MMF odhaduje, že americká ekonomika v letošním roce zvolní tempo na 2,6 z loňských 3,3 procenta, ale už příští rok začne nabírat sílu a zrychlí růst na 3 procenta. Kvůli problémům na tamním realitním trhu přitom řada analytiků varovala před silným propadem. Objevily se dokonce názory, že Spojeným státům hrozí recese, o které mluvil i bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan. Výkonnost americké ekonomiky byla v posledních letech nejlepší za 30 let. Pokud se vyplní odhady MMF, bude to znamenat, že největší ekonomika světa v nadcházejícím období dál poroste solidním tempem. Nový odhad fondu přesto znamená mírné zhoršení hodnocení. Fond totiž ve své minulé předpovědi loni na podzim odhadoval, že ekonomika USA v letošním roce vzroste o 2,9 procenta a příští rok o 3,3 procenta.
Ukazatele budoucího vývoje americké ekonomiky naznačují, že ekonomika zeslábne kvůli slabosti trhu bydlení a průmyslového sektoru. Indexy napovídají "mírný ale kolísavý" ekonomický růst, podporovaný pokračujícím vzestupem spotřebitelských výdajů. Z deseti složek indexu budoucího vývoje jich klesla polovina a čtyři vzrostly. Nejvíce k poklesu přispěla složka nezaměstnanosti, spotřebitelského očekávání, dodávek a stavebních povolení. Zlepšily se mimo jiné indikátory zakázek na spotřební a kapitálové zboží. Ekonomické indikátory jsou tedy v poslední době rozporuplné, jádrová inflace zůstává poněkud vyšší. Přesto se zdá, že ekonomika bude v dalších čtvrtletích pokračovat v dosavadním umírněném růstu. Fed očekává, že tlak na růst cenové hladiny postupem času zřejmě poleví, nicméně kvůli vysokému využití zdrojů to nebude hned. Značná nejistota ovšem panuje s ohledem na problémy části hypotečního trhu, zejména rizikových hypoték. Není jasné, zda tyto problémy nepřerostou hranice USA. Největším problémem americké ekonomiky je nicméně stále inflace, respektive obavy, že inflace nebude v čase klesat tak, jak si bankéři představují.
Když se 20. ledna 2005 prezident Bush přísahou před Kapitolem ujal svého druhého funkčního období, všeobecně se očekávalo, že ve svém druhém termu přistoupí i k nepopulárním opatřením. Jako svojí prioritu přitom vyhlásil snížení rozpočtových deficitů a reformy penzijního a zdravotního pojištění.
Před koncem roku 2005 předložili poradci amerického prezidenta George Bushe ministerstvu financí návrh na kompletní změnu daňového systému. Tehdejší ministr financí Snow prohlásil, že americký daňový systém nepotřebuje teoretickou reformu, či jen akademické úpravy, ale skutečné a praktické změny. Poradci se návrhem změn zabývali prakticky celý rok a posuzovali přitom i spotřební daně a daň z obratu. Návrh prezidentova poradního výboru ministr nejprve prostuduje a vybere z něj to, co jeho resort bude chtít i zavést do praxe. Prezidentovi předloží až konečný návrh. Plán poradců počítá se zrušením většiny daňových odpočtů, zápočtů a dalších daňových úlev, stejně jako se zjednodušením daňových formulářů. Zmizí také řada výpočtů, které jsou pro mnoho lidí příliš komplikované. Místo toho by měl nastoupit jednodušší postup pro výpočet daně z příjmu. Už nyní je zjevné, že klíčová opatření nebudou populární. Poradci upozorňují, že se některé zájmové skupiny budou reformě bránit a budou zřejmě trvat na tom, aby jim zůstaly právě ty daňové výhody, kterých nyní využívají. Část oponentů tvrdí, že změny nejsou dostatečné, ostatní zase naříkali, že změny zašly až příliš daleko.
Další velice kontroverzní normou, která bude mít nepochybné dopady na ekonomiku Spojených států, je návrh nového zákona o přistěhovalectví, který má důrazněji postihnout nelegální vstup na americké území a pobyt v USA. Tvrdost zákona, který již schválila Sněmovna reprezentantů, odmítl velkou většinou právní výbor Senátu, který předloží horní komoře Kongresu vlastní znění poskytující částečnou amnestii ilegálním pracovníkům. Senátní verze dává šanci za mírný sankční poplatek legalizovat pobyt všem ilegálním pracovníkům, kteří přišli do USA před rokem 2004, nedopustili se trestného činu, platí daně a mluví anglicky. Zřizuje také zvláštní program hostujících dělníků pro zhruba 1,5 milionu lidí, kteří bez povolení pracují v americkém farmářství. Ilegální pobyt nepovažuje za zločin, nýbrž jen za přestupek. Jednání o kompromisu budou určitě ještě dlouhá a složitá. Pro republikány i demokraty jsou důležité hlasy hispánské menšiny, kterou tvoří asi 35 milionů z přibližně 280 milionů obyvatel USA. Po volbách, které proběhly v listopadu 2006, získali Demokraté ve obou komorách většinu, a tak je nutno předpokládat velice složitá a často neúspěšná vyjednávání shody mezi Kongresem a Bílým domem.
Bushova administrativa také vyzvala Čínu, aby dále liberalizovala svou politiku směnného kurzu a dovolila jűanu více kolísat. To bude prezidentových ekonomů v zájmu Číny, protože jí to pomůže stabilizovat cyklické výkyvy v ekonomice a přeorientovat zemi od exportu více na domácí poptávku. Globální obchodní nerovnováhy, k nimž USA loni přispěly rekordním obchodním deficitem 726 miliard dolarů, jsou podle zprávy Bílého domu důsledkem strukturálních problémů světové ekonomiky. Ty se projevují přetlakem úspor v asijských zemích jako Čína a Japonsko. Letošní rok a další budoucnost americké ekonomiky bezpochyby významně poznamená také další vývoj jednání o liberalizaci světového obchodu, která nedosáhla kýženého výsledku ani po čtyřech letech hledání kompromisu v současném kole vyjednávání ve WTO v rámci v tzv. DDA (Doha Development Agenda). Klíčovým problémem jsou dotace do zemědělství. Americká vyjednávací pozice v rámci DDA je dlouhodobě konzistentní v tom, že uznávají nutnost snížit nebo úplně zrušit domácí dotace (domestic support), plynoucí do zemědělství, ovšem je to podle nich možné pouze za předpokladu, že bude současně výrazně rozšířena možnost vstupu amerických výrobků na jiné trhy (market acces). Spojené státy nejsou prozatím ochotny přistoupit na redukci dotací americkým farmářům, pokud by nebyly provázeny i uvolněním světového trhu. Vzhledem k pomalému a neuspokojivému průběhu těchto jednání se pozornost Spojených států obrací stále více k náhradnímu řešení, tedy k bilaterálním dohodám o volném obchodu (FTA), jejichž počet a množství takto fungujících oblastí se stále rozšiřují. S více než 25 státy mají USA buď již platné dohody a nebo probíhají různě intenzivní jednání.
Čs. vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem (nezastupitelná role CzechInvestu!) v celé škále domácího hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědecko-výzkumné základny, tj. začleňování čs. průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců, a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Tento typ obchodování se již také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu, u čs. exportu až 70% z celkového objemu.
Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích, přestože naše firmy jsou na to již technicky připraveny. Americké firmy nemají (zatím?) důvěru v čs. dodavatele, pokud nemají dostatečné světové nebo americké reference. (viz též kap.7.4, resp.9.4)
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Pondělí 24. 1. 2005** Nálada je výborná. Pokračujeme v cestě po okraji plání Serengeti do Olduvajské rokle. Ta v minulosti ukrývala kosterní pozůstatky nejstarších homidů, které...
Čtěte více z deníku Výstup na Lengai, Serengeti, Olduvai, Malambo - den 5. a 6.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: