Sýrie

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V letošním roce pokračují započaté hospodářské reformy, zejména modernizace státní správy a fiskálního systému. Katalyzátorem pro oživení podnikání je rostoucí zapojení soukromých bank do hospodářství. Největší očekávanou událostí by měl být podpis Asociační dohody s EU. Bude-li dohoda podepsána, a zejména ze strany Sýrie plněna, hospodářská reforma může jít kupředu rychleji a může znamenat východisko ze současné bezperspektivní situace. Podpis dohody bude též významným signálem pro zahraniční investory pro vstup na syrský trh. Vyřešení válečného konfliktu s Izraelem není v roce 2007 pravděpodobné. Ze strany USA se očekává pokračování hospodářských sankcí uvalených na Sýrii v 12/2003 ve formě Syria Accountability and Lebanese Sovereignity Restoration Act. Jejich vliv na ekonomiku země však nebude výrazný. V roce 2007 se očekává hospodářský růst 3,5 %.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Trendy hospodářské politiky

Pro syrskou vládu je prvořadým úkolem provést administrativní reformu státní správy, veřejných financí a podnikatelského prostředí a poté se zaměřit na modernizaci a restrukturalizaci hospodářství. Privatizace není součástí reformy, nahradí ji větší samostatnost státních firem a jejich vystavení soukromé konkurenci v doposud státem kontrolovaných odvětvích. Neúspěšné podniky mají být postupně likvidovány. Strukturální změny budou směřovat k náhradě ropy zemním plynem, zvýšení jeho těžby a vývozu, snížení závislosti zemědělství na srážkách a zavádění nových výrob využívajících místních surovin a relativně levné a kvalifikované pracovní síly. Hlavním zdrojem růstu HDP má být soukromé podnikání, k čemuž má přispět zejména částečná liberalizace bankovního sektoru spolu se zjednodušením podnikatelského prostředí.

Trendy fiskální politiky

S cílem udržet ekonomický růst bude vláda pokračovat v politice rozpočtových schodků. Prioritu v investičních výdajích bude mít rozvoj infrastruktury (železnice, silnice, distribuce plynu, elektřiny, telekomunikace) a zemědělství. V roce 2004 byla zahájena komplexní fiskální reforma s cílem zvýšit podíl neropných daní na celkových fiskálních příjmech, a tím učinit veřejné finance stabilnější na vnějších vlivech. Další prohlubování fiskální nerovnováhy je pravděpodobné.

Trendy monetární politiky

Monetární politika se zaměří na jednotný kurz syrské libry, jeho přibližování kurzu černého trhu a postupné zavádění vnitřní směnitelnosti pro běžné platby. Soukromé banky budou větší měrou zapojeny do rozvoje podnikání a s postupným rozšiřováním pravomocí se budou podílet na přizpůsobování monetární politiky potřebě trhu. Prioritou pro vládu je udržení stability měny, a proto veškerá opatření v oblasti monetární politiky budou pozvolná a opatrná.

Vstup země do mezinárodních uskupení

Sýrie se podílí na spoluutváření Dohody o společném arabském trhu. V prosinci 2001 podala přihlášku do WTO, jejíž projednávání USA zatím blokují.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

V nových ekonomických podmínkách po roce 1989 silně upadá vývoz investičních celků (od roku 1989 pouze 3 menší investiční celky), pro který byla Sýrie tradičním odbytištěm. České firmy nyní potřebují větší podporu bank a EGAPu, která je však pro Sýrii omezená (teritoriální riziko). Předpokladem pro zlepšení situace jsou prakticky vyřešené státní i podnikové pohledávky z minulosti.

Kromě vývozu investičních celků a ostatního zboží se budou otevírat nové možnosti v oblasti kooperace při zakládání nových “netradičních” výrob, jako je výroba automobilů, malotraktorů a zemědělských strojů, domácích spotřebičů, telekomunikačních zařízení, zdravotních přístrojů, elektrotechnických polotovarů atd. Veliký zájem o spolupráci má zejména státní sektor. Potřeba řešit katastrofální ekologickou a dopravní situaci vyvolá potřebu koncepčního řešení městských doprav, s důrazem na ekologii. Nové možnosti budou v oblasti dodávek tramvají, trolejbusů a autobusů s plynovými motory.

Podpis Asociační dohody SAR s EU zlepší postavení českých firem na trhu oproti mimoevropské konkurenci, neboť do 6 let od nabytí účinnosti dohody (u obchodních ustanovení nastane po podpisu) má dojít k liberalizaci 80 % průmyslových dovozů z EU.  

V oblasti státních zakázek financovaných z grantů EU v rámci programu MEDA nastala od 1. 5. 2004 možnost pro české vývozce k zapojení do příslušných tendrů. Výhodou těchto tendrů je snadnější mechanismus výběru, který je podle standardů EU a nikoli podle komplikovaného syrského zákona o veřejných zakázkách.

Nepřehledná situace v Iráku a zejména nedostatek přímých bankovních spojení dávají možnosti zapojení syrských firem jako prostředníků pro vývoz do tohoto teritoria.

Klíčovým předpokladem pro úspěšné a dlouhodobé zpracování trhu je v každém případě angažování schopného a vlivného místního zástupce. Pro obchody se státním sektorem je existence místního registrovaného zástupce povinná (blíže kap. 8.6. – režim zadávání veřejných zakázek).

Perspektivní odvětví pro české exportéry včetně jejich předpokládaného rozvoje jsou zmíněny v kap. 7.4.