Salvador

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Salvador je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:

• Organizace spojených národů (OSN)
• Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)
• Dětský fond OSN (UNICEF)
• Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
• Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
• Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
• Organizace amerických států (OAS)
• Mezinárodní měnový fond (MMF)
• Světová banka (SB)
• Latinskoamerický ekonomický systém (SELA)
• Meziamerická rozvojová banka (BID)
• Světová obchodní organizace (WTO)
• Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (OMPI-WIPO)
• Středoamerická banka ekonomické integrace (BCIE),
• Středoamerický integrační systém (SICA),
• Sekretariát Středoamerické ekonomické integrace (SIECA),
• Středoamerický společný trh (MCCA-CACM),
• Středoamerický parlament (PARLACEN),
• Mezinárodní Telekomunikační Unie (ITU),
• Interpol
• Středoamerický společný trh (CACM)
• Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLA)
• G-77
• Meziamerická rozvojová banka (IADB),
• Mezinárodní agentura atomové energie (IAEA),
• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD),
• Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO),
• Mezinárodní konference svobodných odborů (ICFTU),
• Mezinárodní rozvojové sdružení (IDA),
• Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD),
• Mezinárodní finanční korporace (IFC),
• Mezinárodní organizace práce ( ILO),
• Mezinárodní námořní organizace(IMO),
• Mezinárodní olympijský výbor (IOC),
• Světová odborová organizace (WFTU),
• Světová zdravotní organizace (WHO),
• Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO),
• Světová meteorologická organizace (WMO),
• Program OSN pro rozvoj (PNUD).

Mezi priority zahraniční politiky Salvadoru patří pokračování integračních procesů ve Střední Americe. Salvador přistupuje velmi aktivně k co nejširšímu postupu integrace regionu, která by se kromě ekonomické integrace měla rozšířit i na oblast politickou a bezpečnostní. Koncem října 2006 byl zvolen Ciro Cruz, předseda salvadorské pravicové Strany národního smíření, novým předsedou středoamerického parlamentu (PARLACENU) na léta 2006–7. Pod jeho vedením by se měl PARLACEN transformovat v motor středoamerické integrace. Jeho výnosy by měly dostat závazný charakter.Neměl by nadále sloužit pouze jako útočiště zkorumpovaných prezidentů a viceprezidentů chráněných imunitou.

Salvador předložil na XVI. iberoamerickém summitu svou žádost, aby se stal stálým hostem tohoto fóra. Salvador přivítal zahájení negociací SA s EU o asociační dohodě. Salvador jako dočasný předseda SICA bude organizátorem 3. kola negociací v únoru 2008.

USA

Salvador má ze všech středoamerických států nejlepší vztahy s USA.Salvador je jedinou středoamerickou zemí, která se aktivně zapojila do řešení irácké krize. Přes hrozby ze strany teroristické skupiny spřízněné s Al-Kajdou, protesty opoziční FMLN a nesouhlas církevních autorit vyslala vláda do Iráku v srpnu 2007 v pořadí již osmý vojenský kontingent. Prezident USA oplátkou tolerují na svém území největší počet salvadorských migrantů (2,5 milionu), kteří v USA pobývají na základě statutu prozatímní ochrany. Ti ročně zasílají ve formě měsíčních podpor svým rodinám (remesas) do Salvadoru téměř 3 miliardy dolarů. USA také odměňují Salvador finančně ze svého Miléniového fondu. Částka 461 milionů dolarů, kterou má Salvador obdržet z fondu je největší v regionu SA. Je určena k zmírnění chudoby na severu země. 233 milionů je určeno pro zlepšení státní a regionální infrastruktury, 95 milionů půjde na lidský rozvoj a 87 milionů na rozvoj podnikání.

Salvador je středoamerickou zemí, která nejvíce těží z dohody o volném obchodu s USA a státy SA a Dominikánskou republikou (CAFTA) která vstoupila v platnost, jako první v regionu SA, 1. 3. 2007.

ASIE

Salvador udržuje intenzivní styky s asijskými zeměmi, od kterých dostává značnou rozvojovou pomoc. Prezident Saca koncem října 2006 navštívil Japonsko, Taiwan a Koreu. Během setkání s japonskými investory nazval svou zemi „centrem středoamerické integrace a branou do SA, kde je ideální investovat". Japonská půjčka dovolila financovat budování největšího salvadorského přístavu La Unión v zálivu Fonseca, který má být dokončen v roce 2009. Koncem listopadu 2006 Salvador a Honduras úspěšně dokončily negociace Smlouvy o volném obchodu s Taiwanem. Salvadorský export na Taiwan se za poslední dva roky zdvojnásobil.

Israel a arabský svět

Vláda prezidenta Sacy se pokouší zlepšit vztahy s blízkovýchodním regionem. Proto rozhodla po téměř čtvrt století přemístit svůj ZÚ z Jeruzaléma do Tel Avivu. Během poslední návštěvy ministra zahraničních věcí Salvadoru F. Laíneze v Kataru bylo slavnostně otevřeno salvadorské velvyslanectví, které je akreditováno zároveň v Indii, Kuvajtu a Bahrajnu. Katarská strana v reakci oznámila, že otevře v Salvadoru své velvyslanectví, které bude akreditované pro celou Střední Ameriku. Salvador ve sledovaném období navázal diplomatické vztahy s Alžírem a připravuje navázání vztahů s Jordánskem.

Honduras

Administrativy obou sousedních států usilují o lepší vztahy zbavené zátěže hraničních sporů. Obě země spojuje zájem na intenzivnější integraci SA a snaha modernizovat nefunkční instituce.

Venezuela

Salvadorská vláda vznesla protesty proti jednání Venezuely s levicovou opozicí (FMLN) o dodávkách venezuelské ropy. Podle prezidenta Sacy je venezuelská ropná pomoc skrytou finanční podporou FMLN.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Salvador podepsal celkem 130 mezinárodních mnohostranných smluv, dohod a jejich dodatků a protokolů.

Salvador již ratifikoval dohodu o volném obchodu s USA (CAFTA, platnost od 1.3. 2006) a je nejhorlivějším zastáncem co nejširšího postupu integrace regionu, která by se kromě ekonomické integrace měla rozšířit i na politickou. Salvador je aktivním propagátorem společného postupu středoamerických zemí při sjednávání regionálních mezinárodních dohod - viz společný postup zemí „severního trojúhelníku" (Honduras, Guatemala, Salvador) při jednáních o dohodě o volném obchodu s Mexikem a společný postup středoamerických zemí při jednáních o dohodách o volném obchodu s Dominikánskou republikou a Chile.

Salvador má podepsány následující dohody o volném obchodu:

• Dohoda o volném obchodu mezi Salvadorem a Dominikánskou republikou; Podepsána 16. 4. 1998, vstoupila v platnost 4. 10. 2001
• Dohoda o volném obchodu mezi Salvadorem a Chile ; Podepsána 18. 10. 1999, vstoupila v platnost 3 . 6. 2002
• Dohoda o volném obchodu mezi Salvadorem a Mexikem; Podepsána 29. 6. 2000, vstoupila v platnost 15. 3. 2001
• Dohoda o volném obchodu mezi Salvadorem a Panamou; Podepsána 6. 3. 2002, ratifikována 3. 10. 2002
• Dohoda o volném obchodu mezi Salvadorem a USA; Podepsána 5. 8. 2004, ratifikována 18. 12. 2004
• Dohoda o volném obchodu s Taiwanem; Podepsána v listopadu 2006.

V hlavním městě San Salvadoru sídlí stálý sekretariát středoamerické integrační dohody SICA. Salvador se aktivně podílí na práci Středoamerického parlamentu - PARLACENu, Středoamerického soudního dvora a také na Plánu Puebla-Panamá.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Salvadoru byly během návštěv českých představitelů předány tyto návrhy dohod:

1. Obchodní dohoda ( Synek -1994)
2. Dohoda o zamezení dvojího zdanění ( min. Kavan -1999)

Salvador na návrhy dohod nereagoval, reakce přislíbena po vstupu v platnost Středoamerické smlouvy o celní unii a završení negociací Asociační dohody SA- EU.Během návštěvy ministra zahraničních věcí J. Kavana v Salvadoru v listopadu 1999, kdy byla podepsána Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Salvadorskou republikou. Dohoda vstoupila v platnost 28. 3. 2001.