Švédsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V ročním horizontu se neočekávají žádné převratné události, které by mohly mít zásadní vliv na ekonomiku Švédska. Takovou událostí byla změna orientace vlády po volbách v září roku 2006, kdy se po 12 letech vlády levice dostala k moci koalice pravého středu s premiérem F. Reinfeldtem. Předpokládané ekonomické změny spojené s postupnou realizací reformního programu vlády jsou rozebrány v kapitole 10.2., připravované daňové reformy jsou zmíněny v kapitole 5.5.

Změna orientace vlády neměla dopad ani na dlouhodobě reservovaný vztah Švédů k přijetí jednotné evropské měny. Současná vláda se hodlá řídit negativním názorem, který voliči jednoznačně vyjádřili v referendu k zavedení eura v roce 2003. Případné otevření debaty na téma „euro" lze očekávat až po příštích volbách v roce 2010.

Nejbližším období se tedy očekává pokračování dosavadních trendů s tím, že vláda bude postupně realizovat reformní plány, s nimiž zvítězily koaliční strany ve volbách (privatizace státních firem a majetkových podílů, daňové reformy, úpravy systému sociálního zabezpečení zaměřené na zvyšování motivace k práci a participace).

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Publikované ekonomické studie, rozbory a přehledy jsou při posuzování výhledu budoucího vývoje švédské ekonomiky převážně pozitivní. Odhady založené na extrapolaci loňských trendů jsou rozvedeny v kapitole 4.1. Analýzy dle různých zdrojů se shodují na tom, že švédská ekonomika je na růstové trajektorii a Švédsko zůstane mezi zeměmi s největším růstem HDP v EU a OECD. Růst kolem 3 % vytvoří další pracovní místa a bude mít blahodárný vliv na výrobu. Lze očekávat, že výrobní kapacity se postupně vyčerpají a zvětší se prostor pro dovozy, aby se uspokojila rostoucí poptávka. Naše firmy by tuto situaci měly využít.

Zdroj: Konjunkturální institut

Optimismus ohledně výhledu švédské ekonomiky kromě zdravých dosavadních tendencí a dobrého výhledu globální konjunktury zvyšuje stabilní vnitropolitická situace a skutečnost, že vláda pravého středu, která zvítězila ve volbách roku 2006 po 12 letech levicových vlád díky ambicióznímu reformnímu programu, reformy skutečně zahájila a má zjevně v úmyslu v jejich realizaci pokračovat. Dobrá ekonomická situace dává ty nejlepší předpoklady pro to, aby reformy směřující ke zlepšení stability a efektivity ekonomiky – především zvýšením zaměstnanosti, usnadněním podnikání, snížením zátěže rozpočtu sociálními výdaji a snížením role státu v ekonomických aktivitách privatizací státních podílů ve firmách – mohly proběhnout relativně bezbolestně a nezpůsobily nepřiměřené sociální konflikty.

Zatímco první dílčí daňové reformy již začaly platit od 1. ledna 2007, další jsou implementovány v průběhu roku 2007 či budou platit od začátku roku následujícího (více v kapitole 5.5), druhá klíčová složka privatizačního procesu – rozsáhlá privatizace státem držených podílů v produktivním sektoru – je teprve v počátečním stadiu.

Stát se po mnoha desetiletích převážně levicových vlád vlastnicky podílí na 54 subjektech (firmách resp. skupinách firem) vykonávajících podnikatelskou činnost, z toho 40 vlastní plně a 14 částečně. Tyto společnosti zaměstnávají celkem téměř 200.000 pracovníků, v roce 2005 měly celkový obrat 311 mld. SEK a jejich hodnota představuje dle odhadu z roku 2006 asi 675 mld. SEK.

Vláda s ohledem na citlivost veřejnosti k dané problematice navrhuje velmi opatrný postupný prodej státních podílů. K privatizaci v první fázi parlamentu navrhla 6 společností, jejichž prodej se postupně realizuje. Jsou to banka Nordea, telekomunikační operátor TeliaSonera, burza OMX, realitní společnost Vasakronan, výrobce lihovin vč. slavné vodky Absolut - Vin o Spirit, hypotéční banka SBAB. Vláda předpokládá, že při opatrném a zodpovědném přístupu k privatizaci finanční výnos, který plánuje ve výši asi 150 mld. SEK, vynahradí rozpočtový výpadek vyplývající ze ztráty dividendových výnosů firem, které jsou vesměs ziskové. K privatizačnímu projektu se vede rozsáhlá veřejná diskuse, proti němu se postavila především opoziční sociální demokracie.

Privatizace se bude moci zúčastnit i zahraniční kapitál. Předpokládá se, že by mohl zcela převážit nad domácími zájemci, zvláště kvůli nepříznivým daňovým podmínkám pro švédské investory na domácím trhu (viz kapitola 5.5). Naskýtá se tak příležitost i pro české investory, zvláště institucionální. Přinejmenším část podílů se totiž bude prodávat na veřejném trhu a vzhledem ke stabilitě a ziskovosti předmětných společností budou dobrým tipem pro konzervativní investory. Na samotné švédské ekonomické prostředí by privatizace neměly mít viditelný vliv, v dlouhodobém horizontu by mohly vést ke zvýšení efektivnosti odstátněných firem. V souvislosti s propouštěním jejich zaměstnanců nelze otřesy na pracovním trhu čekat s ohledem na míru sociální ochrany zaručené švédským zákonodárstvím a vliv odborů, který tyto procesy pravděpodobně udrží v proporcích, které zdravá švédská ekonomika snadno absorbuje.

Dramatické změny si vláda sice v tradičně levicově naladěné švédské společnosti, přivyklé na státem garantované sociální jistoty, nemůže dovolit, nicméně nutnost změn obzvláště ve směru snížení daňového zatížení a zvýšení motivace k práci zpřísněním podmínek pro poskytování sociálních příspěvků si většina společnosti uvědomuje a bude je podporovat. Již první nepříliš rasantní reformní kroky však vyvolaly podrážděnou reakci veřejnosti a tak lze očekávat opatrný postup dalších reforem. Na druhé straně pozitivní přínos reformy by měl v případě jejího úspěšného provedení převážit. Vláda odhaduje, že by podíl daní na vytvořeném HDP měl poklesnout ze 49,8 % v roce 2006 na 47,7 % o rok později. Na poklesu by se mělo hlavně podílet nižší zdanění práce (-36 %), zčásti zdanění výnosů z majetku (-9 %), naopak by mělo mírně vzrůst zdanění spotřeby (+2 %).

Je zřejmé, že komplexní bezprostřední efekt opatrně a postupně prováděných reforem nebude příliš dramatický a že se projeví až v delším časovém horizontu. Pokud by však vláda nedokázala využít současné příznivé situace ke změnám, neměl by švédský sociálně ekonomický model pravděpodobně velké vyhlídky do budoucna. Na to je totiž svédská ekonomika příliš malá, otevřená a závislá na globálním vývoji, jehož zpomalení je v roce 2007 ostatně již na obzoru.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Dobrou příležitost rozšířit a prohloubit vzájemné ekonomické a obchodní vztahy nabízí program průmyslové spolupráce, tzv. offsety. V roce 2005 byl spuštěn  průmyslový projekt, který má jako protiváhu dvacetimiliardového kontraktu na pronájem (nikoli leasing) 14 nadzvukových stíhaček JAS39 Gripen přinést ČR výhody v podobě nových výrobních a exportních možností. Zatímco v oblasti nepřímých offsetů (vývozních kontraktů nesouvisejících s předmětem programu) se švédskému dodavateli daří své závazky bez problémů v předstihu plnit, pozadu je v oblasti offsetů přímých. Lze proto očekávat, že bude hledat dodavatele komponentů pro svoji produkci, a potenciální čeští výrobci by se měli na tyto možnosti předem připravit a aktivně svoji spolupráci nabízet.

ZÚ tento projekt sleduje, nemá ovšem na výběr firem přímý vliv. Doporučuje zájemcům nejprve kontaktovat příslušný odbor Ministerstva průmyslu a obchodu, příp. přímo zúčastněné zahraniční firmy (Saab, Gripen Intl., resp. britská BAE, která offsetový program koordinuje). Kontakt se zástupci firmy Gripen Intl. může ZÚ zájemcům zprostředkovat a pomoci při výměně základních informací. 

Zatím poměrně málo využívanou formou je spolupráce akademických, vývojových, výzkumných a vzdělávacích institucí. Švédsko se dlouhodobě pohybuje na nejvyšších příčkách žebříčku výdajů na výzkum a vývoj vztažených k HDP. Opatření švédské vlády směřují k posilování tohoto trendu. Zájemci mohou využít efektu mezinárodní spolupráce, v jejímž rámci lze na jedné straně využít disponibilní prostředky (Švédsko, EU) a na druhé straně výzkumné kapacity a tradici (ČR).

OEÚ ZÚ se snažil v roce 2005 zmapovat možnosti odbytu českých výrobků na švédském trhu. Obecně platí, že lze nabídnout jakýkoli konkurenceschopný (kvalitou či cenou) výrobek. Zbožová struktura našeho exportu obsahuje okolo 1 900 položek. Existují však sektory, jejichž pozice nedává valné vyhlídky na prosazení na švédském trhu.

Jedním z nich je potravinářský průmysl. Zelenina a ovoce se dováží z jižních států, konzervovaná a mražená zelenina je převážně švédské provenience. V roce 2004 se na pultech objevily produkty z Polska (čerstvé žampióny, hlávkové zelí), jejich cena byla ve srovnání s domácími třetinová. Zemědělská produkce z Polska bude vážným konkurentem tradičních kanálů a lze předpokládat, že vzbudí kritiku švédských pěstitelů. Existuje určitá naděje vyvážet konzervované ovoce, zeleninu, dětskou výživu a suché pečivo (oplatky, suchary). Dobrou šanci mají výrobci ekologicky čisté produkce, kterou švédští konzumenti preferují a v prodejnách jí je věnován zvláštní prostor.

Bezpodmínečným předpokladem pro vstup na místní trh je podnícení zájmu nákupčích obchodních řetězců. OEÚ ve spolupráci s CzechTrade propagoval naše výrobky (sýry, oplatky, bio program) v největších řetězcích (viz naše sektorová zpráva na www.mzv.cz/stockholm), ale budování pozice může trvat 2–3 roky a je na ně třeba vynaložit ze strany dodavatele soustředěné úsilí. ZÚ a CzechTrade k tomu nabízejí spolupráci a podporu, ať již při zajišťování a realizaci účasti na specializovaných veletrzích, nebo organizováním firemních prezentací a marketingovou podporou českých značek při společenských a kulturních akcích.

Přes snahu ZÚ pomoci našim pěstitelům vína se nepodařilo vzbudit zájem místních obchodníků. Švédský konzument má rysy konzervativního znalce, který ví, že nejlepší víno se pěstuje v Portugalsku, Francii, Itálii, Chile, Austrálii a Kalifornii. V této konkurenci má česká resp. moravská vinařská produkce mizivé naděje. Opačná situace je u piva - ČR je známa jako výrobce špičkového piva, řada českých značek se na švédském trhu již prosadila a trh může absorbovat i další.                                  

Výrobním segmentem, který má minimální šance na prosazení, je textilní průmysl. Textil a konfekce byly našimi tradičními vývozními položkami do Švédska (tisky, textil pro domácnost, lůžkoviny, košile atd.). Vnitřní (restrukturalizace) a vnější (konkurence z Asie) problémy způsobily nevratnou ztrátu trhu. Vážná krize postihla i švédský průmysl. Firmy se snaží zachránit značku a tradiční postavení odklonem výroby do Pobaltí (Finlayson, Pret-a-porter).     

Obtížná prodejnost přesto zcela nevylučuje úspěšné proniknutí výrobků potravinářského a textilního průmyslu na švédský trh, jehož podmínkou je soustředěné marketingové úsilí dodavatele.

Základ našeho vývozu tvoří silniční vozidla, stroje a zařízení. Navazující obory a subdodávky mohou přispět také významným dílem ke zvýšení obratu, přičemž dovoz zboží a služeb do ČR může zpětně působit na náš vývoz. Produkce českých strojírenských firem je ve Švédsku z minulosti známa a může se opět uchytit. Energetika, metalurgie, chemický průmysl, stavebnictví - to jsou hlavní odvětví, kde mohou čeští výrobci úspěšně konkurovat místní i zahraniční produkci, je k tomu ovšem nutné nadstandardní úsilí a v případě mezinárodních koncernů podpora mateřských firem. Velmi dobré vyhlídky mají hlavně subdodavatelé (zejména z oborů strojírenství, metalurgie, chemie a plastů), kteří mohou při dostatečné pružnosti vykrývat chybějící kapacity, jichž se švédskému průmyslu již při současné vysoké konjunktuře nedostává. Takový průnik pak může být dobrým základem návazné dlouhodobé spolupráce se švédskými finálními výrobci. 

Za perspektivní obor ekonomické spolupráce považuje ZÚ alternativní energetické zdroje, zejména biopaliva. V tomto oboru sice nelze očekávat bezprostřední proexportní efekt, byť bouřlivý rozvoj využívání alternativních zdrojů energie, vedený jak zájmem o ochranu životního prostředí tak absolutní závislostí Švédska na dovozu fosilních paliv, podněcuje poptávku po dovozech (pelety, bioetanol), ale pro český průmysl může být inspirativní hlavně navázání spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v tomto oboru budoucnosti. Švédsko stojí bezesporu v popředí vývoje a nikoli náhodou se o spolupráci uchází představitelé podnikatelských a vládních kruhů i z nejvyspělejších států (např. nedávno USA).

OEÚ ZÚ se v uplynulém období snažil o nové formy podpory českého exportu a asistence českým firmám. Spolupráce na regionální či místní úrovni napomáhá k navázání kontaktů a jejich pozdějšímu rozvoji. Plošné, obecně pojaté prezentace nejsou ve Švédsku příliš úspěšnou formou a jejich návštěvnost je minimální kvůli velkým vzdálenostem v rozlehlé zemi a pragmatismu pracovníků firem, kteří svůj čas věnují pouze aktivitám s přímým marketingovým efektem.