Srbsko

• 1.1. Oficiální název státu
• 1.2. Rozloha
• 1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva
• 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
• 1.5. Národnostní složení
• 1.6. Náboženské složení
• 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
• 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
• 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
• 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
• 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
• 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
• 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
• 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
• 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
• 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
• 1.18. Internetové informační zdroje
• 1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu

• Republika Srbsko (RS)

1.2. Rozloha

Republika Srbsko se rozkládá se na ploše 88 361 km² přičemž z toho:

• centrální Srbsko 55 968 km²
• Vojvodina 21 506 km²
• Kosovo a Metohija 10 887 km²

Délka státní hranice je 2 114 km, Republika Srbsko nemá mořskou hranici.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Poslední oficiální sčítání lidu proběhlo v roce 2002 pouze v Republice Srbsko (bez Kosova). Oficiálními údaji za Kosovo jsou stále ty, získané při sčítání lidu v roce 1991. V případě Kosova však s ohledem na vývoj událostí v průběhu 90. let došlo ke změně počtu obyvatel i jeho struktury tak, že tyto údaje nevyjadřují skutečný stav.

Počet obyvatel:

• Republiky Srbsko
• Republika Srbsko (bez Kosova) 7 498 001 (2002)
• Kosovo a Metohija 1 956 196 (1991)

V červnu 2003 uveřejnil UNMIK odhady počtu obyvatel Kosova v rozmezí 1,8–2,4 mil. osob.

Průměrná hustota osídlení v Srbsku (bez Kosova) činila cca 96,8 obyvatel na km².

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V období 1994–2004 byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V témž období došlo k prodloužení průměrné délky života u mužů a žen na 69,9 a 75,4 roku. Průměrný věk v současné době je 39,1 let u mužů a 41,7 let u žen.

1.5. Národnostní složení

Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v Republice Srbsko (bez Kosova) následující:

Srbsko centrální Srbsko Vojvodina:

• Srbové 82,9 % 89,5 % 65,1%
• Maďaři 3,9 % 0,1 % 14,3 %
• Bosňáci a Muslimové 2,1 % 2,3 % 0,2 %
• Romové 1,4 % 1,4 % 1,4 %
• Jugoslávci 1,1 % 0,6 % 2,5 %
• Češi 0,03 % 0,01 % 0,08 %

(2211 osob) (563 osob) (1 648 osob)

Národnostně pestré složení je zejména ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %.

Současné národnostní složení na Kosovu je prakticky homogenní, Albánci představují cca 88 % obyvatel, Srbů zde žije cca 7 % do 125 000, přičemž obývají kompaktní území severního Kosova při hranicích se Srbskem (Kosovska Mitrovica, Lešak, Zubin Potok).

1.6. Náboženské složení

Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. Je patrný obnovený příklon obyvatelstva k náboženství. V severních oblastech Republiky Srbsko, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání.

Údaje z roku 2002:   

• 85 % pravoslavní
• 5,5 % katolíci
• 3,2 % muslimové
• 1 % protestanti
• 5,3 % ostatní

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem v Srbsku je srbština s ekavským nářečím s písmem cyrilicí. Jedním z úředních jazyků zůstala srbština také na území Kosova, její používání je však omezeno pouze na oblasti obývané srbským obyvatelstvem. Na používání srbštiny ve strukturách dočasných kosovských institucí dohlíží OBSE. I přesto, že je úředním jazykem srbština psaná cyrilicí, je v každodenním životě běžně používána i latinka.

V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Republika Srbsko je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem, patří k ní  ovšem provincie Kosovo, v současné době pod mezinárodní správou UNMIK.

Hlavním městem Republiky Srbsko je Bělehrad s cca 1,7 mil. obyvatel.

Dalšími většími městy v Republice Srbsko jsou:

• Novi Sad (cca 180 000 obyvatel)
• Niš (cca 175 000 obyvatel)
• Kragujevac (cca 150 000 obyvatel)
• Subotica (cca 110 000 obyv.)
• a dále několik měst s cca 100 000 obyvatel, např. Čačak, Kruševac, Leskovac         

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měna v Srbsku - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 81DIN (květen 2007).
Oficiální měna - oblast Kosovo od 1. 1. 2002 EURO. Dosud nebylo možné používat mezinárodní kreditní karty.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

• 1.a 2. leden - Nova Godina - Nový rok
• 15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS
• 1.a 2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
• 7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)

Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář).

Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna

Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý

Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram)

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8–20 hod. a so 8–15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Region Balkánu je oproti našim zvyklostem v mnoha věcech odlišný, ve většině případů to však jsou rozdíly překonatelné. Je třeba oprostit se od zažitých předsudků a stereotypů a připravit se na nové zážitky a zkušenosti. V Srbsku působící zahraniční manažeři tvrdí, že zahraniční image země je daleko horší než je skutečnost. Dalším předpokladem pro to, aby se manažer dokázal sžít s místními partnery a zaměstnanci je neustálá komunikace. Čtení různých návodů, pouček a seznamování se s novými věcmi formou studia materiálů není v Srbsku příliš populární, většinu věcí je proto potřeba „odmluvit“.

Srbové jsou národ, v němž různé typy hierarchií (sociální, rodinná, organizační) hrají podstatnou roli a bylo by velkým omylem si myslet, že v místní firmě je o problému možné jednat s tím, kdo se nám v daném okamžiku jeví jako nejkompetentnější (jazykově, odborně apod.). K tomu, aby daná osoba mohla přijímat určitá rozhodnutí, musí být v případě soukromých firem zplnomocněna ze strany majitele – „gazdy“. To je u malých a obzvláště státních podniků velice nepravděpodobné. V srbské mentalitě je podřizovat se rozhodnutí z vyšších úrovní, což dotčeným osobám také usnadňuje život (nemusí přebírat odpovědnost). Zahraniční partner by měl majiteli či vyššímu úrovni managementu při navazování a udržování kontaktů prokazovat patřičnou úctu a to i v případě, že praktické řešení problému bude hledat s partnery z nižších úrovní řízení.

Zatím je spíše málo obvyklé, že by si místní nákupčí prováděli pravidelný průzkum trhu. Řešení problémů se spíše soustřeďuje na vyřešení momentálního problému a často jej lze charakterizovat tvrzením „včera bylo pozdě“, z čehož také vyplývá trvání na zaslání nabídek „ihned“ s dodávkou „co nejdříve“.  Následuje-li poté ze strany místního partnera delší odmlka, je to naprosto normální a pravděpodobně se objevily jiné urgentní problémy, kterým je třeba se momentálně věnovat. Šancí na zvýšení zvláštního úspěchu je pravidelné připomínání se, které však nesmí vzbudit pocit dotěrnosti. Z toho tedy vyplývá, že uzavírání prvních obchodů a smluv je v Srbsku činnost dosti časově i finančně náročná.

Srbové si rádi hrají (sport, zábava, děti, řízení aut), zájem o technické podrobnosti při studiu nabídek a zvažování variant je spíše menší. Proto zahraniční dodavatel, který příslušnému manažerovi věnuje čas a pozornost při detailním vysvětlování technických detailů daného problému, může nabýt statut referenční osoby, která je pokládána za odborníka a na kterou se srbský partner v budoucnu rád a s důvěrou obrací.

Striktní trvání na podmínkách uzavřené smlouvy je často vykládáno jako nepochopení srbských zvláštností a specifik a je na české firmě, zda bude na znění smlouvy striktně trvat. Dosavadní zkušenosti spíše svědčí o tom, že požadavky na různé „úlitby“ jsou zapříčiněny organizačními nedostatky na srbské straně než snahou o podvádění obchodních partnerů a neplnění smluv. S určitou mírou zevšeobecnění je možné říci, že striktnost dodržování smluv je možné uvolňovat s růstem míry důvěry mezi partnery a nabytými zkušenostmi s daným partnerem. U firem, které nejsou v soukromém vlastnictvím, je třeba do výše uvedených otázek započítat i časté změny na vedoucích místech, které mohou značně pozměnit dosavadní atmosféru spolupráce.

Na začátku minulého století bylo obchodování v Srbsku pověstné tím, že smlouva stvrzená stiskem ruky byla platná i bez písemného potvrzení a každý obchodník si mockrát rozmyslel, než takto daný příslib porušil. Jméno rodiny obchodníka muselo být vždy neposkvrněné a respekt rodiny byl v obchodním světě „až na prvním místě“. Plnění daných slibů bylo tenkrát naprosto samozřejmé.

Bohužel, 40 let komunismu a 10 let Miloševićova režimu zanechaly mnoho špatného i v této oblasti. Většinou je možné věřit jen menšině ústních slibů a dohod. Plnění uzavřených kontraktů je lepší pouze částečně. Všeobecně z pohledu cizinců - např. ze zemí EU – jsou Srbové dosti nespolehliví a při obchodování s nimi se obchodník nesmí spoléhat na jedinou variantu vývoje situace a vždy je potřeba mít v záloze alespoň jedno záložní řešení. Avšak cizinec, který se na Srby za neplnění slibů nezlobí a prokazuje pochopení k častým změnám situace, je výrazně lépe přijímán než ostatní, na liteře smlouvy striktně lpící cizinci. Vůbec je možné prohlásit, že k obchodování se Srbskem je potřeba značná dávka trpělivosti. Ve většině případů je proto během vstupu zahraniční firmy na srbský trh potřeba korigovat přístup a strategii zahraničního partnera.

O hodně lepší je situace v malých a středních, často hlavně rodinných firmách, kde má zahraniční partner daleko větší jistotu, že opravdu jedná s člověkem, který je nejen schopen, ale i ochoten daný slib splnit.

Ve větších firmách je naprosto běžným jevem častá rotace kádrů a víra, že existence písemné dohody zaručuje fungování obchodní spolupráce bez ohledu na změnu aktérů, je přeci jen poněkud naivní. Názory typu „to podepsal ten přede mnou, já s tím nesouhlasím a nechci s tím mít nic společného“ jsou relativně běžné a zahraniční partner musí projevit velké množství trpělivosti a často i vynalézavosti, protože je to samozřejmě on, od koho se očekává, že nalezne přijatelné řešení nastalé situace. Jedno z možných řešení je podepsat novou smlouvu částečně či téměř identického charakteru za použití jiných formulací a samozřejmě o ní mluvit jako o nové etapě v rozvoji vzájemných obchodních vztahů – která je umožněna samozřejmě díky nástupu nového ředitele či jiného vedoucího pracovníka.

Platební podmínky a technické detaily nabízených výrobků nemají tak velkou váhu při rozhodování o výběru dodavatele, jak je tomu v zemích střední a západní Evropy. Pro místního partnera je důležité vědomí, že při vzniku problému je dodavatel nablízku a dokáže promptně vyřešit vzniklou komplikaci, byť by se jednalo pouze o nevelkou opravu, kterou by si zákazník mohl bez potíží provést třeba i sám. Proto zdůrazňování technické podpory ze strany dodavatele a nabízeného poprodejního servisu je mimořádně důležitým předpokladem úspěchu.

Určité „posrbštění“ zahraničního partnera je možné pouze doporučit, Srbové ocení zájem o jejich zemi. Časté návštěvy v zemi, strávení např. i části dovolené v Srbsku vč. rodinných příslušníků, alespoň zdvořilostní projevování zájmu o současný vývoj v zemi a velkorysý přístup k řešení vzniklých problémů – to všechno jsou detaily, s jejichž pomocí je možné zvýšit naději obchodního úspěchu.

První kontakt se státní správou je málokdy idylický, informačně vybavený a ochotný úředník je spíše výrazem individuálního pozitivního postoje k práci než výsledkem systematické práce řídících struktur na zlepšování poskytovaných služeb (školení apod.).

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Srbsko musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář. V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Rovněž je nutné mít další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR. ZÚ Bělehrad nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě. Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkovému snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

A) Vstupní režim

Republika Srbsko převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků.

B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin)

Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti může v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do Republiky Srbsko. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii nebo hraničním přechodu odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech - campingy.

D) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy

POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky Srbsko. Na hraničním přechodu při vstupu do Republiky je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 5.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Srbska a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.

Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Republiky Srbsko. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

Možné aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR; www.svscr.cz a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Situace v Republice Srbsko je stabilní a klidná.

Oblast Kosovo (pod mezinárodní správou OSN - UNMIK) je stále územím zvýšeného bezpečnostního rizika a ZÚ Bělehrad zde nemůže poskytovat efektivní konzulární služby. Dříve byly poměrně časté zásahy makedonských sil proti k/albánským ozbrojencům u hranic s Kosovem. Tato hranice byla od jara 2001 několikrát částečně i zcela uzavřena v důsledku albánsko-makedonských střetů. Vzhledem k možné eskalaci konfliktu či možnému pokračujícímu extremismu a teroristické činnosti Ministerstvo zahraničích věcí ČR (MZV) a Velvyslanectví ČR v Bělehradě v minulosti opakovaně doporučily občanům ČR, aby v souvislosti s vývojem v Kosovu, v srbském příhraničí s Kosovem (Jižní Srbsko) a v Makedonii vzali v úvahu veškerá rizika při rozhodování o cestování do všech předmětných oblastí.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR v Bělehradě
Bulevar kralja Aleksandra 22
11000 Beograd
Srbsko a Černá Hora
Telefon (+381 11) 323 0 133
fax 323 6 448
email: belgrade@embassy.mzv.cz
Commerce_Belgrade@mzv.cz
consulate_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade

Bělehradské Letiště Nikola Tesal se nachází 20 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti někdejšího parlamentu SČH („bivša Savezna skupština"), městské radnice („Skupština grada“), kostela Svatého Marka („Crkva Svetog Marka“) a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem (30 m). Městská doprava zajišťuje spojení centra z letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie („Trg Slavija“) na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci
Vedoucí p.Nálepka
Crveno barjače bb.
34000 Kragujevac
tel./fax (+381 34) 36 18 38
mobil: (+381 63) 696 10 00, 759 14 90
e-mail: Nalepka@verat.net
www.kr-jihomoravsky.cz

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Volací předčíslí: + 381 (Republika Srbsko) - 0 11 (Bělehrad, Srbsko), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace - 9812

• AUTO-MOTO SLUŽBY doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA
• Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba - Srbsko 987 a 9800 a 344 15 15 a 419 822
• Odtahová služba v Bělehradě 311 12 56, 222 12 56
• Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad 636 493, 641 4880, 629 400, 645 822
• Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava
• Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla 601 555, 601 424, 601 431. Informace poskytují v ČR i ČSA.
• Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží 636 299 a st. Lasta 625 740
• Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel. +381 11 - 635 622

Tourist Organization of Belgrade
Dečanska 1
Beograd
tel. +381 11 - 324 84 04, 322 61 54, 324 83 10
www.belgradetourism.org.yu
E-mail: office@belgradetourism.org.yu
www.bwograd.com/belgrade_guide
E-mail: tob@beograd.com

National Tourism Organization od Serbia
Dobrinjska 11
BEOGRAD
tel. +381 11 - 361 2754
http://www.serbia-info.com/ntos
www.serbia-tourism.org
e-mail: ntos@eunet.yu (informace by měly být dostupné rovněž prostřednictvím kanceláře JAT, Žitná 49, Praha 2, tel. 224 922 654)

1.18. Internetové informační zdroje

a)     www.krstarica.co.yu  (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) - Tyto stránky jsou kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek.

b) www.srbija.sr.gov.yu  (oficiální internetová stránka Vlády Republiky Srbsko)

c) www.vlada.cg.yu  (oficiální internetová stránka Vlády Republiky Černá Hora)

d) www.beograd.co.yu (oficiální internetová stránka města Bělehrad)

e) http://www.tob.co.yu (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu)

1.19. Adresy významných institucí

Vláda RS:

Kancelář pro spolupráci s médii

Sektor pro internet

Beograd, Kralja Milana 36
tel: 3621-522; 3634-034
faks: 3346-377
www.srbija.sr.gov.yu
omr@srbija.sr.gov.yu

Sektor pro spolupráci s médii

Pres služba

Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-709, 3617-710, 3617-730
faks: 3617-697, 3617-706
press@uzzpro.sr.gov.yu

Oddělení pro spolupráci se zahraničními médii

Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-642
faks: 3617-471
foreignpress@srbija.sr.gov.yu

Skupina pro pres cliping

Kabinet premiéra V. Koštunici

Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-719 faks: 3617-609
predsednikvladesrbije@srbija.sr.gov.yu

Kabinet podpředsedy vlády

Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-580 faks: 3617-597
kabinet.potpredsednika@sr.gov.yu

Ministerstva vlády RS:

Ministerstvo vnitra
Beograd, Kneza Miloša 101
tel: 3062-000 lokal 30-03 faks: 3617-814
www.mup.sr.gov.yu
muprs@mup.sr.gov.yu

Ministerstvo financí
Beograd, Kneza Miloša 20
tel: 3614-972; faks: 3618-914
www.mfin.sr.gov.yu
informacije@mfin.sr.gov.yu

Ministerstvo spravedlnosti
Beograd, Nemanjina 22-26
tel/faks: 3616-548; 3616-549
www.mpravde.sr.gov.yu
kabinet@mpravde.sr.gov.yu

Ministerstvo pro státní správu a lokální samosprávu
Beograd, Birčaninova 6
tel: 2685-387; 2685-389 faks: 2685-315
www.mpalsg.sr.gov.yu
info.mpalsg@mpalsg.sr.gov.yu
lokalnasamouprava@mpalsg.sr.gov.yu

Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3065-038; 3065-039 faks: 3616-272
www.minpolj.sr.gov.yu
office@minpolj.sr.gov.yu

Ministerstvo hospodářství
Beograd, Bulevar Kralja Aleksandra 15
tel: 3347-231; 3347-232
www.mpriv.sr.gov.yu
officempriv@mpriv.sr.gov.yu

Ministerstvo hutnictví a energetiky
Beograd, Kralja Milana 36
kabinet: 3631-595; 3346-755 faks: 3616-603
www.mem.sr.gov.yu
kabinet@mem.sr.gov.yu

Ministerstvo pro kapitálové investice
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-426; 3616-431 faks: 3617-486
www.mugrs.sr.gov.yu
www.mki.sr.gov.yu
cabinet@mki.sr.gov.yu

Ministerstvo obchodu, turistiky a služeb
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3618-852; 3613-404 faks: 3610-258
www.minttu.sr.gov.yu
kabinet@minttu.sr.gov.yu

Ministerstvo pro ekonomické vztahy se zahraničím
Beograd, Vlajkovićeva 10
tel/faks: 3617-583; 3617-628, 3346-599
www.mier.sr.gov.yu

Ministerstvo práce, zaměstnání a sociálních věcí
Beograd, Nemanjina 22-26
tel/faks: 3616-253; 3617-498; 3618-780
www.minrzs.sr.gov.yu
kabinet@minrzs.sr.gov.yu

Ministerstvo vědy a ochrany životního prostředí
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-516; 3616-584; 2688-047 faks: 3616-516; 3616-584
www.mntr.sr.gov.yu
info@mntr.sr.gov.yu

Ministerstvo vzdělání a sport

Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3615-043 faks: 3616-491
www.mps.sr.gov.yu
webmaster@mps.sr.gov.yu

Ministerstvo kultury
Beograd, Trg Nikole Pašića 11
tel: 3398-404 faks: 3398-936
www.kultura.sr.gov.yu

Ministerstvo zdravotnictví
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-251; 3616-596 faks: 656-548
www.zdravlje.sr.gov.yu
press_zdravlje@zdravlje.sr.gov.yu
kabinet.zdravlje@zdravlje.sr.gov.yu

Ministerstvo náboženství
Beograd, Nemanjina 11
tel: 30-65-960; tel/faks: 363-34-46
kabinet.mv@mv.sr.gov.yu
pr.mv@mv.sr.gov.yu

Ministerstvo pro diasporu
Beograd, Vase Čarapića 20
tel: 2638-033; 2637-013; 2636-116 tel/faks: 2636-815; 2637-624
www.mzd.sr.gov.yu
info@mzd.sr.gov.yu

Bělehradské autobusové nádraží
Železnička 4, telefon 644-455, www.bas.co.yu
Pokladna 00-24 h
Informace a rezervace na tel. 636-299 (5.30 - 22.00)
BAS turist, Železnička 4, tel. 658-759, 627-146 (7.00 – 20.00)
BAS turist, Sremska, tel. 622-526, 180-377 (8.00 – 20.00)

Bělehrad je autobusy spojen se všemi většími městy v Srbsku a Černé Hoře, v letní a zimní sezóně existují i zvláštní linky. Dobré spojení funguje i do Makedonie, hlavní evropské linky vedou do Německa a Rakouska.

Autobusové nádraží "LASTA"

Železnička 2, tel. 625-740, www.lasta.co.yu
Mezinárodní provoz na tel/fax 2881-364

SP "Lasta" kromě příměstského provozu zajišťuje i meziměstský v Srbsku a Černé Hoře a Republice Srbské BaH, je součástí organizace EUROLINES.

SRBIJA TOURS INTERNATIONAL
Lička 3, tel. 361-45-45, www.srbija-tours.com
PO – PÁ 8.00 – 19.00, SO 8.00 – 18.00, NE 8.00 13.00

TAXI
Akademac taksi, 417-022
Alo taksi, 3564-555
Alfa taksi, 344-1100
Autotaksi, 107-290
Beotaksi, 970
Gold taksi, 329-1818
Ekonomik taksi, 397-33-27
Žuti taksi, 9802
Zeleni taksi, 324-6088
Joker taxi, 3971-174
Lux taxi, 328-4444
Maksis taksi, 9804
Naksi taksi, 2157-668
NBA taksi, 3185-777
Palma taksi, 192-728
Pepsi taksi, 488-2200
Pink taksi, 9803
Plavi taksi, 3555-999
Taksi As, 3283-333
Taksi Bel, 9808
Taksi M, 316-2626
Taksi Čukarica, 555-333
Herc taksi, 2446-246
City taxi, 394-0022

Maximální ceny taxislužeb v jugoslávských dinárech (1 Euro – cca 81 dinárů)

Pasažér je povinen zaplatit pouze podle ceníku a v případě zapnutého taxametru. Na žádost pasažéra je řidič povinen vydat účet s názvem společnosti, registračním číslem vozidla, datem, trasou a časem jízdy, cenou a razítkem.

V případě, že řidič cestu nemůže dokončit např. vzhledem k poruše vozidla, je oprávněn požadovat zaplacení poloviny sumy, jež byla na taxametru v okamžiku přerušení jízdy.

AUTOMOBILE ASSOCIATION OF SERBIA AND MONTENEGRO
Ruzveltova 18, 419-555, www.amsj.co.yu
 
International Touring and Information Center
Tel. 9800 (00-24), info i v cizích jazycích

AUTOMOBILE ASSOCIATION OF SERBIA (AAS)
Kneginje Zorke 58, tel. 444-39-04, www.amss.org.yu

Information Center of AMSS
Kneginje Zorke 58, 344-15-15

Motorist Assistance and Information Service of AAS
Ruzveltova 19-21, tel. 987

987Služba pro případ havárie poskytuje technickou pomoc na cestách, informaci a odtahovou službu.

LETIŠTĚ BĚLEHRAD

Letiště se nachází 12 km západně od Bělehradu poblíž obce Surčin. Spojení na letiště je dálnice Záhřeb-Bělehrad. Bělehradské letiště je destinací všech hlavních mezinárodních leteckých společností.

  
Informace o letech, tel. 260 1424, 260 1431, 260 1439
Lost and Found, tel. 267 6374
Passenger Services, tel. 267 2586, fax: 267 2586
VIP Passenger Services, tel. 267 3790
Dispatching center, tel./fax: 260 1166 (00.00-24.00)
Catering, tel. 269 9780, fax: 269 9780
Cargo, tel. 267 5472, fax: 267 5472
Flight Control, tel. 3104-851
Customs, tel. 260 3330
Passport Control, tel. 260 1155
Post Office, tel. 267 6193, 267 3587
Parking Area, tel. 260 3731 ext. 2958 (00.00-24.00)
Garage, tel. 260 4625 ext. 2958
Open-Air Parking, tel. 260 5555 ext. 2363
Tourist Info Center, tel. 260 1555 ext. 2638 (08.00-20.00)

Letištní taxy (neplatí pro děti do dvou let):
Mezinárodní lety - 800 RSD
Vnitrostátní lety - 400 RSD

Bělehradské železniční nádraží

Serbian Railways , www.yurail.co.yu
Nemanjina 6, tel. 3616-722, fax 361-68-02

Railway Transport Company "Beograd"
Nemanjina 6, faks 361-67-75
Directorate for Passenger Transport, tel. 36-18-962

Belgrade Central Railway Station, Savski trg 2
Information:
tel. 2629-400, 2645-822 (00-24)
tel. 2636-493, 2641-488 (06-22)
Centrala, tel. 2688-722
Automobile transport and couchette, tel. 2684-721

Pokladny:
KSR, Kralja Milana 25, tel. 3230-630
KSR, Milovana Milovanovića 5, tel. 2643-388
PUTNIK, Dragoslava Jovanovića 1, tel. 3231-905
PUTNIK, Terazije 27, tel. 3230-282
PUTNIK, Trg Nikole Pašića 1, tel. 3443-121
PUTNIK KMG, Savski trg 1, tel. 3610-287
WASSTELS, Savski trg 2, tel. 2658-868
GLOBUS TRAVEL, Birčaninova 34, tel. 2686-051
INEX, Nemanjina 3, tel. 2682-900
REKREATURS, Dragoslava Jovanovića 3, tel. 3230-535
MONTENEGRO TURIST, Trg Nikole Pašića 13, tel. 3220-418
PUTNIK, Zemun, Glavna 24, tel. 2614-516
MONTENEGRO ESC, Zemun, Prvomajska 81, tel. 2193-055