Sýrie je republikou s autokratickými rysy a silným vlivem armády (dle ústavy z r. 1973 je Sýrie socialistickou lidovou demokracií). Nepřetržitě od r. 1963 je v zemi udržován výjimečný stav, který je zdůvodňován válečným stavem s Izraelem, a který poskytuje značné pravomoci rozvětvené státní bezpečnosti. Přestože Sýrie má některé instituce demokratické vlády, např. parlament, existují v zemi paralelní struktury moci provázané klanovými (alavité) a rodinnými svazky, které jsou napojené na bezpečnostní aparát země. Prezident republiky disponuje velkou mocí a vydává veškerá hlavní rozhodnutí v otázce vnitřní politiky, národní bezpečnosti, mezinárodně-politických vztahů a národního hospodářství. Tato rozhodnutí jsou uskutečňována za poradní podpory ministrů vlády, vysokých funkcionářů vedoucí strany Baath a relativně malého okruhu bezpečnostních poradců. Ústava zakotvuje vedoucí úlohu strany Baath. Politbyro strany Baath (regionální vedení) nadále tvoří mocenské jádro země, ve svém celku však strana postupně ztrácí na svém vlivu, který je více patrný v provinciích než v centru.
Hlava státu: Prezident republiky Bašár Asad (viz 2.2) a v současné době dva ze tří více-prezidentů, a to Farouk Al-Shara, jmenovaný dekretem prezidenta dne 11. 2. 2006, do té doby ministrem zahraničních věcí a žena Najah Attar (pro kulturní politiku), jmenovaná dekretem prezidenta dne 23. 3. 2006. Bývalý více-prezident Abdul Halím Chaddám odcestoval v roce 2005 do exilu (Francie) a Muhamad Zuhair Mašarka byl po sjezdu strany Baath penzionován. Třetí post více-prezidenta není od února 1998 obsazován. K výkonné moci dále patří předseda vlády, a členové vládního kabinetu (viz. 2.3) jmenovaní prezidentem.
Syrský Parlament tvoří 250 poslanců a volí se na období 4 let. Z tohoto počtu je 170 poslaneckých míst rezervováno pro členy stran v rámci NPF (zejména Baath), 80 mandátů pro tzv. „nezávislé“ poslance (mimo NPF). V průběhu 1. čtvrtletí probíhala naplno registrace voličů i zápis kandidátů na funkce poslanců. Na 250 mandátů kandidovalo celkem 9.770 poslaneckých uchazečů, z toho 1.004 žen.
Nejvyšší ústavní soud (pět soudců, z nichž jeden je vrchní soudce, jmenovaných prezidentem na čtyřleté období), Nejvyšší soudní rada, Soudy pro občanské záležitosti (rozděleny dle náboženského příznaku pro muslimy - šaria, křesťany a drúzy), Soudy pro nezletilé, Smírčí soudy, Soudy první instance, Odvolací soudy, zvláštní Soudy pro bezpečnost státu. Podle ústavy je soudní moc nezávislá a její nezávislost „garantuje" prezident, který stojí v čele Nejvyšší soudní rady.
Následující politické strany (některé rozštěpeny) jsou sdruženy v Pokrokové národní frontě pod vedením strany Baath: Strana Baath (Strana arabské socialistické obrody), Strana arabských unionistů, Strana arabské socialistické unie, Syrská komunistická strana 1, Syrská komunistická strana 2, Hnutí arabských socialistů 1, Hnutí arabských socialistů 2, Demokratická socialistická unionistická strana.
Hlavou státu je prezident Bašár Asad, syn zesnulého prezidenta Háfize Asada, který byl zvolen v referendu měsíc po smrti svého otce. Prezidentem je od 17. 7. 2000 (datum inaugurace). Další funkce: generální tajemník ÚV strany Baath, tajemník regionálního vedení strany Baath, vrchní velitel armády. Prezident má v podstatě absolutní moc v zemi, pokud dostatečně kontroluje svůj vojensko-bezpečnostní aparát a stranu Baath.
Prezident Bašár Assad provedl svým dekretem ze dne 11. 2. 2006 změny v syrské vládě. V nové vládě zasedlo 14 nových ministrů. Zásadní změny byly provedeny na ministerstvu zahraničních věcí. Bývalý ministr zahraničních věcí Farouk Al-Shara byl jmenován více-prezidentem pro zahraniční politiku (místo neobsazeno od odchodu do exilu Abdel Halíma Chaddáma). Na místo ministra zahraničních věcí byl jmenován jeho bývalý první náměstek Walid Al-Moualem a místo prvního náměstka ministra zahraničních věcí po W. Mouallemovi bylo obsazeno Faisalem Al-Mukdadem.
Z dalších změn stojí za uvedení, že ve své funkci setrvali předseda vlády Mohammed Naji Otri, rovněž tak vicepremiér pro věci ekonomické Abdullah Dardari, ministr financí Mohammad Al-Hussein a ministr obrany Hassan Turkmani (ve vládě jediní členové strany Baath) a ministr obchodu Husni Lutfi. Naopak nově obsadil křeslo ministra průmyslu Fouad Issa Jouni.
Dalším presidentským dekretem ze dne 23. 3. 2006, necelé dva měsíce od jmenování nové vlády SAR, byla v pořadí na druhé neobsazené vícepresidetské místo jmenována žena dr. Najah Attar.
Dne 8. 12. 2007 bez udání důvodů provedl prezident B. Asad další změny ve vládě. Důvodem výměny ministra telekomunkací a technologií a ministra pro otázky islámské víry bylo údajné podezření z korupce a protěžování příbuzných a známých na jimi svěřených resortech. Po rozsáhlých změnách ve většině klíčových resortů v únoru 2006 se jedná teprve o druhou výměnu ministrů vlády N. Otriho jmenovanou B. Asadem v roce 2003.
Kompletní seznam vlády v anglické transkripci:
Vláda vedená Mohamedem Otri s malými změnami funguje od konce roku 2003, resp. od začátku 2004.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Neděle 30. 1. 2005** Je ráno a my míříme na Kibo Hut (4700m n/m). Je to 13 km a cesta trvá něco přes 5 hodin. Je cítit nedostatek kyslíku. Mladí viditelně zpomalují, některé bolí...
Čtěte více z deníku Výstup na Kilimandžáro, Kibo, Hut, Gillmans Point, Uhuru - Kilimandžáro den 11. a 12.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: