Spojené arabské emiráty

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Výhled dalšího vývoje SAE podávaný nezávislými institucemi (např. Economist Intelligence Unit) je pozitivní. Šejch Khalifa bin Zayed al-Nahyan, jmenovaný prezidentem SAE v listopadu 2004, bude dále posilovat svou již tak pevnou pozici v čele státu. Šejch Khalifa byl korunním princem emirátu více než 30 let, v posledních letech již řídil státní operativu a jeho nástup k moci po smrti otce šejcha Zayeda byl proto pouze formalitou. Jeho mladší bratr, budoucí nástupce a současný korunní princ, šejch Mohammed bin Zayed al-Nahyan, sdílí stejné liberální vize a má i velmi těsnou vazbu na USA. Vztahy mezi emiráty jsou velmi silné, Abu Dhabi dominuje ekonomicky a podporuje finančně ostatní členy federace. Dubaj posiluje svoji image a bude v budoucnosti hrát i větší politickou roli m.j. díky osobnosti vládce Dubaje a předsedy vlády šejcha Mohammeda bin Rashid al-Maktoum. Od února 2006 jsou členem vlády dvě ženy - ministryně hospodářství a plánování šejcha Lubna al-Qassimi pochází z vládnoucí rodiny emirátu Sharjah.

V zahraniční politice bude pokračovat pro-západní orientace země a nadstandartní spojenectví s USA (v poměru k ostatním zemím Zálivu). Panují pouze obavy z neúspěchu americké politiky v Iráku a případné další vojenské akce v regionu (Írán), která by politicky i ekonomicky poškodila SAE, stejně jako ostatní země GCC.

Růst HDP zůstane na vysoké úrovni a vysoké příjmy ropného průmyslu zajistí i rekordní přebytky obchodní a platební bilance. To umožní plánovaný rozvoj dalších průmyslových odvětví a potřebnou diverzifikaci hospodářství. Nárůst výkonosti neropného sektoru je již nyní tahounem ekonomiky emirátu Dubaj. Dále lze očekávat, že kombinace nárůstu cen ropy na světových trzích a dalšího růstu světové ekonomiky bude podněcovat příchod dalších zahraničních investic. Ve spotřebitelském sektoru se dá očekávat nárůst poptávky po zboží na regionálních trzích, na nichž je ekonomika SAE do značné míry závislá.

Na druhou stranu nelze vyloučit ani pesimistický scénář dalšího vývoje SAE způsobený především vnějšími faktory. Region Blízkého východu nebude v nejbližších letech klidný. Případná eskalace napětí, další válečný konflikt nebo teroristický útok zaměřený na turistické cíle v SAE, zastaví současný rozvoj a příliv investic. SAE díky stabilním příjmům z produkce ropy ekonomicky přežijí, ale jejich cíl, vybudovat ze země středisko obchodu a turistiky na hranici mezi Západem a Východem, nebude naplněn.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Lze předpokládat, že sbližování – zejména v ekonomické a bezpečnostní oblasti – bude pokračovat v rámci zemí GCC (Gulf Cooperation Council – Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Oman, Kuvajt, Bahrajn a Katar) rychleji než v rámci širšího arabského regionu. V ekonomické oblasti představuje šest zemí GCC společný trh s populací 33,5 mil. obyvatel, HDP ve výši 472 mld USD (14 089 USD/os.) a především těžbu ropy 14,7 mil bpd, což je v současné době 17,5 % světové produkce. V prosinci 2005 byla podepsána jednotná zahraničně–obchodní politika zemí GCC, které by měly navenek vystupovat jako sjednocený ekonomický blok nejpozději do konce roku 2007. Do té doby bylo také prodlouženo přechodné období po zavedení celní unie mezi státy. Datum zavedení měnové unie a jednotné GCC měny stále platí pro roce 2010, začínají se ale ozývat hlasy, že to je v současné realitě příliš ambiciózní termín. Na vnitřním trhu je snaha o jednodušší pohyb osob (ale pouze lokálních, ne expatriotů), zboží a služeb; nově bylo uvolněno zakládaní personálních agentur, půjčoven aut a kulturních aktivit bez omezení hranic. Odsouhlaseny byly měnová a finanční kriteria mezi centrálními bankami, což by mělo podpořit ekonomickou a měnovou integraci.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

V předchozích částech zprávy jsou uvedeny některé možnosti, zde je jejich souhrn:

Stavebnictví - místním stavebním firmám dochází kapacity, hledají partnery pro nové projekty a poptávka je i po stavebních materiálech (cement, železné profily, stavební dřevo).

Energetika– údržba stávajících kapacit, subdodávky pro nové elektrárny, propojení rozvodných soustav v rámci SAE a GCC.

Petrochemie – subdodávky pro nově vznikající investiční projekty na zpracování ropy a zemního plynu; trubky, armatury

Speciální technika a vybavení pro ozbrojené složky – potencionálním partnerem je nadále armáda a policie SAE

Hutnictví a těžké strojírenství – díky rozvoji stavebního průmyslu přestávají stačit kapacity výroby železa a oceli, vzniká šance na dodávky oceli s možností zavedení vlastní výroby

Strojírenství– především výrobky z oblasti elektro, průmyslových kotlů, armatur, technologie pro zpracování dat, dodávky pro dopravní infrastrukturu (výstavba metra)

Spotřební zboží – velmi omezená místní výroba dáva šanci na dovoz široké škály spotřebního zboží (je třeba ale počítat s velmi silnou cenovou konkurencí výrobců z Indie a Dálného východu, proto je třeba být odlišný, jedinečný a nabízet vyšší přidanou hodnotu).

Potravinářství– omezené jsou možnosti vývozu tradiční komodity – českého piva, ale jinak je trh otevřený stejně jako pro spotřební zboží

Zdravotnické zařízení  a přístroje

Osobní a lehké nákladní automobily, příslušenství, pneumatiky

Služby a cestovní ruch – aktivní nabídky pobytů v ČR, největší šance mají lázeňské pobyty se zaměřením na odtučňovací a rehabilitační kúry

Základním předpokladem pro uplatnění českého zboží ve zdejším vysoce konkurenčním prostředí je přidaná hodnota – schopnost nabídnout něco navíc, něco unikátního, co indičtí nebo čínští výrobci většinou neumí. Může tím být i např. poprodejní servis a typicky česká schopnost poradit si v nestandardních situacích. Samozřejmostí je velmi dobrá kvalita, nižší cena než u západních výrobců stejného typu produktu, znalost místních podmínek, koncepce a strategie prodeje, včetně nutných výdajů na zavedení nového produktu nebo služeb. Při vstupu na trh je potřeba nést i určité riziko a schopnost vydržet i částečnou ztrátu, než se začne počáteční investice vracet.

Mezi klíčové momenty při vstupu na místní trh však patří výběr obchodního partnera. Pro efektivnější zpracování emirátského trhu se doporučuje důrazný, ale rozvážný vstup na trh bez unáhleného uzavření smluvního vztahu s vybraným obchodním partnerem/sponzorem, který bude sloužit k ověření jeho spolehlivosti. Důrazně doporučujeme českým firmám obezřetnost před podpisem jakékoliv smlouvy o spolupráci. Stává se, že firma podepíše smlouvu o exkluzivním zastoupení nebo odběru nejen pro SAE, ale také pro další země Zálivu s prvním obchodníkem, který se jí nabídne. V případech, kdy spolupráce nefunguje podle očekávání, není jednoduché od takové smlouvy odstoupit, či se z ní právně vyvázat.

Existuje ale řada pozitivních zkušeností našich subjektů, které prodávají do teritoria nejdříve bez smlouvy, pouze na základě objednávky z místní strany a teprve po delší spolupráci a oboustranné spokojenosti přistupují k zakotvení rámce další spolupráce s konkrétními podmínkami a povinnostmi obou stran do smlouvy o výhradním zastoupení nebo výhradním odběru.