Slovinsko

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Slovinsko je republikou s demokratickým parlamentním zřízením, garantovaným demokratickou ústavou z roku 1991. Od svého vzniku se jako jediný ze států bývalé SFRJ vyznačovalo dobrými hospodářskými výsledky a stabilní demokratickou vládou. Především díky vysoké výchozí úrovni hospodářského vývoje a racionální hospodářské politice patří k ekonomicky nejrozvinutějším zemím střední a východní Evropy.

Slovinsko je státem se silným sociálním prvkem. Z předcházejícího období, kdy bylo součástí Jugoslávie, převzalo rozvinutý sociální systém charakteristický vysokou ochranou a podporou pracujících v oblasti pracovně-právní i ekonomické.Významnou roli sehrávají odbory. V zemi je rozvinutá občanská společnost, politický dialog je vrstevnatý a zasahuje všechny segmenty společnosti.

Dvoukomorový parlament se skládá ze:

• Státního shromáždění (Državni zbor), 90 poslanců. Z nich je 88 volených na 4 roky (poslední volby se konaly 3. října 2004), podle proporcionálního systému s volebním prahem a s přerozdělováním zbývajících hlasů. Ústava dále garantuje po jednom křeslu pro poslance italské a maďarské menšiny.  Příští volby se uskuteční v říjnu 2008.
• Státní rady (Državni svet), 40 radních jmenovaných na 5 let zastupuje sociální, ekonomické, profesní a lokální zájmy. Rada má spíše poradní funkci (vracení zákonů DZ, návrh na svolání referenda, zákonodárná iniciativa).

Ve Slovinsku je v současné době registrováno cca 30 politických stran, z toho 7 parlamentních:

• Slovinská demokratická strana (SDS), 29 mandátů. Jde o středo-pravicovou nekonfesní stranu, prosazující liberalizaci a privatizaci ekonomiky. Předsedou je Janez Janša, který je současně premiérem.
• Liberální demokracie Slovinska (LDS), původně 19 mandátů, předsedkyně Katarina Kresal - levo-středová, politicky liberální, prointegrační strana reprezentující mladší, vzdělanější a evropsky orientované voliče. Sedm poslanců vytvořilo skupinu nezávislých poslanců. jeden poslanec je nazávislý.
• Sociální demokracie (do března 2005 Sdružená listina sociálních demokratů -ZLSD), 14 mandátů, předseda Borut Pahor - levicová strana, vzešlá z bývalé KS Slovinska, která usiluje o to stát se moderní euro-socialistickou stranou.
• Nové  Slovinsko (NSi), 9 mandátů, konzervativní křesťanská strana, předsedou je Andrej Bajuk. Chrání tradiční národní zájmy a tradice.  Volí ji zejména praktikující katoličtí voliči.
• Slovinská lidová strana (SLS), 7 mandátů, středová strana vznikla na jaře 2000 sloučením slovinských křesťanských demokratů a lidovců. Jde o stranu zastupující zejména zájmy venkova a zemědělců. Předsedou strany je Janez Podobnik.
• Slovinská národní strana (SNS), 6 mandátů, předsedou je Zmago Jelinčič Plemeniti, nacionalistická, populistická, protievropská strana, jejíž voliči se rekrutují z řad nejméně vzdělaného a nejchudšího obyvatelstva.
• Demokratická strana důchodců (DeSUS), 4 mandáty, předsedou Karl Erjavec, strana hájící zájmy důchodců. Ideologicky  jde o spíše levicovou stranu.

Zbývající 2 křesla v 90-členném Parlamentu SI obsazují zástupci maďarské a italské menšiny.

Poslední volby přinesly změnu rozložení politických sil, po dlouholeté dominanci LDS a obecně levicových a středových stran se k moci dostaly strany převážně pravicové. Vládní koalici vytvořily SDS, NSi, SLS a DeSUS, které v parlamentu disponují celkem 49 hlasy. Volební účast byla 60,49 %, což je nejméně od vzniku Slovinska (v roce 1992 hlasovalo 85,6 %, v roce 1996 73,7 % a v roce 2000 70,1 %).

Pozn.:  tučně strany vládní koalice

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident, jako hlava státu, je volen v přímých dvoukolových volbách na 5 let. Od prosince 2002  je slovinským prezidentem Dr. Janez Drnovšek .

Slovinský prezident má následující pravomoci : je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje volby do Parlamentu SI, podepisuje zákony, jmenuje státní vrcholové funkcionáře vyhrazené zákonem, jmenuje a odvolává velvyslance republiky a přijímá pověřovací listiny cizích diplomatických představitelů, vydává listiny o ratifikaci, rozhoduje o amnestii, uděluje řády a čestné tituly, vykonává jiné činnosti, pokud jsou určeny slovinskými zákony.

2.3. Složení vlády

• Janez Janša   předseda vlády SDS
• Dr. Dimitrij Rupel ministr zahraničí SDS
• Dr. Vasko Simoniti ministr kultury SDS   
• Mag. Andrej Vizjak ministr hospodářství SDS
• Dr. Milan Zver ministr školství a sportu SDS
• Dr. Gregor Virant ministr pro veřejnou správu SDS
• Dr. Lovro Šturm ministr spravedlnosti NSi
• Dragutin Mate ministr vnitra SDS
• Iztok Jarc ministr zemědělství, lesnictví a výživy SDS
• Dr. Andrej Bajuk ministr financí NSi
• Marjeta Cotman ministryně práce, rodiny a sociálních věcí NSi
• Zofija Mazej Kukovič  ministryně zdravotnictví SDS 
• Radovan Žerjav ministr dopravy SLS
• Dr.med. Janez Podobnik ministr životního prostředí SLS
• Karl Erjavec ministr obrany DeSUS
• Dr. Ivan Žagar ministr bez resortu, místní samospr. a reg. rozvoj SLS
• Žiga Turk ministr bez portfeje, vládní služba pro rozvoj –- .