Srbsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Dokončení privatizace srbských bank uzavřelo vlastnickou transformaci bankovního sektoru. Očekává se podobný vývoj jako v ostatních zemích střední a východní Evropy, kde tento sektor ovládli zahraniční bankovní domy. Podniková sféra se bude muset vyrovnat s přísnějšími požadavky ze strany věřitelských bank. Od zrychlení zakládání a registrace podniků lze očekávat oživení v sektoru malých a středních podniků, které ještě nevytváří takový objem produktu jako ve většině evropských zemích (i když jejich podíl na výrobě i zaměstnanosti roste).

Přijetí nové Ústavy v říjnu 2006 zavádí změnu v nakládání s půdou, tj. umožňuje její koupi a volné nakládání pro komerční účely. Přijetí Antimonopolního zákona by mělo napomoci odstraňování monopolního chování některých monopolních subjektů, které prakticky znemožňují konkurenci v mnoha oborech (energetika, doprava, obchodní řetězce, atd.) Nový zákon o obchodu by měl vyjasnit situaci na trhu s elektrickou energií, zlepšit dnes nedostatečnou ochranu spotřebitelů a napomoci vzniku plodinové burzy.

Již privatizované firmy by měly zvyšovat objem výroby a pokračovat v investicích, což bude vytvářet šance pro růst českého vývozu. Růst průmyslové výroby je vedle snižování inflace jednou z pozitivních zpráv srbské ekonomiky na r. 2006.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Trendem v obou republikách je pokračující fiskální restrikce, realizovaná pod vlivem MMF. Spočívá mj. ve výrazném omezení mezd ve státním sektoru, případně propouštění. Sociální situace zůstává relativně napjatá. Obě země budou pokračovat ve vyjednávání o vstupu do WTO. V Srbsku se hovoří o možném členství v roce 2008, v ČH již možná v roce 2007.

Obě země budou pokračovat v ekonomických reformách, především z politických důvodů je nepravděpodobné jejich výrazné zrychlení (hlavně v Srbsku).

Srbsko bylo v listopadu 2006 přijato do iniciativy NATO Partnerství pro mír.

19. prosince 06. podepsalo Srbsko Dohodu CEFTA, srbský parlament schválil 24.9. 2007 zákon o přistoupení Srbska ke Středoevropské dohodě o volném obchodu

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Srbská i černohorská ekonomika procházejí nadále restrukturalizací,  nové firmy však jen ztěžka vytlačují nekvalitní podniky z trhu. Pomalost, s jakou bankrotující podniky opouštějí trh, znemožňuje novým podnikům rychlejší růst a jejich investiční aktivita je tak často zbytečně bržděna. Možnosti dodávek těmto podnikům proto nedosahují svého potenciálu.

V minulých letech se investovalo velké množství peněz do obnovy energetického sektoru. Ten je dnes plně funkční a začíná se proto více zaměřovat na menší investice, které působí jako podpůrné pro hlavní činnost. Šance jsou proto hlavně na tepelných elektrárnách, které postupně začínají modernizovat své další provozy (rozvody, skladování, dopravní systémy apod.). Roste zájem o výstavbu malých vodních elektráren (jih Srbska), v Srbsku je údajně více jak 800 míst vhodných k těmto stavbám.

Pokračuje modernizace bělehradské dopravy, pro české firmy je zajímavá především tramvajová část (v Bělehradě jezdí tramvaje KT-4). Stát investuje do oprav a rozšíření silniční sítě, problémy mohou vzniknout s nedostatkem peněz na tyto investice (parlament odmítl návrh vlády na udělení dvou koncesí na dálniční úseky). Železnice se obnovuje.

Rostoucí povědomí o ochraně životního prostředí zvyšuje poptávku po ekologických službách a technologiích, málokdy se však jedná o  poptávku koupěschopnou. Předpolí v tomto oboru by si mohly vytvářet ty firmy, které se svými místními partnery budou hledat prostor pro společnou výrobu. Možnost využívat leasing umožnila alespoň části zemědělců obnovit své stroje a zařízení.