Súdán vyhlásil nezávislost v roce 1959 a od této doby byla země (kromě 11 let klidu) zmítána občanskou válkou. Až 9. 1. 2005 byla uzavřena mírová dohoda (CPA) mezi SPLM/A a vládou a občanská válka byla ukončena.
Koncem 70. let se situace vyhrotila v tzv. muslimsko-křesťanský konflikt, došlo prakticky k rozdělení země na geograficky větší severní část, která zůstala pod kontrolou muslimů, a křesťanský jih kontrolovaný Súdánskou lidovou osvobozeneckou armádou (SPLA). Situace se vystupňovala v roce 1989, kdy se formou vojenského převratu chopilo moci Revoluční vojenské vedení, hlavou státu a premiérem se stal Omar Beshir. Jedinou oficiální politickou stranou se stala Národní islámská fronta (NIF) s hlavním představitelem Hassanem Al Turábím.
Během roku 1998 se NIF rekonstituovala na Národní kongres (NC) respektive na Súdánskou národní kongresovou stranu (SNCP), která přijala novou ústavu. Nová legislativa umožňuje registraci dalších politických stran a organizací. Ústava vstoupila
v platnost od ledna 1999 a během roku se opětovně registrovalo několik existujících exilových politických stran a vzniklo také několik nových politických uskupení. Mezi nimi jsou např. následující opoziční strany:
Dlouhotrvající neshody mezi prezidentem O. Beshirem předsedou Parlamentu H. Turábím kulminovaly v prosinci 1999 rozpuštěním Parlamentu a vyhlášením výjimečného stavu (původně tříměsíční výjimečný je až do současnosti stále prodlužován). Po uskutečnění předčasných parlamentních voleb v prosinci 2000 (potvrzení Beshira ve funkci presidenta na příštích 5 let) a zatčení bývalého spojence Hasana Turábího se současné vládnoucí elitě podařilo eliminovat ideologický vliv H. Turábího na politickou situaci v zemi.
V zahraničněpolitické oblasti pokračoval trend zlepšování vztahů se sousedními zeměmi, zejména s Etiopií a Ugandou, se kterou Súdán normalizoval vztahy jmenováním velvyslanců. Zlepšování zahraničněpolitické pozice Súdánu dokladuje i uspořádání 9. setkání států sdružených v IGAD v lednu roku 2002 v Chartúmu. Po vypuknutí ozbrojeného odporu v Dárfúru (západní súdánská provincie) se súdánská vláda (i přes podpis mírové smlouvy se SPLM/A 9. ledna 2005) postupně znovu propadá do mezinárodní izolace.
Dne 28. září 2001 odhlasovala RB OSN poměrem 14:0 (USA se zdržely hlasování) zrušení sankcí (zahrnovaly především omezení styků s oficiálními představiteli země, omezení počtu súdánských diplomatů, omezení leteckého provozu se Súdánem a organizaci mezinárodních konferencí) proti Súdánu, které byly zavedeny v roce 1996.
Zrušení sankcí v RB OSN bylo možné pouze po změně stanoviska Spojených států, které doposud blokovaly jakoukoliv diskusi o změně sankčního režimu proti Súdánu. Během roku 2001 došlo k výraznému posunu v americko-súdánských vztazích (obnovení amerického zastoupení na úrovni CDA, jmenování zvláštního představitele USA, bývalého senátora Johna C. Danfortha pro Súdán apod.), které signalizovaly modifikaci přístupu vůči Súdánu.
V platnosti však nadále zůstávají americké bilaterální sankce, týkající se zejména ekonomické oblasti. Súdán také zůstává na seznamu State Departementu jako země podporující terorismus.
Dne 9. ledna 2005 byla v Nairobi podepsána mírová smlouva (Comprehensive Peace Agreement), která ukončila dvě desetiletí probíhající občanskou válku v zemi. Smlouva řeší rozdělení moci a bohatství v zemi. Např. zisky z prodeje ropy mají být děleny rovnoměrně 50:50 a na jihu země nebude zaváděno islámské právo. Rozdělení křesel ve vládě a parlamentu má být 52:28 %, zbytek obsadí západosúdánská opozice a rebelové. Dosavadní vůdce SPLM/AJ Garang, který se stal v červenci súdánským prvním viceprezidentem a zároveň hlavou jižní vlády, zahynul v srpnu při leteckém neštěstí. Jeho nástupcem se stal Salva Kiir. Prezident Beshir podepsal v červenci novou ústavu, která dává jižnímu Súdánu větší autonomii. Do šesti let se jih Súdánu rozhodne, zda vyhlásí nezávislost. Rezolucí 1590/2005 byla vytvořena mise OSN UNMIS, která mimo jiné schvaluje rozmístění 10 000 vojáků a policistů na jihu Súdánu.
V centru pozornosti zůstává od r. 2003 krizová situace v oblasti Dáfúru, kde byly obnoveny boje mezi vládními vojsky a povstalci. Dáfúrská mírová smlouva (Darfur Peace Agreement) z nigerijské Abuji z května 2006, kterou podepsala jen jedna z frakcí povstaleckých skupin (SLM/ A Minni Minawi), neznamenala skutečné ukončení bojů (spíše jejich eskalaci) a neukončila přetrvávající fragmentaci a vzájemnou nesnášenlivost povstaleckých skupin a hnutí. Pozitivní vývoj v tomto směru přinesla až jednání v Arushi v červenci 2007, během kterých se vůdci dárfúrských povstaleckých skupin shodli na společné platformě v oblastech sdílení moci a bohatství, bezpečnostního uspořádání, půdy a humanitárních otázek pro finální rozhovory s Chartúmskou vládou. Jednání by se podle povstalců měla uskutečnit do 2-3 měsíců. Na jednáních chyběli Abdelwahid Nour, vůdce jedné z frakcí SLM a Suleiman Jamous, humanitární koordinátor napojený na frakci Sudan Liberation Army – Unity.
Dalším pozitivním vývojem na dárfúrském poli znamenalo přijetí rezoluce RB OSN 1769, která dává mandát k vyslání mírové mise OSN v počtu 26 tisíc osob do západosúdánského Dárfúru. UNAMID se stane v případě plné implementace největší operací OSN a včlení současnou AU misi v Dárfúru AMIS. Súdánská vláda tuto rezoluci přijala a zavazuje se k plnění těch částí rezoluce, které se jí týkají.
Mezinárodní pozice Súdánu bude i nadále velmi složitá. Přestože USA uvalily obchodní sankce na převážně státem vlastněné súdánské firmy, nemá tato politika velký vliv na ekonomiku. Čína, která blokuje případné sankce OSN, čile využívá absence amerických a evropských firem. Přímé zahraniční investice tak proudí do ekonomiky z Asie a arabských zemí Zálivu.
Súdán je republikový stát federálního uspořádání, v jehož čele stojí prezident volený dle ústavy přímou volbou. Prezident jmenuje 2 vicepresidenty.
Prezident a předseda vlády :
První viceprezident :
Druhý viceprezident :
Funkční období je pětileté.
Národní shromáždění:
Spolu s prezidentem tvoří nejvyšší legislativní orgán v zemi. Má 400 poslanců, 264 je voleno, zbytek jmenován přímo prezidentem. Po volbách v prosinci 2000 obsadili zástupci národní kongresové strany absolutní většinu v současném parlamentu, jelikož všechny opoziční strany prosincové volby bojkotovaly. Podle mírové smlouvy z 9. 1. 2005 v zemi proběhnou nové volby, pravděpodobně v roce 2008–2009.
Podle CPA byla jmenována nová vláda složená ze zástupců NCP, SPLM a zástupců severních politických stran.
Přehled klíčových postů exekutivy Súdánské republiky
Federální vláda:
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**11.7. Do Bígru na pivo** Pro dnešní den je stanoven jednoduchý program: půjdeme se podívat do „sousední“, 16 km vzdálené české vsi Bígr, dáme si pivko a půjdeme zpátky. Tzv....
Čtěte více z deníku Do Bígru na pivo, Drobeta – Turnu Severin (11.7 - 12.7. )
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: