Tchaj - wan

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Státní zřízení

Dnešní Taiwan (Republic of China - ROC) je demokratickou republikou, jejímž nejvyšším představitelem je prezident, který je zároveň vrchním velitelem armády. Pod přímé řízení kanceláře prezidenta republiky spadá Akademie věd (Academia Sinica) a Akademie dějin (Academia Historica).

Na cestu demokracie se ROC vydala v roce 1987, kdy bylo zrušeno stanné právo a od té doby se ROC přeměnila na dynamickou pluralitní společnost, ve které jsou plně respektována lidská práva.

Podstata sporu o mezinárodně-politický statut Tchaj-wanu spočívá v tom, zda Tchaj-wan včetně Pescadorských ostrovů má zůstat územím pod kontrolou ROC, být připojen k území v současné době pod  kontrolou Čínské lidové republiky,  nebo zda usilovat o samostatnost a mezinárodní uznání pod názvem Taiwan. Dalším sporným bodem v otázce mezinárodně-politického statutu je proto otázka, zda existence samotné ROC jako nezávislého státu je legitimní a uznávaná.

Pod jurisdikcí ROC se v současné době nalézají ostrovy Taiwan, Penghu, souostroví Končen (Quemoy), Matsu a vetšé množstvý malých, většinou neobydlených ostrůvků. ROC v minulosti spravovala celou pevninskou Čínu a usilovala o kontrolu nad Vnějším Mongolskem a Tannu Uriankhai (dnes je jako republika Tuva součástí Ruské federace), aby po prohrané válce s komunistickými povstalci vláda v prosinci 1949 přesídlila do Taipei.

Vnitropolitická situace

V r. 1986 byla uznána existence politické opozice a zahájena politická reforma. V lednu 1989 byl vyhlášen Zákon o registraci politických strana masových organizací, čímž byla zavedena do politického života Tchaj-wanu pluralita.

Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice

Na Tchaj-wanské politické scéně domiují čtyři hlavní strany, které tvoří dvě spojenectví, známá pod názvem modrý tábor a zelený tábor. Modrý tábor zahrnuje stranu Kuomintang (KMT), známý též pod názvem Nacionalistická strana a První lidovou stranu (People First Party – PFP). Zelený tábor zahrnuje Demokratickou pokrokovou stranu (Democratic Progressive Party – DPP) a Taiwanskou unii solidarity (Taiwan Solidarity Union – TSU). Modrá koalice má mírnou většinu křesel v Legislativním dvoře (Legislative Yuan).

Nacionalistická strana – Kuomintang (KMT)

Je nejstarší čínskou politickou stranou (zal. v r. 1894 Sunjatsenem), která na Tchaj-wanu za více než padesát let své vlády vytvořila totalitní systém podobný zřízení v pevninské Číně. Východiskem KMT byla antikomunistická ideologie, jeho represivní aparát však ponechal možnost ekonomicky racionálního chování a neusiloval o totální kontrolu nad jednotlivci. Po smrti generála Čankajška vedení KMT pochopilo nutnost politické liberalizace a uvedlo rodilého Tchaj-wance Lee Teng-huie do nejvyšších funkcí. Tím došlo k narušení dynastického systému následnictví a následně k otevření prostoru pro účast nestraníků a starousedlíků v politických funkcích, k uzákonění svobody slova a shromažďování a vzniku politické opozice. Nativizací KMT započal proces štěpení strany na reformní hlavní proud a jeho skalní odpůrce. V r. 1992 podpořil KMT požadavek opozice na revizi ústavy a přímou volbu prezidenta. KMT podporuje postupné sjednocení země za předpokladu, že se KS Číny vzdá svého politického monopolu. KMT má cca 2 mil. členů.

 Demokratická pokroková strana (DPP, Democratic Progressive Party)

Tato strana vznikla ilegálně v r. 1986, rok před zrušením zákona o výjimečném stavu. Na rozdíl od KMT, jenž je stranou přistěhovalců z pevniny v r. 1949, Je DPP převážně stranou etnických Tchaj-wanců. Po svém založení byla DPP považována za stranu zaměřující se na pouliční protesty a pěstní souboje v parlamentu. Zároveň se jí dostávalo značných sympatií pro oběti, které podstupovali její vůdci (uvěznění z politických důvodů a často tragická minulost), aby dosáhli demokracie, jakož i ze strany rodilých Tchaj-wanců, kteří se dlouho cítili být zbaveni podílu na politické moci. Politický program DPP vycházel ze zásadní kritiky autoritativního systému KMT a navrhoval dalekosáhlé ústavně – právní reformy, zejména zavedení politické plurality a přímou volbu prezidenta. Nezávislost ostrova je požadavkem některých frakcí DPP. Od zavedení pluralitní demokracie na Tchaj-wanu až do roku 2001 DPP nedokázala ohrozit nadpoloviční většinu KMT v parlamentu. Kandidát DPP vyhrál prezidentské volby v r. 2000 a 2004.

 Nová strana (NP, New Party)

NS vznikla odštěpením od tehdy vládnoucí strany KMT v srpnu 1993. Shromažďuje voliče, kteří jsou nespokojení s postupným opouštěním původních ideálů, na některých byl KMT vybudován. V otázce znovusjednocení Číny zastává stanovisko jako KMT. Má cca 70 tis. členů.

 První strana lidu (PFP, People First Party)

PSL vznikla rovněž odštěpením od KMT před prezidentskými volbami v r. 2000. Členskou základnu tvoří kuomintangská elita původem z pevninské Číny, která opustila KMT .

Struktura ústředních orgánů státní správy

Vláda na Čínské republice na Taiwanu má tři úrovně: centrální, provinční/municipální a okresní (county).

Centrální vláda se skládá z Kanceláře prezidenta, a pěti dvorů (Yuanů).

První volby do Národního shromáždění ROC se konaly v Nankinu na území pevninské Číny v roce 1947. Jeho činnost byla ukončena až po 45 letech fungování ke konci roku 1991.

Druhým voleným orgánem státní moci je Legislativní dvůr (Legislative Yuan). Je to nejvyšší zákonodárný orgán v zemi, jehož úkolem je schvalovat zákony, které potvrzuje prezident. Třetím voleným orgánem je Kontrolní dvůr (Control Yuan), který schvaluje kandidáty na funkci prezidenta, viceprezidenta, vrchních soudců soudního dvora a kandidáty na členy Zkušebního dvora.

Výkonný dvůr (Executive Juan) je de facto vláda. V jeho čele je premiér, kterého jmenuje prezident republiky. Justiční dvůr (Judicial Juan) je zodpovědný za dodržování zákonů, za zajištění bezpečnosti občanů i nedotknutelnosti jejich majetku. Zkušební dvůr (Examination Yuan) navazuje na konfuciánskou tradici úřednických zkoušek. Je zodpovědný za to, že místa ve státní správě vykonávají lidé, kteří jsou k tomu morálně i odborně způsobilí. Kromě toho zodpovídá i za úroveň odborníků zastávajících vedoucé funkce na vybraných vědeckých, technických a kulturních pracovištích.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu je prezident, který má svěřeny určité ústavní pravomoci k výkonu zahraniční politiky. V tomto postavení reprezentuje zemi v oblasti zahraničních vztahů a při výkonu státních funkcí. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje zákony a dekrety, se souhlasem legislativního dvora vyhlašuje stanné právo, uzavírá smlouvy, má pravomoc vyhlásit válku a nastolit mír, udělovat amnestie, jmenovat a odvolávat nejvyšší státní úředníky včetně předsedy vlády, soudců, a vojenských činitelů, udělovat řády a vyznamenání. Všechny tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu s ústavou a příslušnými  zákony. Prvním prezidentem Tchaj-wanu byl generál Čankajšek (1954-1975), druhým jeho syn Chiang Ching-guo (1978-1988), třetím Lee Then-hui (1990-2000). Ve volbách v r. 2000 zvítězil kandidát opozice Chen Shui-bian, který zvítězil těsně i ve volbách v březnu 2004. Prezidentovo funkční období je čtyřleté.

2.3. Složení vlády