Osídlení nerovnoměrné. Na 7% území žije 90% obyvatelstva. Nejhustěji osídleny jsou hlavní město Dušanbe, Gissarské údolí, údolí řeky Vachš a okolí města Chudžand. Na druhé straně v Horno-Badachšánské autonomní oblasti, která zaujímá 45 % území Tádžikistánu žijí jen 3,4 % obyvatel.
Pod hranicí bídy žije v Tádžikistánu podle průzkumu Světové banky z roku 2003 celkem okolo 64% obyvatel. Goskomstat v tomto směru žádné údaje nemá. Výsledky dalšího průzkumu budou známy až v průběhu 1.Q 2008.
V r. 2006 byl přírůstek obyvatelstva - 154,5 tis
z toho: - narozených 186,5 tis
- zemřelých 32,0 tis
- saldo migrace - 10,9 tis
Demografické složení je uvedeno v následující tabulce (v tisících osob):
| věk | celkem | muži | ženy |
|---|---|---|---|
| 0-4 | 865,1 | 444,3 | 420,8 |
| 5-9 | 841,8 | 429,4 | 412,4 |
| 10-14 | 865,9 | 439,5 | 426,4 |
| 15-19 | 870,8 | 441,4 | 429,4 |
| 20-24 | 736,6 | 371,1 | 365,5 |
| 25-29 | 563,8 | 283,1 | 280,7 |
| 30-34 | 469,3 | 230,5 | 238,8 |
| 35-39 | 419,9 | 206,2 | 213,7 |
| 40-44 | 380,8 | 186,8 | 194,0 |
| 45-49 | 327,5 | 161,9 | 165,6 |
| 50-54 | 213,4 | 105,0 | 108,4 |
| 55-59 | 140,1 | 68,9 | 71,2 |
| 60-64 | 70,6 | 37,8 | 32,8 |
| 65-69 | 99,9 | 50,0 | 49,9 |
| 70-74 | 82,8 | 39,1 | 43,7 |
| 75-79 | 64,4 | 31,2 | 33,2 |
| 80 a starší | 51,1 | 18,0 | 33,1 |
| celkem | 7063,8 | 3544,2 | 3519,6 |
Národnostní složení je velice pestré, jak je ostatně v regionu obvyklé. Žije tu asi 140 národností. Podle výsledků sčítání obyvtelstva v roce 2000 bylo: 79,9 % Tádžiků, 15,3 % Uzbeků, 1,1 % Rusů, 1,1% Kyrgyzů, ostatní 2,6%. Ovšem poměr národností se mění s návratem obyvatelstva jiných národností po občanské válce, takže podíl Tádžiků se relativně snižuje.
90% obyvatelstvo vyznává islám, zbytek ostatní náboženství. Oficiální statistiky nerozlišují sunnity a šíity, ani příslušníky neislámského vyznání. Jakákoliv jiná čísla než zde uvedená jsou více či méně nepřesné odhady.
Podle Ústavy je úředním jazykem tádžický a ruština je jazykem dorozumívacím. Ovšem ruštinu ovládá především obyvatelstvo měst. Na venkově se používá je omezeně. Výjimkou je oblast Pamíru, kde každé údolí hovoří svým dialektem, který je druhým nesrozumitelný, přičemž všichni se považují za ty nejpravější Tádžiky. Takže výsledek je ten mezi sebou komunikují rusky. navíc je znalost ruštiny podpořena ruským satelitním vysílám, neboť domácí sem nezasahuje. Příslušníci národností mají právo používat svůj rodný jazyk, nejčastěji používaným menšinovým jazykem je uzbečtina - zejména okolo města Kurgan-Tjube a v Sogdijské oblasti. Ovšem spisovná tádžičtina ( v podstatě farsí s rusismy) se značně liší od hovorové tádžičtiny používané v sousedních státech, zejména Afghánistánu a Uzbekistánu.
Tádžikistán je administrativně rozdělen na Horno-Badachšánskou autonomní oblast, Sogdijskou,a Chatlonskou oblast, město Dušanbe ( v překladu pondělí) a oblast kolem města Dušanbe v republikovém podřízení, která má 13 okresů a 4 města. Hlavní město Dušanbe má okolo 650 tis. obyvatel. Další větší města jsou Chudžand, Kurgan-Ťube, Kuljab, Chorog.
Tádžickou měnou je somoni TJS (název měny po tádžickém buditeli Ismailu Somoni). Dělí se na na 100 dirhamů.
Vývoj kurzu somoni je uveden v následující tabulce
| USD | EUR | RUR | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| střední | koncový | střední | koncový | střední | koncový | |
| 2005 | 3,1166 | 3,1993 | 3,8864 | 3,7832 | 0,11027 | 0,1111 |
| 2006 | 3,2984 | 3,4265 | 4,1417 | 4,5137 | 0,12145 | 0,1301 |
| 1/2007 | 3,4330 | 3,4386 | 4,4689 | 4,4430 | 0,12969 | 0,1296 |
| 3/2007 | 3,4391 | 3,4392 | 4,5503 | 4,5920 | 0,13169 | 0,1322 |
| 6/2007 | 3,4394 | 3,4393 | 4,6135 | 4,6318 | 0,13270 | 0,1332 |
| 9/2007 | 3,4429 | 3,4445 | 4,7699 | 4,8843 | 0,13583 | 0,1380 |
Tádžická měna je směnitelná za jakoukoliv zahraniční měnu. Na rozdíl od Uzbekistánu nevznikají žádné problémy při převodu domácí měny na cizí valutu. Převody do zahraničí se provádějí v době od několika dnů do zhruba dvou týdnů. Směnáren je větších městech dostatek. I když je používání cizích měn zakázáno, ve výjimečných případech se vyžadují platby v USD.
Při jednání se Tádžikové chovají podobně jako ostatní národy Střední Asie. Oproti sousedním Uzbekům jsou však otevřenější a možno říci přímější a hrdější a hlavně upřímnější. Není třeba při jednání dodržovat nějaké zvláštní zvyklosti, je však nutno ctít jejich bohatou a dlouhou historii a respektovat islám. Problémy občanské války již zásadně přebolely. Je rovněž třeba respektovat jejich historické, jazykové i současné ekonomické a politické dobré vztahy k Iránu a Afghánistánu, kde žije velký počet Tádžiků. Více než 2 milion tádžických občanů žije a pracuje v Rusku. Jejich příjmy se rovnají zhruba 20% tádžického HDP.
Zejména je ovšem třeba počítat s velmi se lišící úrovní tamějších jednajících osob a připravit se na to.
Mezi ČR a TJ není uzavřena dohoda o vzájemném bezplatném poskytování zdravotní péče, proto občané ČR musí za první pomoc a následnou lékařskou péči v TJ platit na místě v hotovosti. Tato zásada platí i pro členy ostatních států EU.
Při cestách do TJ je nezbytné uzavřít u libovolné pojišťovny v ČR pojištění léčebných výloh v cizině pro eventuální případ akutního onemocnění nebo úrazu a vzít si s sebou potřebné léky z domova (pro jejich nedostatek v zemi - vyjma hlavního města).
Doporučuje se rovněž nepodceňovat otázky očkování, zejména proti některým druhům hepatitidy a tyfu. Informace o vhodném očkování sdělí příslušná oddělení poliklinik, nemocnic nebo hygienických stanic v ČR. V Praze je možno informovat se na Klinice geografické medicíny Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech, tel.: 2 67 16 26 82.
Při pobytu kdekoliv v zemi se doporučuje pít jen minerální vodu z továrně plněných láhví.
Tádžická republika (TJ) má vízový režim se všemi státy s výjimkou států SNS v souladu s Dohodou o bezvízovém pohybu občanů států-členů SNS (kromě Turkmenistánu, s nímž byl vízový režim zaveden v roce 1999 a Uzbekistánu od 18. 9. 2000).
Občané ČR mohou uskutečňovat turistické cesty na území TJ pouze s platným cestovním dokladem a vízem. Pod platným cestovním dokladem se rozumí cestovní pas nebo jiný druh pasu (diplomatický, služební) s dobou platnosti alespoň do konce pobytu v TJ. U řidičů motorových vozidel se vyžaduje platný mezinárodní řidičský průkaz a technický doklad o vozidle.
Cestování občanů ČR do TJ je upraveno vízovým režimem pro držitele všech druhů pasů. TJ nemá v ČR svůj efektivní zastupitelský úřad, ani konzulát. V ČR působí pouze obchodní zástupce Tádžikistánu pan Rustam Boltajev. Adresa: Praha 1, Václavské nám.1, tel. a fax +420 224224081. Žádosti českých občanů o tádžické vízum proto vyřizují konzulární úřady TJ ve třetích zemích (z hlediska občanů ČR je nejlepším řešením obrátit se na KO TJ ve Vídni).
Po vstupu ČR do EU mohou tádžické zastupitelské úřady vydávat víza občanům ČR na základě předložení platného cestovního pasu, fotografie a vyplněné žádosti (Poznámka: Záleží však na přístupu jednotlivého úřadu či odpovědného konzulárního pracovníka zda-li si nevyžádají i pozvání od zvoucího tádžického subjektu). Jinou možností získání tádžického víza je žádost tádžické fyzické nebo právnické zvoucí osoby (cestovní kancelář, firma), která o něj pro českého občana požádá na KO MZV TJ v Dušanbe. (cest. kancelář, firma apod.). Víza, o něž bylo požádáno v Dušanbe, si pak lze vyzvednout také na tádžických velvyslanectvích nebo generálních konzulátech v zemích, kde má Tádžikistán tato zastoupení zřízena - Vídeň, Bonn, Moskva, Taškent, Almaty apod. (místo převzetí víza žadatel uvede v žádosti). Na tádžických hraničních přechodech se víza nevydávají. KO ZÚ Tádžikistánu v Taškentu pracuje denně od 10.00–17.00 hod. (adresa: ul. A. Kachor 61, tel.: (+99871) 254 99 66, 281 33 66, fax: 254 89 69 ).
Žadatelé platí podle následující tarifní stupnice (bez záruky, rozhoduje tádžická strana):
| Na dobu do: | Za urychlené vyřízení do tří dnů: | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| 7 | dnů | 40,- | USD | 80,- USD | |
| 15 | dnů | 50,- | USD | 100,- USD | |
| 30 | dnů | 60,- | USD | 120,- USD | |
O vízum s platností nad 90 dnů je nutno žádat na KO MZV TJ.
V Tádžické republice se na všechny cizince, tedy i občany ČR, vztahuje přihlašovací povinnost. Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů od vstupu na území TJ ohlásit místo a předpokládanou dobu svého pobytu místně příslušnému orgánu vnitra. Pokud tak neučiní vzniknou problémy, bude pokutován a může být i vyhoštěn. Je-li ubytován v hotelu nebo v jiném ubytovacím zařízení, ohlašovací povinnost za něj vyplní toto zařízení, které zároveň provádí registraci pasu. Cestovní kanceláře, které přijímají zahraniční turisty, jsou povinny během 24 hodin oznámit orgánům vnitra jejich příjezd a plán cest po zemi s uvedením tras. Při výstupu pohraniční pasové orgány kontrolují mj. i doklad o provedení registrace pobytu v TJ.
V žádosti o vízum musí být uvedeny následující údaje: cíl cesty, délka pobytu, jméno a příjmení, datum a místo narození, státní občanství, číslo a druh pasu, trvalá adresa návštěvníka, adresa přijímací (zvoucí) osoby (organizace), místa, která chce návštěvník navštívit, datum a způsob příjezdu (auto, vlak, letadlo, včetně letecké linky) a místo, odkud cizinec přijíždí.
Pro řidiče kamionů je zvlášť nutno zdůraznit, že na silničních hraničních přechodech nejsou víza vydávána a řidič si musí vyřídit vízum buď předem, tj. před výjezdem z ČR nebo firma, která jej očekává, vyřídí pro něj vízum včas na KO MZV TJ a nechá ho zaslat na vhodný tádžický zastupitelský úřad nebo generální konzulát. Jinou možností je, že řidiče bude v avizovaný den příjezdu čekat na hranicích představitel firmy a převezme si od řidiče pas, aby mu obstaral vízum v Dušanbe. Kamion s nákladem však musí zůstat do té doby na hranicích.
Zvoucí firma rovněž musí v žádosti o vízum uvést nejen veškeré údaje o řidiči a jeho pasu, ale i typ kamionu, státní poznávací značku kamionu, datum a orientačně čas příjezdu a místo přechodu hranice. Žádost nesmí být podána později než 5 pracovních dnů před příjezdem.
Počínaje dnem 15. 3. 1999 byl zrušen bezvízový režim tranzitního průjezdu územím Uzbekistánu cizincům, kteří mají vstupní vízum do Tádžikistánu. V souladu s tímto rozhodnutím osoby cestující do Tádžikistánu musí mít pro tranzitní průjezd územím UZ uděleno tranzitní vízum UZ.
Tranzitní vízum si lze předem vyřídit obvyklým způsobem na konzulárních odděleních velvyslanectví TJ a na generálních konzulátech TJ v zahraničí.
Od 01.01.2007 platí v Tádžikistánu nový celní zákon. Řídí se následujícími zásadami. Zavádějí se následující celní poplatky:
- celní poplatek za celní odbavení
- celní poplatek za celní doprovod
- celní poplatek za celní sklad
- celní poplatek za vydání celní atestace
Určení celní hodnoty zboží se provádí následujícími metodami:
- podle smluvní ceny zboží
- podle smluvní ceny totožného zboží
- podle smluvní ceny obdobného zboží
- výpočtem ceny
- sčítací metodou
- rezervní metodou
Celní sazby jsou podle celního tarifu odstupňovány následovně: nulová sazba, sazba 2,5%, sazba 5%, sazba 7%, sazba 10%, sazba 15%,
Nulovou sazbou je zatížen dovoz zboží ze zemí Euroasijského hospodářského společenství ( Rusko, Bělorusko, Kyrgyzstan, Kazachstan). Dále je nulovou sazbou zatížen dovoz z vybraných nejméně rozvinutých zemí. Dále zboží dodané v rámci humanitární pomoci, zboží, které je dodáno bezplatně státním orgánům, zboží, které je určeno pro cílové projekty schválené vládou Tádžikistánu, pokud je pořízeno z grantů nebo půjček poskytnutých právnickými nebo fyzickými osobami, cizími státy, vládami cizích států nebo mezinárodními organizacemi.
Veškerá rozhodnutí tádžických celních orgánů nebo služebních funkcionářů tádžické celní správa, jejich jednání nebo opomenutí lze napadnout formou stížnosti u vyšších celních orgánů, prokuratury nebo soudu. Stížnost lze podat přímo u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, jednal nebo byl nečinný, popřípadě k vyššímu orgánu, a to ve lhůtě jednoho měsíce. V případě uložení pokuty činí lhůta 10 dní. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti musí být rozhodnuto do 30 dnů, v případech, kdy není třeba provádět doplňující šetření do 15 dnů. Rozhodnutí o stížnosti lze napadnout opravným prostředkem u vyššího celního orgánu nebo soudu, případně u obou současně.
Při příjezdu do TJ vyplňují cizinci deklaraci, do které zapisují všechny cenné předměty a cizí měnu pro pobyt. Výše dovezené cizí měny není omezena, avšak všechny peníze musí být zapsány v celní deklaraci. Bezcelně lze dovézt 1l alkoholu a 200 ks cigaret na osobu, při vstupu osobním automobilem obsah nádrže.
Občané musí za první pomoc a následnou lékařskou péči poskytovanou v TJ platit v hotovosti.
Povinnost prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt v TJ se vyžaduje v případě soukromé cesty a naopak odpadá v případě cesty služební. Pro cizozemského návštěvníka TJ není předepsaná povinná směna cizí měny ani povinnost prokázat dostatek finančních prostředků pro pobyt a vycestování. U účastníků organizované turistiky dosvědčují zajištění pobytu turistické doklady (vouchery) a u osob individuálně cestujících do TJ k návštěvě občanů TJ je pak garancí policií ověřený zvací dopis, obsahující mj. závazek zvoucí osoby, že uhradí všechny výdaje spojené s pobytem pozvané osoby v TJ a jejím zpětným vycestováním ze země.
Politické klima se v poslední době stále zlepšuje, což má za následek i markantní zlepšení bezpečnostní situace. V současné době lze cestovat v podstatě kamkoliv. Vznik mimořádných událostí ovšem vyloučit nelze. Občasné vyřizování účtů mezi bandami (obchody, tržiště, mešity, veřejná doprava) může ohrozit i náhodné kolemjdoucí turisty. Je vhodné vyhýbat se místům se seskupením ozbrojených osob. V samotném Dušanbe a okolí, jakož i v severní části země už nejsou vidět na ulici ozbrojené osoby, avšak v odlehlejších horských oblastech zejména východního Tádžikistánu jsou mezi obyvatelstvem (nepočítaje nezávislé ozbrojené skupiny) lehké pěchotní zbraně, ale jejich sběr organizovaný státními orgány je prováděn systematicky a počet zbraní mezi obyvatelstvem, nepočítaje v to lovecké zbraně, se výrazně snížil.
Vážným nebezpečím v hraničních oblastech jsou protipěchotní miny, kterými se uzbecká strana snažila bránit průniku teroristických skupin na své území. Ovšem tato pole nejsou souvislá. Na to však nelze spoléhat. Každoročně na těchto minách zahyne několik desítek lidí z řad pohraničníků i civilních osob. Tádžikistán vede s Uzbekistánem obtížná jednání nejen o delimitaci hranic, ale i o odstranění zmíněných minových polích. V r. 2004 dal Uzbekistán souhlas k jejich likvidaci.
Obecná bezpečnostní situace je stabilizována a turistům v tomto ohledu žádní nebezpečí nehrozí, o čemž nás výslovně ujistil 1. tajemník velvyslanectví Tadžikistánu v Taškentu pan Zardijev.
Cestování do/z Tádžikistánu je poměrně obtížné a nejisté. Přímé letecké spojení z ČR není. Lety mohou být rušeny nebo podstatně zpožděny. V zimním a jarním období je řada horských cest i hlavních tahů nesjízdná včetně hlavní a jediné spojnice správního střediska severní části země Chudžandu s hlavním městem Dušanbe po tádžickém území Šachristánským a Anzobským průsmykem. Ale i cestování v létě a na podzim je obtížné. V některých částech země silnice v našem pojetí neexistují. I když se bezpečnostní situace v zemi zlepšila, cestování na východ země je lépe se ještě vyhnout. Cestovat po silnicích se doporučuje pouze za dne, po silnicích řidiči známých nebo v doprovodu znalého místního průvodce. Na tom se nic nemění.
Platit za služby a zboží je třeba hotovostí, platební karty jsou použitelné pouze v pobočkách Agroinvestbanky (AKIB), která má pobočky v tádžických městech Dušanbe, Chudžend a Kurgan-Ťube.
Obecně je vhodné se před cestou do Tádžikistánu informovat na ZÚ Taškent na aktuální bezpečnostní situaci v cílové oblasti a sdělit směr cesty, předpokládanou trasu a dobu návratu.
ČR nemá v Tádžické republice rezidentní zastupitelský úřad. Velvyslanec v Uzbecké republice se sídlem v Taškentu je pověřen i v Tádžické republice. Adresa velvyslanectví v Taškentu:
Chexiya Respublikasi Elchixonasi
Navnikhol 6, Mirzo-Ulugbek Tumani, 700041 Tashkent,
O´zbekiston
Telefon: (998-71) 120 60 71 - ústředna ZÚ
Fax: (998-71) 120 60 75
E-mail: tashkent@embassy.mzv.cz
V případě potřeby je možno kontaktovat:
Ministerstvo zahraničních věcí TJ v Dušanbe
ul. Rudaki 42, konzulární odbor
tel.: 00992 372 - 21 15 60, fax: 21 02 59.
e-mail: kumid@tojikiston.com
Nejsou v Tádžické republice zastoupeny. Rovněž v Uzbecké republice nejsou zastoupení těchto organizací.
Obchodně průmyslová komora Tádžické republiky
734012 Dušanbe
ul. Valamatzade 21
tel.: 992 37 221 52 84, 221 77 43
E-mail: chamber@tpp.tj
Website: www.tpp.tj
Státní agentura pro antimonopolní politiku a podporu podnikání při Vládě Tádžické republiky
ul. Rudaki 20
734012 Dušanbe
tel.: (+992372) 21-53-49, 21-45-12
fax: (+992372) 21-55-53, 21-73-28
Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu
734002 Dušanbe
Ul. Bochtar 37
+992 372 273434
e-mail: minvo@tjinter.com
www.met.tj
Tádžická národní banka
734003 Dušanbe
107A Rudakí
tel. +992 44 600 32 27
e-mail: info@natbank.tajnet.com
www.nbt.tj
SWIFT: NATJTJ22
Ministerstvo zahraničních věcí
734051 Dušanbe
Rukakí 42
tel.: 992 37 221 18 08
e-mail: mfart@tajik.net
konzulární služba tel.: 4410505 nebo 2216034
odbor Evropy, tel. 221 43 86, 221 15 32
Ministerstvo financí
734025 Dušanbe
Ak. Radžabovych 3
tel.:992 37 221 64 10 nebo 227 39 41
e-mail: min_fin@tojikiston.com
www.minfin.tj
Ministerstvo spravedlnosti
734024 Dušanbe
Rudakí 25
tel.: 992 37 221 00 82
Ministerstvo vnitra
734002 Dušanbe
ul. Bochtar 59
tel. 992 37 221 69 83
Ministerstvo energetiky a hospodářství
734012 Dušanbe
Rudakí 22
tel.: 992 37 221 69 97, 227 26 37, 227 42 73
e.mail: minenergoprom@mail.tj
Ministerstvo zemědělství a ochrany přírody
734025 Dušanbe
Rudakí 44
tel.: 992 37 221 15 96, 221 10 94
Státní výbor pro národní bezpečnost
734025 Dušanbe, 8
tel.: 992 37 221 23 12
Goskomstat
734025 Dušanbe
Bochtar 17
tel.: 992 37 223 25 53
e-mail: stat@tojikiston.com
www. stat.tj
Státní výbor pro investice a správu státního majetku
734025 Dušanbe
Rudakí 44
tel.: 992 37 221 86 59
Daňový výbor
734018 Dušanbe
ul. N. Karabajeva 42/2
tel. 992 37 233 08 50
fax: 992 37 221 10 48
Celní služba
734025 Dušanbe
ul. Buchoro 50
tel. 992 37 221 35 88, 221 16 92
fax: 992 37 221 60 69
Agentura pro zemědělskou výrobu, geodézii a kartografii
734033 Dušanbe
ul. Abaja 4/1
tel.: 992 37 221 73 21, 221 28 48, 231 46 02
fax: 992 37 231 14 87
Agentura pro standardizaci, metrologii, certifikaci a obchodní inspekci
73418 Dušanbe
N.Karabajeva 42/2
tel. 992 37 233 64 67, 234 63 65
e-mail: stndart@tajik.net
Svaz spotřebních společenství
734003 Dušanbe
Rudakí 137
tel.: 992 37 224 87 23, 224 88 11
fax: 992 37 221 09 44
Národní asociace malého a středního podnikání
734003 Dušanbe
ul. Studěnčeskaja 10/1
tel./fax: 992 37 224 78 56
Svaz podnikatelů v zemědělství
734025 Dušanbe
Rudakí 44
tel.:992 37 223 37 36, 221 10 33, 227 18 13
e.mail: union_farm@tajik.net
Agropromyšlennaja birža "Šam"
734025 Dušanbe
Rudakí 21
tel.: 992 37 221 59 26, 223 40 81
e-mail: birja2001@inbox.ru
Státní podnik pro prodej státního majetku
734025 Dušanbe
Rudakí 44
tel.: 992 37 221 73 74
Tadžická univerzální burza
734015 Dušanbe
Čechova 10/17
tel.: 992 37 223 30 41, 221 14 83, 221 87 24
Republiková rada pro turistiku a výlety
734012 Dušanbe
Rudakí 20
tel.: 992 37 227 70 24, 227 47 52, 227 47 74
fax: 992 37 227 70 51, 227 70 25
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
1. Cesta Lima Arequipa 90 solu (mimo sezonu mene)Arequipa ubytovani pro dva 35 solu (hostal Jehuda, Tito ... ale je jichtam spousta)vstupy a tak 20 solutaxi: 2,50 solu ....První setkani s vyskou,...
Čtěte více z deníku Lima - Arequipa
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: