Státní zřízení
Dnešní Taiwan (Republic of China - ROC) je demokratickou republikou, jejímž nejvyšším představitelem je prezident, který je zároveň vrchním velitelem armády. Pod přímé řízení kanceláře prezidenta republiky spadá Akademie věd (Academia Sinica) a Akademie dějin (Academia Historica).
Na cestu demokracie se ROC vydala v roce 1987, kdy bylo zrušeno stanné právo a od té doby se ROC přeměnila na dynamickou pluralitní společnost, ve které jsou plně respektována lidská práva.
Podstata sporu o mezinárodně-politický statut Tchaj-wanu spočívá v tom, zda Tchaj-wan včetně Pescadorských ostrovů má zůstat územím pod kontrolou ROC, být připojen k území v současné době pod kontrolou Čínské lidové republiky, nebo zda usilovat o samostatnost a mezinárodní uznání pod názvem Taiwan. Dalším sporným bodem v otázce mezinárodně-politického statutu je proto otázka, zda existence samotné ROC jako nezávislého státu je legitimní a uznávaná.
Pod jurisdikcí ROC se v současné době nalézají ostrovy Taiwan, Penghu, souostroví Končen (Quemoy), Matsu a vetšé množstvý malých, většinou neobydlených ostrůvků. ROC v minulosti spravovala celou pevninskou Čínu a usilovala o kontrolu nad Vnějším Mongolskem a Tannu Uriankhai (dnes je jako republika Tuva součástí Ruské federace), aby po prohrané válce s komunistickými povstalci vláda v prosinci 1949 přesídlila do Taipei.
Vnitropolitická situace
V r. 1986 byla uznána existence politické opozice a zahájena politická reforma. V lednu 1989 byl vyhlášen Zákon o registraci politických strana masových organizací, čímž byla zavedena do politického života Tchaj-wanu pluralita.
Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice
Na Tchaj-wanské politické scéně domiují čtyři hlavní strany, které tvoří dvě spojenectví, známá pod názvem modrý tábor a zelený tábor. Modrý tábor zahrnuje stranu Kuomintang (KMT), známý též pod názvem Nacionalistická strana a První lidovou stranu (People First Party – PFP). Zelený tábor zahrnuje Demokratickou pokrokovou stranu (Democratic Progressive Party – DPP) a Taiwanskou unii solidarity (Taiwan Solidarity Union – TSU). Modrá koalice má mírnou většinu křesel v Legislativním dvoře (Legislative Yuan).
Nacionalistická strana – Kuomintang (KMT)
Je nejstarší čínskou politickou stranou (zal. v r. 1894 Sunjatsenem), která na Tchaj-wanu za více než padesát let své vlády vytvořila totalitní systém podobný zřízení v pevninské Číně. Východiskem KMT byla antikomunistická ideologie, jeho represivní aparát však ponechal možnost ekonomicky racionálního chování a neusiloval o totální kontrolu nad jednotlivci. Po smrti generála Čankajška vedení KMT pochopilo nutnost politické liberalizace a uvedlo rodilého Tchaj-wance Lee Teng-huie do nejvyšších funkcí. Tím došlo k narušení dynastického systému následnictví a následně k otevření prostoru pro účast nestraníků a starousedlíků v politických funkcích, k uzákonění svobody slova a shromažďování a vzniku politické opozice. Nativizací KMT započal proces štěpení strany na reformní hlavní proud a jeho skalní odpůrce. V r. 1992 podpořil KMT požadavek opozice na revizi ústavy a přímou volbu prezidenta. KMT podporuje postupné sjednocení země za předpokladu, že se KS Číny vzdá svého politického monopolu. KMT má cca 2 mil. členů.
Demokratická pokroková strana (DPP, Democratic Progressive Party)
Tato strana vznikla ilegálně v r. 1986, rok před zrušením zákona o výjimečném stavu. Na rozdíl od KMT, jenž je stranou přistěhovalců z pevniny v r. 1949, Je DPP převážně stranou etnických Tchaj-wanců. Po svém založení byla DPP považována za stranu zaměřující se na pouliční protesty a pěstní souboje v parlamentu. Zároveň se jí dostávalo značných sympatií pro oběti, které podstupovali její vůdci (uvěznění z politických důvodů a často tragická minulost), aby dosáhli demokracie, jakož i ze strany rodilých Tchaj-wanců, kteří se dlouho cítili být zbaveni podílu na politické moci. Politický program DPP vycházel ze zásadní kritiky autoritativního systému KMT a navrhoval dalekosáhlé ústavně – právní reformy, zejména zavedení politické plurality a přímou volbu prezidenta. Nezávislost ostrova je požadavkem některých frakcí DPP. Od zavedení pluralitní demokracie na Tchaj-wanu až do roku 2001 DPP nedokázala ohrozit nadpoloviční většinu KMT v parlamentu. Kandidát DPP vyhrál prezidentské volby v r. 2000 a 2004.
Nová strana (NP, New Party)
NS vznikla odštěpením od tehdy vládnoucí strany KMT v srpnu 1993. Shromažďuje voliče, kteří jsou nespokojení s postupným opouštěním původních ideálů, na některých byl KMT vybudován. V otázce znovusjednocení Číny zastává stanovisko jako KMT. Má cca 70 tis. členů.
První strana lidu (PFP, People First Party)
PSL vznikla rovněž odštěpením od KMT před prezidentskými volbami v r. 2000. Členskou základnu tvoří kuomintangská elita původem z pevninské Číny, která opustila KMT .
Struktura ústředních orgánů státní správy
Vláda na Čínské republice na Taiwanu má tři úrovně: centrální, provinční/municipální a okresní (county).
Centrální vláda se skládá z Kanceláře prezidenta, a pěti dvorů (Yuanů).
První volby do Národního shromáždění ROC se konaly v Nankinu na území pevninské Číny v roce 1947. Jeho činnost byla ukončena až po 45 letech fungování ke konci roku 1991.
Druhým voleným orgánem státní moci je Legislativní dvůr (Legislative Yuan). Je to nejvyšší zákonodárný orgán v zemi, jehož úkolem je schvalovat zákony, které potvrzuje prezident. Třetím voleným orgánem je Kontrolní dvůr (Control Yuan), který schvaluje kandidáty na funkci prezidenta, viceprezidenta, vrchních soudců soudního dvora a kandidáty na členy Zkušebního dvora.
Výkonný dvůr (Executive Juan) je de facto vláda. V jeho čele je premiér, kterého jmenuje prezident republiky. Justiční dvůr (Judicial Juan) je zodpovědný za dodržování zákonů, za zajištění bezpečnosti občanů i nedotknutelnosti jejich majetku. Zkušební dvůr (Examination Yuan) navazuje na konfuciánskou tradici úřednických zkoušek. Je zodpovědný za to, že místa ve státní správě vykonávají lidé, kteří jsou k tomu morálně i odborně způsobilí. Kromě toho zodpovídá i za úroveň odborníků zastávajících vedoucé funkce na vybraných vědeckých, technických a kulturních pracovištích.
Hlavou státu je prezident, který má svěřeny určité ústavní pravomoci k výkonu zahraniční politiky. V tomto postavení reprezentuje zemi v oblasti zahraničních vztahů a při výkonu státních funkcí. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje zákony a dekrety, se souhlasem legislativního dvora vyhlašuje stanné právo, uzavírá smlouvy, má pravomoc vyhlásit válku a nastolit mír, udělovat amnestie, jmenovat a odvolávat nejvyšší státní úředníky včetně předsedy vlády, soudců, a vojenských činitelů, udělovat řády a vyznamenání. Všechny tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu s ústavou a příslušnými zákony. Prvním prezidentem Tchaj-wanu byl generál Čankajšek (1954-1975), druhým jeho syn Chiang Ching-guo (1978-1988), třetím Lee Then-hui (1990-2000). Ve volbách v r. 2000 zvítězil kandidát opozice Chen Shui-bian, který zvítězil těsně i ve volbách v březnu 2004. Prezidentovo funkční období je čtyřleté.
1 | President | CHEN Shui-bian |
2 | Vicepresident | LU Anette (F) |
3 | Premier | CHANG Chun-hsiung |
4 | Vice Premier | CHIOU I-jen |
5 | Secretary-General Executive Juan | CHEN Chin-jun |
6 | Deputy Secretary-General Executive Yuan | CHEN Mei-ling |
7 | Minister without Portfolio | LIU Yuh-san |
8 | Minister without Portfolio | LIN Si-yao |
9 | Minister without Portfolio | WU Tse-cheng |
10 | Minister without Portfolio | HO Mei-yueh |
11 | Minister without Portfolio | LIN Ferng-chin |
12 | Minister without Portfolio | HUANG Hwei-chen |
13 | Minister without Portfolio | LIN Jin-chang |
14 | Minister of the Interior | LEE Yi-yang |
15 | Minister of National Defense | LEE Tien-yu |
16 | Minister of Finance | HO Chih-chin |
17 | Minister of Economic Affairs | CHEN Ruey-long |
18 | Minister of Foreign Affairs | HUANG Chih-fang |
19 | Minister, Council for Cultural Affairs | WONG Chin-Chu (F) |
20 | Minister of Education | TU Cheng-sheng |
21 | Minister of Justice | SHIH Mao-lin |
22 | Minister of Transportation and Communications | TSAI Duei |
23 | Minister, Mongolian and Tibetan Affairs Commission | HSU Chih-hsiung |
24 | Ministr of Overseas Compatriot Affairs Commission | CHANG Fu-mei |
25 | Governor of the Central Bank of the R.O.C.(Taiwan) | PERNG Fai-nan |
26 | Director General, Budget, Accounting and Statistics Directorate | HSU Jan-yau |
27 | Minister, Central Personnel Administration | CHOU Hung-hsien |
28 | Minister, Government Information Office | SHIEH Jhy-wey |
29 | Minister, Department of Health | HOU Sheng-mou |
30 | Minister, Environmental Protection Administration | Winston Dang |
31 | Minister, Coast Guard Administration | WANG Ginn-wang |
32 | Director, National Palace Museum Director | LIN Mun-lee |
33 | Minister, Mainland Affairs Council | CHEN Ming-tong |
34 | Minister, Council for Economic Planning and Development | HO Mei-yueh |
35 | Minister, National Youth Commission | CHENG Li-chiun |
36 | Minister, Atomic Energy Council | SU Shian-jang |
37 | Minister, National Science Council | CHEN Chien-jen |
38 | Minister, Research, Development and Evaluation Commission | SHIH Ning-jye |
39 | Chairperson, Coordination Council for North American Affairs | LIN Fang-mei |
40 | Minister, Council of Agriculture | SU Jia-chyuan |
41 | Minister, Veterans Affairs Commission | HU Chen-Pu |
42 | Minister, Council of Labor Affairs | LU Tien-lin |
43 | Chairperson, Fair Trade Commission | TANG Jinn-chuan |
44 | Minister, Consumer Protection Commission | CHIOU I-jen |
45 | Minister, Public Construction Commission | WU Tse-cheng |
46 | Minister, Council of Indigenous Peoples | Icyang PAROD |
47 | Minister, Sports Affairs Council | YANG Jong-her |
48 | Minister, Council for Hakka Affairs | LEE Yung-te |
49 | Minister, Financial Supervisory Commission | HU Sheng-cheng |
50 | Chairperson, Central Election Commission | CHANG Masa J. S. |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Tchajwan českýma očima: Tchajwan Formosa (16.12.13 10:35)
Zajímavé.
tchajwan.weebly.com (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: