektů - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 8 krajů, 47 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast) a 8 autonomních okruhů - rozdělených na základě výnosu prezidenta č. 849 z 13.05.2000 do sedmi federálních okruhů:
Centrální federální okruh: Belgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva. – Administrativní centrum - Moskva.
Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg. – Administrativní centrum - Sankt Petěrburg
Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Kalmycká republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.Administrativní centrum - Rostov na Donu.
Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj. Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.
Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něnecký autonomní okruh. Administrativní centrum - Jekatěrinburg.
Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblastNovosibiřská oblast, Omská oblast, Tomská oblast, Čitinská oblast, Aginský burjatský autonomní okruh, Tajmyrský (Dolgansko-něnecký) autonomní okruh, Usť-Ordynský burjatský autonomní okruh a Evenecký autonomní okruh. Administrativní centrum - Novosibirsk.
Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast, Korjakský autonomní okruh a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Chabarovsk.
Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.
Hlavní město Moskva má 10,4 mil. obyvatel.
Další velká města:
Ruský rubl (RUB) = 100 kopějek. Státní banka (Centralnyj bank Rossii) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 26 září 2007 relace činila 25,0315 RUB za 1 USD a 35,2193 za 1 EUR.
Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku rozhodnutím prezidenta ze dne 01.01.1998 oficiálně zrušeno.
Státní svátky (dny pracovního klidu)
Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně.
Obvyklá prodejní doba:
Kultura obchodního jednání, zejména v regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a v regionu výběr obchodního partnera s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty, založené na vzájemné důvěře, podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.
Stávající podnikatelskou sféru v RF tvoří obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin, ropných, plynárenských a jiných exportních společností. Převážná většina z nich je zcestovalá, má přehled o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech na zboží atd.).
Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost transakce.
Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo, s patřičným vysvětlením, resp. omluvou.
V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty.
Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost 2 světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže v anglicky mluvících zemích.
Obchodně lze v RF jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.
Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých novodobých zbohatlíků (tzv. novyje russkije), hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).
Při jednání nelze svého partnera podceňovat, neboť drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.
Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel RF. Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi 13. a 14. hodinou se zvedá jen výjimečně.
Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.
Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní, pracovníci ochrany, sekretářky, jež disponují nevelkou mocí, kterou se snaží dát patřičně najevo.
Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátku všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátku je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).
Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.
Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe, a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“).
Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, nadále přetrvává lhostejnost.
V Rusku (a v rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednání projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se
i rádi předvádějí.
Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné (ukázka řečnického umění). Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že se připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování.
Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto zřídka přijmou, mnohdy to považují za urážku, neboť kritizovat a „utahovat si sami ze sebe“ mohou domorodci, nikoliv „cizáci“. V komunikaci s cizinci rádi zdůrazňují patriotismus a národní hrdost.
Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované.
Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, známější osoby (a to i stejného pohlaví) se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.
V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.
Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně se slovní spojení „dopravní špička“ stalo eufemismem pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů ve však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit dopravní faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.
Úroveň zdravotní péče poskytované je závislá na místě jejího poskytování, na kvalitě zdravotnického zařízení. Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, což je podmínkou udělení víza Ruské federace, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí obrátí, sama vybere nejbližší vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Zdravotní pojištění při cestě do RF lze obstarat u poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny, České pojišťovny a.s, Elvia a.s, Winterthur a dalších.
3. Tverskaja-Yamskaya (umístění naproti vchodu ČSA)
tel. ordinace 8 499 978 70 61
tel. lékař 8 499 972 63 69
tel. sestra 8 499 978 71 39
Ordinační hodiny: Po až Pá 08:30–16:30
Při cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe:
1) cestovní pas nebo jiný cestovní doklad
2) platné ruské vízum
3) prostředky na celou dobu pobytu v RF nebo doklad prokazující zajištění nákladů spojených s pobytem v RF
4) doklad o zdravotním pojištění na území RF.
Ruské vízum nepotřebuje občan ČR, pokud se prokáže
a) platným povolením k trvalému pobytu v RF (tzv. ??? ?? ??????????),
nebo
b) platným diplomatickým pasem ČR a cestuje do RF na krátkodobou návštěvu (celková doba pobytu nesmí přesáhnout 90 dní během půl roku),
nebo
c) že je pasažérem lodi, která má právo převážet pasažéry, a vstupuje na území RF přes námořní nebo říční přístav na dobu maximálně 72 hodin za podmínky, že se neodkloní od plánovaného organizovaného turistického programu (dokladem je seznam pasažérů),
nebo
d) že územím RF pouze projíždí a neopustí přitom tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li potřeba). Pokud občan přiletí na terminál letiště (např. Šeremetěvo 1) a pokračuje z jiného letiště v témže městě (např. Domodědovo, Vnukovo) anebo pokračuje v cestě ze stejného letiště, ale z jiného terminálu (např. Šeremetěvo 2), ruské vízum potřebuje, neboť musí opustit tranzitní prostor daného terminálu, na který přicestoval.
Před vstupem do RF musí občan ČR vyplnit dvoudílnou migrační kartu, jejíž jeden díl odevzdá při pasové kontrole na vstupu RF a vstupním razítkem hraničního přechodu orazítkovaný druhý díl odevzdá pasové kontrole při výstupu z RF.
Je-li účelem vstupu do RF pouze tranzit do třetího státu, musí mít občan ČR ve svém cestovním dokladu vízum takového třetího státu, je-li potřebné. Pro případ, že by do takového třetího státu nebyl občan ČR vpuštěn, musí občan prokázat, že má zajištěn návrat do ČR (např. zpáteční letenkou).
Při ztrátě nebo krádeži cestovního dokladu je nutné neodkladně informovat místní polici, která o tom občanu vystaví potvrzení, čímž se lze vyhnout zbytečným problémům při případné kontrole místními úřady. Je také nutné osobně se dostavit na nejbližší český zastupitelský úřad v RF a požádat o vystavení náhradního cestovního dokladu. Opouští-li občan ČR území RF v době platnosti víza, může s náhradním cestovním dokladem opustit území RF, aniž by se musel na ruské úřady obracet se žádostí o vystavení výjezdního víza.
Pro případ ztráty nebo krádeže dokladů se doporučuje vzít si s sebou kopii datové stránky cestovního dokladu, fotokopii ruského víza a fotokopie řidičského a technického průkazu a pojištění.
Cestuje-li občan ČR do RF motorovým vozidlem jako řidič, musí mít s sebou platný řidičský průkaz ČR a platný mezinárodní řidičský průkaz. Z praxe vyplývá, že místo mezinárodního řidičského průkazu je vhodnější mít u sebe kopii českého řidičského průkazu s ověřeným překladem do ruštiny, přičemž nejlépe je nechat překlad ověřit na velvyslanectví RF v Praze nebo generálním konzulátu RF v Brně či Karlových Varech.
Pokud řidič používá k cestě vozidlo, jehož není vlastníkem, právní řád RF v tomto případě ukládá, aby byl řidič vybaven rusky psanou plnou mocí majitele vozidla k jeho užívání (vzor viz http://gai.ru/warrant/). Pokud je plná moc psaná v češtině, musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v ruském vzoru a dále souhlas s vyvezením vozidla do zahraničí. Podpis na plné moci musí být notářsky ověřen.
Řidič motorového vozidla musí mít dále pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (povinné ručení) platné pro území RF. Toto pojištění lze sjednat v denní dobu i na silničních hraničních přechodech do RF. České povinné ručení ani mezinárodně uznávaná "zelená karta" pro území RF neplatí.
O ruské vízum mohou občané České republiky požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech. Vízum lze vyřídit i prostřednictvím některých cestovních kanceláří v ČR, pokud však cestující není členem zájezdu pořádaného takovou cestovní kanceláří, obstarat si takto vízum se nedoporučuje. Zejména v případě, že bude občan ubytován v soukromí vznikají problémy, neboť jako přijímající strana je pak ve vízu uvedena jiná strana. Žádat o udělení ruského víza až na hraničním přechodu obecně není možné.
K žádosti o vízum se přikládá voucher ruské cestovní kanceláře, anebo pozvání k návštěvě RF ověřené Federální migrační službou RF anebo Ministerstvem zahraničních věcí RF. K žádosti o udělení víza RF se dále předkládá fotografie, cestovní pas nebo jiný cestovní doklad a cestovní zdravotní pojištění po dobu pobytu na území RF. Cestovní doklad musí být platný ještě alespoň po dobu 3 měsíců po ukončení pobytu v Rusku, pokud se jedná o žádost o udělení krátkodobého víza RF.
Před cestou je třeba si zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. V tomto období může cestující na území RF vstoupit a pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit. Pokud cestující zjistí, že z nějakého důvodu musí, resp. potřebuje na území RF zůstat i po skončení platnosti víza, na které cestující do RF přicestoval, je třeba, aby u místní pobočky Federální migrační služby RF požádal o prodloužení víza. Turistické vízum lze prodloužit až na celkových 180 dnů pobytu v RF.
Vízum, na kterém je v azbuce uvedeno "???????????", lze použít pouze k jednomu pobytu v RF. Za jeden pobyt v RF se považuje i situace, kdy cestující opustí RF a projede přes třetí zemi do jiného území RF (např. do Kaliningradské oblasti).
Vícenásobné vstupní vízum s platností až do jednoho roku lze udělit členům oficiálních delegací, podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, řidičům vozidel v mezinárodní nákladní a osobní dopravě, posádkám vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích, účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu, novinářům, účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy v případě, že v průběhu předchozího roku získali nejméně jedno vízum.
Vícenásobné vstupní vízum s platností na dva roky lze udělit občanům ČR uvedeným v předchozím odstavci za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využili jednoroční vícenásobné vstupní vízum.
U vícenásobných víz nesmí celková doba pobytu překročit 90 dnů během 180-ti denního období.
Omezení vstupu
Do některých územních částí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky Federální migrační služby s dostatečným předstihem.
Ohlašovací povinnost
Na území RF se na cizince vztahuje povinnost ohlásit adresu místa pobytu na tzv. ???????????? ???? a při odjezdu z RF naopak cizince odhlásit.. Tuto povinnost za cizince plní ubytovací zařízení popř. přijímající strana. Cizinec má povinnost mít u sebe nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů od příjezdu do místa ubytování doklad o tom, že adresu místa pobytu nahlásil.
V praxi nyní existují 2 režimy krátkodobého pobytu v RF (na ruské vízum):
Pobyt v ubytovacím zařízení
Ubytovacím zařízení se rozumí hotel nebo jiná organizace poskytující ubytování, například sanatorium či jiná ozdravovna, penzion, turistická chata, kempink, dětský tábor, nemocnice či jiná instituce zdravotní či sociální péče. Podle výkladu Federální migrační služby RF se ubytovacím zařízením rozumí také Český dům při Velvyslanectví ČR v Moskvě. Ubytovacím zařízením se zde rozumí také vazba, vězení nebo jiná instituce sociální rehabilitace.
Každé ubytovací zařízení v RF je povinno zaregistrovat každého občana ČR, kterého ubytovalo, nehledě na délku jeho pobytu v RF nebo na délku jeho pobytu v tomto ubytovacím zařízení. Informaci o nástupu ubytování je ubytovací zařízení povinno předat místně příslušné pobočce Federální migrační služby RF (dále též FMS) spolu s požadovanými doklady nejpozději do 24 hodin, ukončení ubytování je ubytovací zařízení povinno ohlásit nejpozději do 12.00 hod. následujícího dne.
Pobyt jinde než v ubytovacím zařízení
Povinnost zaregistrovat pobyt občana ČR má v tomto případě tzv. přijímající strana. Tou může být jen fyzická osoba s právem trvalého pobytu na území RF anebo právnická osoba, u které občan ČR fakticky bydlí anebo u které pracuje. Přijímající stranou je ze zákona i Velvyslanectví ČR a Generální konzulát ČR. Přijímající stranou nemůže být občan ČR, který v RF pobývá na vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu.
Přijímající strana je povinna zaregistrovat přicestování občana ČR, který u ní bydlí nebo pracuje, pouze v případě, že pobyt v RF přesáhne 3 kalendářní dny. Pokud občan ČR přicestuje do RF na dobu ne více jak 3 kalendářní dny a není ubytován v ubytovacím zařízení, nemusí být nikde registrován. Občan ČR naopak musí být zaregistrován nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů ode dne přicestování do místa ubytování. Odcestování občana ČR je pak přijímající strana povinna oznámit nejpozději do 2 kalendářních dnů.
Během tranzitu přes území RF (například vlakem) se občan nikde registrovat nemusí.
Občan ČR je povinen předložit pas s ruským vízem a migrační kartu (část B) v ubytovacím zařízení, resp. přijímající straně za účelem zaregistrování. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana pořídí fotokopii těchto dokladů a zároveň vyplní dvoustránkový formulář "Ohlášení o příjezdu cizince do místa ubytování".
Vyplněný ohlašovací formulář, kopii datové stránky pasu, kopii ruského víza (a kopii stránky s vyznačeným razítkem vstupu do RF, pokud není vyznačeno u ruského víza), kopii odjezdového dílu migrační karty (část B) se zřetelně vyznačeným razítkem vstupu do RF, kopii občanského průkazu osoby uvedené na ohlašovacím formuláři, a dále plnou moc, pokud příjezd občana zaregistrovává jiná osoba než uvedená na ohlašovacím formuláři, se bez poplatku podává na místně příslušné pobočce Federální migrační služby RF.
Za poplatek 118 rublů (tj. cca 100 Kč) lze tyto doklady podat i na jakékoli ruské poště. V tom případě je třeba odevzdat uvedené doklady dvakrát - jeden zasílá pošta Federální migrační službě, druhý si ponechává pro případ ztráty na cestě.Ohlašovací formulář obsahuje část, kterou při jeho přijetí pracovník Federální migrační služby (resp. pošty) orazítkuje úředním datumovým razítkem potvrzujícím přijetí ohlášení. Tuto část formuláře pak pracovník vrátí tomu, kdo ohlášení provedl. Takto orazítkovaná část formuláře slouží jako potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti pro případ kontroly cestovatele. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, je proto povinna orazítkovanou část formuláře předat občanovi a ten je povinen ji mít u sebe až do doby odcestování z místa pobytu, kdy je povinen jej vrátit zpět ubytovacímu zařízení, resp. přijímající straně.
O odjezdu občana ČR z místa ubytování je ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, povinna informovat tak, že na orazítkovanou část ohlašovacího formuláře dopíše datum odjezdu a tuto vrátí místně příslušné pobočce Federální migrační služby buď přímo nebo prostřednictvím pošty. Pošta vydá o přijetí písemné potvrzení.
Odhlašovací povinnost se vztahuje i na krátkodobé opuštění místa pobytu, na kterém je cizinec už zaregistrován, tj. např. při vyjíždění do jiných ruských měst s opětným návratem do původního místa ubytování. V souladu se zákonem je cestovatel povinen zaregistrovat se (být zaregistrován přijímající stranou) a posléze se odhlásit na každém místě na kterém se zdrží déle než 3 dny, v případě, že je ubytován v ubytovacím zařízení, splní tuto povinnost nehledě na délku pobytu ubytovací zařízení.
V případě ztráty víza či jeho prodloužení je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt, který musí požádat o vydání duplikátu víza a registrace v místě posledního pobytu cizince na území RF. Současně upozorňujeme na přísné postihy cizinců, kteří se na území RF zdržují nelegálně, či nedisponují výše uvedeným dokladem o splnění ohlašovací povinnosti po dobu pobytu v RF (v daném případě hrozí pokuta do výše 5 tisíc rublů, tj. cca 4 tisíce Kč).
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu RF, zda se podmínky při cestování nezměnily.
Dovoz a vývoz valuty z/na území Ruské federace upravuje federální zákon č. 173-FZ ze dne 10.12.2003 "O měnové regulaci a kontrole", ve znění pozdějších změn. Jde zejména o následující pravidla:
Dovážená cizí měna a měna RF v hotovosti, cestovní šeky, cizí i ruské cenné papíry v celkové hodnotě přesahující 10 000,- USD, dovážené do RF fyzickými osobami (rezidenty i nerezidenty) podléhají písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.
Vývoz cizí měny a měny RF (rezidenti i nerezidenti) v hotovosti v hodnotě vyšší než 3 000 USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace (ve dvojím vyhotovení).
Vývoz měny v hotovosti v hodnotě 3000,- USD a nižší je osvobozen od celní deklarace či jiných úředních úkonů.
Vývoz měny v hotovosti v hodnotě do 10 000,- USD je možný po vyplnění a odevzdání celní deklarace na hraničním přechodu, přičemž není potřeba dokládat původ nabytí těchto prostředků.
Vývoz měny v hotovosti v hodnotě přesahující 10 000,- USD se nepřipouští s výjimkou případu, že se jedná o prostředky dříve dovezené nebo převedené do Ruské federace. K tomu se předkládá písemná celní deklarace a ostatních dokumenty dokládající předchozí dovoz nebo převod měny do Ruské federace.
Vývoz cestovních šeků v hodnotě nad 10 000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.
Doporučujeme všem občanům ČR dovezenou valutu do RF řádně deklarovat a to jak při příjezdu do RF, tak i při odjezdu z RF.
Obzvláštní pozornost musí turisté věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Obě potvrzení je vhodné mít opatřené překladem do ruského jazyka.
Bezpečnostní situace v jednotlivých částech země je velmi rozdílná. Při cestách mimo velké aglomerace doporučujeme cestovat spíše ve skupinách, nevyhledávat náhodné známosti a nedávat okázale najevo, že se jedná o cizince. Při jakýchkoliv konfliktech je třeba ihned uvědomit místní policii a nejbližší zastupitelský úřad v Ruské federaci (ZÚ Moskva, generální konzulát v Sankt Petěrburku nebo v Jekatěrinburgu). Doporučuje se necestovat do některých oblastí Ruské federace, kde je bezpečnostní situace neuspokojivá (např. oblast Kavkazu, především Čečensko, Ingušsko, Dagestán) a v případě, že je nutné cestu uskutečnit, informovat se na zastupitelských úřadech RF v ČR na omezení, která pro vstup do těchto oblastí platí.
www.mzv.cz/moscow
123056 Moskva, ul. J.Fučíka 12/14
tel.: 007 495 251 05 44 – 45 ústředna
007 495 251 05 40 – 43 informace
fax: 007 495 250 15 23
e-mail: moscow@embassy.mzv.cz
tel. OEÚ: 007 495 250 22 54
fax OEÚ: 007 495 251 25 27
e-mail OEÚ: commerce_moscow@mzv.cz
tel. KO: 007 495 250 22 25
fax KO: 007 495 253 92 82
e-mail KO: consulate.moscow@embassy.mzv.cz
Informace o dopravě z letišť je umístěna na:
www.aviabilet.ru, (dále otevřít „Aeroporty“ na horní liště).
Zde naleznete úplnou informaci o dopravě z/na letiště.
Spojení z letiště Šeremetěvo:
autobusová kyvadlová doprava linka 581 nebo mikrobus („maršrutka“) do stanice metra „Rečnoj vokzal“ dále do stanice metra „Běloruskaya“ nebo „Majakovskaya“. Cena za dopravu autobusem nebo „maršrutkoj“ na metro se pohybuje kolem 30 RUR (1 €).
Na letišti je oficiální stánek taxi (Moscow Cab), cena za dopravu do centra je 1300 RUR (asi 38 €).
193015 Sankt Petěrburg, ul. Tverskaya 5
tel.: 007 812 271 46 12
fax: 007 812 271 46 15
e-mail: petersburg@embassy.mzv.cz
620075 Jekatěrinburg, ul. Gogola 15
tel.: 007 343 379 47 62
fax: 007 343 379 49 26
email: yekaterinburg@embassy.mzv.cz
Nižnij Novgorod, ul. Volodarskovo 38A
tel.: 007 8312 199 779
Chanty-Mansijsk, prospekt Mira 38
tel.: 007 34671 90600
fax: 007 34671 30210
123056 Moskva, ul. J.Fučíka 12/14
ředitelka: Vlasta Smoláková
tel.: 007 495 688 95 15, 250 53 75
fax: 007 495 251 48 36
email: ccmoskva@czech.cz
www.czcenter.ru, www.czechcentres.cz/moscow
135047 Moskva, 3.Tverskaya-Yamskaya 36/40
ředitel: Miloš Jaro
tel.: 007 499 978 21 10, 978 21 01
007 495 787 78 51, 787 78 52
fax: 007 495 251 32 27
007 499 973 21 81
email: ceskydum@czech.cz
recepce@czech.cz
telefon/fax: 007 499 978 73 69
007 495 787 78 53
email: ceskydum@czech.cz
www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com
125047 Moskva, 3. Tverskaya-Yamskaya 36/40
tel: 007 499 978 52 05, 978 21 65
tel./fax: 007 495 234 40 65
ředitel zastoupení: Helena Svobodová
email: info-ru@czechtourism.com, svobodova@czechtourism.com
www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru
125047 Moskva, 3. Tverskaya-Yamskaya 36/40
tel.: 007 499 978 76 42
ředitel zastoupení: Jiří Mašata
email: moscow@czechtrade.cz
19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57
tel./fax: 007 812 718 81 15, 718 81 37
ředitel zastoupení: Štěpán Jílek
e-mail: petersburg@czechtrade.cz
620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkogo 45
ředitel zastoupení: Jiří Boleček
tel./fax: 007 343 217 35 71
e-mail: yekaterinburg@czechtrade.cz
BBH Legal
www.bbhlegal.ru
Moskva, ?aliy Kislovskiy per. 1/4
tel.: 007 495 609 92 05
fax: 007 495 609 94 36
V Moskvě pro všechny tyto služby a potřeby jednotná čísla:
z pevné linky 911-82-41
z mobilního telefonu 0911
Nejpoužívanější ruské vyhledávače:
www.rambler.ru
www.yandex.ru
Server ruské vlády s odkazy na jednotlivá ministerstva:
www.government.ru
www.gov.ru
Ministerstvo zahraničí:
www.mid.ru
Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu:
www.economy.gov.ru
Ministerstvo průmyslu a energetiky:
www.minprom.gov.ru
Oficiální stránky prezidenta RF
www.kremlin.ru
Oficiální stránky prezidenta RF pro děti:
www.uznay-prezidenta.ru
Delegace Evropské komise v RF
www.delrus.cec.eu.int
Obchodně-průmyslová komora
www.tpprf.ru
Moskva: www.mtpp.org
zastoupení v ČR: www.rutpp.cz
Daňová správa:
www.nalog.ru
Federální celní služba
www.customs.ru
Federální migrační služba
www.fmsrf.ru
Státní dopravní služba
www.gai.ru
Regiony RF:
www.regions.ru
Informace o ruských zákonech:
www.garant.ru
Zpravodajství:
www.gazeta.ru
www.strana.ru
www.interfax.ru
www.rianews.ru
www.kommersant.ru
www.ng.ru
www.izvestia.ru
www.moscownews.org
Informace o leteckých spojích:
www.polets.ru
www.aeroflot.ru
www.S7.ru
www.komorasns.cz
190 00 Praha 9, Freyova 27,
tel.: 296 646 501, 296 646 502
fax: 296 646 503
výkonný ředitel: Ing. František Masopust
email: masopust@komora.cz
tel./fax: 007 499 978 73 69
email: palatasng@mail.ru
Moskva, 3-ya Tverskaya-Yamskaya 31/35
tel.: 007 499 978 76 26
e-mail: ctmoskva@online.ru
Moskva, 3-ya Tverskaya-Yamskaya 31/35
tel.: 007 499 978 73 86
007 495 2517163
Martina Vašíčková
e-mail: ctk@online.ru
Moskva, 3-ya Tverskaya-Yamskaya, 31/35,
tel.: 007 499 978 73 89
Petr Vavruška
e-mail: czradio@col.ru
Moskva, 3-ya Tverskaya-Yamskaya (umístění naproti vchodu ČSA)
tel. ordinace: 007 499 978 70 61
Ordinační hodiny: Po - Pá 09:00 - 12:30 13:00 - 16:00
www.bbhlegal.ru
Moskva, Maliy Kislovskiiy per. 1/4
tel.: 007 495 609 92 05
fax: 007 495 609 94 36
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Tak jsem se vrátil z velkého výletu a .... skvělý!!!Nádhera. Nejvyšší dosažená výška něco přes 5 000 metrů. Pro labužníky se nabizejí vyšky pres 6 000. Andy jsou nadherné....
Čtěte více z deníku Hmm, řekněme: Úvod
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: