Sýrie

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Mezinárodní organizace a instituce:

• CAEU, CCC, ESCWA, FAO, A-24, A-77, IdEA, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IFAD, IFS, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Intelsat, Interpol, IOC, ISO, ITU, NAM, UN, UNCTAD, UNESCO, INODO, UNRWA, UPU, WFTU, WHO, WMO, WtoO, MIGA (od r. 2001), v 11/2001 podala Sýrie přihlášku do WTO.

Regionální organizace a uskupení:

• Liga arabských států AL
• Organizace islámské konference OIC
• Arabský fond pro hospodářský a sociální rozvoj AFESD
• Arabský měnový fond AMF
• Islámská rozvojová banka IDB
• Organizace arabských zemí vyvážejících ropu OAPEC

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Z hlediska zapojení do mnohostranných hospodářských uskupení je nutné zdůraznit, že proces otevírání ekonomiky se realizuje v křehkém kontextu vnější a vnitřní politiky. Absolutní prioritu má vnitřní politická stabilita, a proto se syrské vedení obává dopadů liberalizace ekonomiky na syrskou společnost. Otevírání ekonomiky se tedy bude uskutečňovat postupně a pomalu. Sýrie se svým uzavřeným a vysoce chráněným trhem není prozatím členem GATT/WTO. Sýrie však předala prezidentovi WTO oficiální žádost o přijetí za člena této organizace již v roce 2001. Přísné podmínky pro přijetí za člena WTO budou znamenat pro Sýrii provedení mnoha změn v dosavadním systému státního protekcionismu syrské ekonomiky. Generální zkouškou na členství ve WTO je proto účast Sýrie ve Velké Arabské zóně volného obchodu (GAFTA), která vstoupila v platnost začátkem roku 2005.

Sýrie, která byla jedním ze zakládajících členů GATT své členství odvolala v roce 1951 na protest proti přijetí Izraele. Jelikož však nevyužila možnosti obnovy svého členství do roku 1995, podstupuje nyní několikaletý přijímací mechanismus de facto od začátku (GATT se přeměnila ve WTO v roce 1995).

Politické a hospodářské vztahy s Evropskou Unií má Sýrie rámcově upraveny Dohodou o hospodářské spolupráci mezi SAR a ES uzavřené v srpnu 1977. (Tato dohoda od 1. 5. 2004 nahradila Dlouhodobou obchodní dohodu ČR se SAR).

Dalším ujednáním, které donutí Sýrii k liberalizaci svého uzavřeného trhu, bude podpis Asociační dohody s Evropskou Unií (prozatím je dohoda pouze parafována). Celkový dopad AD na syrskou ekonomiku bude pozvolný, neboť Sýrie využila možnosti 12 letého přechodného období, které navrhla pro řadu průmyslových i zemědělských položek. Asociační dohoda s EU poskytne právní rámec pro rozvoj hlubších vztahů mezi EU a jejím přidružujícím se partnerem. Jde o výsledek procesu vzájemných jednání, který sice v převážné míře zahrnuje otázky obchodní a ekonomické, avšak obsahuje též ujednání o spolupráci v oblasti politické, kulturní a sociální. V oblasti obchodní Asociační dohoda znamená oboustranné odstranění vzájemných překážek obchodu. Sýrie tedy bude muset zrušit veškeré netarifní překážky dovozu doposud aplikované na zboží států EU a během dvanácti let odstranit též veškeré tarifní bariéry (cla). Na oplátku bude mít Sýrie okamžitý bezcelní přístup pro své průmyslové výrobky na trhy států EU a též i zlepšení přístupu jejích zemědělských produktů na tyto trhy. Ekonomická část Asociační dohody byla ukončena v prosinci roku 2003, její politická část až v září 2004. Pokud jde o obchodní část dohody, v procedurálních a technických otázkách Sýrie odsouhlasila principy používané GATT/WTO. Asociační dohoda podpoří vzájemný obchod s EU, podpis dohody byl však prozatím odsunut na neurčito, zejména po atentátu na libanonského expremiéra Harírího.

V roce 2006 dosáhl export EU do Sýrie 2,6 mld. EUR a obráceným směrem bylo vyvezeno zboží v hodnotě 3,5 mld. EUR. EU je v současné době hlavním obchodním partnerem Sýrie. Celkem 55 % syrských vývozů směřuje do zemí EU a 30 % dovozů je z EU.

Ve smyslu Dohody o společném arabském trhu iniciované Ligou arabských zemí v roce 1998, podle které by se měla vzájemná cla snižovat každý rok o 10 %, podepsala zatím Sýrie Dohody o volném obchodu s Libanonem, Spojenými arabskými emiráty, Saudskou Arábií, Katarem, Kuvajtem, Bahrajnem, Ománem, Súdánem, Irákem, Jordánskem, Tuniskem a Marokem. V jednání jsou dohody o volném obchodu s Líbyí a Egyptem.

Sýrie je signatářem New Yorkské konvence z roku 1958 (New York Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards), nicméně implementace tohoto mezinárodního závazku do vnitřního právního systému Sýrie má svoje specifická pravidla, která jsou vysvětlena v kapitole 7.5.

Od r. 1947 je Sýrie signatářem Pařížské úmluvy o ochraně intelektuálního vlastnictví a Madridské konvence o deklaraci původu. Od roku 2002 je na základě dekretu prezidenta č.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Dohody, jež mají ekvivalent z doby Československa:

Sýrie doposud neuznala sukcesi ČR do bývalých závazků předchozího Československa. Proto smluvní dokumenty uzavřené před 1. 1. 1993 de jure neplatí, i když řada z nich se v praxi uplatňuje (dohoda o letecké a silniční dopravě, dohoda o právní pomoci).

Počátkem května 2001 proběhla v Sýrii sukcesní jednání, jejichž výsledkem byl návrh české strany na jednorázový sukcesní akt. Ač je českou stranou vyjádření syrské strany urgováno každoročně, prozatím zůstává bez reakce.

Dohody, jež nemají ekvivalent z doby Československa:

Dohoda o zamezení dvojího zdanění

Expertní jednání o smlouvě o zamezení dvojímu zdanění se Sýrií byla zahájena v Damašku v roce 2001, druhým kolem jednání pokračovala v Praze na jaře roku 2003.  V průběhu těchto dvou kol se však nepodařilo smlouvu dojednat, přičemž hlavním otevřeným bodem zůstala sazba srážkové daně u tzv. licenčních poplatků. Bylo odsouhlaseno, že tento bod bude dohodnut co možná nejdříve korespondenční cestou, a to i v návaznosti na připravované změny příslušného syrského zákona. Syrská strana navrhovala nejprve sazbu daně ve výši 18 %, později ve výši 15 % a následně ve výši 12 % hrubé částky licenčních poplatků. Tato korespondenční jednání však bohužel nevedla k žádnému výsledku, neboť syrská strana příliš nereagovala na české podněty, aby dané návrhy sazeb daně vysvětlila, zdůvodnila apod. Do celé záležitosti se v srpnu 2006 vložil syrský ministr financí a českému velvyslanci v Damašku vyjádřil jednoznačný zájem syrské strany na dojednání daňové smlouvy s Českou republikou a na jejím podpisu. V tomto kontextu se tedy dne 17. 9. 2006 uskutečnilo v Damašku třetí kolo expertních jednání, a to jednak s cílem dosažení dohody ohledně sporné sazby srážkové daně u licenčních poplatků, ale také i s cílem celkového zaktualizování textu smlouvy. Podařilo se tedy konečně nalézt oboustranně výhodný kompromis a smlouvu na expertní úrovni dojednat.  V současné chvíli je smlouva odsouhlasena vládami ČR (začátkem ledna 2007) i SAR (v prosinci 2006) a je připravena k podpisu.

Dohoda o podpoře a ochraně investic

V roce 2000 a 2004 byl syrské straně předán český vzorový návrh textu dohody o ochraně a podpoře investic, avšak syrská strana se ani v jednom z těchto případů k textu nevyjádřila, ani nezaslala vlastní vzorový návrh. V září 2005 byl syrské straně předán nový návrh smlouvy, zohledňující již členství České republiky v EU a uvádějící předcházející návrh do souladu s právem ES/EU. Protože syrská strana na žádný návrh nereagovala, bylo v průběhu prvního pololetí 2007 uskutečněno v této záležitosti několik jednání. V září letošního roku obdržela česká strana syrské připomínky ke smlouvě.